(10.00 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Proto tedy navrhuji, aby v § 2 odst. 1 písm. f) zůstalo. Takže hlavní moje námitka nebyla o územních systémech ekologické stability, ale především o těchto pozemcích, které jsou zatím ještě ve správě Pozemkového fondu, ale jsou postupně převáděny do správy odborných organizací ochrany přírody.
Za třetí navrhuji vypustit bod 7, který navrhuje, aby se při převodu zastavěných pozemků nevyžadovalo sdělení příslušného orgánu. Není to tedy to, o čem mluvil kolega Pešek, o marné lhůtě. Uvedu příklad třeba Národního parku Podyjí, kde jsou přímo v první zóně kaňonu řeky Dyje některé zbořené objekty a parcely jsou stále vedeny jako stavby. To znamená, že přijetím tohoto ustanovení by v podstatě vůbec nebylo k prodeji těchto pozemků v první zóně Národního parku nutné vyjádření orgánu ochrany přírody, a tím by se také dostalo do příkrého rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a tento převod by mohl být právně zpochybnitelný, a samozřejmě že nákup pozemků v první zóně Národního parku by asi mohl být lukrativní záležitostí. Proto tedy návrh na vypuštění bodu 7.
Za čtvrté navrhuji vypuštění bodu 8. Tam se jedná o lhůtu.
Za páté navrhuji, aby v původním § 2 odst. 2 byla na konec textu vložena věta: "Právní úkon, jímž byl převeden pozemek v rozporu s tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, je od počátku neplatný." To byla debata už při schvalování návrhu zákona o prodeji státní půdy. Domnívám se, že tím bude posílena právní ochrana pozemků, které jsou součástí zvláště chráněných území, a prodej těchto pozemků je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, kde se hovoří o tom, že pozemky jsou nezcizitelné, aby to bylo deklarováno jasně i v tomto zákoně.
Za šesté navrhuji, aby v § 5 odst. 1 bylo vloženo nové písm. e), které zní: "s platně vytvořeným funkčním systémem ekologické stability".
Zároveň do posledního odstavce původního odstavce 1, který začíná slovem "pozemky", by se nově vložila za písm. d) slova "a písm. e)". Tato úprava by umožnila převádět vytvořený systém ekologické stability bezúplatně do vlastnictví obcí, protože v řadě případů obce samy tyto systémy nerealizují a zvláště v zemědělských oblastech s převahou orné půdy je to významný prvek krajiny, který není důležitý z hlediska ochrany přírody, ale je zajímavý třeba i pro obce.
Poslední návrh. Navrhuji vypustit bod 34, který vlastně souvisí s bodem 8. Jedná se o stejný problém, o kterém jsem se už zmínil, to znamená, že bude-li převedený pozemek (který je?) součástí např. národní přírodní rezervace nebo národního parku zapsán do katastru nemovitostí jako nestátní vlastnictví bez vyjádření příslušného orgánu státní správy, dojde k rozporu se zákonem 114/1992 a se zájmy státu na ochraně přírody a k výhodným (?) značným požadavkům na státní rozpočet.
Tolik moje pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele pana poslance Grůzy, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce. Pan poslanec Palas také ne. Končím proto druhé čtení tohoto návrhu zákona. Končím projednávání bodu 16. Děkuji všem zúčastněným.
Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je bod č. 37, a sice
37.
Vládní návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech
a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 792/ - prvé čtení
Tento návrh jsme začali projednávat 1. března tohoto roku. Vyslechli jsme úvodní slovo zástupce navrhovatele a poté jsme jednání přerušili. Chtěl bych požádat opět Kancelář, případně kolegy. Pan místopředseda vlády právě vchází do sněmovny, takže se táži, zda pan místopředseda Vladimír Špidla chce v úvodu vystoupit. Ano, je tomu tak. Máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, základní důvody pro předložení zákona o službě státních zaměstnanců jsem uvedl ve svém úvodním slově předtím, než bylo projednávání přerušeno. Dovolte mi, abych zrekapituloval jenom ty nejdůležitější.
Tím základním a nejdůležitějším důvodem je konstatování, že česká státní správa není dostatečně efektivní a nemá v současné době parametry, které by odpovídaly modernímu demokratickému státu. Má celou řadu různých dílčích chyb, které byly analyzovány, a jedna z těchto základních chyb je určitá nestabilita a neprofesionalita tohoto sboru a dále demokratickým poměrům neodpovídající a nepřiměřený politický vliv. Toto jsou základní důvody, proč je zákon předkládán.
Nedostatky naší státní správy byly rozeznány i v mezinárodněprávním kontextu, a proto i z hlediska mezinárodně právního postavení České republiky v této citlivé době je velmi dobré, že i zákon je projednáván a že je projednáván právě teď.
Předloha, kterou jsem sněmovně předložil k projednávání, vyvolala velmi živou politickou diskusi, kterou jsem vedl s politickými kluby, a chci konstatovat, že tato politická diskuse vedla k některým podstatným změnám v přístupu, které byly již zformulovány do paragrafovaného znění, které lze ve druhém čtení předložit v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, což je technika, kterou sněmovna podle mého názoru s úspěchem při komplikovaných předlohách zákonů používá.
Dovolte mi, abych velmi zjednodušeně vyjádřil základní posuny. Vláda jakožto předkladatel konstatuje, že netrvá na zachování definitivy a příslušné změny předlohy byly již připraveny a jsou již zformulovány do paragrafovaného znění.
Dalším velmi významným prvkem, o kterém se debatovalo, byla pozice generálního ředitele. I zde došlo k podstatným změnám a generální ředitel státní správy je v jiném, podle výsledků diskusí přiměřenějším postavení ve vztahu k resortnímu ministrovi i k personálnímu řediteli. Tato věc se také významně posunula.
Dalším velkým předmětem debaty byla ochrana státní správy ve smyslu lustračního zákona. Mohu konstatovat, že v současné době jsou formulace takové, že zajišťují působení lustračního zákona v současném rozsahu, to znamená v rozsahu pozic pro představené.
Dalším významným momentem debaty byla otázka otevřenosti státní správy, to znamená možnost využívat poměrně široký rekrutační zdroj. I v této otázce se podle mého názoru nalezly základy pro shodu nebo úplná shoda, tj. vstup do této státní správy bude podřízen přísným výběrovým kritériím, avšak bude to vstup, který bude otevřený, čili bude možné do státní správy včetně na funkce představených se ucházet prakticky ze společnosti jakožto celku, pokud ten člověk bude mít odpovídající kvalifikaci a odpovídající etické a osobnostní charakteristiky.
***