(pokračuje Palas)
Ani jedna ze zemědělských komodit v současné době není zisková, zemědělci prodávají se ztrátou a my jim v této chvíli chceme na krk pověsit další balvan, tedy břemeno, s prodejem státní půdy. Přesto všechno si myslím, že návrh, pokud by půdu zemědělci skutečně mohli kupovat, měli na ni peníze, je korektní v tom smyslu, že předpokládá prodej státní půdy na 30 let. To, co návrhu vytýkám, je to, že vylučuje z prodeje a z nákupu státní půdy, především z nákupu státní půdy, právnické osoby. Myslím, že to je standardní skupina podnikatelů, která hospodaří, kteří podnikají na základě zákona a my jiným zákonem je vylučujeme z možnosti nabývat majetek. Myslím, že dokonce tato věc může být předmětem ústavní stížnosti.
Další nedostatek, který shledávám v tomto zákoně, je předkupní právo, které bylo slibováno některým podnikatelům, především těm, kteří privatizovali nemovitý majetek bývalých státních statků. Tito lidé v dobré víře si vzali tento majetek do pronájmu, následně tento majetek na 20leté splátky kupovali a byl to mj. jeden z předkladatelů, který jim jako ministr sliboval, že budou mít možnost k tomuto majetku jednoznačně dostat i zemědělskou půdu. Osobně mě mrzí, že v tomto zákoně toto pravidlo není.
Další nedostatek, který vidím, je to, že tento zákon v současné době neošetřuje stabilizaci školních statků, ale věřím, že v rámci podrobné rozpravy formou pozměňujícího návrhu tento problém odstraníme.
Byly zde vzpomenuty národní parky. Myslím si, že národní park má hospodařit jako celek, nikoliv jenom hospodařit v lesích, ale má vytvářet a spravovat určité území. Proto se chci zasadit formou pozměňujícího návrhu, aby byly pozemky, které jsou ve vymezeném pásmu národních parků, převedeny bezúplatně na tyto národní parky. Pokládám to za správné a pokládám to za užitečné. O zahrádkářských koloniích zde nebudu mluvit, protože o nich hovořil můj předřečník. Tito lidé zvelebovali úhory, zvelebovali periferie měst tak, aby mohli relaxovat, aby se samozásobili čerstvou zeleninou, a my teď tuto půdu dáme volně do prodeje. Nemyslím si, že by to bylo korektní vůči těmto lidem.
Dámy a pánové, vyjmenoval jsem zde celou plejádu nedostatků, které mě trápí a které mi vadí v tomto návrhu zákona. Předložím v rámci podrobné rozpravy pozměňující návrhy tak, aby určitým způsobem tento návrh zákona dosáhl určitých změn. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším písemně přihlášeným poslancem do obecné rozpravy je pan poslanec Zuna. Připraví se pan poslanec Máče.
Poslanec Milan Zuna: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčen o tom, že předmětem převodu by měly být nejen zastavěné zemědělské pozemky, ale též zastavěné lesní pozemky. Nabytí lesních pozemků by mělo být umožněno i fyzické osobě, která je vlastníkem staveb na těchto pozemcích. V některých případech jsou hospodářské budovy postaveny na několika pozemcích, z nichž některé jsou v katastru nemovitostí dosud vedeny jako les. Pro vlastníka stavby na lesním pozemku jde o zásadní věc. Podle současné praxe peněžních ústavů žádná banka neposkytne úvěr, který by byl zajištěn zástavním právem v budově na cizím pozemku. Domnívám se, že sněmovna by měla využít každé možnosti k tomu, aby staveb na cizích pozemcích co nejvíce ubývalo.
