(14.40 hodin)
(pokračuje Kavan)
Prezidentskými smlouvami navrženými ke zrušení jsou: Dohoda mezi Československou republikou a SSSR o sociálním zabezpečení a Protokol k dohodě, podepsané v Praze 2. prosince 1959, a Smlouva mezi ČSSR a SSSR o zamezení vzniku dvojího státního občanství, která byla podepsána v Moskvě 2. února 1978.
Předložený dokument neřeší otázku právního nástupnictví České republiky a Ukrajiny do Dohody o spolupráci při výstavbě a provozu linky elektrického vedení z roku 1976 a Dohody o spolupráci při výstavbě chmelnické jaderné elektrárny z roku 1979. Ukrajinská strana odmítla s ohledem na zásadní změnu ekonomických podmínek na Ukrajině do těchto smluv sukcedovat, česká strana má však i nadále zájem na těch ustanoveních dohod, která předvídají dodávky elektrické energie do České republiky do roku 2003 - 2004. Obě strany se proto dohodly na odděleném řešení právního nástupnictví do těchto dvou dohod.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jak již bylo řečeno, Česká republika se v zásadě přihlásila ke kontinuitě smluvních vztahů ČSFR. Je proto nezbytné v případě ukončení platnosti některých smluv postupovat podle příslušných ústavních a dalších předpisů. Jelikož předmětné smlouvy vyžadovaly k uzavření souhlas parlamentu a ratifikaci prezidentem republiky, je třeba, aby s ukončením jejich platnosti vyjádřily souhlas tytéž orgány. Ukončení platnosti těchto smluv je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky a jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky převzatými v rámci jiných smluv.
Doporučuji proto, vážené poslankyně a vážení poslanci, abyste s návrhem usnesení vyjádřili váš souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru zahraničních věcí ČR Janu Kavanovi a nyní prosím pana poslance Lubomíra Zaorálka, který je určen na roli zpravodaje v prvním čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Pane místopředsedo, kolegové, jen mohu souhlasit s tím, co bylo řečeno panem ministrem jako předkladatelem. Za sebe bych řekl jen tolik, že sjednání protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o inventarizaci smluvněprávní základny a platnosti dvoustranných smluv ve vztazích mezi ČR a Ukrajinou je opravdu plně v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, stejně jako s jejím právním řádem. Jsem přesvědčen, že jsou všechny důvody pro to, abychom tento protokol projednali a schválili.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení Lubomíru Zaorálkovi. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám.
Kolegyně a kolegové, nezazněl v rozpravě návrh ani na vrácení, ani na prodloužení lhůt. Přesto se zeptám, jestli má někdo jiný návrh než organizační výbor, který navrhuje tento sněmovní tisk přikázat zahraničnímu výboru. Žádný takový návrh neregistruji.
Zahájím tedy hlasování pořadové číslo 258, ve kterém rozhodneme o přikázání tohoto sněmovního tisku k projednání zahraničnímu výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro 140, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Kolegyně a kolegové, končím tím prvé čtení tohoto sněmovního tisku. Konstatuji, že jsme tento sněmovní tisk přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Projednali jsme tím další bod, bod 74 našeho programu, a v souladu s tím, jak jsme hlasovali na začátku dnešního odpoledního jednání, přistoupíme k projednávání bodu č. 40, kterým je
40.
Vládní návrh zákona o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 155/ - prvé čtení
Pátrám zrakem po sněmovně a hledám ministra zdravotnictví. Již vidím, jak zdravě přibíhá. Z pověření vlády tento sněmovní tisk zmíněný ministr zdravotnictví ČR kolega Ivan David uvede. Žádám ho, aby přistoupil k řečništi a vládní návrh zákona uvedl. (Značný hluk v sále.) Jen se pokusím vám ještě zjednat pokud možno důstojnější atmosféru k projednávání tak závažného materiálu.
Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby věnovali pozornost řečníkovi, kterým je ministr zdravotnictví. Pokud nechtějí, aby opustili jednací sál a umožnili těm, kteří chtějí pracovat, aby tak skutečně mohli konat. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Ivan David: Vážený pane předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit, neb mě zdrželi pracovníci televize, kteří se mě tázali, jak vláda naloží se 40 mld. získanými z privatizace obchodní banky.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda mě pověřila, abych odůvodnil vládní návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Dovolte mi proto, abych vás seznámil se skutečnostmi, které považuji pro posouzení tohoto návrhu za podstatné.
Předložený návrh zákona je kodifikací práv a povinností osob v ochraně veřejného zdraví, které je chápáno jako zdraví populace a zdraví jednotlivých populačních skupin. Zákonná regulace se týká těch oblastí společenského života, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na zdraví obyvatelstva a nejsou upraveny zvláštním zákonem. Vzhledem k tomu, že ochranu zdraví garantuje stát, stanoví se i soustava orgánů státního zdravotního dozoru, které v rozsahu zákona nad dodržováním stanovených pravidel vykonávají státní kontrolu.
Návrh zákona o ochraně veřejného zdraví je jedním ze zákonů, které nahradí zákon č. 20/66 Sb., o péči o zdraví lidu, a to v částech, které upravují povinnosti osob v ochraně zdravých životních podmínek, prevence přenosných onemocnění a struktury a působnosti hygienické služby.
Prováděcí předpisy, které vám byly předloženy jako odborné návrhy hygienické služby, prováděcí předpisy dosud neprojednané v připomínkovém řízení, nahradí dnešních asi 50 vyhlášek, výnosů a směrnic vydaných k provedení zákona o péči o zdraví lidu většinou v 70. letech. Chtěl bych zdůraznit, že tyto vyhlášky často nelze novelizovat, přestože by si to zasloužily, a to proto, že již neexistuje v zákonech zmocnění pro novelizaci těchto vyhlášek.
Nedostatkem platné právní úpravy je
1. nesoulad s ústavním pořádkem, který spočívá v tom, že povinnosti osob a oprávnění orgánů hygienické služby jsou v převážné míře stanoveny v podzákonných právních předpisech, což - jak známo - není slučitelné s právním řádem;
2. absence komplexní zákonné úpravy práv a povinností osob v ochraně veřejného zdraví;
3. duplicita úpravy některých složek ochrany veřejného zdraví s později vydanými zákony, např. zákonem o ochraně ovzduší, zákonem o odpadech;
4. absence jednoznačného vymezení rozsahu státního zdravotního dozoru, orgánů, které ho vykonávají, jejich působnosti, pravomoci a povinnosti při výkonu státní kontroly;
5. komplikování podnikatelské činnosti i výkonu státního zdravotního dozoru nadměrnou administrativou;
***