(17.50 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Vznáším tedy tyto otázky: Je likvidace lagun v Ostravě zařazena mezi prioritami odstraňování ekologických škod Fondem národního majetku? Za druhé. Pokud ano, má, nebo bude mít v brzké době Fond národního majetku vytvořeny dostatečné prostředky na tuto konkrétní akci? Za třetí. V jakém časovém horizontu budou zahájeny vlastní práce?
Vážený pane místopředsedo, věřím, že také vy cítíte závažnost problému, který netíží jen obyvatele sídliště v Ostravě Fifejdách žijící pouhých několik set metrů od této lokality, ale i obyvatele celé Ostravy. Toto město v minulosti na sebe vzalo nedobrovolný úděl skladování olejů a dalších nebezpečných odpadů. Je nyní na státě, aby pomohl vyřešit tento dluh minulosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Přiznám se v tuto chvíli, pane poslanče Kořistko, že jste otázky vypálil tak rychle, že jsem si je nestačil přesně zaznamenat. Pokusím se odpovědět, co vím. (Poslanec Kořistka předává písemné otázky.) Když mi takhle pomůžete písemně, tak věc zprůchodním.
Za prvé. Laguny bývalého podniku Ostramo v Ostravě představují skutečně jednu z největších starých ekologických zátěží na území republiky. Na základě citovaného usnesení vlády 626 z roku 1996 převzalo laguny k sanaci Diamo, s. p. Fond národního majetku na základě tohoto usnesení podepsal se státním podnikem Diamo tzv. ekologickou smlouvu, kterou se zavázal k úhradě nezbytných prací sloužících k odstranění této staré ekologické zátěže. V tomto kalendářním roce bylo ukončeno zpracování analýzy rizika, na kterou bylo vynaloženo z prostředků Fondu národního majetku přibližně 9 milionů korun. V současnosti je těsně před zahájením realizace doprůzkumu vlastních lagun, který bude stát zhruba 13,6 mil. korun.
Výsledky analýzy rizika do průzkumu budou tvořit důležité podklady pro vypsání vlastního výběrového řízení na provedení sanačních prací v prostoru lagun. Celkové náklady na sanaci lagun se odhadují mezi 3 - 4 miliardami korun. Tato částka je zvažována i v materiálu "Odhad předpokládaných nákladů na likvidaci starých ekologických zátěží podle usnesení vlády č. 749/1998" jakožto realizační náklad ze strany národního majetku České republiky.
Tedy vlastní práce předpokládáme, že začnou na základě ukončení výběrového řízení pravděpodobně někdy na začátku příštího roku. V letošním roce už to nebude možné i z důvodů klimatických mimo jiné, i když výběrové řízení se pravděpodobně dokončí.
Dostatečné prostředky ve Fondu národního majetku by na to měly být, nicméně chtěl bych ještě k této věci říci něco obecnějšího. Nebude dost prostředků na veškeré pokrytí ekologických závazků, které bude mít fond v současnosti. Toto je akce, která má určitou prioritu, a některé jiné lze odložit. Peníze by tam tedy měly jít. Nicméně využil bych této příležitosti k takové přehledné informaci, jak to skutečně je.
Fond národního majetku má k dnešnímu dni podepsáno celkem 288 ekologických smluv a závazků, přičemž celková výše garancí, která vyplývá z těchto smluv a závazků, je v současnosti 134,6 miliardy korun. Reálný objem prostředků nutných pro úhradu nákladů spojených s odstraňováním starých ekologických zátěží je vzhledem k výši garance odhadnut asi na 35,9 miliardy koruny. Fond národního majetku do konce první poloviny t. r. uhradil něco přes 6 miliard korun.
Co se týče zdrojů pro úhradu, Fond národního majetku čerpá z příjmů z privatizace na základě schvalovaných ročních rozpočtů čerpání. Původně plánovaná částka pro čerpání v kapitole Ekologie na rok 1999 byla ve výši 3 miliardy korun. Vzhledem k vývoji příjmů a výdajů Fondu národního majetku došlo k úpravě částky pouze na 2 miliardy korun. Rozpočet Fondu národního majetku je nyní ve schvalovacím procesu. Z této úpravy je patrné, že Fond národního majetku v rámci snížení výdajové položky na ekologii v roce 1999 skutečně nemůže realizovat všechny původně plánované akce. Tato opatření nicméně nijak neovlivňují platnost uzavřených ekologických smluv. Rovněž tak se to týká toho, že pro odstranění veškeré staré ekologické zátěže je v současnosti odhadovaná částka zhruba kolem 77 miliard korun. Jinými slovy je to program na dlouhá léta a bude řešen v rámci rozpočtu Fondu národního majetku na jednotlivé roky. Možnost jeho efektivního řešení velmi záleží na úspěšnosti privatizace zbylých stávajících majetkových podílů státu v obchodních společnostech.
