(11.00 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Tuto absenci měl vyplnit již jednou poslanecký návrh zákona, k němuž vláda zaujala odmítavé stanovisko s tím, že předloží návrh vlastní.
Mám však velmi závažné připomínky k této vládní předloze a jenom ve stručnosti řeknu tři nejdůležitější.
Tento vládní návrh do zákona zahrnuje přílišné detaily, které jsou obvykle předmětem prováděcích předpisů, např. mnohořádkový popis vozidla k přepravě lidských pozůstatků uvedený v paragrafu 9. Velmi závažnou výhradu mám také k začlenění živnosti do živností koncesovaných. Dosavadní koncepce živnostenskoprávní úpravy by měla být přizpůsobena legislativě Evropské unie. Stanovisko Evropské komise ke koncesovaným živnostem je záporné, neboť omezuje svobodný přístup k podnikání. Zajímavé je, že vláda v jiných vládních předlohách návrhů zákonů už tento princip ctila, jako tomu je např. v návrhu zákona o vodovodech a kanalizacích, zatímco tato předloha tyto koncesované živnosti zavádí. Třetí závažná připomínka je ta, že tento návrh v podstatě státní správu svěřuje okresním úřadům, těm okresním úřadům, u nichž účinnost zákona o okresních úřadech končí dnem 31. 12. 2002.
Toto považuji za závažné výhrady, které by určitě měly být následně upraveny. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Pan zpravodaj nebo pan navrhovatel chtějí vystoupit se závěrečnými slovy? Vzdávají se.
Návrhy na zamítnutí ani na vrácení, pokud jsem dobře sledoval, nezazněly. Budeme se tedy zabývat přikázáním.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo ještě jiný návrh? Pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane místopředsedo, jakkoli nechci zpochybňovat kompetenci sociálního výboru do této oblasti, přimlouval bych se, aby návrh ještě dostal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Tam spíš to pohřebnictví patří.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Mám tedy druhý návrh. Ještě se někdo připojí? Není tomu tak.
Budeme tedy nejprve hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 130 poslanců bylo pro 97, proti 17. Návrh byl přijat.
Druhé hlasování bude o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 102 z přítomných 131 poslanců bylo pro 94, proti 16. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji navrhovatelům i zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu, bodu číslo 45, v prvém čtení.
Jako další je bod číslo
47.
Vládní návrh zákona o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních
a o změně zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 837/ - prvé čtení
Z pověření vlády uvede předložený návrh ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních a o změně zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, je norma povíce technická, politicky nekonfliktní. Zapracovala všechny připomínky, které se ve všech připomínkových řízeních objevily, a je předkládána jako bezrozporná. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové. Vzhledem k tomu, že pan ministr neuvedl některé podrobnosti tohoto zákona, které se týkají jeho charakteru, dovolím si tedy nejprve několik konkrétních údajů.
Školská zařízení tohoto typu jsou určena pro děti nezletilé i zletilé až do věku 19 let, o jejichž umístění do těchto zařízení rozhoduje soud. Zákon definuje jednotlivá zařízení pro výkon výše uvedené výchovy, a to diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se základní školou a výchovný ústav. Zákon stanoví formu poskytování preventivně výchovné péče, a to ve školském poradenském zařízení nebo diagnostickém ústavu. Zákon uvádí práva a povinnosti dětí umístěných v zařízení, práva a povinnosti ředitele zařízení, stanoví výši úhrad od osob, které mají vyživovací povinnost k dítěti.
Součástí zákona jsou ustanovení o povinné dokumentaci, sankcích a kontrole.
Tímto zákonem se novelizuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních. Z tohoto zákona se vypouští pět paragrafů. Ruší se vyhláška Ministerstva školství č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
Po těchto technických údajích - skutečně jsem se snažila být stručná - mi dovolte jako zpravodajce říci, že se zákon dotýká nesmírně citlivé a vážné oblasti, to je péče o výchovu a vzdělání dětí, které vyrůstají bez rodičů, a to z různých důvodů. Dotýká se péče o výchovu a vzdělání dětí, kterým byla nařízena ústavní a ochranná výchova.
Přes důležitost tohoto tématu se o něm mluví poměrně málo. Je jakoby na okraji zájmu. Tento zájem je občas prolomen tím, když se dozvíme o nějakém skandálu, o nějakém problému. O skutečném životě dětí v těchto zařízeních se však velmi málo ví a přiznejme si, že ani zde mezi námi poslanci a poslankyněmi není mnoho těch, kteří by mohli se zkušeností a znalostí věci celou problematiku zodpovědně posuzovat.
Znám rozporné postoje, které odborná veřejnost k návrhu zákona a také zde přítomní poslanci mají. Dovolte, abych upozornila na nedostatky, které v zákoně vidím.
Po stránce legislativní i věcné si dovolím upozornit na to, že zákon neuvádí, kdo zařízení zřizuje. V zákoně chybí kompetence odborného řízení, požadavky odborné způsobilosti pracovníků v těchto zařízeních. Zákon v podstatě nepřináší nic nového, pouze shrnuje a doplňuje stávající stav. Starou vyhlášku nahrazuje zákonem, který se od ní odlišuje pouze novou terminologií, ale ne novou koncepcí.
A v čem vidím tedy pozitivní stránky tohoto zákona? Především v tom, že odstraňuje starou vyhlášku z roku 1981, která pracuje s národními výbory, Veřejnou bezpečností a která sloužila České socialistické republice. Shrnuje dosavadní poznatky a aplikuje je v zákoně. To znamená, to, co pozitivního se v této oblasti ústavní a ochranné výchovy u nás za uplynulých deset let vyvinulo, podařilo aplikovat, tak toto v zákoně je vyjádřeno.
Zákon připravuje ministerstvo ve spolupráci s odbornou veřejností již několik let. Nedá se tedy hovořit o předloze, která by byla nějakým způsobem uspěchaná. Doporučuji proto propustit návrh zákona do druhého čtení a prodloužit lhůtu pro jeho projednávání o 60 dnů. Předpokládám, že zákon se při projednávání setká se školským zákonem, s nímž je a měl by být legislativně i věcně provázán. Prodloužení lhůty umožní uspořádat odborný seminář, předpokládám, i spolu se senátory i s poslanci z výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a především s odbornou veřejností, která by se tak mohla k návrhu zákona vyjádřit a spolupracovat na jeho dopracování.
Nechci jít v této chvíli do detailů, které bychom v tomto zákoně mohli a měli zmiňovat. Znovu upozorňuji, že jde o velmi citlivou oblast, která se dotýká péče o děti, o jejich práva a o zajištění jejich životních podmínek. Proto prosím, abyste vyhověli mému návrhu na usnesení propustit návrh zákona do druhého čtení a prodloužit jeho lhůtu o 60 dnů.
Děkuji vám za pozornost.
***