(11.40 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, o zkrácení lhůty informoval sněmovnu sám navrhovatel ve své zprávě s tím, že on je povinen souhlasit s tímto zkrácením lhůty právě na těch 20 dnů. Pan poslanec Nečas je také poslanec. Nechtěl bych tady zase rozpoutat procedurální diskusi.
Hlásí se pan poslanec Exner, chtěl bych ale připomenout, že není rozprava.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, dovoluji si vás upozornit, že předkladatel nemusí souhlasit. Jsou tam jiné podmínky, doporučuji přečíst příslušný paragraf.
Místopředseda PSP František Brožík: Jsou tam podmínky, že pokud zkracujeme déle než o 30 dnů, musí souhlasit navrhovatel.
Poslanec Václav Exner: Prosím vás, jestli byste mohl příslušný odstavec přečíst.
Místopředseda PSP František Brožík: § 91 jednacího řádu byl usnesením Poslanecké sněmovny přepracován a vlastně není v platnosti. V § 91 bylo, že lhůta pro projednávání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výborům k projednání. V novelizované části jednacího řádu, která má účinnost od 14. 3. 2000, je § 91 odst. 1: Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výborům k projednání. Odstavec 2: Lhůtu uvedenou v odst. 1 může sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitky nejméně dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců.
Ale ani takovouto námitku jsem, pane poslanče, tady ve sněmovně nezaregistroval při rozpravě nebo jakémkoli vystoupení.
Nedám vám slovo, pane poslanče, není rozprava. Máte návrh na proceduru? Prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Samozřejmě znám jednací řád a vím, že se mohu jen k procedurální námitce přihlásit, což činím, a nemáte právo mi upírat slovo.
Chtěl bych říci, že pokud pan předsedající trvá na svém výkladu, že je možno hlasovat o zkrácení lhůty o 40 dnů, tak dávám námitku proti tomuto výkladu předsedajícího a žádám, aby o tom hlasovala sněmovna. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Všechny vás odhlašuji, budeme hlasovat o námitce, zda můžeme hlasovat o zkrácení lhůty o 40 dnů, kterou předložil navrhovatel ve svém vystoupení, anebo nemůžeme, protože to nezaznělo v obecné rozpravě, jak tvrdí pan poslanec Vymětal.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro námitku pana poslance Vymětala. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 142 poslanců pro 37, proti 78. Tento návrh nebyl přijat.
Takže nyní budeme hlasovat o zkrácení. Slyšel jsem i pana poslance Havlíčka, jak vykládá, že nikdo nepřednesl návrh na zkrácení o 40 dnů. To nepřednesl, ale přednesl návrh na krácení na 20 dnů k projednání ve výborech. Takže budeme hlasovat o zkrácení na 20 dnů k projednání ve výborech.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 132 z přítomných 146 poslanců pro 81, proti 55. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, zahraničnímu výboru a lhůta pro projednávání byla zkrácena na 20 dnů.
Končím projednávání bodu č. 60, končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji navrhovatelům i zpravodaji.
Otevírám bod č. 61, kterým je
61.
Návrh poslanců Jaroslava Palase, Františka Brožíka a Jiřího Drdy
na vydání zákona o Státním fondu rozvoje lesního hospodářství České republiky
/sněmovní tisk 1235/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1235/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl předseda zemědělského výboru pan Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v poslední době sílí hlasy některých hejtmanů a krajských zastupitelů volající po likvidaci Lesů České republiky, státního podniku, tedy podniku, který spolu se státním podnikem Vojenské lesy a statky spravuje podstatnou část lesů ve vlastnictví státu. Výsledkem této likvidační snahy má být převod vlastnictví státních lesů na jednotlivé kraje. Dokonce už existuje návrh novely zákona č. 157/2000, o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, kde by mělo být vložen do § 1 nový odstavec, který v podstatě zní, že na žádost kraje Ministerstvo zemědělství ČR vydá rozhodnutí, kterým přejdou do vlastnictví kraje v jeho územní působnosti z vlastnictví lesy a věci, k nimž náleželo právo hospodařit státnímu podniku Lesy České republiky.
Hlavními argumenty odstátnění státních lesů a jejich převodu do majetku krajů je poukazování na vady transformace bývalých podniků státních lesů v jednotlivých krajích. - Skutečně asi nebylo v té době správné vytvořit z lesních závodů akciové společnosti, ale myslím, že to v tomto úvodním slově není podstatné rozebírat. - Dále pak poukazují a zdůrazňují rozdíly mezi dosaženými realizačními cenami u jednotlivých podniků, jednotlivých typů hospodaření.
Těch argumentů z jejich strany je celá řada. Je ale potřeba z druhé strany si uvědomit, že les je nenahraditelnou složkou životního prostředí a les a jeho zdravotní stav vyžadují takové kroky, které by znamenaly neohrozit ekosystém a veškeré funkce lesa v horizontu sta a více let. Je potřeba se poučit ze současného stavu, kdy jsou s námahou a nemalými náklady odstraňovány problémy způsobené výsadbou monokultur před takřka 150 lety.
Předkládaný návrh zákona, který jsem se svými kolegy poslanci předložil vám sem do sněmovny, tedy návrh o Státním fondu rozvoje lesního hospodářství České republiky, vytváří předpoklady pro vytvoření uceleného systému financování rozvoje lesního hospodářství České republiky s výraznou ingerencí krajů v tomto procesu, dále potom pro poskytování podpor výzkumu, vývoje, výroby a zavádění nových technologií v lesním hospodářství, výchovných akcí a rozšiřování informací o lesním hospodářství a pro poskytování finančních příspěvků jako doplňkového zdroje státní podpory hospodaření v lesích podle lesního zákona v platném znění, která může být v současné době poskytnuta pouze Ministerstvem zemědělství z prostředků státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí. Zároveň se navrhovanou úpravou umožní soustředit výnosy z lesů ve vlastnictví státu do státního fondu a oddělit je tak od finančních prostředků správců lesů ve vlastnictví státu, státních podniků Lesy ČR a Vojenské lesy a statky.
Dosud není dostatečně transparentně zajištěno, aby výnosy z hospodaření v lesích ve vlastnictví státu byly skutečně důsledně zdrojem financování státní lesnické politiky.
***