Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
1. prosince 2000 v 9.00 hodin
Přítomno: 180 poslanců
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři Zemane a Dostále, zahajuji čtvrtý jednací den 29. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na něm srdečně vítám.
Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Martin Starec má náhradní kartu č. 2.
Sděluji, že o omluvení na dnešní schůzi požádali poslanci: Kateřina Dostálová - zdravotní důvody, Robert Kopecký - zdravotní důvody, Vladimír Paulík - kontrola a rehabilitace po operaci. Z vlády se omlouvá pan ministr Miroslav Grégr - přijetí zahraničních oficiálních návštěv, pan ministr vnitra Stanislav Gross, který jak víte, po zranění je hospitalizován, a pan ministr Jan Kavan - pracovní zahraniční cesta.
Dnešního dne projednáme nejdříve bod 32, poté jsme si schválili, že po 10. hodině budeme probírat dva zákony pod body 30 a 37, a pak bychom měli ještě dokončit rozjednaná první čtení, která nám budou zbývat. Odpoledne budeme začínat pevně stanovenými body, které jsme si schválili již při zahájení schůze, a to body 18 a 36.
Žádám ještě jednou všechny přítomné, aby se zaregistrovali svými identifikačními kartami, abychom měli přehled o účasti.
Přistoupíme tedy nyní k prvnímu projednávanému bodu, kterým je bod
32.
Návrh poslanců Václava Krásy, Stanislava Voláka, Jana Kasala a Josefa Janečka
na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti
orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby
a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
/sněmovní tisk 733/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 733 a stanovisko vlády k němu jako tisk 733/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslance Václav Krása. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážený člene vlády, dámy a pánové. Dovolte, abych vám předložil k posouzení návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., pozdější znění, o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, tak jak pan předsedající uvedl, a který máte v tisku 733.
Česká republika se po roce 1989 dostala velmi rychle do tzv. druhého demografického přechodu. Začal prudce klesat počet živě narozených dětí a začala narůstat průměrná doba dožití u žen i u mužů. Vše nasvědčuje tomu, že tento trend bude pokračovat i v budoucnosti. Zatímco pokles počtu narozených dětí se bude v důchodovém systému projevovat až po roce 2015, kdy začne klesat potenciální počet plátců pojistného, tak zvyšování délky dožití se projevuje bezprostředně.
Výše uvedená tvrzení lze doložit několika čísly, která se dotýkají důchodového pojištění. V roce 1989 se narodilo 128 tisíc dětí, od roku 1996 se však rodí okolo 90 tisíc dětí a nedá se předpokládat, že by se v České republice v následujícím desetiletí rodilo výrazně přes 100 tisíc dětí.
Průměrná délka dožití byla v roce 1989 u žen 75 let, v letošním roce již tato doba překročí 78 let a v roce 2010 by se měla pohybovat nad 81. rokem.
Ještě větší pokrok jsme zaznamenali u mužů. V roce 1989 byla průměrná délka dožití u mužů 67,5 let, dnes je to již 71,5 let a demografické studie říkají, že v roce 2010 bude tento věk dožití okolo 75 roků.
Populační vývoj přímo ovlivňuje situaci v penzijním systému, a proto po přijetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se zdálo, že problémy začnou postupně narůstat až po roce 2005. Ani největší pesimista nepředpokládal, že již v roce 2000 bude důchodový systém v tak hluboké krizi. Podle původních předpokladů měl počet důchodců do roku 2000 dokonce mírně klesat.
Je samozřejmé, že zhoršující se vzájemný poměr počtu důchodců a plátců pojistného, který vyplývá z demografického vývoje, se musí odrazit na důchodovém účtu. V roce 1996 byl důchodový účet ještě přebytkový, byl tam přebytek 4 mld. korun. Od roku 1997 začíná postupně narůstat deficit výdajů na důchodovém účtu a v loňském roce dosáhl včetně správních výdajů tento deficit výše 19,5 mld. Kč. (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, pane poslanče. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, přestože je nás tady pouze 75, chtěl bych vás všechny poprosit: kdo nechcete poslouchat pana poslance Krásu, opusťte tuto místnost a věnujte se svým rozhovorům mimo jednací síň Poslanecké sněmovny. Byť se jedná o krátkou novelu, myslím si, že jde o velice důležitou věc, která bude mít samozřejmě vliv nejen pro nás, ale i pro budoucí generace, a já bych si sám přál, abyste pana poslance Krásu poslouchali a věděli jste, o čem budeme v nejbližších minutách rozhodovat. (Atmosféra v jednacím sále se zklidnila.)
Věřím, že tuto zklidněnou atmosféru udržíme delší dobu. Děkuji.
Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Václav Krása: Děkuji, pane předsedající.
Pokud bude i nadále vývoj důchodového pojištění pokračovat současným směrem a budeme chtít udržet relaci průměrného důchodu k vyměřovacímu základu na úrovni 45 %, tak se dá předpokládat, že deficit na důchodovém účtu překročí v roce 2003 úroveň 40 mld. Kč a v roce 2010 se dostane na hranici 90 mld. Kč.
Z předchozích skutečností vyplývá, že reforma stávajícího důchodového systému je nevyhnutelná. Předkladatelé zákona jsou přesvědčeni, že jsme povinni použít část prostředků z privatizace na provedení důchodové reformy, aniž budeme v tomto zákoně předjímat její průběh. Reforma může být provedena stabilizací současného průběžného systému doplněnou zvýšením jeho ekvivalence a důrazem na rozvoj doplňkových připojišťovacích systémů.
Jinou možností, kterou preferujeme, je zavedení kombinovaného systému skládajícího se z povinného individuálního spoření a stabilizovaného průběžného systému doplněného různými formami připojištění.
***