(11.50 hodin)
(pokračuje Miloš Zeman)
Ale prosím, až pak budete zasedat nepřetržitě, vzpomeňte si na toto své usnesení. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi vlády ČR Miloši Zemanovi.
Konstatuji, že tím jsme se vypořádali s bodem 26 a k projednání na této schůzi sněmovny nám zbývají pouze dva body. Dalším bodem je bod číslo 95 "Koncepce zahraniční politiky". Nicméně usnesení stanovilo, že tento bod začneme projednávat ve 14.00 hodin. Ministr zahraničí je přítomen, takže jsou možné dva postupy. Buďto budeme revokovat rozhodnutí o tom, že tento bod začneme projednávat ve 14 hodin a věnujeme se tomu v tuto chvíli, anebo vyhlásíme polední přestávku a po polední přestávce, v jejímž rámci proběhne také organizační výbor, se ve 14.00 hodin sejdeme a budeme pokračovat.
Mohu-li v tuto chvíli odhadnout, pak většina z vás se kloní k druhé variantě, ale přesto se ptám stoupenců první varianty, jestli někdo formálně navrhuje onu revokaci. Možné je tedy navrhnout revokaci a projednávat koncepci zahraniční politiky ČR v tuto chvíli, anebo udělat přestávku a ve 14 hodin se zabývat zahraniční politikou.
Kolegyně a kolegové, já už jsem ale předložil řadu návrhů, takže v tuto chvíli to činit nechci, aby někdo neměl pocit, že násilním Poslaneckou sněmovnu. Hlásí se předseda poslaneckého klubu Unie svobody Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, na vaše nepokryté naléhání si osvojuji návrh na revokaci usnesení, o kterém jste hovořil.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Takže, kolegyně a kolegové, budeme v tuto chvíli hlasovat o návrhu na revokaci usnesení, kterým jsme rozhodli o tom, že koncepce zahraniční politiky ČR se začne projednávat dnešního dne ve 14.00 hodin. Zároveň s tímto hlasováním bychom rozhodli o tom, že v případě schválení revokace se zařadí projednávání koncepce zahraniční politiky ihned. Nebude-li tento návrh schválen, bude přestávka a ve 14.00 hodin zasedneme k projednávání tohoto bodu.
Je tedy zcela zřejmé, o jakém návrhu rozhodneme v hlasování pořadového čísla 665.
Kdo souhlasí s návrhem pana kolegy Kühnla nechť se vyjádří tak, že zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Končím hlasování. Z přítomných 179 poslankyň a poslanců bylo pro 118, proti 34. Konstatuji tedy, že jsme tímto hlasováním revokovali jedno ze svých předchozích hlasování a rozhodli o zařazení bodu č. 95 v tuto chvíli na program jednání této schůze sněmovny.
Zahajuji tedy projednávání bodu
95.
Koncepce zahraniční politiky České republiky
K tomuto bodu jsme obdrželi materiál, který obsahuje usnesení zahraničního výboru č. 50 ze dne 15. dubna t.r., předkládací dopis ministra zahraničních věcí Jana Kavana a koncepci zahraniční politiky.
Tato koncepce byla zaslána třem výborům Poslanecké sněmovny. Zahraniční výbor ji vzal na vědomí a požádal o její zařazení do schůze Poslanecké sněmovny. Prosím proto předsedu zahraničního výboru pana poslance Lubomíra Zaorálka, aby tuto žádost výboru uvedl, a prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi, abych zdůvodnil žádost zahraničního výboru zařadit projednávání koncepce české zahraniční politiky na program sněmovny.
Chtěl bych vzpomenout genezi, jak k tomuto zařazení došlo. Jedná se o dohodu, která vznikla už v minulém volebním období, tehdy ještě na zahraničním výboru s panem ministrem Zieleniecem, že Ministerstvo zahraničí se pokusí vypracovat jednak krátkodobější operativní, a také střednědobou koncepci české zahraniční politiky.