Čili první otázka - "Je likvidace lagun v Ostravě zařazena mezi prioritami odstraňování ekologických škod?" - mohu říci, že neexistuje žádný oficiální seznam priorit, takže formalizovaně nikoliv, ale ano, chápeme to jako vážný problém stejně jako některé další problémy v daném regionu. Prostředky pro tuto konkrétní akci by měly být, ale otázka je, v jaké výši a jaké bude tempo prací. To je další věc, každopádně likvidace lagun bude proces na dlouhou řadu let.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Kořistka položí ještě doplňující dotaz.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji za odpověď panu místopředsedovi vlády. Přesto bych se ještě zeptal na jednu věc. Řekl jste, že reálný odhad nákladů je vlastně 36 miliard a samozřejmě bude záležet na tom, jak se Fond národního majetku bude naplňovat příjmy z privatizace. Přesto bych zde ale chtěl požádat, protože jste řekl, že neexistuje seznam - myslím, že seznam existuje na základě těchto smluv a asi bude záležet na výkonném výboru Fondu národního majetku, která z těchto smluv dostane prioritu číslo jedna, dvě až třeba sto. Chtěl bych vás poprosit a požádat vás tímto veřejně, abyste prosazoval ve Fondu národního majetku, že tato záležitost bude doopravdy zařazena mezi priority, to znamená, aby se pohybovala někde v čele pelotonu smluv, které přicházejí v úvahu na odstraňování ekologických škod. Myslím si, že Ostravsko si to zaslouží.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr bude reagovat. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Možná jsem se nevyjádřil přesně. Samozřejmě existuje seznam smluv, ale neexistuje oficiální seznam priorit, kde by Fond národního majetku říkal první a nejdůležitější akce tato, a tak dále. Nevím ale, jestli je úplně rozumné seznam vypracovat. Každopádně mohu říci, že tento problém je mezi čelnými problémy, ale když už bych se držel oblasti Ostravska, je celá řada dalších. Příkladem budiž problematika důlních plynů apod. A zvažovat, co z toho je urgentnější, je velmi obtížné. Každopádně lokalita Ostravska je prioritním zájmem vlády, protože si je vědoma toho, že jsou tam akumulovány problémy, je jim věnována zvýšená pozornost i v rámci financování starých ekologických zátěží.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Pro změnu opět pan kolega Zdeněk Kořistka bude interpelovat pana ministra Ivana Davida, a to ve věci výběrových řízení s dopadem na nemocnici Bruntál.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane ministře, má interpelace se týká problematiky výběrových řízení, konkrétně v nemocnici Bruntál. Jak jistě víte, celá tato kauza této nemocnice je značně medializována. Nyní vlastně dochází ke sporu mezi nemocnicí a VZP, protože jsou zde právě na základě výběrového řízení spory o zrušení velké většiny lůžek. Vím, že vy sám jste v tomto sporu o nemocnici jednostranně vyhraněn vůči ní, ale přesto neztrácím naději alespoň na nějakou objektivitu u vaší osoby. Přesto si myslím, že všechny dnešní problémy tkví právě v minulosti.
Dle mých informací bylo výběrové řízení na akutní péči silně zmanipulováno a výsledky byly výrazně zkresleny v neprospěch tohoto zařízení. Ve výsledcích a zdůvodňování zrušení velké většiny lůžek se objevují zcela nepravdivé údaje. Ze čtrnácti bodů odůvodnění výběrové komise je devět zcela nepravdivých a lze je bez problémů doložit, což také bylo ministerstvu sděleno. Dalších pět bodů je účelově zkresleno. Na základě těchto pseudoargumentů dnes vychází VZP při likvidaci této nemocnice.
Dnes již nejde ve sporu o věc, o to, aby výsledek byl ku prospěchu jak VZP, kde úspora finančních prostředků bude minimální, tak občanů tohoto okresu. Dnes je mezi oběma stranami vykopán příkop a dle mého je třeba udělat vše pro řešení, kterému může vaše ministerstvo napomoci. Divím se jen, že při optimalizaci sítě se jde obrazně po krku těm malým, kteří neodčerpávají ze zdravotnictví rozhodující náklady.
***