(20.10 hodin)
(pokračuje Snítilý)
Jestliže v bytové politice máme nastartovat směr určitého rozvoje, jestliže prostředkům, které do bytové politiky plynou, máme dát jistý řád, jistá jasná pravidla, která budou platit ne na jedno volební období, ale na daleko delší dobu, musíme k projednávání tohoto zákona přistoupit s veškerou zodpovědností.
Přimlouvám se za to, dámy a pánové, abyste tento zákon propustili do druhého čtení a přikázali ho k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil pan kolega Evžen Snítilý. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě písemné přihlášky. První je paní kolegyně Zdeňka Horníková, poté pan kolega Tomáš Kvapil. Prosím paní kolegyni Horníkovou, aby přistoupila k řečništi a ujala se slova.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, cílem zákona je zřízení státního - nikoliv veřejného - fondu bydlení pro podporu bydlení v České republice. Předložením návrhu tohoto zákona vláda plní své vládní prohlášení, jedná se tedy o očekávanou předlohu. Předpokládám však, že zákon o Státním fondu rozvoje bydlení je předkládán především proto, že se má jednat o důležitý nástroj k realizaci záměrů bytové politiky státu. Je škoda, že v této chvíli nemá Poslanecká sněmovna k dispozici již existující vládou schválenou koncepci politiky bydlení. Sněmovna tudíž nemá jasnou představu o postavení tohoto fondu v celkové struktuře.
Je proto naprosto na místě otázka, zda úlohu fondu nemůže plnit Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho odbor řešící problematiku bydlení, zda to není Poslanecká sněmovna a její výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který se problematikou systematicky zabývá. Již dnes existují totiž účinné nástroje na podporu bydlení, a to jak na technickou infrastrukturu, tak na novou bytovou výstavbu, opravy a modernizaci stávajícího bytového fondu. Jedná se o dotační tituly, půjčky, hypotéky, stavební spoření, daňové úlevy apod.
Úkolem fondu je shromažďovat a spravovat finanční prostředky, které pak podle rozhodnutí vlády budou použity na konkrétní účely, na konkrétní projekty. Z důvodové zprávy však není zcela zřejmé, zda již existující programy podpory bydlení budou po zřízení nového fondu převedeny pod tento fond, nebo budou hrazeny přímo ze státního rozpočtu jako dosud. Není zřejmé, zda se jedná skutečně o systémovou záležitost.
Návrh zákona neřeší případnou spoluúčast obcí a budoucích orgánů vyšších územně samosprávných celků na konkrétních projektech. Bylo záměrem, nebo je jenom nedostatkem zákona, že neuvažuje o této spoluúčasti?
Předseda vlády při svém projevu v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2000 poukázal na to, že vláda chce zvýšit investiční dynamiku z privatizačních výnosů, s tím, že zmínil dvě priority - strukturu dopravní a bytovou, právě bytový fond. Přitom zároveň zdůraznil nutnost průhlednosti a maximální kontrolovatelnosti fondu. Právě průhlednost a kontrolovatelnost fondu považuji za slabinu této vládní předlohy.
Ještě bych se ráda vyjádřila k plnění příjmů fondu, § 2. Jedná se o obecný výčet všech možných zdrojů, konkrétní plnění fondu se ale nechává de facto na vládě.
Dotace ze státního rozpočtu. Jedná se o převedení a použití prostředků ze státního rozpočtu - prostředků kontrolovaných Poslaneckou sněmovnou - do fondu, kde Poslanecká sněmovna ztrácí možnost kontroly. Využití se stává pro Poslaneckou sněmovnu nepřehledné.
Podíl na výnosu z převodu nemovitostí. V současné době je příjmem státního rozpočtu. Zvažuje se ale i možnost, že tato daň bude zdrojem příjmů vyšších územně samosprávných celků. Vzhledem k t mu, že nejsou známa rozpočtová pravidla pro vyšší územně samosprávné celky a neexistuje zvláštní právní předpis, na který se odvolává vláda ve svém návrhu, považuji tento příjem za nejistý.
Příjem z vydaných dluhopisů. Je třeba si uvědomit, že za celý fond ručí stát. Kryje tedy i případné ztráty a obávám se, že zde může růst skrytě zadluženost státu.
Splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství. Nejedná se v tomto případě o funkci banky? Skutečně má fond plnit úlohu banky?
Nebude-li mít fond dostatek prostředků a bude-li poptávka výrazně převyšovat možnosti fondu, zákonitě se vytvoří podhoubí pro možnou korupci. Pro omezení možné korupce je tedy nutno zajistit dostatečný příjem fondu, určit jednoznačná a jasná pravidla použití těchto prostředků, např. kvalitní norma, nařízení vlády ke každému projektu. Naprosto v návrhu chybí kontrola zvenčí.
Jako výrazný problém se mi jeví v návrhu zákona § 6 a § 7, řešící orgány fondu, resp. jmenování a obsazování členů výborů, a to výhradně ministrem, a dále pak dozorčí rada. Na návrh ministra ji jmenuje vláda. Takové řešení bez jakékoli možnosti účasti a kontroly zvenčí se jeví přinejmenším jako zvláštní. V § 5 se sice obdobně jako u jiných fondů zavádí povinnost předkládat účetní závěrku ke schválení Poslanecké sněmovně, avšak zákon vůbec neřeší následek, když účetní závěrka schválena nebude. Ani Poslanecká sněmovna nemá možnost se jinak vyjádřit k výsledku hospodaření, takže její vliv je pouze deklaratorní a formální, tedy schválení či neschválení uzávěrky. Otázka kontroly je tedy podle mého názoru řešena velmi špatně, resp. řešena není. Zacházení s finančními prostředky ve fondu je tedy v podstatě veřejně nekontrolovatelné.
Dovolte mi, abych své vystoupení shrnula, neboť závěr, který přednesu, nebude zřejmě pro pana ministra potěšující. Shrnuji tedy to, o čem jsem zde hovořila. Není jasné postavení fondu v celkové koncepci politiky bydlení. Není jasné plnění příjmů fondu a hrozí další zvyšování korupce. Zcela nevyhovující jsou ustanovení týkající se orgánů fondu. Zcela nedostatečná je možnost kontroly hospodaření fondu zvenčí. Jedná se jednoznačně o zásah do státního rozpočtu, neprůhledné zacházení s prostředky státního rozpočtu.
To vše mě vede k tomu, abych přednesla návrh na zamítnutí této vládní předlohy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořila paní kolegyně Zdeňka Horníková. Nyní bude hovořit pan poslanec Tomáš Kvapil. Další přihlášky nemám.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte i mně pár slov k projednávanému tisku 393. Chtěl bych říci, že jsem slyšel mnoho a mnoho argumentů jak ze strany odpůrců státního fondu rozvoje bydlení, tak i ze strany příznivců. Já se domnívám, že klady zřízení takového fondu přece jen převažují nad zápory a pro mne tím hlavním argumentem, který dává navrch kladům, je tzv. kontinuální financování. Řeknu, oč jde.
Mnoho prostředků, které dostávají obce, a věřím, že v budoucnu případně i jiné právnické osoby, na podporu bytové výstavby, případně technické infrastruktury, je státní rozpočet většinou schopen uvolnit až v létě, tzn. v době, kdy stavební sezóna je na svém vrcholu nebo také dokonce až na svém závěru.
***