Mám dojem, že ti, kdo jsme tehdy hlasovali pro to, aby takováto koncepce vznikla, jsme měli na mysli ten fakt, že v této sněmovně se v minulých letech systematicky koncepce české zahraniční politiky v úvahách nad postavením České republiky vůči ostatnímu světu nikdy nevedla. Připadá nám, že ty diskuse, které se tady vedly v souvislosti s Česko-německou deklarací nebo kolem ratifikace našeho vstupu do Severoatlantické aliance, ukázaly, že takovouto obecnou diskusi o české zahraniční politice a o místu této země vůči ostatní Evropě, vůči světu, naléhavě potřebujeme. Už proto, že mám dojem, že malé země často mají problém s tím, aby zvládly reflexi svého postavení, svého místa ve světě, protože se jim na to často nedostává energie ani sil. A také proto si myslím, že v minulých letech došlo k tomu, že se česká zahraniční politika často redukovala jen na několik bodů nebo cílů a že se zkrátil ten široký horizont zahraniční politiky, který je podle mého názoru nutný pro to, abychom věděli, co děláme, abychom měli určité pozadí promyšlených témat, jaké místo chceme pro Českou republiku do budoucna vytvářet.
Koncepci, kterou jsme si představovali, že tady budeme projednávat, jsme si představovali nikoli jako nějaký definitivní materiál, ale jako živý dokument, který by zahájil diskusi a soustavnou práci na koncepci české zahraniční politiky. Přitom v této diskusi jsme měli za to, že půjde také o to, zvýšit prestiž české zahraniční politiky, protože se domníváme - ve srovnání s našimi sousedy, jako jsou třeba Maďaři nebo Poláci -, že prestiž zahraniční politiky v naší zemí je pořád zřetelně nižší. Mám dojem, že pro tuto malou zemi je to do budoucna nemožné, protože si myslím, že když tato země nechce být zemí uzavřenou a izolovanou, tak musí rozvíjet síť velice širokých vztahů na své okolí.
A druhý důvod, proč takovouto diskusi potřebujeme, je podle mne v tom, že česká zahraniční politika musí být vedena jakýmsi konsensem politických sil, že prostě tady musí dojít k tomu, že existuje jednotná politická vůle v základních bodech české zahraniční politiky.
Jsem přesvědčen, že vytvořit si takto jednotný názor není tak jednoduché už proto, že žijeme ve světě, který se nenachází v nějakém konečném stavu, nýbrž že Evropa je ve stadiu velice dynamického rozvoje a řekl bych dokonce i jakéhosi sporu o Evropu, jehož jsme účastni. Myslím si, že celý svět s jeho moderními problémy globalizace, nových technologií, nadnárodních společností atd. se stává něčím, co se také velice bouřlivě vyvíjí, a že hledat své místo v něm je také něco, co je úkolem pro každý stát, který to myslí se zahraniční politikou a se svým místem ve světě vážně.
Mám také dojem, že další věc, která se objevila v poslední době, je velká frekvence takových slov, jako je například "národní zájem". Svědčí to o tom, že v naší společnosti dochází k jakémusi zostření zápasu o duchovní a politické vedení společnosti a že by bylo dobré si vysvětlit, co kdo těmito pojmy myslí.
To jsou zjednodušeně základní důvody pro takovouto koncepci. Připojil bych k tomu ale ještě jeden - myslím si totiž, že do budoucna bude třeba usilovat o větší koordinaci české zahraniční politiky, všech těch subjektů, které ji mají na starosti, tj. Parlamentu, prezidenta, Ministerstva zahraničí atd. Domnívám se, že je třeba, aby všichni ti, kteří dělají zahraniční politiku, měli za sebou takovýto rozhovor o zahraniční politice, aby měli jasno v tom, jakým směrem kráčíme a které jsou ty body, na kterých se v této zemi shodujeme.
To všechno tedy je v pozadí debaty o zahraniční politice v naší sněmovně, a já věřím, že to není jenom jedna jediná debata, kterou tady budeme konat, že se k tématu zahraniční politiky budeme vracet i v této obecné, univerzální podobě, ve které se třeba budeme snažit definovat pojmy a stanovit to, co je základem politické vůle, konsensu mezi politickými stranami, které v této zemi - doufám - budeme schopni tvořit.
Tolik tedy k mému úvodu a mám dojem, že by bylo dobré, kdyby k této koncepci se vyslovil ten, který vedl práce na ní, a to je ministr zahraničí Jan Kavan.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu předsedovi zahraničního výboru panu poslanci Zaorálkovi, prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní prosím, aby předložený materiál uvedl ministr zahraničních věcí ČR pan Jan Kavan.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych uvedl koncepci zahraniční politiky České republiky, kterou dnes projednáváte.
***