(15.50 hodin)
(pokračuje Ouzký)
Ale z hlediska obecných principů u sběru dat se jim tato věc nezdá být příliš logická.
Budu doufat, že ve druhém čtení a při projednávání ve výborech se podaří z tohoto zákona odstranit zbytečný nadstandardní a pro sledování zdravotního stavu obyvatel nepotřebný sběr neanonymizovaných dat.
Paní ministryně zde ve svém vystoupení říkala, že data se do Evropské unie předávají anonymně, ale v tomto zákoně je napsáno, že neanonymní data, která zde budou velmi pečlivě vedena, budou vymazána, pakliže nebudou potřeba, po dvaceti letech. Já netuším, proč by během příštích dvaceti let měl stát někdy potřebovat konkrétní informaci o tom, který z těchto kolegů byl pro kterou chorobu hospitalizován či operován.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní pana poslance Kvapila a připraví se pan poslanec Milan Cabrnoch.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nebudu v tuto chvíli polemizovat se svým předřečníkem, protože samozřejmě zákon bude ve výboru projednáván. Myslím ovšem, že je velmi důležité, abychom neodkládali druhé a třetí čtení, protože má-li být zachována kontinuita, je nutné, aby zákon nabyl účinnosti do konce tohoto roku. Proto chci zde jen formálně zopakovat to, co jsem řekl v úvodním slově, aby byla zkrácena lhůta pro jednání ve výborech na deset dnů.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o slovo pana poslance Cabrnocha.
Poslanec Milan Cabrnoch: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych řekl několik poznámek na okraj tohoto návrhu zákona.
Za prvé. Zákon na ochranu osobních údajů platí od roku 2000. Je září roku 2003. Stav byl znám dva a půl dva a tři čtvrtě roku. Z jakého důvodu je takto zásadní systémový zákon předkládán jako poslanecká iniciativa za pět minut dvanáct a proč nebyl předložen řádně jako vládní návrh zákona tak, aby vláda splnila svoji úlohu a zajistila kontinuitu registru řádně projednaným a řádně přijatým zákonem? Očekávám prosím na tuto otázku odpověď.
Za druhé. Z jakého důvodu takto složitá problematika, která se dotkne každého občana České republiky několikrát za život a ještě mnoho let po jeho smrti, nebyla projednána v žádném připomínkovém řízení Proč jsme nebyli seznámeni s výsledky připomínkového řízení?
Za třetí. Návrh zákona, který evidentně pochází z dílny vládních úřadů, není doplněn návrhem příslušných vyhlášek, přestože jejich význam pro praxi a pro ochranu osobních údajů každého z nás je extrémně důležitý. Chci se zeptat kolegů, kteří spolupodepsali návrh zákona, zda je jim znám obsah nebo alespoň idea návrhu vyhlášek, či zda bezmezně věří tomu, že vyhlášky budou tak jako vždy zpracovány ideálně, včas a správně.
Za další. Zásadně protestuji proti tomu, že zákon nepřináší žádný nový stav. Zákon přináší zásadní nový stav. Stejně zásadní, jako přinesl nový zákon o ochraně osobních údajů, který řekl, že si nebude kdo chce co chce o nás sbírat, a my tímto zákonem říkáme ano, ale kromě toho, co rozhodne Ministerstvo zdravotnictví svými vyhláškami. Zavádí zcela nový stav. Zákon číslo 20 z roku 1966 z doby okresních a krajských ústavů národního zdraví zcela v rukou státu vytvořil prostor pro to, že tyto státní ústavy národního zdraví hlásily státu nějaké údaje. Dnes jsme v roce 2003 v trochu jiném uspořádání a ochrana osobních údajů je věcí hodnou zvláštní pozornosti. Tady se nově zákonem zakládá právo státu shromažďovat nejcitlivější individuální údaje o každém z nás bez možnosti kontroly tohoto shromažďování kýmkoliv jiným než Ministerstvem zdravotnictví, ale kromě toho, dámy a pánové, se tady zavádí extrémně široká povinnost pro všechna zdravotnická zařízení, státní, krajská, obecní i privátní, a to hlásit, co si zrovna aktuálně úřadující ministr zdravotnictví vzpomene, a to zcela bez nároku na jakoukoliv úhradu.
