(Schůze opět zahájena v 17.31 hodin)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, krátká přestávka v našem jednání vypršela. S panem ministrem jsme se potkali na společné místnosti a v tuto chvíli po uzavření rozpravy bych se zeptal, zda chce ministr zahraničních věcí využít možnosti závěrečného slova. Je tomu tak. Takže nyní bude hovořit ministr zahraničních věcí ČR pan Jan Kavan. Prosím, pane ministře, abyste přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že se tu diskutovalo celé odpoledne, předpokládám, že mi odpustíte, když nebudu reagovat na každou poznámku, protože bychom tu byli do půlnoci. Takže se nejdřív soustředím na ty hlavní okruhy, o nichž se zmínilo několik poslanců.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já vás přeruším. Jenom bych požádal všechny v sále, aby ztišili hladinu hluku, kterou zde vyluzují, vypnuli mobilní telefony, neboť je platné usnesení sněmovny o jejich nepoužívání, a všichni, kteří zde v hloučcích postávají a diskutují, aby tak učinili někde mimo prostory tohoto zasedacího sálu. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji vám. Šlo o několik oblastí, k nimž se řada poslanců vracela. Především řada poslanců tvrdila, že koncepce zahraniční politiky ČR, tak jak vám byla předložena, nevzala v úvahu, nepromítla do ní novou strategickou koncepci washingtonského summitu. Nejsem si zcela jist, protože jakkoliv jsem pečlivě poslouchal jak pana poslance Payna a pana poslance Zahradila, tak výzvy poslanců Mareše a Holáně, abychom názor na tuto koncepci formulovali, nejsem si jist, zda skutečně ty dva dokumenty srovnali nebo z čeho konkrétního vycházeli, resp. co je v dané koncepci, jak je předložena, v rozporu se závěry washingtonského summitu a se strategickou koncepcí.
Z poslance Zahradila jsem měl silný dojem - on mě neposlouchá ani teď - poslouchá mě -, že mě skutečně neposlouchal, což mohu potvrdit, neb jsem se na něho díval, když si četl a měl už názor hotový napřed. Mohu pana poslance Zahradila ujistit, že Ministerstvo zahraničních věcí mělo k dispozici novou strategickou koncepci aliance a spolupracovalo na ní, jak jsem řekl, od konce roku 1998. To znamená - jenom pohled na datum, že koncepce byla hotova a schválena vládou v únoru, tedy před washingtonským summitem, anebo skutečnosti, že si pan - myslím, že to byl pan poslanec Zahradil, tak abych mu nekřivdil, nebo poslanec Payne - všiml, že tam používáme termínu "ČR se stanem členem NATO". Pochopitelně, když jsme to vládě předkládali 17. února, tyto věci neznamenají, že jsme tu strategickou koncepci do koncepce zahraniční politiky nepromítli. Naopak, opak je pravdou. Při formulaci jsme text nové strategické koncepce měli na mysli, a proto jsem několikrát ve svém projevu zdůraznil, že koncepce zahraniční politiky předjímala členství a že dokument je koncipován z pozice členského státu NATO. Nebudu vás unavovat tím, že to budu číst znovu. Mám tu nejméně pět dlouhých odstavců, které jsem této tematice věnoval, odkazuji na stenozáznam. Je škoda, že nikdo z poslanců, kteří nás za toto kritizovali a chtěli, abychom dokonce kvůli tomu přepracovali koncepci, nedal konkrétní příklad, kdy je v koncepci něco, co se washingtonským summitem stalo zastaralé, nebo dokonce se se závěry washingtonského summitu dostalo do rozporu. Rád bych se poučil.
Obecně ale musím sdělit už v této chvíli jak panu poslanci Marešovi, tak dalším, kteří vyzývali k aktualizaci koncepce, že jsme již v únoru, když jsme to předkládali, jasně řekli, že tato koncepce bude aktualizována každé dva roky a každý rok chceme Parlamentu předložit důkladnou zprávu o její realizaci a plnění a pravidelně na zahraničním výboru Poslanecké sněmovny budeme tuto koncepci diskutovat. Proto jsem to nazval otevřeným dokumentem, jehož aktualizaci se vůbec nebráníme, to za a).
A za b) rovněž vítám, co pan poslanec Mareš navrhl, i když také mě myslím neposlouchá, že by se daly některé věci aktualizovat jaksi dílčími dodatky. Tady odkazuji i na to, co jsem řekl ve svém úvodním projevu, že už dnes probíhá na Ministerstvu zahraničních věcí práce na 60 dílčích koncepcích, které samozřejmě jednotlivé oblasti tematické i teritoriální budou rozpracovávat, a tyto dílčí koncepce jsou samozřejmě k dispozici. V grémiu externích poradců, do něhož byl pozván i pan poslanec Mareš, pan poslanec Holáň a další, mohou o těchto koncepcích a těchto faktech diskutovat a jejich připomínky rádi vezmeme v úvahu. Čili konstatuji - ano, budeme aktualizovat v těchto různých formách.
Česko-řecká iniciativa. Nejdříve bych chtěl říci, že vítám, že česko-řeckou iniciativu uvítal pan poslanec Kohlíček, a jsem rád, že dříve, i když ne dnes, ji v médiích uvítal pan poslanec Zahradil. Na druhé straně nemohu přijmout - a to není otázka nepřijetí kritiky, já jsem ochoten přijmout jakoukoli kritiku - ale kritiku, že česko-řecká iniciativa nevznikla v předvídatelných podmínkách a bez konzultace s Parlamentem a zvláště jeho zahraničním výborem, což je argument pana poslance Payna, nemohu přijmout. Ve svém úvodu jsem řekl, že my jsme pro konsensuální zahraniční politiku v každém případě a základní cíle, zájmy, strategie, směřování diskutujeme, mimo jiné v grémiu externích poradců. Ale současně jsem řekl, že tu konsensuálnost nelze chápat tak, že by vláda měla být omezena ve své pravomoci operativně jednat a reagovat na konkrétní mezinárodněpolitické události.
***