Z téhož důvodu doporučuji změnit § 1 a § 17 tak, že předmětem mohou být všechny zemědělské pozemky a všechny lesní pozemky, které jsou zastavěny. Na lesních i lesních zemědělských pozemcích je postavena řada rekreačních chat, jejichž vlastníkům je zastavěný pozemek pronajímán. Vlastníci těchto objektů očekávají, že novým zákonem bude jejich situace vyřešena. Dovolím si tento návrh za chvíli předložit předkladatelům, aby ho vzali v úvahu. Jinak bych chtěl upozornit, že v návrhu zákona v několika poznámkách, pokud jde o oceňování pozemků, se odkazuje na vyhlášku 178/1994 Sb., která však byla zrušena a nahrazena vyhláškou 279/1997 Sb. s účinností od 1. 1. 1998. Jinak doporučuji propustit tento zákon do třetího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Máče. Připraví se pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Miroslav Máče: Vzhledem k tomu, že návrh zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, nerespektuje mé oprávněné připomínky z prvního čtení tohoto návrhu zákona a že naopak došlo zásluhou lobbistických tlaků zájemců o získání lukrativních zemědělských pozemků k jeho dalšímu negativnímu zhoršení, konstatuji, že takto navržené znění za prvé odporuje principu rovnosti práv občanů a podnikatelských subjektů zakotvené v Ústavě České republiky, protože zjevně diskriminuje právnické osoby prokazatelně provozující zemědělskou výrobu, a lze jej proto po jeho přijetí v navrhované podobě úspěšně napadnout u Ústavního soudu České republiky.
Za druhé je v přímém rozporu s legitimními normami Evropské unie v této oblasti, neboť porušuje princip svobodného podnikání, což by nám značně zkomplikovalo vstup do tohoto politickohospodářského uskupení, o který jistě všichni usilujeme.
Za třetí navrhované znění zřejmě ignoruje fakt respektovaný v celém civilizovaném světě, a to, že zemědělská půda má sloužit zemědělské výrobě, a nikoliv spekulativním zájemcům, pro které by toto navrhované znění zákona otevřelo dveře dokořán. Ti nikdy zemědělskou výrobu neprovozovali a také asi sami nikdy provozovat nebudou, mají však kapitál na rozdíl od právnických osob, které zemědělskou výrobu provozují a kterým byl nákup státní půdy přislíben při schvalování privatizace majetku bývalých státních statků. Není prostě možné, aby stát prodal právnickým osobám např. kravíny, stáje a další budovy a neprodal jim současně nezbytně nutný rozsah půdy pro jejich využití. Bez alespoň omezeného rozsahu zemědělské půdy nelze totiž tyto objekty podnikatelsky využít a jejich provoz by musel být se značnými podnikatelskými a národohospodářskými ztrátami ukončen. Tím by došlo k další devastaci, zejména pohraničních oblastí státu, ke ztrátě pracovních příležitostí a tím i k logicky tak neúnosnému růstu nezaměstnanosti. Argumentace, že tyto právnické osoby, a to zejména provozující za těžkých podmínek zemědělskou výrobu, si mohou zemědělskou půdu koupit prostřednictvím svých spoluvlastníků jako fyzické osoby, je směšná a zcela nereálná. Proč by to dělali? A kdo jim na nákup půdy půjčí?
Stejnou kamufláží podstaty tohoto návrhu je obava, že by tyto právnické osoby, které půda živí, s půdou spekulovaly na rozdíl od toho, co v minulých letech předvedl Pozemkový fond České republiky například v jihočeském kraji, kdy umožnil různým spekulantům, a to převážně fyzickým osobám, které zejména formou účelově vybraných náhradních restitucí skoupily za levný peníz rozsáhlé pozemky kolem Lipna, hraničních přechodů i kolem budoucí dálnice Praha-Linec a samy jako vlastníci na těchto pozemcích nehospodaří a nikdy hospodařit nebudou. Zemědělské pozemky pouze pronajímají a již teď je za deseti- i vícenásobné ceny pronajímají k prodeji zájemcům o výstavbu rekreačních zařízení, bytů nebo jiných podnikatelských aktivit a těší se, jak dále zbohatnou po našem vstupu do Evropské unie. Těmto lidem a nikoliv zemědělcům chce dát navrhovatel pan poslanec Pešek a jemu podobní další prostor. Je otázkou, jestli je tak nezištný, anebo naivní.
***