(14.30 hodin)

(pokračuje Matulka)

Promítá se potom do usnesení ústavně právního výboru, že s různými problémy, které v této předloze byly řešeny, naložil ústavně právní výbor různě. Podoba tisku je koneckonců dána i tím, že skutečnými navrhovateli této předlohy jsou tři ministerstva, a tudíž se řešily tři zásadní problémy v této novele.

Ústavně právní výbor vedl rozporuplnou obecnou rozpravu o tom, do jaké míry je ta či ona navrhovaná změna aktuální a skutečně nezbytná. Výbor dospěl k téměř jednoznačnému závěru, který se do usnesení později promítl, že v současné době není nezbytně nutné provést většinu navrhovaných změn u věcných břemen a služebností a také u změn v oblasti nájmů nebytových prostor.

S výjimkou jediného ustanovení týkajícího se práva cesty tedy ústavně právní výbor navrhuje vypustit ustanovení návrhu novely týkající se věcných břemen a služebností. Stejně tak ústavně právní výbor doporučuje z návrhu novely vypustit celou pasáž nově navrhované úpravy nájmů nebytových prostor.

Tuto věc náš výbor pečlivě zvažoval i s ohledem na to, že obdržel rozsáhlý doplňující návrh poslanecký, představující návrh změn v oblasti nájemních vztahů k bytům. Ústavně právní výbor dospěl k názoru, že nová úprava nájemních vztahů jak k bytům, tak k nebytovým prostorám sice aktuální a žádoucí je, nicméně za vhodnější považuje náš výbor zpracování samostatné komplexní novely právě na toto téma - nájemní vztahy k bytům i nebytovým prostorám. Proto v této chvíli ústavně právní výbor doporučuje prozatím z tisku 465, čili z tohoto návrhu novely občanského zákoníku, novou úpravu nájmu nebytových prostor vynechat a upřednostnit cestu samostatné novely.

Mimořádně velkou pozornost věnoval ústavně právní výbor té části novely občanského zákoníku, která pojednává o tzv. spotřebitelských smlouvách. Tato kapitola představuje ve vládním návrhu část implementační, to znamená - jak již uvedl pan ministr spravedlnosti a pan ministr průmyslu a obchodu - promítnutí evropské úpravy do našeho právního řádu. Ústavně právní výbor po obsáhlé obecné i podrobné rozpravě shledal, že tuto implementaci činí vládní návrh rukou poměrně neumělou a ne dost dobře uvážlivou, a proto v usnesení ústavně právního výboru je také největší část pozměňovacích návrhů, největší změny navrhovány právě v oblasti spotřebitelských smluv. Podle mého přesvědčení to, na čem se ústavně právní výbor usnesl, zvyšuje kvalitu původní předlohy.

Usnesení ústavně právního výboru č. 123 bylo přijato až minulý týden, tj. 22. června, máte ho obsaženo v tisku 465/2.

Ačkoliv v bodu 2 tohoto usnesení je navržen nový obsáhlý text paragrafů 52 až 57, který tvoří jakýsi celek, celkově je usnesení ústavně právního výboru komplexem několika různých pozměňovacích návrhů, a bylo by tedy dost obtížné vzít toto usnesení ústavně právního výboru jako celek za základ jednání pro podrobnou rozpravu. To je mi jako zpravodaji sice líto, ale působilo by to technické obtíže. Proto si dovolím poprosit poslankyně a poslance, aby své případné pozměňovací návrhy v rámci podrobné rozpravy v druhém čtení se snažili formulovat s určitým respektem k usnesení ústavně právního výboru. Pokud to bude jen trochu možné, aby formulovali případné pozměňovací návrhy jako pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu ústavně právního výboru. Zjednoduší to činnost zpravodaje v průběhu třetího čtení. Chápejte to, prosím, jako mou osobní prosbu.

V rámci obecné rozpravy v druhém čtení, ani v podrobné rozpravě, ani v obecné rozpravě nebudu dávat žádný návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení do výboru k novému projednání. Doufám, že ani z pléna Poslanecké sněmovny podobné návrhy nevzejdou.

Domnívám se, že tak, jak ústavně právní výbor projednal tisk 465, je to návrh pečlivě zvážený, schopný projít i třetím čtením a dovést nás touto předlohou až k závěrečnému hlasování, kde jsem přesvědčen, že vládní návrh novely občanského zákoníku nakonec schválíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro evropskou integraci poslanec Luděk Polášek.

 

Poslanec Luděk Polášek: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výbor pro evropskou integraci na své 25. schůzi dne 17. března 2000 přijal usnesení č. 86, které máte jako tisk, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Výbor pro evropskou integraci po úvodním slově ředitelky legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR dr. Marie Žižkové, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR doc. Karla Špačka, náměstka ministra pro místní rozvoj ČR dr. Jaroslava Krále, CSc., po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Luďka Poláška a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní, kolegyně a kolegové, otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Václava Brouska, kterému uděluji slovo. Prosím opětovně všechny kolegy a všechny kolegyně o klid.

 

Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, novela občanského zákoníku ve vládní podobě opět prohlubuje státní dirigismus. Například v části páté - spotřebitelské smlouvy, § 52 až 69 - člení novela subjekty práv na spotřebitele a podnikatele.

Institut spotřebitele je dle novely subjekt, který nezná svá práva, je hloupý, který přes svoji nepozornost při uzavírání smluv může chybovat a své chyby snadno napravovat takovým způsobem, jako je možnost odstoupení od uzavřených smluv, například § 61, odst. 3 - až do tří let. Vše je nutné vysvětlovat jednoduchým jazykem a obecně srozumitelným způsobem. O kterého se stará vláda tím, že ho bude na poli soukromého práva chránit svými nařízeními a tím, že stanoví, co je pro něho špatné, aby nebyl ohrožen zlým podnikatelem, a který může kdykoliv napadnout jakéhokoliv podnikatele, i když se ho předmětná věc vůbec netýká, prostřednictvím právnických osob hájících zájmy spotřebitelů.

Jedná se o rozpor se zásadou "neznalost zákona neomlouvá", rozpor s právní jistotou subjektů práva, např. § 61, rozpor se zásadou "smlouvy se musí dodržovat".

Oddíl 7 ustanovení o nájmu nebytových prostor - novela v této části obsahuje množství omezujících ustanovení, která jdou nad rámec soukromého práva, např. § 720a odst. 3. Vládou navrhované je navíc možné z větší části sjednat smluvně již nyní. Proto je tato úprava nadbytečná.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP