(15.50 hodin)
(pokračuje Benda)
Na rozdíl od věcí trestních, kde člověk je schopen pochopit, že tam, kde hrozí vyšší tresty, je povinné právní zastoupení, aby si člověk vlastní chybou nezpůsobil to, že skončí na 15 let ve vězení, myslím, že ve správním soudnictví nic takového nehrozí. Předtím proběhly nejméně dvě správní instance. Osoba, která se odvolává ke správnímu soudnictví, si může způsobit jedině to, že její odvolání nedopadne, že dopadne proti ní tak, jak dopadla dvě předchozí rozhodnutí. Jí žádné dramatické škody nehrozí. Podle mého názoru by mělo být pouze na jejím uvážení, zda potřebuje k oné koncentrované žalobě, kterou tento zákon předpokládá, advokáta, právní poradu kohokoli jiného, nebo zda si to v jednoduchém případě připraví sama.
Myslím si, že je zcela nemožné, abychom přikazovali, že toto povinné zastoupení být má. Byl bych rád, aby bylo vnímáno, že pro mne je to otázka toho, zda podporovat, nebo nepodporovat tento návrh zákona.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Bendovi. Hovořit bude pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, budu hovořit v konfliktu zájmů, protože jsem advokát, číslo mé licence je 7265.
Musím zásadně nesouhlasit s projevem kolegy Bendy, a to nikoli z pohledu výkonu advokáta. Myslím, že on slučuje dvě věci poměrně neslučitelné, a to jakousi hrozbu 15 let vězení, tedy nejvyššího trestu, v trestním řízení, a tedy v tom povinném zastoupení, a potom rozhodování správní.
Pokud jde o ono povinné zastoupení - nemyslím, že to musí být jakási kogentní norma, kterou by bylo nutné vždy plnit. Myslím, že je možná fakultativní úprava podle pozměňovacích návrhů, na které se můžeme shodnout. Problém je v tom, že správní rozhodnutí, která mají být soudy prověřována nebo měněna, mají mnohdy dalekosáhlý důsledek do mnohem většího počtu subjektů, než je rozsudek v trestním řízení.
Teď to vezmu spíše z pohledu správního rozhodování. Myslím, že v proceduře špatně napsaná žaloba v podstatě znemožní člověku získat to, o co se u správních orgánů ucházel nebo oč usiloval.
Poslední věc. Pokud by byla zachována v občanském soudním řízení, ve správním řízení, zásada materiální pravdy, a nikoli pouze zásada projednací neboli zanášení prvků anglosaského práva do kontinentálního práva, byl bych pro to, aby tam žádné zastoupení nebylo. Pokud tato zásada byla opuštěna, a to jak v občanském soudním řízení, tak v trestním řízení, tak princip povinného zastoupení, tzn. určité právní úrovně, je třeba zachovat.
Žádal bych, prostřednictvím pana předsedajícího, aby pan kolega Benda zvážil, zda může z této tribuny vyzývat k tomu, aby advokátní komora poskytovala z rozhodnutí státu zdarma určitou právní pomoc. To samozřejmě jako advokáti děláme, to se zajišťuje. Pokud by k tomu advokátní komora byla nucena, tak by samozřejmě musela jako právní subjekt také - pravděpodobně - požadovat po státu určitým způsobem nějaké kompenzace, resp. příspěvek na bezplatnou službu, kterou z rozhodnutí státu bude občanům poskytovat.
Vůbec se tomu nevyhýbám. Jak už jsem řekl, pokud mi advokátní komora rozepíše moji bezplatnou právní poradnu na městském úřadu v Českých Budějovicích, tak kromě od roku 1996 jednou, kdy jsem nemohl a musel jsem se nechat nahradit, vždycky se pokusím tomu dnu vyhovět.
V tomto ohledu bych byl rád, aby kolegové vážili slova na adresu jiného subjektu, který není spojen se státem. Právě proto, že zastupuje občany proti státu, ani se státem být spojen nemůže.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Musím zareagovat na jednu věc, kterou zde řekl pan poslanec Filip. Přemýšlím, zda je to z jeho strany nepozornost, nebo naschvál.
