(17.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. Dále se ujme slova zpravodaj výboru pro evropskou integraci pan poslanec Jaroslav Zvěřina.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci se předmětným návrhem zabýval na své schůzi dne 17. prosince loňského roku a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ho schválila ve znění tisku 361/2, tedy ve znění pozměňovacích návrhů ústavně právního výboru. Současně po obsáhlé diskusi, v souvislosti se změnou jednacího řádu, doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby
1. všechny návrhy zákonů vyplývající z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropským společenstvím a jejich členskými státy na straně druhé, týkající se sbližování práva České republiky s právem Evropských společenství, konzultovala před předložením do Poslanecké sněmovny s výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny České republiky;
2. při předkládání legislativních návrhů důsledně dodržovala požadavky vyplývající z Metodických pokynů pro zajišťování prací na slučitelnosti právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství. Porovnání s transponovanými předpisy by mělo být v případech, kde je to možné, provedeno formou srovnávací tabulky, v ostatních případech citací všech transponovaných předpisů. Důvodové zprávy by měly obsahovat rozbor návrhů z hlediska jejich souladu s Evropskou dohodou."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Otevírám nyní obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nevidím žádnou přihlášku, končím tedy obecnou rozpravu. Obecná rozprava byla uzavřena, nicméně se přihlásil pan místopředseda vlády Rychetský, který může svým vystoupením tuto rozpravu otevřít.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní a páni poslanci. Nehlásím se jenom proto, abych poděkoval ústavně právnímu i integračnímu výboru této sněmovny za krok, kterým se otevírá, zdá se, naděje pro zrychlení legislativního procesu na půdě této sněmovny Parlamentu v případě právních norem, které směřují ke zrychlení a ke zvýšení stupně harmonizace našeho právního řádu.
Předpokládám, že bude skutečně tato změna jednacího řádu přijata a že se dočkáme takových výsledků, abychom v červnu tohoto roku, kdy bude jednat jakási uzávěrka této komise pro zjištění stavu pro další hodnotící zprávu a současně bude zasedání Portugalského summitu Evropské unie, který zřejmě bude mít značný význam na rozhodnutí tohoto společenství o čase i rozsahu dalšího rozšíření, a že právě do tohoto termínu se podaří díky této změně jednacího řádu výrazným způsobem zvýšit počet norem českého právního řádu, kterým se transponuje evropské právo do našeho právního řádu.
Současně se hlásím proto, že pan docent Zvěřina jako předseda výboru pro evropskou integraci přednesl návrh usnesení, kterým vyzývá Poslanecká sněmovna vládu, aby se všechny návrhy zákonů, kterými se bude předpokládat transpozice těch či oněch směrnic Evropské unie, předem konzultovaly s výborem pro evropskou integraci. V zásadě bych chtěl říci, že tento návrh usnesení podporuji, vláda jej přivítá, jenom bych chtěl pro úplnost poukázat na to, že předpokládám, že výbor pro evropskou integraci nepředpokládá, že by každý návrh zákona konzultovala vláda jako celek v plném šestnáctičlenném obsazení s výborem evropské integrace, ačkoliv znění tohoto návrhu usnesení je, že vláda to bude konzultovat. Myslím, že není třeba navrhovaný text měnit. Jde jen o upřesnění, že u každého znění zákona, který bude směřovat k harmonizaci práva, bude příslušný zástupce vlády jeho text konzultovat s evropským výborem.
Druhá poznámka, kterou bych chtěl přičinit, se týká v posledních dnech velmi diskutovaného tématu - zmínil jej i předkladatel pan Gross, když řekl, že evropské právo ve svých směrnicích umožňuje jakýsi rozptyl stupně harmonizace, jakási minima a maxima pro jednotlivé oblasti. Chtěl bych říci, že takových případů je v evropském právu tak málo, že se téměř nenaleznou. Většina evropských směrnic nemá vůbec povahu právního předpisu, vůbec neobsahuje ustanovení, která by sama měla povahu právní normy. Většina směrnic Evropské unie říká svým členským státům a v daném případě i státům uchazečským - učiňte v té a té oblasti taková a taková opatření, do takové a takové doby, aby výsledkem bylo, že tato oblast bude mít tyto markantní rysy, že bude dodržovat ty a ty podmínky.
Uvedl bych jeden z možných příkladů - Legislativní rada vlády projednávala právě čistou harmonizační normu, návrh nového zákona o auditorech, a tou se implementuje několik směrnic o auditorské činnosti. Ve směrnicích je několik ustanovení, která jsou jednoduchá a implementují se hravě, abych tak řekl. Například, že auditor musí být osoba, která má to a to vzdělání a složila předepsané zkoušky. To se do takového zákona vloží lehko. Pak tam jsou stejně jednoduchá ustanovení, co auditor nesmí. Například, že nesmí vedle toho vykonávat jiné povolání nebo nesmí provádět audit ve společnosti, pro kterou třeba zpracovával účetnictví. A pak má ustanovení - a to je většina ustanovení evropských směrnic - které říká: Musíte zajistit, pokud audit bude provádět právnická osoba, obchodní společnost, aby byl zveřejněn seznam všech jejích společníků. To prosím vůbec nejde do našeho zákona o auditorech napsat. Můžeme napsat, že se zveřejní seznam společníků, protože například u akciové společnosti je možné, že má vydané akcie na majitele a tam nikdo nezná seznam akcionářů. Takže to jsou případy, kdy vládní legislativa, ať už z této země, nebo z jakýchkoliv členských nebo přidružených zemí, musí hledat ve svém právním řádu institut, který umožní požadavek, aby byl zveřejněn seznam podílníků. U nás jsme to naplnili jednoduše. Do zákona o auditorech jsme dali ustanovení, že pokud audit bude poskytovat akciová společnost, smí emitovat pouze akcie na jméno. Tím pádem je znám seznam akcionářů a může být zveřejněn.
Tímto příkladem jsem chtěl ukázat na to, že většina směrnic evropského práva neříká normativně budiž tak a tak, ale říká: upravte svůj právní řád tak, aby výsledek byl takový.
***