(11.50 hodin)
(pokračuje Plachý)
Vážené dámy a pánové, jako zpravodaj k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., sněmovní tisk 652, doporučuji sněmovně propustit zákon do druhého čtení a přikázat jej ve shodě s usnesením organizačního výboru k projednání hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Ano, hlásí se pan kolega Karel Vymětal. Prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, jsem rád, že došlo ve vládě ke konsensu u této novely zákona, protože státní podniky se netýkají samozřejmě pouze Ministerstva průmyslu a obchodu, ale jsou i v jiných resortech. V zemědělství jsme nedávno přijali zákon, kdy jsme akciové společnosti povodí různých řek převáděli na státní podniky, takže těchto všech podniků v různých resortech se tento zákon dotýká.
Je také pravda, že nejde pouze o likvidování a rušení státních podniků, jde tady o řešení jistých procesů, které se ukázaly v praxi jako obtížně průchodné, a novela řeší proceduru, což je také v pořádku.
Jsem rád, že novela řeší také problematiku vztahů, jak zde uváděl pan ministr i pan zpravodaj, vztahů ředitele státního podniku k zakladateli, k dozorčí radě ap. Domnívám se, že novela zákona je velice potřebná, je dobře zpracovaná, je konsensuálně potřebná. V té souvislosti mám akorát jednu připomínku, která je důležitá, ale nebrání tomu, abychom samozřejmě projednávali tento návrh zákona, a to - domnívám se, není zcela dobře a přesně formulován vztah povinnosti ředitele podniku k dozorčí radě. Jsou tam jistá omezení a domnívám se, že tento vztah a tyto povinnosti není třeba omezovat, že je třeba naopak dát celou vůli povinnosti ředitele podniku ve vztahu k pravomocím dozorčí rady. Ale to není problém. Domnívám se, že při projednávání ve výboru velice jednoduchou úpravou je možno tuto drobnost napravit.
Nevím, co pan předseda sněmovny navrhuje, kterému výboru k projednání. Pokud by nebylo navrženo přikázání hospodářskému výboru k jednání, tak bych potom tento návrh předložil. Doporučuji, abychom to bez problémů propustili k dalšímu jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ušetřím vám práci, pane kolego, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu končím.
Nejsem si vědom toho, že by zazněl návrh na vrácení či zamítnutí. Je tomu tak? Ano, pan kolega zpravodaj mi dává za pravdu, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání.
Jak jsem již sdělil, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 72. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 172 pro návrh 119, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, a tím končím první čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem je bod
30.
Návrh poslanců Libora Ambrozka, Petry Buzkové, Vladimíra Mlynáře a dalších
na vydání ústavního zákona o referendu o uvedení jaderné elektrárny Temelín
do provozu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
/sněmovní tisk 667/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 667/1.
Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Vladimír Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, cílem předkladatelů tisku 667 bylo rozproudit diskusi o jaderné energetice obecně a dát příležitost občanům naší země vyjádřit se přímo k věci, která svými možnými důsledky hluboko přesahuje jiná politická rozhodnutí, která zde přijímáme.
Mezi předkladateli návrhu zákona jsou i poslanci, kteří jsou stoupenci jaderné energetiky a domnívali se, že mandát, který by vláda získala v referendu - a podle všech průzkumů by toto referendum schválilo spuštění jaderné elektrárny Temelín -, by dávalo exekutivě silnější mandát pro tento krok, a to nejen dovnitř, tedy k domácí politické scéně, ale i navenek, do zahraničí.
Temelínská elektrárna byla v mezidobí, kdy byl náš návrh podán, spuštěna. Nás tato skutečnost mrzí, doufali jsme, že se najde politická vůle odložit spuštění Temelína a dát prostor k vyjádření občanům, nicméně v souladu s jednacím řádem a po dohodě s předkladateli stahujeme tento předložený tisk č. 667 a rovněž následující prováděcí zákon, tisk 668. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám. Nejsem si vědom toho, že… Ano, je to návrh zákona, který byl již zařazen na schůzi sněmovny, takže bychom měli hlasovat o stažení. (Křik v sále.)
Prosím pana poslance Beneše, aby nemátl řídícího schůze.
Tímto konstatuji, že body č. 30 a 31 byly staženy ze schváleného programu schůze.
Dostáváme se k bodu
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 651/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede její místopředseda a ministr financí pan Pavel Mertlík. Prosím, aby někdo nalezl pana ministra financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, především mi dovolte omluvit se za toto krátké zdržení, než jsem doběhl z kuloárů. Je mi to líto o to více, že v tomto případě jde o návrh zákona, jak se říká v Poslanecké sněmovně, technické povahy, který nicméně má velký systémový dopad na správu daní a poplatků. Já a mí kolegové z Ministerstva financí jej považujeme za skutečně velmi důležitý.
Cílem tohoto rozsáhlého legislativního návrhu je především zkvalitnění procesních norem v subsystému daňového práva. Novela zejména odstraňuje nedostatky, které se vyskytly při interpretaci tohoto zákona v posledních osmi letech jeho používání. Tato zpřesnění textu zvyšují míru jistoty daňových subjektů na straně jedné, ale i správců daní na straně druhé, a přispívají tím ke zkvalitnění a k trvalejšímu definování podmínek pro dotváření automatizovaného daňového informačního systému, což je dnes nezbytná pomůcka práce finančních úřadů.
Návrh si dále klade za cíl zásadní změnu sankčního postihu při nepřiznání daně. Navrhovaná změna odstraňuje subjektivní vliv správců daně, který spočíval v závislosti sankce na době odhalení tohoto nepřiznání daně, zejména na době provedení kontroly, a to tak, že dosavadní časové penále mění na penále stanovené konstantní částkou z doměřené daně.
***