Zásadně odmítám myšlenku, že by financování tohoto vykazování bylo vyřešeno, a to ze tří důvodů.
Za prvé. Veřejné zdravotní pojištění, solidární fond, na který se skládá každý občan, je určeno ke krytí nákladů na zdravotní péči, a nikoliv ke krytí nákladů státního informačního systému.
Za druhé. Sám jsem osobně byl při vzniku seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a odpovědně prohlašuji, že vyplňování statistických dotazníků není zakalkulováno do hodnoty výkonu, tedy není hrazeno z pojištění.
Za třetí. Ze samotné dikce zákona, kdy teprve Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou určí, která zdravotnická zařízení hlášení podávají a v jakých časových intervalech, vyplývá, že není možné, aby ve výkonech každého zdravotnického zařízení byly tyto úhrady zakalkulovány. V tom případě ta zdravotnická zařízení, která by ministerstvo nevyjmenovalo, že jsou povinna hlásit, by dostávala tuto úhradu neoprávněně. Je to nesmyslná konstrukce, nepravdivá konstrukce a kolegové, kteří spolupodepsali návrh zákona, byli uvedeni v hrubý omyl a podílejí se na něčem, co by možná bylo možné nazvat také lží.
Nemohu souhlasit s vyjádřením paní ministryně zdravotnictví, která argumentovala ve prospěch těchto registrů SARS a ochranou proti infekčním onemocněním. Pro informaci paní ministryně si dovoluji dodat, že tyto problematiky jsou řešeny zákonem č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví, a ani jeden z těchto registrů v tomto tisku se netýká přenosných onemocnění, natožpak SARS. Tato informace byla nepatřičná, do této diskuse nepatřila. Měla za účel pouze nás oklamat.
Dámy a pánové, vzhledem k závažnosti problematiky - a možná mi prominete trochu emotivní vystoupení - bych vás chtěl požádat, abyste dali odborníkům a občanům prostor o tomto zákonu diskutovat, abyste dali prostor k tomu, abychom oslovili, byť už při druhém čtení při projednávání ve výboru, lékaře, lékařské organizace, ale také organizace, které se zabývají ochranou osobních údajů, abychom získali jejich názory a mohli na základě této odborné diskuse, protože málokdo z nás je odborníkem v této problematice, zcela zodpovědně takový zákon projednat a přijmout. Já vás prosím, nenechme se natlačit do situace, kdy po dvou a tři čtvrtě letech nicnečinění nyní odmávneme tady zákon, který potom možná bude ostudou celé naší země.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Vidím přihlášku pana poslance Říhy.
Poslanec Vladimír Říha: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, domnívám se, že kolegové tady poněkud straší tímto návrhem, jako kdyby měl výrazně omezit občanská práva a údaje těch, o nichž jsou shromažďovány. Musíme si uvědomit, že všechny registry jsou v příloze návrhu zákona přesně vyjmenovány, že pokud by se jednalo o globální statistické údaje, tak by dejme tomu stačilo shromažďovat věk pacientů a jejich pohlaví. Ale pro mnohé případy, konkrétně mám na mysli národní onkologický registr, je v zájmu konkrétního nemocného, který změní v rámci republiky bydliště, aby nevypadl po dobu sledování po operaci nebo po léčení z evidence. Identifikace rodným číslem je v tomto případě smysluplná, protože umožňuje dohledat pacienty, kteří by mohli z evidence vypadnout.
Za druhé. Při jakékoliv smlouvě o spotřebním úvěru člověk dává rodné číslo na smlouvu. Ano, namítnete, že to dělá dobrovolně, ale samozřejmě dobrovolnost je podmíněna tím, že chci-li spotřebitelský úvěr, nemám jinou možnost.
***