(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nemám střet zájmů oproti paní zpravodajce a navíc pocházím z Olomouce, a tudíž mám k Brnu velmi vřelý vztah, jak jistě chápete. Ale i já nejsem zastáncem onoho zapřisáhlého pragocentrismu v té podobě, znamenající koncentraci veškerých státních institucí do jednoho jediného města v celé České republice, a dokáži pochopit, že celá řada institucí opouští, nebo jsou-li nově zřizovány, nejsou zřizovány se sídlem v Praze.
Zde ale jsme v situaci úplně jiné. Zde máme instituci fungující, instituci sídlící v Praze, instituci, pro kterou existuje v Praze místo. A chtěl bych poprosit pana ministra, aby řekl zde, jak probíhalo projednávání tohoto návrhu zákona, a odpověděl mi na otázku, zda on jako zodpovědný ministr měl v Praze pro tento úřad nalezenou budovu, a zda tedy tato budova existuje, a zda tedy on jako ministr vlády, který na jedné straně musí být loajální vůči vládě jako celku, ale na straně druhé musí být zodpovědný za svůj resort, vnímá přestěhování této instituce do Brna.
Já osobně jsem přesvědčen, že to je zbytečné, že to je nákladné a že to je věc, která komplikuje fungování tohoto úřadu. A prosím tedy, abychom velmi pečlivě zvážili, zda vůbec k takovéto změně přikročit, protože považuji ji, jak jsem uvedl tyto argumenty, za změnu špatnou, a tudíž nepotřebnou.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Ivanu Langerovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Alena Páralová. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. V minulém volebním období jsme si zvykli, i když velice neradi, na skutečnost, že pan ministr Špidla předkládal zákony vypracované Ministerstvem práce a sociálních věcí zcela nekoordinovaně. Stávalo se, že ke stejnému datu nabývaly účinnosti i tři vládní novely téhož zákona.
Z ministra se stal premiér a výše uvedený zmatek se zřejmě rozšířil na celou vládu. Zdá se, že to tentokrát odnesla oblast ochrany osobních údajů. Návrhy zákonů, jejichž součástí je přímá novelizace zákona o ochraně osobních údajů, nám byly předloženy celkem ve třech bodech programu, a to pod bodem 3, jehož obsahem je změna zákona o svobodném přístupu k informacím, pod bodem 24, jehož obsahem je vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění se některé zákony, a pod bodem 25, který právě projednáváme.
Řešit změnu sídla ústředního správního úřadu samostatným jednobodovým zákonem je jistě pozoruhodné. Stejně zajímavý je sám fakt, že téměř po dvouletém působení Úřadu pro ochranu osobních údajů v Praze má dojít ke změně jeho sídla.
Úřad, který má asi 60 zaměstnanců, z nichž velká většina je vysokoškoláků, má pouze 7 inspektorů, kteří mají nárok na byt a různé požitky, kteří jsou voleni apod. Těchto 60 lidí opustilo své zaměstnání a absolvovalo rozsáhlé a drahé vyškolení. Stěhování úřadu by znamenalo velké výdaje.
Když sledujeme, jakým způsobem vláda jednala při hledání sídla úřadu, vidíme, že první usnesení bylo ze dne 3. 7. 2000, kterým vláda vzala na vědomí nákup budovy v ulicích Gorazdova a Dittrichova v Praze 2, za několik měsíců, 18. září 2000, vláda schválila usnesení, že úřadu bude nabídnuta budova u Sovových mlýnů 9, ovšem zde probíhal restituční spor a budova byla v dezolátním stavu. Pak je zde usnesení z 18. září letošního roku, z 18. září 2002, kterým bylo schváleno umístění Úřadu pro ochranu osobních údajů v budově Skokanská 3, Praha 6, na Strahově. Tam by měl úřad sídlit od 1. ledna 2003. A teď se dovídáme, že ve velice krátké době se má přesunout do Brna.
Nejsem přítelem zřizování nových úřadů, ale když už jej zřídíme, protože to po nás Evropská unie požaduje, měla by vláda udělat vše pro to, aby provoz úřadu byl co nejlevnější a nejefektivnější.
Jestliže sledujeme anabázi kolem budovy úřadu, tak dojdeme k závěru, že o osudu sídla tohoto úřadu rozhodoval sbor chaotů a nikoli odpovědná vláda, která chce dovést Českou republiku do Evropské unie. V této době, kdy se jedná o přistoupení, sehrává tento úřad důležitou roli. V okamžiku, kdy jej budeme stěhovat, tak jej na nějakou dobu ochromíme.
Proto se připojuji k tomu, aby tento návrh byl zamítnut, a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. O slovo se přihlásil pan poslanec Miroslav Beneš a dále vystoupí v souladu s naším rozhodnutím pan předseda Karel Neuwirt.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové. Myslím, že je zbytečné, abych opakoval některé jiné argumenty, akorát bych chtěl poprosit ty, kteří jsou přesvědčeni, že přestěhováním úřadu docílí jakékoliv decentralizace, aby se zamysleli nad paradoxností situace.
Chtěl bych připomenout pro veliké bojovníky stěhování centrálních úřadů z Prahy někam jinam, že např. za sídlo fondu na podporu bydlení jsme zvolili Olomouc, a jistě si vzpomenete, že tato instituce má kanceláře v hlavním městě Praze. Ono prostě někdy je levnější mít instituci v Praze než ji pseudostěhovat někam jinam.
Proto bych velmi moc poprosil, abyste se přidali k návrhu na zamítnutí. A pokud snad opravdu věříte tomu, že v Praze není žádný volný prostor, tak bych jenom chtěl připomenout těm, kteří v minulém volebním období hlasovali pro tzv. reformu veřejné správy, že základním argumentem pro tuto, jak já říkám, pseudoreformu byla decentralizace, tedy evidentně by prostory v Praze měly ubýt. Chci jenom připomenout, a tím odpovídám paní zpravodajce, že poslední číslo známé z hlediska úspory počtu úředníků byla odpověď na můj dotaz na pány ministry, která sumárně tuším dala číslovku 267, přičemž na jednotlivých krajských úřadech již přibylo úředníků několik tisíc, minimálně více než desetinásobně.
A pokud snad opravdu by vláda nevěděla, kde ušetřit takové prostory, aby např. pro tento úřad se našly prostory, já si myslím, že dokonce by se našly prostory k prodání, resp. měly by se najít prostory k prodání v hlavním městě Praze, tak nepochybně je to ministerstvo školství, neboť na každém krajském úřadě v tuto chvíli je minimálně 50 úředníků, kteří se zaobírají středním školstvím. A ministerstvo školství, jak známo, z těch čtyř baráků by nejméně mělo vzhledem k tomu, že řada kompetencí ve středním školství přešla na kraje, najít alespoň jeden tento barák volný.
To je tedy podnět pro hledání místa pro úřad. Uvádím to jako příklad. A znovu opakuji: prosím, abyste podpořili návrh na zamítnutí. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miroslavu Benešovi a prosím, aby se slova ujal předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů pan Karel Neuwirt, připraví se paní poslankyně Veronika Nedvědová.
Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. V prvé řadě děkuji za příležitost, kterou jste mi dali, abych vyjádřil svůj názor na právě projednávaný návrh změny zákona o ochraně osobních údajů, jímž se mění sídlo Úřadu pro ochranu osobních údajů do Brna.
***