(11.10 hodin)
(pokračuje Zeman Miloš)
A co je zvláště důležité, že v této oblasti bylo poprvé dosaženo předstihu produktivity práce před růstem reálných mezd, což je ekonomicky nepochybně zdravý vývoj.
Nechci tyto údaje zobecňovat. Uvědomuji si, že jsou to údaje za poměrně krátké období, ale akcelerace ekonomického oživení je dnes již nesporným faktem. Myslím si, že bychom se z tohoto faktu měli všichni radovat a nepodezřívat např. naši statistiku z toho, že falšuje údaje.
Konečně třetí a poslední bod, který bych rád ve svém vystoupení zmínil, jsou rozpočtové záměry vlády na období tohoto roku. Ano, jsme vládou sociální demokracie, a právě proto máme zájem na upevnění sociálních jistot, na zvýšení objemu sociálních investic, zejména investic do vzdělání, ale uvědomujeme si, že bez vytvořených ekonomických zdrojů není možné tohoto cíle dosáhnout. A proto je další zvyšování ekonomického růstu naším základním ekonomickým, a tedy i fiskálním cílem.
Zazněly zde námitky, že růst je dosud pomalý, a já s tím souhlasím. Ale dovolte mi vyslovit krátkodobou prognózu, která se buď potvrdí - nebo nepotvrdí - 22. března, až budou Českým statistickým úřadem publikována data o vývoji hrubého domácího produktu za 4. čtvrtletí. Myslím si, že v meziročním srovnání dojde k dalšímu prohloubení pozitivního procesu, tzn. k další akceleraci hrubého domácího produktu.
Tato vláda by mohla být snadno populární tím, že by prostředky získané privatizací využila na spotřebu. Neučiníme tak. Budeme postupovat přesně obráceně a budeme se soustřeďovat v duchu protestantské etiky Maxe Webera na preferenci investic před spotřebou. Právě proto vám vláda navrhuje zřízení dvou základních fondů, Fondu výstavby a Fondu bydlení, a jsem rád, že dvě nejsilnější strany zastoupené v této sněmovně dosáhly i shody v podpoře těchto obou státních fondů právě dnes podepsanou dohodou.
Pouze tehdy, budeme-li naši ekonomickou výkonnost zvyšovat především růstem investic a nikoli pouze nebo převážně růstem populární spotřeby, pak máme záruku, že náš ekonomický růst bude skutečně trvalý a skutečně dlouhodobý.
K těmto třem cílům tedy vláda směřovala, ať už proto, aby rozpočtové hospodaření bylo úsporné, aby podnítilo ekonomický růst či aby vedlo dlouhodobě ke zvyšování investic, včetně investic zahraničních, jejichž objem, jak víte, se v minulém roce přibližně zdvojnásobil, takže v přepočtu na hlavu jsme dnes první zemí ve střední Evropě právě z hlediska objemu zahraničních investic.
Kolegyně a kolegové, řekl jsem zde několik suchých čísel a nemluvil jsem o stranických programech. Každá seriózní politická strana musí mít ve svém programu růst ekonomiky své země. Myslím si, že ti, kdo budou hlasovat proti tomuto návrhu státního rozpočtu s přáním, aby pokračovalo rozpočtové provizorium, jež vyvolává výrazné ekonomické ztráty, nebudou sloužit žádnému programu a žádné politické straně. Budou pouze sloužit zoufalé impotenci a absolutnímu nedostatku jakéhokoli skutečného programu. Jejich cílem v této sněmovně nebude hrát roli kritické opozice, ale pouze roli závisti nad tím, že se jiní dokázali dohodnout.
Děkuji vám. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu předsedovi vlády. Uděluji slovo dalšímu přihlášenému v rozpravě panu kolegu Kalouskovi.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vystupuji podruhé a nebudu zdržovat dlouho. Dovolte jenom stručnou reakci na argument předsedy vlády, že vláda ušetřila 1,5 miliardy tím, že nenaplnila plánovaný deficit do 31 miliard. Aby byla tato informace korektní, musíme připočítat i ztrátu Konsolidační banky, neboť i na tuto ztrátu budou vydány dluhopisy a i tato ztráta zatíží státní dluh. To znamená, že je korektní uvádět celkový deficit státního rozpočtu ve výši 29,5 miliardy Kč plus ztráta Konsolidační banky za zhruba 32 miliard Kč.
Jsme-li konfrontováni s takovýmito argumenty, můžeme si snadno představit, jak bude probíhat dohoda o postupném snižování deficitu státního rozpočtu v budoucích letech. Bude to prostě účetní ekvilibristika, kdy zadlužování země bude účetně převáděno mimo bilanci státního rozpočtu do položek, které však tento dluh nesníží a tak jako tak jednou vyhřeznou do státního rozpočtu.
Pro křesťanské demokraty by nebylo problémem podpořit deficitní rozpočet v rámci rozpočtové politiky, která by vedla zemi ke stabilitě veřejných financí. Toto je však rozpočtová politika, která vede zemi do dluhové pasti. A skutečnost, že zvýšíme za dobu funkčního období této vlády státní dluh více než dvakrát, je možná dobrou zprávou pro některé funkcionáře obou vládních stran, které dosáhly dohody, je to však strašně špatnou zprávou pro Českou republiku.
Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji kolegu Kalouskovi. Počkám, až skončí aplaus. (Smích.) Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Rozpravu uzavírám. Ptám se, jestli chce vystoupit se závěrečným slovem pan ministr financí ČR kolega Mertlík. Ano, prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, rozprava sice nebyla početná z hlediska počtu přihlášených, ale byla zde řečena řada vážných tezí, stejně jako celá řada technických výtek či kritik, které by se zřejmě spíše hodily, a odpovědi na ně, na odborný seminář třeba na půdě rozpočtového výboru. Pokusím se proto reagovat jenom na ty poznámky, které mi připadaly nejzávažnější.
Za prvé bych chtěl říci, že zde zazněl námět, že určitá úspora na výdajové straně by mohla být v oblasti změn ve výdajích na reformu veřejné správy, zejména pak na odsun voleb do krajů na nějaké pozdější období po roce 2000. Souhlasím s tím. Je to možná úvaha. Chtěl bych ale říci, že ČSSD a vláda považují regionalizaci České republiky za rozhodný krok ve směru k prosazování občanské demokracie, tak jak je známa ve vyspělých zemích a v Evropské unii, do níž směřujeme. Takovýto krok, byť bychom snad krátkodobě na něm ušetřili, by vedl k velkým ztrátám do budoucna. To je cesta, kterou vláda nepůjde.
Za druhé bych chtěl upozornit, že je zvláštní, jestliže zpravodaj rozpočtového výboru pan Tlustý v jednom z dílčích prvků doprovodných sešitů k návrhu státního rozpočtu tak vehementně kritizuje návrh úvahy o možném zvýšení určitých daní krajskou přirážkou, která by byla v pravomoci krajů.
***