(10.30 hodin)

Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, ústavně právní výbor - jak již zde bylo řečeno - se zabýval již podruhé předloženou novelou zákona a na rozdíl od prvého svého rozhodnutí, kde navrhl zamítnutí zákona, tentokrát doporučuje přijetí zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které byly písemně předloženy v tisku, o kterém již tady byla zmínka. V podrobné rozpravě si dovolím některé tyto změny v našem posuzování tohoto zákona komentovat.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Beneš.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Možná se budete divit, že po celém tom dlouhém martýriu navrhnu to, co navrhnu. Ale jak pan ministr, tak paní zpravodajka a koneckonců i korespondence, kterou jsem dostal od jednotlivých členů vlády, dokladují, že jednání nebyla vedena v úplně korektním duchu, že některé paragrafy jsou opravdu velmi diskutabilní a že podle mého názoru - byť jde o velmi závažnou novelu, na kterou čeká spousta lidí - by bylo lepší, kdybychom zahájili od zeleného stolu.

Proto si dovoluji předložit návrh na zamítnutí.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Dobře. Kdo se dále hlásí? Pan poslanec Křeček. Pan místopředseda Rychetský.

 

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové. Osudy tohoto zákona jsou skutečně pozoruhodné, protože se datuje už rokem 1991, a to Federálním shromážděním, když byl Federálnímu shromáždění předložen transformační zákon o družstvech. Tento transformační zákon se vlastně vztahoval k původní podobě vládního návrhu, výlučně na tzv. jednotná zemědělská družstva. A tehdy poslaneckou iniciativou federálního poslance Luxe - zemřelého - se tam dostala i ustanovení o tom, že je třeba transformovat všechny typy družstev, zejména bytová, a objevilo se ustanovení o tom, že každý člen družstva má právní nárok na bezplatný převod družstevní jednotky do vlastnictví. A na to bylo potřeba navázat návrhem zákona, který se dnes projednává. Musím říci, že jeho podoba, tak jak je dnes součástí právního řádu - a v tom se zcela shoduji s paní zpravodajkou - je podobou, která je nevyhovující, nefunkční, má velmi vážné vady.

Vláda se pokusila předloženým vládním návrhem tyto vady odstranit. To, co je zde označováno za velmi kontroverzní, je skutečnost, že platná právní úprava zakládá povinnou existenci společenství jednotek a současně jí nepřiznává právní subjektivitu, tzn. nepovažuje ji za osobu, která by mohla jednat. První zásadní změnou předloženého vládního návrhu je, aby toto společenství jednotek se stalo právnickou osobou. Chtěl bych zdůraznit, že si myslím, že jsou velmi vážné důvody, pro které je potřeba tento krok udělat, a že jsou velmi vážné důvody, proč je tedy třeba změnit dosavadní právní úpravu.

Hlavní příčinou je skutečnost, že ten zvláštní útvar, který se díky právnímu řádu v našich městech a obcích objevil, to je domy, které nemají jednoho vlastníka, to je domy, které se rozpadají na samostatné jednotky, a ty jsou ve vlastnictví fyzických osob a zapsány v katastru, a vedle toho na jakési společné prostory, kde zákon vykonstruoval ideální spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek v poměrech plochy, tento zvláštní faktický útvar může velmi těžko v reálném životě existovat, neboť takový dům jest zařízením, do kterého musí být dodávána voda, teplo, musí být odváděny odpady. Je to dům, který dokonce musí být pojištěn. Ale tyto vnější dodavatelské právnické osoby, dodavatelé médií i pojišťovny, nemají s kým uzavřít smlouvu na dodávku tepla, na dodávku vody, smlouvu o pojištění. A dochází skutečně k bizarním situacím, že dokud se na takovou smlouvu nepodaří opatřit souhlasy všech - to může být někdy 200 jednotlivých fyzických osob, v případě spoluvlastnických vztahů, kde jsou manželé, dokonce více než 200 podpisů - se prostě nemůže podařit, aby tento organismus existoval.

Považuji tedy za velmi nezbytné přijmout zákon, kterým se tomuto společenství přizná právní subjektivita, aby mohl někdo smlouvy podepsat. Na druhé straně zde byla zmíněna skutečnost, že na výboru pro veřejnou správu byl přijat pozměňovací návrh, který se skutečně nebojím označit za zcela jednoznačně protiústavní. Ten návrh byl už v návrhu zákona, když byl předložen do legislativního procesu na úrovni exekutivy, a legislativní rada - jak jsem sdělil panu předsedovi Benešovi - jasně zaujala stanovisko, že není možné, aby v zákoně bylo ustanovení, že společenství, právnická osoba, které tedy bude reprezentováno statutárním orgánem velmi úzkým, třeba jedním, dvěma, podle velikosti třemi lidmi, prostě nemůže, když si opatřuje úvěr u banky, proti vůli vlastníka jednotky nebo bez jeho vědomí jeho bytovou jednotku dát do zástavy bance. A tento pozměňovací návrh přijal výbor pro veřejnou správu.

Jistě si dovedete představit situaci, že pan Vopršálek ve třetím patře nebude sympatický ostatním, tak se prostě zastaví jeho byt u banky. Pomíjím skutečnost, že si myslím, že se zkušenostmi, které má náš bankovní svět za poslední léta, se asi stejně nenalezne v této zemi banka, která by si vzala do zástavy byt - promiňte, že to tak řeknu - kde žije pět dětí, jedna babička, tzn. byt plně obsazený, že by považovala takovou jednotku za hodnověrnou a kvalifikovanou zástavu za úvěr, který bude poskytovat. Protože už tento systém v našem právním řádu je, jsou hypotéky na byty, máme zákon o podpoře bydlení, o stavebním spoření a hypotékách na bytové jednotky, připouštím možnost dát do zástavy -teoreticky, zda bude mít nějaký praktický dopad, si dovedu těžko představit - jednotlivé byty v domě bance. Připouštím. Upozorňuji však, že se tak v žádném případě nemůže stát bez souhlasu toho, jehož jednotka se dává do zástavy.

Naše ústava říká explicitně, že základní lidská práva jsou pod ochranou nezávislého soudu. Listina základních práv a svobod vyjmenovává základní práva a hned na druhém místě za právem na život, zdraví, osobnostní práva je právo na vlastnictví, které je podle ústavy nedotknutelné. Přijmout zákon, tzn. přijmout pozměňovací návrh, kterým by bylo možno, aby bez vědomí vlastníka, proti jeho souhlasu, jiné subjekty jeho vlastnictví daly do zástavy bance, je skutečně nemožné. Osobně jsem přesvědčen o tom, že Poslanecká sněmovna nic takového neučiní, že šlo o nedopatření na půdě výboru.

Děkuji vám za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP