(Jednání opět zahájeno ve 14.03 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegyně a kolegové, je 14 hodin 3 minuty, je čas přistoupit k další části našeho odpoledního jednání dnešního dne.
Dalším bodem našeho programu je
65.
Návrh poslanců Vladimíra Mlynáře, Ivana Langera, Stanislava Grosse, Cyrila Svobody a dalších na vydání zákona o elektronickém podpisu
/sněmovní tisk 415/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 415/1 a hned poté, co nejvyšší diplomat České republiky umožní klidné projednávání tohoto bodu, dám slovo panu poslanci Vladimíru Mlynářovi jako zástupci navrhovatelů.
Ještě předtím procedurální návrh pana poslance Grosse.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, měl bych jeden procedurální návrh, možná že o něm můžeme hlasovat za chvíli, až se jednací sál trochu zaplní. Dohodoval jsem se s panem ministrem dopravy a spojů Antonínem Peltrámem, že se tím, že se trochu posuneme v času, dostal do složité situace, neboť zítra odpoledne je pro celou Českou republiku nesmírně důležité jednání evropských ministrů dopravy v Bruselu a po mém soudu by bylo zapotřebí, abychom umožnili panu ministru dopravy, aby jeho body, což je bod 106, 107 a 124, mohly být projednávány v jeho přítomnosti, neboť jeho případná nepřítomnost při tomto jednání v Bruselu by mohla být do značné míry komplikací pro celou Českou republiku.
Takže můj návrh zní, abychom body 106,107, a 124 projednali zítra jako první tři body, alespoň podle mých poznámek na zítřejší dopoledne tam nemáme žádné pevně stanovené body. Nechť o tom hlasujeme třeba za malou chvíli, až se jednací sál zaplní, aby všichni byli informování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji, pane kolego. Jsou to všechno třetí čtení, která jsou zařazena na zítřejší jednání schůze, a myslím, že by nic nemělo bránit přesunu těchto tří bodů na začátek, tedy že bychom je začali projednávat v 9.00 hodin.
Tedy opakuji, mělo by jít o přesun bodů 106, 107, a 124 jako první tři body našeho zítřejšího jednání, s tím, že všechny body, které byly dohodnuty na zítřejší den, se tímto posouvají. Je to procedurální návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy. Prosím, abyste se zaregistrovali pokud možno v co největším počtu vašimi identifikačními kartami, a přistoupíme k hlasování.
V tuto chvíli zahajuji tedy hlasování s pořadovým číslem 160. Ptám se, kdo je pro předložený návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 79 pro návrh 74, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že naše zítřejší jednání bude zahájeno bodem 106, pak bude následovat bod 107 a poté bod 124.
Jak jsem již avizoval, před malou chvílí jsem otevřel další bod, kterým je návrh poslanců Vladimíra Mlynáře, Ivana Langera, Stanislava Grosse, Cyrila Svobody a dalších na vydání zákona o elektronickém podpisu, sněmovní tisk 415, prvé čtení.
Prosím všechny, kteří mají v úmyslu sledovat rozpravu k tomuto bodu, aby zaujali svá místa v jednacím sále, aby pokud možno ukončili konverzaci, nebo ji přenesli mimo jednací sál. V tuto chvíli uděluji slovo zástupci navrhovatelů poslanci Vladimíru Mlynářovi. Prosím.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, předložený zákon o elektronickém podpisu, tisk číslo 415, je legislativní norma, kterou bychom měli učinit další krok na cestě k budování tzv. informační společnosti. Smyslem zákona není nic menšího než zrovnoprávnit z hlediska práva elektronický a tištěný dokument a umožnit tak, resp. dát právní záruky pro elektronickou komunikaci.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Prosím všechny kolegy, které toto nezajímá - nechci konkrétně jmenovat některé pražské poslance za sociální demokracii - aby se zklidnili. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Mlynář: Cílem zákona je tedy otevřít jednak právní prostor pro elektronickou formu styku občanů mezi sebou, úřadů mezi sebou, občanů s úřady, a za druhé dát právní záruky pro rozvoj elektronického obchodu.
Přijetí tohoto zákona přinese do života mnoha lidí, kteří využívají informační technologie, velké množství úspor času i nákladů, přinese úspory a zisky podnikatelům, průmyslu i státní administrativě. Elektronický podpis totiž bude možno až na malé výjimky používat všude tam, kde se používá klasický podpis ruční. Elektronický podpis je přitom jistější, méně zneužitelný, lépe ověřitelný než podpis klasický a fakticky jej nelze zfalšovat. Odkudkoliv a kdekoliv, z kterékoliv části světa by mělo být možné jednat například s peněžními ústavy, podávat daňová přiznání či přiznání silniční daně, nebo v neposlední řadě obchodovat na internetu.
Z pohledu ekonomiky přijetí tohoto zákona má rovněž nemalý význam. Přinese velkou možnost pro přístup na nové trhy pro české firmy, umožní snižování nákladů ve vnitropodnikové komunikaci, zlepší konkurenci a samozřejmě také je krokem k lepšímu vzdělání, k lepší kvalitě pracovní síly. Budeme-li přijímat elektronický podpis, bude to mít vliv i na celé podnikatelské prostředí a například při chystané privatizaci Telecomu nebo Českých radiokomunikací lze předpokládat, že bude-li mít Česká republika odpovídající legislativu, budou i státní podíly v těchto firmách při prodeji výrazně lukrativnější, než když tento zákon přijat nebude.
Několik poznámek k samotnému návrhu, jakkoliv jde o normu velmi složitou a technickou. Zákon zásadně definuje pojmy, postupy a subjekty práva, které se účastní na vytváření, používání a ověřování elektronického podpisu.
***