Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dalším bodem je

Prosím poslance Stanislava Grosse, aby předložený návrh zákona uvedl.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nejprve bych chtěl říci, že jsem nepočítal s tak rychlým projednáváním a dostal jsem se do situace, že nemám podklady, takže mi odpusťte, kdybych zapomněl na některé věci, které jsem chtěl v rámci druhého čtení zdůraznit, především co se týče odůvodnění návrhu.

Nejprve bych chtěl poděkovat všem poslankyním a poslancům, kteří se podíleli na projednávání tohoto návrhu zákona ve dvou výborech - ve výboru ústavně právním a ve výboru pro evropskou integraci -, protože si myslím, že na tomto návrhu, který, jak uznávám, v původní podobě nebyl bezchybný, byl udělán velký kus práce, a že sněmovna má nyní před sebou návrh, který může být schválen a může být po mém soudu skutečným přínosem pro legislativní proces i pro reálné výsledky naší práce.

Důvody návrhu, tak jak byly předloženy a jak jsem je zdůvodňoval v prvém čtení zde v Poslanecké sněmovně, směřovaly k tomu, že jsem navrhoval, aby v rámci zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byl upraven zvláštní paragraf, který by stanovil speciální ustanovení pro projednávání zákonů, jež vedou ke sbližování práva České republiky s právem Evropských společenství. Sám jsem zde zdůraznil, že jsem připraven jakožto navrhovatel tohoto textu zapracovat do této předlohy při projednávání ve výborech další podněty, protože jsem navrhl úpravu v jakési minimální variantě. V prvém čtení jsem zde hovořil o tom, že si dovedu představit daleko radikálnější zásah ve směru ke zkrácení legislativního procesu, nicméně obával jsem se trochu negativní reakce, která by mohla projednávání tohoto bodu jaksi zabrzdit zde v Poslanecké sněmovně. Nicméně v průběhu projednávání ve výborech a v diskusích s řadou z vás jsem zjistil, že zde v Poslanecké sněmovně je poměrně silná politická podpora tomu, abychom umožnili rychlejší legislativní proces i v jiných případech nežli v těch, které zatím umožňuje náš právní řád.

Jenom bych připomenul, že náš jednací řád v § 99 a v § 100 umožňuje rychlý legislativní proces pouze v několika případech. Paragraf 99 upravuje stav legislativní nouze, kdy je uvedeno, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, je možno vyhlásit stav legislativní nouze a tím procesem, který jsme již několikráte absolvovali, prakticky velice rychle dosáhnout toho, že je schválen zákon zde v Poslanecké sněmovně.

Druhá možnost, kterou zná náš platný jednací řád pro krátké nebo rychlé přijetí zákona, je v § 100 a týká se zákonodárného procesu k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti. Sami uznáte, že pokud zkonstatujeme, že je pro Českou republiku nyní důležité, abychom i pro jiné případy uměli rychle projednat zákony, že tento taxativní výčet, který je stanoven v zákonu o jednacím řádu, nestačí aktuální potřebě, kterou Česká republika nebo alespoň většina z nás, jak doufám, cítíme, že je zapotřebí do našeho právního řádu zakomponovat.

Když jsem hovořil o tom, že původní úmysl návrhu zákona byl pouze ve vazbě k Evropské unii, tak jsem měl na mysli stanovení speciálního ustanovení, které by se vlastně týkalo tohoto zvláštního legislativního procesu k plnění závazků České republiky, které jsme na sebe přijali podpisem tzv. Asociační dohody s Evropskými společenstvími. Ale ukázalo se, že existuje vůle a potřeba - zdůrazňuji obojí - vůle i potřeba, alespoň ta vůle byla prokázána při jednání ústavně právního výboru i výboru pro evropskou integraci, abychom ve výjimečných případech umožnili takovýto zkrácený proces i pro jiné případy nežli pouze pro případ okamžiku, kdy plníme své závazky ve vztahu k Evropské unii. Proto jsem souhlasil nakonec s tím, že v komplexním usnesení ústavně právního výboru, které bych doporučoval, aby bylo vzato za základ projednávání v Poslanecké sněmovně, se již nehovoří o zvláštním legislativním procesu ve vztahu k Evropské unii, ale hovoří se vlastně o určitých možnostech zrychlení legislativního procesu obecně.