Nevyzýval jsem v žádném případě advokátní komoru, aby poskytovala bezplatné zastoupení. Mluvil jsem o tom, že zákon počítá s možností u nízkých příjmových kategorií, že budou odpuštěny soudní poplatky a bude poskytnuto bezplatné zastoupení advokátem. Jestli se vám tato formulace zdá nedostatečná, pak se omlouvám. Není to bezplatné zastoupení advokátem, ale zastoupení advokátem, které platí stát. Možná že jsem se vyjádřil ne zcela přesně. Rozhodně jsem k ničemu advokátní komoru nevyzýval. To je dikce zákona.
Nic to však nemění na obecném faktu, že pro všechny ostatní, kteří zastoupeni nejsou, se jakýkoli pokus odvolat se ke správnímu soudu zdražuje o toto zastoupení. Nezaslechl jsem z toho, co zde pan poslanec Filip říkal, žádný věcný argument, který by bránil mně jít ke správnímu soudu prohrát žalobu prostě proto, že jsem si ji zvoral. Tentokrát ji prohraju proto, že nemám zastoupení, čímž je žaloba nepřípustná. Myslím, že zde nejde o tak zásadní má práva, aby mě stát musel nutit k tomu, že musím být zastoupen.
Má-li to být síto, a já tvrdím, že to má být síto, aby soudy neobtěžovali drobní stěžovatelé, pak s takovým sítem nesouhlasím.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Vidím dvě přihlášky. Dávám přednost paní kolegyni Dundáčkové. Pak pan kolega Filip.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, ráda bych vystoupila na podporu návrhu pana kolegy Bendy. A sice v tom směru, že ta diskuse je přece zásadní o tom, zda má, či nemá být v rámci civilního řízení povinné zastoupení. A možná to není ani o těch příjmových kategoriích, je to prostě o možnosti volby. Buď nám stát dává možnost se rozhodnout, zda si přejeme být v konkrétním sporu zastoupeni, anebo nedává. On nám to v tomto případě nedává.
Já jsem bytostně přesvědčena o tom, že pan kolega Benda má pravdu a že je to špatně. Máme mít možnost se svobodně rozhodnout, zda půjdeme k soudu zastoupeni advokátem, či nikoliv. To je naše svobodná vůle a já prosím, abychom si ji zachovali.
Dovolte mi ještě zmínit se v podrobné rozpravě o jednom problému, který jsem avizovala v obecné rozpravě při projednávání předchozího bodu, a sice o určité souvislosti, která přece jen existuje mezi projednávaným a dosud výbory neprojednaným správním řádem a tímto tiskem.
Stojím před problémem, zda v podrobné rozpravě podat některé pozměňovací návrhy, které se týkají např. § 66 tohoto tisku, kde je dána možnost podávat určitému okruhu subjektů žaloby ve veřejném zájmu, či nikoli. Neboť nevím, jak dopadne projednávání správního řádu a jak to dopadne obecně s institutem přezkumu. Tyto dva instituty, tyto dvě možnosti, nástroje, které vkládáme jednotlivým stranám sporu do rukou, jsou spolu nerozlučně spjaty.
Pevně věřím, že všechny tyto tisky mohou být projednány na tomto plénu Poslanecké sněmovny. Věřím, že v této sněmovně je dostatečná vůle k tomu, aby tomu tak bylo. Prosím, abychom ve vší korektnosti, ke které nás zde nabádal pan ministr, přistoupili k takovému projednávání obou tisků, abychom posléze dosáhli shody.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se ještě pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, teď už jsem pana kolegu Bendu pochopil správně. Ano, bude tady síto, pokud nebude povinné zastoupení, které by bylo hrazeno státem. Bude zde síto ekonomické. Ten, kdo nebude mít na advokáta, ten, kdo nebude mít na správní žalobu, tak se nebude moci domoci svého práva, a to z důvodů nikoli věcných, ale ekonomických. Tomu už rozumím, to už je o politickém přístupu k věci.
***