(17.40 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Domácnosti se středními příjmy tak budou moci realizovat prostřednictvím soukromého subjektu specifického charakteru svoji bytovou potřebu. Formy podpory této družstevní výstavby budou standardní, to je úroková dotace k dlouhodobému úvěru, garance zpřístupňující dosažitelnost bankovního úvěru a investiční dotace do stanovené výše na jeden byt.
Zákon o obecně prospěšných bytových družstvech tak představuje základní právní rámec pro rozvoj nájemního bydlení založeného na členském družstevním principu. Toto bydlení představuje optimální kompromis mezi vlastnickým bydlením, které je z důvodu vysokých pořizovacích nákladů pro mnoho domácností nedostupné, a čistě nájemním bydlením, které sice nevyžaduje od domácností žádnou vstupní investici, ale s ohledem na současnou právní úpravu nájmů bytů je pro soukromé investory nezajímavé.
Návrh zákona také představuje zvláštní úpravu bytového družstva proti té, která je uvedena v obchodním zákoníku. Tím reaguje na fakt, že současné podnikatelské zaměření bytových družstev neumožňuje dostatečné zajištění ochrany svých členů ani veřejných prostředků, které budou využity především na podporu družstevní bytové výstavby. Z tohoto důvodu obsahuje navrhovaná právní úprava zásady obecné prospěšnosti, spočívající především v omezení činnosti, kterou může toto družstvo vykonávat, v povinné reinvestici zisku do zajištění nájemního bydlení a v podrobení se zvláštnímu kontrolnímu režimu.
Zákon dále ukládá povinné vrácení veřejných prostředků v případě zrušení obecně prospěšného družstva s likvidací a zakazuje přeměnu nájemního bydlení na vlastnické.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že předložená právní úprava umožňující další rozvoj nájemního družstevního bydlení, která využívá finanční spoluúčasti budoucích nájemců, je v současnosti nejvhodnějším způsobem, jak zajistit obnovu výstavby nových nájemních bytů a při tom překlenout "neochotu" soukromých investorů podílet se na této výstavbě.
Podpora výstavby, kterou budou tato družstva realizovat, bude pochopitelně klást určité nároky na veřejné prostředky. Tyto prostředky však budou efektivně vynaloženy, neboť umožní posílit výstavbu nájemních bytů a rozšířit nabídku bydlení, která zmírní problémy, se kterými se v této oblasti potýkáme. V neposlední řadě pak sejme břemeno pasivního investora z obcí, které se budou moci blíže věnovat spíš sociální výstavbě a nebudou muset působit v roli pasivního investora, který spolupracuje při uplatňování a využívání státních dotací.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Evžen Snítilý.
Poslanec Evžen Snítilý: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, byl bych asi špatným zpravodajem, kdybych si před svou zpravodajskou zprávou neproběhl své známé z jiných politických stran a nesondoval, jaký je názor jejich subjektů na tento zákon. Přes to, co jsem zjistil, se pokusím z logiky věci dovodit, že tento zákon není výmyslem České republiky, že tento zákon už není ani výmyslem sociálně demokratické vlády, ale že to je zákon, který za prvé v právním řádu této republiky chybí, a za druhé, že to je zákon, který je běžně používán ve všech vyspělých demokraciích na světě, ať v té či oné formě.
Dovolte mi trochu širší pohled na problematiku bytů, na subvence, které stát poskytuje té které příjmové skupině obyvatel. Nikdo se nepohoršuje nad tím, že máme institut stavebního spoření, který stát bohatě dotuje. Nikdo se nepohoršuje nad tím, že máme státní dotaci na úrokovou míru hypotečních úvěrů. Nikdo se nepohoršuje nad tím, že máme dotační titul - jak my mu pracovně říkáme - 320 plus 80 pro obce a města.
U tohoto posledního titulu bych se rád zastavil a řekl zde poprvé svůj názor na označení tohoto titulu. Když si otevřete státní rozpočet od roku 1994 až po ten poslední, tak najdete v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, dnes ve speciálním rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, označení této dotace jako dotace do nájemních bytů. Zkratka NB. Všichni tomu rozumíme. Všichni se tváříme, že tomu rozumíme. A všichni víme, že o žádné nájemní byty nejde. Proč tam nenapíšeme jinou zkratku! Proč tam nenapíšeme zkratku byty postavené se státní dotací. Víme přece všichni - a starostové, kteří vykonávali tuto funkci předtím, než zasedli v těchto sněmovních lavicích to vědí také - že to není žádný nájemní byt. To je byt se státní dotací s odkladem přechodu vlastnického práva na dvacet let. Tak to je. A je pouze minimum velkých měst, která ve své finanční situaci - kterou považovala před pěti lety za tak dobrou - dokázala k 320 plus 80 přidat celý zbytek. Víme, že většinou je tento problém řešen obecně platnou vyhláškou, která stanoví druhy financování těchto bytů: a) 320 plus 80, b) jakýsi vklad budoucího vlastníka, který je označován jako pětinásobek, šestinásobek, desetinásobek nájemného - nájemného, jak směšné, žádné nájemné to není - plus doplatek hypotečním úvěrem, který si berou tito budoucí vlastníci jako členové jakéhosi družstva.
Chci vám jenom logicky dokázat, že v této zemi od roku 1994 se nepostavil žádný nájemní byt, protože nemá podklad v právní normě. Opakuji - nemá podklad v právní normě. Tato vláda předkládá právní normu, která umožní stavět nájemní byty.
Vím, že někomu naskakuje kopřivka jenom při pojmu družstvo. Dokážu si představit, že "obecně prospěšné" už je vůbec nepřijatelné. Ale my zde neřešíme naše pocity. My bychom měli k bytové politice přistupovat jako k oprávněnému požadavku obyvatel této země. A jestliže dokáže tento stát - a zcela správně, já nemám proti tomu žádnou výhradu - přispívat na hypoteční úvěry, jestli dokáže tento stát přispívat na stavební spoření, jestliže tento stát dokáže přispívat na budoucí vlastnické byty státní dotací, proč by tedy tento stát neměl přispět na nájemní bydlení!
Jsem si vědom situace, kdy tento zákon, pakliže vůbec ctihodná sněmovna ho propustí do druhého čtení, dozná určitých změn. Samozřejmě jako každý zákon. Já bych vás chtěl poprosit o jednu věc. Mysleme si o tomto zákonu každý, co chceme. Mějme každý na tento zákon jakýkoli svůj osobní, stranický pohled, ale propusťme tento zákon do druhého čtení, byť jen s tou myšlenkou, že si alespoň vyříkáme ty základní principy, které tento zákon má obsahovat. Zabijme ho ve druhém čtení, jestliže je taková vůle. Ale nechme nás pracovat, abychom těm, kteří za půl roku přijdou po nás, aspoň zanechali v materiálech archivů to, že už někdo si tu problematiku vyříkal a že oni mohou začít o dva kroky dál.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
***