Uvedl bych jeden konkrétní příklad, kdy i my jsme zjistili, že nastanou okamžiky, kdy je nutno rychle projednat a přijmout zákon, aniž by měl vazbu na Evropskou unii. Je to ten klasický problém, který jsme zde absolvovali dvakrát nebo třikrát, který se týkal tzv. čtrnáctých platů ústavních činitelů. Kdyby náš legislativní proces umožňoval toto řízení, jistě by byla široká podpora tomu, aby došlo k takovémuto zkrácenému projednávání i u takovéto normy.

Berte to, prosím vás, jako příklad, ne jako snahu rozpoutávat nějakou diskusi na toto téma. Možná, že se mnou nebudete souhlasit a že protiargument by zněl, že zde tato předloha měla být dříve a pak mohla být projednávána řádným legislativním procesem.

Nicméně návrh, tak je nyní předložen, by se mohl vztahovat, bude-li sněmovnou shledán způsobilý k přijetí, tedy i na jiné případy, a za toto znění se vřele přimlouvám.

Myslím si, že zde v Poslanecké sněmovně nyní můžeme udělat poměrně rychlý krok v tom směru, aby se zlepšila pozice České republiky k tomu, aby příští hodnotící zpráva Evropské komise byla pro Českou republiku poněkud příznivější a aby i český Parlament a především Poslanecká sněmovna prokázaly, že jsme si vědomi svých závazků vůči Evropské unii a že jsme připraveni projednávat normy, které se týkají našeho začlenění do Evropské unie, rychlým způsobem, pokud - a to zdůrazňuji - jsou to normy, které jsou z té kategorie, že Česká republika je musí přijmout, pokud chce vstoupit do Evropské unie, tak jak jsou Evropskou unií požadovány.

Všichni víme, že existují i normy, kde je možná v rámci členských států Evropské unie určitá volnost, určitý pohyb, a dovedu si představit, že takovéto normy nebudou v Poslanecké sněmovně projednávány tímto zkráceným řízením, i když, pokud zde politická vůle bude, tak samozřejmě ani to se nevylučuje.

Poslední věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je to, že i předkladatel a kolegové, kteří se podíleli na projednávání ve výborech, si uvědomují možnost určitého zneužití takovéhoto zkráceného legislativního procesu. A dospěli jsme k závěru, že je zapotřebí stanovit určité minimální kvorum, které by umožňovalo relevantní menšině v Poslanecké sněmovně zabránit zneužívání takovéhoto ustanovení zákona o jednacím řádu, pokud bude schváleno.

Kolegyně a kolegové, chtěl bych vás závěrem svého vystoupení požádat, abyste návrh ve druhém čtení podpořili způsobem, že bude možné jej na této schůzi projednat a schválit ve třetím čtení.

A úplně závěrem se ještě jednou přimlouvám za to, abychom tento návrh projednávali ve znění usnesení ústavně právního výboru.

A jen bych nyní ještě avizoval, tak jak jsem upozorňoval ve výboru pro evropskou integraci, že v podrobné rozpravě přednesu ještě jeden drobný pozměňovací návrh, který by vrátil alespoň symbolicky do textu zákona vazbu této předlohy na plnění závazků České republiky k Evropským společenstvím.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Stanislavu Grossovi.

Návrh zákona jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro evropskou integraci. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 361/2 a 361/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Zdeněk Koudelka.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové. Po obsáhlé diskusi ústavně právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění pozměňovacího návrhu, který je obsažen v usnesení ústavně právního výboru z 19. listopadu 1999. Děkuji.

***