(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou
145.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády.
S procedurálním návrhem se hlásí pan poslanec Kohlíček. Prosím, pane poslanče. Nevím, jestli je to možné v bodě interpelace, ale máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, milá kolegyně, dovolte mi, abych sdělil, že stahuji svoji interpelaci na ministryni školství. Je to interpelace č. 33, protože předmět interpelace již jsme si vyjasnili s paní ministryní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče.
Ve čtvrtek 20. 2. 2003 proběhla první část interpelací podle vylosovaného pořadí. Nyní budou v kladení ústních interpelací na předsedu vlády ČR, event. vládu ČR v čase od 16 do 17 hodin a na ostatní členy vlády ČR v čase od 17 do 18.30 pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří se umístili na dalších místech.
Nyní dávám slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi, který byl vylosován na sedmém místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu. Připraví se pan poslanec Walter Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, děkuji za slovo. Pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, myslím si, že kampaň prosazující vstup ČR do Evropské unie je sledována veřejností poměrně široce. Já osobně si nemyslím, že by to měla být kampaň propagační, ale kampaň informační. Nicméně vláda se rozhodla už tím, že kampani dala název Ano. Už tím se rozhodla, že to bude kampaň propagační. Podle mého názoru je to chyba, ale to není předmětem mé interpelace. Mě nejvíce na této kampani v první fázi zaujalo a šokovalo to, že první propagační místo budou kostely. Ale také budiž.
Já se chci vás, pane premiére, zeptat, jak je možné, že úředníci Ministerstva zahraničních věcí vyjednávali o kampani, a teď je jedno, zda o propagační, nebo o informační, v celkové výši 244 mil. Kč, nikoliv 200 mil. Kč, jak bylo stanoveno ve státním rozpočtu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. A nyní má slovo předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v rámci informační kampaně pro vstup do EU - a já nemohu přijmout myšlenku pana poslance Beneše, že se jedná o kampaň propagační - bude nejširší veřejnost seznámena s principy a fungováním EU, s tím, co vstup naší zemi do unie přinese. Kampaň bude probíhat prostřednictvím různých akcí, brožur, letáků, které budou zajišťovány externími dodavateli. Bude-li externím dodavatelem zboží či služeb určených pro informační kampaň plátce daně z přidané hodnoty, jedná se podle platných právních předpisů, tedy zákona č. 558/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, o zdanitelné plnění a dodavatel je povinen uplatnit na svá plnění daň z přidané hodnoty. Ministerstvo zahraničních věcí, které informační kampaň pro vstup do EU zastřešuje, bude tedy muset v takovém případě v cenách zboží či služeb určených pro informační kampaň zaplatit daň z přidané hodnoty. Na uvedené plnění nelze vztáhnout žádnou výjimku z platných předpisů či osvobození daně od přidané hodnoty.
Čili musím říci, že daň z přidané hodnoty platit budeme muset, o tom není pochyb, a všechny informace, které mám k dispozici, říkají, že se tato kampaň odečítá od sum, které jsou využity v kampani jako takové. Není mi známo, pane poslanče, že by byl překročen rozpočet v této oblasti, a pokud by byl, myslím si, je tedy na místě, abych požádal pana ministra zahraničních věcí o upřesnění informací. Ale až do tohoto okamžiku mi není známo, že by rozpočet byl překročen ve smyslu, o kterém jste hovořil.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo. Pane premiére, já jsem neříkal, že rozpočet bude překročen. To v tuto chvíli nikdo z nás nemůže vědět. Já vycházím z informací v tisku, kdy ministerští úředníci byli překvapeni, že musí platit i DPH.
Má otázka doplňující, spíš je to prosba a žádost: Vážený pane premiére, prosím, v rámci školení, které organizuje pod vaším Úřadem vlády nově zřízená instituce pro úředníky státní správy, aby byla zařazena také informace o tom, co to je DPH. Všichni občané v této zemi musí vědět, co to je DPH, protože platí ceny včetně DPH. Nechť to vědí i úředníci na Ministerstvu zahraničních věcí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Nejsem si zcela jist, zda pan poslanec Beneš přesně oceňuje znalost ministerských úředníků na Ministerstvu zahraničních věcí, ale mohu vám sdělit, že jedna z cílových skupin pro tuto informační kampaň jsou ústavní činitelé a aparáty ministerstev a veřejné správy. Čili pokud některý z úředníků tuto znalost nemá dostatečnou, bude proškolen, stejně tak jako bude poskytnuta informace zákonodárným sborům i jiným lidem, kteří mají ústavní odpovědnost či působí ve veřejné správě. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní uděluji slovo panu poslanci Waltru Bartošovi, který byl vylosován na osmém místě, aby přednesl ústní interpelaci. Připraví se pan místopředseda Ivan Langer. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, již předchozí vláda si oblast vzdělávání vytyčila za svou prioritu. Slíbila, že do školství bude investováno 6 % hrubého domácího produktu a platy učitelů vzrostou na 130 % průměrných platů v ČR. Víme, že nic z toho nebylo splněno. A i tato vláda prohlásila vzdělání za svou prioritu. Poučena nezdarem vlády minulé se však pro jistotu k ničemu konkrétnímu nezavázala. Přes růžové sliby nedobrý stav ve školství trvá dál. Na straně jedné do školství, kde ubývá žáků, plyne stále více peněz a zvyšují se platové tarify, reálné mzdy učitelů však víceméně stagnují a podmínky pro jejich práci se nezlepšují. Nebýt ministerských účetních machinací, řada škol už by byla dávno v červených číslech, a to ještě stát nemalou část dluhů středních škol velice chytře delimitoval na kraje a ministerstvo tlumí nepříjemné reakce učitelského stavu téměř příbuzenskými vztahy s odbory.
***