(17.40 hodin)
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Vážená paní předsedající, pane poslanče. Ano, máte pravdu, nebyl jsem přítomen, když jste přednesl interpelaci ve věci občanského zákoníku, vztahující se k úpravě nájemních vztahů.
Bohužel, nedovedu si vysvětlit, proč při vaší zběhlosti jste nenašel v legislativním plánu práce to, co jsem vám odpověděl v interpelaci, že to je v plánu práce vlády. Kdybyste nalezl list 5A legislativního plánu práce, tak byste tam našel pod bodem 2 úkol pro Ministerstvo pro místní rozvoj, který ukládá zpracovat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, že má ministerstvo zpracovat do června t. r. s předpokládanou účinností 4. měsíc r. 2001.
Pane poslanče, je to tedy tam a je mi opravdu líto, že nevím, proč se stalo, že to uniklo vaší pozornosti, ale ubezpečuji vás, podíváte-li se tam do listu 5A, najdete pod bodem 2 skutečně tento úkol.
Jinak samozřejmě jste mě vyzval, abych odpověděl konkrétně, a neodpovím. Všechny tyto věci jsou příliš složité a pracujeme na nich. Předpokládáme samozřejmě, že bude úprava řešena tak, aby došlo k zrovnoprávnění vztahů nebo postavení a práv a povinností nájemníků i pronajimatelů. To je evidentní.
To je tedy naše základní koncepční východisko, samozřejmě s tím, že chápeme anebo trváme na tom, a vy zřejmě také, že byt je sociální komodita, to není rohlík ani houska, to je sociální komodita, na kterou v evropských ústavách mají lidé právo, protože bydlení patří k základním lidským právům, a státy se zpravidla zavazují ve své většině k tomu, že budou vytvářet podmínky pro to, aby toto právo lidí bylo uspokojeno. To je první věc, kterou musíme respektovat při tom, budeme-li upravovat nájemní vztahy, a budeme je upravovat.
A druhou věcí, kterou musíme naprosto přesně respektovat, je to, že specifickým rysem trhu s byty - a to se málo respektuje u nás, když se o těchto věcech hovoří - je, že jde o vlastnictví komodity, které má charakter přirozeného monopolu. Nemovitost prostě nelze přesunout, nemovitost je dána polohou a z toho vzniká ten jev, který je popsán v rozsáhlé ekonomické literatuře, polohová renta, která vchází jako mimořádný zisk do nájemného, a samozřejmě nelze libovolně ponechat působení polohové renty za určitých situací, které by vedly k tomu, že byt ztratí charakter sociální komodity a mohl by ztratit. Je to samozřejmě velmi obtížný úkol, různě se řeší v různých státech. Nicméně si myslím, že ten fakt je důležitý a že je ho třeba respektovat. My se s ním pokusíme také vypořádat.
Všechno tedy je tak, jak by mělo být, a mohu vás ubezpečit, že termín červen letošního roku bude dodržen a dostanete na všechny tyto otázky podrobné odpovědi v předloženém návrhu zákona, o kterém budete pak rozhodovat. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance Tomáše Kvapila, zda má subotázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Kvapil: Nemám subotázku, nicméně určité konstatování.
Souhlasím s vámi, pane ministře, že byt rozhodně není rohlík a že bydlení musí zůstat pod ochranou zákona. Nicméně vaše vláda je už rok a půl u moci a v tom případě jsem podiven nad tím, že v tuto chvíli ještě nevíte, jak budete navrhovat, jakou úpravu, v červnu.
Proto mně nezbývá nic jiného, než abych ve svém působení na vás pokračoval, a budu tudíž v této věci vás interpelovat zase na další schůzi, abych znal pokrok, jaký v této práci vaše ministerstvo učiní.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Myslím, že to už není k odpovědi - anebo je to k odpovědi? Prosím, pane ministře.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Děkuji, pane poslanče, za stimulaci naší činnosti. To za prvé. Ne, nemyslím to ironicky, myslím, že víte, že to myslím vážně. Nemám ve zvyku šířit nějakou ironii, která by se dotkla lidí.
A za druhé, trvalo by to asi opravdu dlouho, kdybych měl vyprávět všechny ty věci, které by vás uspokojily, protože ty budou obsahem zákona. A na některé věci, jak vy víte sám velmi dobře, jsou ještě pořád různé názory, musíme ty věci dodiskutovat. Proto by to bylo trochu předčasné a byl by to můj subjektivní názor, který nemusí být vůbec správný.
Jestli vás takhle to uspokojuje, budu rád, a opravdu tu stimulaci přijmu také rád. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Jako další byl vylosován pan poslanec Vojtěch Filip s interpelací na místopředsedu vlády pana Pavla Mertlíka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové. Mám ve své interpelaci dvě základní otázky na pana místopředsedu vlády Mertlíka.
Je známo, že v České republice je více než 100 tisíc lidí, kteří nedostávají vyplacenu mzdu za svou odvedenou práci. Pokud jde o daň z příjmů ze závislé činnosti, tuto daň odvádí zaměstnavatel. A je tedy otázka první: když není vyplácena mzda, jestli je známo Ministerstvu financí, jak je odváděna nebo není odváděna daň z této nevyplacené mzdy zaměstnavatelem jako tím, kdo tuto účetní operaci provádí, stejně jako sociální a zdravotní pojištění, na kterém se také podílí občan, který je v pracovním poměru.
Druhá otázka je taková: je-li považován občan - zaměstnanec, který má nevyplacenou mzdu, za daňového dlužníka a jestli ho takto jednotlivé finanční úřady vedou a z jakého důvodu.
A za třetí: o jakém postupu uvažuje vláda ve věci případného posečkání daně, resp. placení takové daně, kterou v podstatě nemůže občan, který nepobírá mzdu, ani zaplatit, a jakým způsobem se vláda hodlá vypořádat s tímto problémem, který jistě nebude z pohledu daňových příjmů státu nijak malý?
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím pana místopředsedu vlády Mertlíka o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Placení daně z příjmů je zákonem o daních z příjmů stanoveno především tak, aby daň byla spravovatelná a aby poplatník zcela přesně věděl, za jakých podmínek a jakým způsobem a v jaké výši platí daň.
U příjmů ze závislé činnosti, tj. zejména z mezd, jsou srážky zálohy na daň plátcem - zaměstnavatelem placeny a daň je jím odváděna finančnímu úřadu, kde se nachází plátcova pokladna, tj. mzdová účtárna zaměstnavatele, a kde lze provést kontrolu správnosti výše sražených záloh. Daňové zálohy jsou sráženy z měsíční mzdy ve výši podle zákona o daních z příjmů v zásadě tak, aby u větší části zaměstnanců bez významnějších příjmů od vedlejších zaměstnavatelů nebo z jiných zdrojů úhrn daňových záloh zhruba odpovídal celoroční dani z celoročního příjmu.
***