(11.00 hodin)
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřil k návrhu tohoto zákona.
Jistě všichni víte, že tento návrh se zde objevuje již potřetí. Musím na vrub a do plusu pana ministra říci, že napotřetí už se mu do něj podařilo zapracovat úplně všechny pozměňovací návrhy, které byly požadovány a které ho dávaly do souvislostí a logiky věcí, ale na druhou stranu musím říci, že nechápu záměry vlády v tomto směru, protože jelikož jsme na poslední schůzi pustili prvním čtením nebo do projednávání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, kde jsme dali hranici pro povinné informování o proběhlém obchodu, o povinné informaci a evidenci, kdo tento obchod udělal, navrhujeme nový zákon, kterým zakazujeme platby v hotovosti, a to do hranice 500 000 Kč. Domnívám se, že oba dva zákony jdou stejným směrem a je to zbytečná duplicita, dokonce si myslím, že omezení plateb v hotovosti je v podstatě horší variantou, protože zakazujeme něco, co na druhou stranu nejsme schopni garantovat.
Jistě si všichni pamatujete, jak v nedávné době demonstrovali střadatelé Union banky, že chtějí zvýšit jejich garantovanou sumu jejich uložených peněz, anebo že chtějí vyplatit alespoň do výše 4 mil. Určitě se tady v nejbližší době objeví novela zákona o bankách, kde některý z kolegů bude chtít těmto lidem pomoci. Proč tedy vláda zakazuje všem lidem platby v hotovosti, když není schopna garantovat jejich vklady? My donutíme člověka, který si jde koupit auto, aby tuto platbu provedl platbou přes účet, ale už neumíme garantovat, jestli přesto za tu dobu, než tato platba proběhne, a za tu dobu, než mu auto dodavatel připraví, se peníze neztratí za prvé v bance a za druhé u dodavatele toho auta. Až toto budeme schopni těm lidem garantovat, pak jim zakažme platby v hotovosti, ne dřív! Myslím si, že to je od nás nefér. Pomáháme tím pouze bankovnímu sektoru, který si bude moci naúčtovat další a další poplatky za služby prováděné, protože už v současné době jenom otevření dveří u banky nás stojí každého minimálně 200 Kč a to si myslím, že je nefér. A teď donutíme všechny ostatní, aby takto pracovali též.
Takže se domnívám, že myšlenka toho, zakázat platby v hotovosti, nic neřeší. Zkomplikujeme činnost zase jen těm poctivým a těm slušným. Ti grázlové si s tím opět poradí. A pokud se bavíme o tom, že někde na světě to tak funguje, nefunguje omezení, funguje povinné informování o tom, že tato platba proběhla. A představa o tom, že dokážeme garantovat ty věci, které jsem řekl, je velice mizivá.
Proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Ladislav Býček.
Poslanec Ladislav Býček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, v důvodové zprávě je uvedeno, že účelem zákona je mimo jiné zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů. Jakým způsobem, však v samotném návrhu není uvedeno, a proto se předkladatele táži, co je tím vlastně míněno. Neboť z praxe víme, jak mizerná je bezpečnost vložených finančních prostředků v bankách a jak je tato bezpečnost vlastně zajišťována.
Příkladem mohou být nám všem známé kauzy zkrachovalých bank, jako je Union banka, Plzeňská banka atd. Přitom víme, že nejsme nakloněni žádosti klientů padlých bank - tedy sněmovna - kteří oprávněně požadují buď 100% náhradu plus náhradu vzniklých škod, ať už je to způsobené prodlením, či nečinností banky, a především zajištění, aby se tak následně neopakovalo. A tento zákon přikazuje fyzické a právnické osobě, aby použila služeb banky. Kdo tedy bude tyto operace garantovat?
Lze se spolehnout na Českou národní banku, že v souladu s platnou právní normou zajistí takový dozor, aby ke krachu banky nedošlo? Jak zveřejní či sdělí klientům upozornění "Změňte tu či onu banku, neboť ona směřuje do pekla!"?
Vrátím se znovu k Union bance. Generální guvernér ČNB pan Tůma předal sněmovně informaci pro jednání Poslanecké sněmovny ze dne 4. 3. 2003, v níž jen pro demonstraci neschopnosti dozoru uvádím: Například od dubna 2002 do prosince 2002 trvalo, než splnila banka, tedy Union banka, opatření, které bylo uloženo Českou národní bankou, tedy dozorem, při omezení aktivního obchodu a výměny členů představenstva. Netvrdím, že rychlým splněním těchto opatření by se Union banka zachránila, ale kdyby takto to bylo zveřejněno, klienti by se mohli prostě domnívat, že je něco v nepořádku, a mohli by se ochránit tím, že by z této banky odešli dříve, než banka zkrachovala a než jim vznikly ztráty.
Tedy znovu se ptám pana ministra financí, jak budou tyto finanční operace nařízené ze zákona ochráněny. Nebo pod pláštíkem boje proti legalizaci výnosu z trestné činnosti se rozšiřuje jen přikázaná klientela bank, které se jistě teď těší, dle mého názoru, jak budou pružně reagovat na výši poplatků za takovéto finanční operace? A že není vážný zájem ochránit zájmy ze zákona povinných uživatelů tohoto bankovního systému privátních bank, neboť jiné banky už tady nemáme, svědčí i, že nebyl podpořen návrh na ustanovení vyšetřovací komise k Union bance.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Býčkovi. Jako další a posledně přihlášený do obecné rozpravy vystoupí pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Martin Říman: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte několik poznámek k návrhu tohoto zákona, se kterým nelze souhlasit z mnoha různých důvodů. Některé uvedu.
Úprava, jak už tady bylo některými předřečníky řečeno komplikuje a ztěžuje postavení zejména drobného podnikatelského sektoru, ale ztěžuje postavení každého občana, protože každý z nás si někdy za život kupujeme auto, byt či dům.
Za druhé vzhledem k tomu, že navrhovaná povinnost není běžnou v zemích Evropské unie, znamená zavedení další komparativní nevýhody pro české podnikatelské subjekty. To je naprosto evidentní. Povinnost je určitého typu v tomto smyslu v Evropské unii pouze ve Francii, v Itálii a částečně v Belgii, a myslím si, že všichni dobře víme, jak zrovna tyto země jsou na tom s šedou ekonomikou, což není náhodné, protože míra šedé ekonomiky zejména v drobném podnikatelském sektoru, u začínajících podnikatelů je v přímé úměře k mocnosti míry regulace.
***