(14.40 hodin)
(pokračuje Teplík)
Je to zástěrka, jak tyto argumenty obejít.
Zaznělo tady z úst jednoho z mých předřečníků, že je výborné, že se v programovém prohlášení vlády objevuje věta, že chceme dosáhnout optimálních podmínek pro vstup naší země do Evropské unie. A já se ptám a myslím si, že to je zcela zásadní otázka: Co jsou ty optimální podmínky? Jak jich chceme dosáhnout a co budeme dělat, když jich nedosáhneme? V programovém prohlášení vlády na tyto otázky odpověď nenajdu. A to není prosím pohled z nějakého politicko-filozofického východiska. To je čistě pragmatický pohled občana této země. Já si myslím, že vláda všem občanům této země, nejenom mně nebo mým kolegům z opozice, zůstává odpovědi na tyto otázky dlužna.
Konkrétně, protože mnozí kolegové vědí, že mou doménou je hospodářská, především průmyslová politika, k těmto kapitolám bych chtěl zmínit následující.
Co se týká hospodářské politiky, myšlenku jsem tam sice příliš neobjevil, zato určitý počet konstatování ano. Vybral jsem si některé. Velmi mě zaujala věta "úspěšné výsledky předchozí hospodářské politiky minulé vlády". Je to krásná věta a já se ptám, co to je. Je to vývoj hrubého domácího produktu v závislosti na vývoji hrubého domácího produktu v západoevropských zemích? Ano, v závislosti. A jak se bude vyvíjet náš hrubý domácí produkt v závislosti na vývoji HDP v Evropě nadále? Bude takový jako do této chvíle? Já se ptám, na základě čeho bych se to měl domnívat, při počátcích určitých řekněme nepříliš povzbudivých jevů, rysů a ukazatelů právě v těchto okolních zemích, které naši ekonomiku ovlivňují.
Ano, určitým způsobem HDP rostl, například i díky velmi nízkým cenám ropy. Ale budou tyto ceny na takto nízké úrovni neustále? Já si troufám tvrdit, že nebudou. A možná se bude ve své prognóze mýlit, ale ne více než o měsíc či dva. V horizontu nějakých pěti šesti měsíců na základě událostí a procesů, které ve světě probíhají, lze očekávat spíše jejich růst. A opět se ptám, kde vláda bere optimismus, že HDP poroste ne stejnou úrovní jako doteď, ale rychleji. Já to nevím a nikde jsem se to v programovém prohlášení vlády nedočetl.
Je tímto úspěchem předchozí vlády otázka investičních pobídek? Já si tím nejsem tak jist. Jednak neexistují záruky, např. smluvní záruky s jednotlivými partnery. Klasickým příkladem je příklad společnosti Flextronics v Brně, kdy ve chvíli, kdy tato nebo obdobná společnost usoudí, že výhody z těchto investičních pobídek již vyčerpala a že se jí u nás již nevyplatí podnikat, tak se prostě sebere a odejde, bez ohledu na to, co to bude znamenat a jaké to bude mít důsledky pro zemi, tedy pro naši zemi, kde do této chvíle podnikala. A to už vůbec nehovořím o tom, že v řadě případů se tyto investiční pobídky dějí výrazně na úkor domácích podnikatelských subjektů. Výrazně, bohužel.
A ptám se: nebylo by spíše lepší nastavit takové podmínky a taková pravidla, aby Česká republika byla přitažlivá pro všechny podnikatelské subjekty? Tak například, jak to nabízela ODS ve svém programu, například metodou daňové úrovně nebo snižování daní? Já si myslím, že toto je rozhodně cesta spolehlivější.
Byla tímto předchozím úspěchem vlády privatizace? Já se domnívám, že nikoli. Protože jediný podnik, který podle mého názoru vláda zprivatizovala bezproblémově, byl Transgas. V ostatním případech je to buďto stále ještě nedořešený a veliký problém, anebo to stálo daňové poplatníky této země značnou část peněz. Ano, je to tak. Je tímto úspěchem revitalizace? Kdy se utratily desítky miliard za revitalizační agenturu s výsledkem, že se některé podniky jakžtakž udržely při životě? Já si myslím, že nikoli.
Zaujala mě slova restrukturalizace a zvyšování konkurenceschopnosti. Je to krásné, protože zejména bych upozornil na paradox při srovnání s nastavením určité úrovně sociálních výhod a různých odvodů.
My na jedné straně zvyšujeme náklady a na druhé straně mluvíme o zvyšování konkurenceschopnosti. Samozřejmě že je jasné, že ke zvyšování konkurenceschopnosti vede především produktivita práce. Zvyšování produktivity práce rovná se bohužel ten problém, že neudržíme plnou zaměstnanost, tak jak to vláda ve svém programovém prohlášení tvrdí. A proto se domnívám a jeden z mých předřečníků to už ve svém projevu rovněž zmínil, že spíše úroveň nezaměstnanosti poroste.
Co se týká průmyslové politiky, tak tady si myslím, že snad autoři programového prohlášení mají jeden z největších dluhů a že nás svým způsobem vodí za nos. Vláda tvrdí v této kapitole, že bude pokračovat v naplňování programu restrukturalizace ocelářského průmyslu. Ale jaká je situace do dnešní chvíle? Já si myslím, že to je docela zajímavé téma a že by i kolegy z ČSSD toto mohlo zajímat, protože jejich vlastní vláda si přijme usnesení o restrukturalizaci -a správně, přijme usnesení o vytvoření českého ocelářského podniku - a správně, ale z těchto usnesení se už nezrealizuje nic. A v kontrastu s tvrzením o rovných podmínkách pro všechny podnikatelské subjekty se nakonec chová proti duchu tohoto konstatování, proti duchu svých usnesení a vybírá na základě podle mne naprosto neznámých kritérií "předem určeného zájemce".
A to není jenom tento případ, bohužel. Když bych měl shrnout vládní prohlášení, tak není jasné, jakým způsobem, za jakou cenu chce vláda dosahovat svých cílů. Není jasné, jakým způsobem chce vláda dosahovat optimálních podmínek pro vstup do Evropské unie, a není ani jasné, co jsou tyto optimální podmínky. A není ani jasné, jak jsem již uvedl, co bude vláda dělat ve chvíli, kdy optimálních podmínek nedosáhne.
Vláda tvrdí, že chce tyto kroky realizovat efektivní tvorbou finančních zdrojů. Je to krásná věta, ale mně tam rovněž chybí, co to je, jak toho chce dosáhnout, v jakém časovém horizontu a případná kvantifikace. Toto jsou podle mého názoru velmi závažné skutečnosti. Na základě těchto skutečnosti já, a tím asi nikoho nepřekvapím, nepodpořím programové prohlášení vlády, to znamená, že nebudu hlasovat pro důvěru vládě. - Jsem rád, že pan ministr Dostál na to kývá, já mu jenom jaksi potvrzuji jeho názor.
A na závěr si neodpustím jednu poznámku. Když jsem si přečetl programové prohlášení vlády, tak jsem z toho nabyl pocit, že to je standardní sociálně demokratický program, ale z druhé poloviny 50. let. Protože řada z těchto věcí, které tam jsou uvedeny, jsou záležitosti, kterých se příkladně německá sociální demokracie vzdala už na svém sjezdu v Bad Godesbergu v roce 1959. A já bych doporučoval kolegům ze sociální demokracie, aby si závěry z badgodesbergského sjezdu SPD přečetli, a zároveň bych jim doporučoval, aby to srovnali s konstatováním toho zvyšování úrovně HDP a na základě realizace tohoto programového prohlášení. A přál bych jim, aby když tedy tu SPD nebo tu západní Evropu nepředhoní nebo nebudou držet krok, tak aby alespoň neztratili například s tou německou sociální demokracií stopu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Hana Marvanová: Děkuji panu poslanci Teplíkovi. Prosím k řečništi pana poslance Exnera. Připraví se pan poslanec Zahradil.
Ano, prosím, technická.
Poslanec Ladislav Býček: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové. Dovolte mi poznámku k vystoupení předřečníka. Bude velice stručná.
Firmu Flextronics do Brna přivedlo nezodpovědné pravicové vedení města: ODS vedená primátorem Duchoněm za spoluúčasti Unie svobody-DEU vedené náměstkem primátora panem Kubou, za účasti KDU-ČSL.
***