Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

II. volební období

446

Vládní návrh

PRODLOUŽENÍ ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY V MNOHONÁRODNÍCH SILÁCH

POD VEDENÍM NATO K DOHLEDU NAD DODRŽOVÁNÍM MÍROVÉ DOHODY A

KE STABILIZACI SITUACE NA ÚZEMÍ BOSNY A HERCEGOVINY

(STABILIZATION FORCE - SFOR)

Návrh

USNESENÍ

Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

k prodloužení účasti České republiky v mnohonárodních silách pod vedením NATO

k dohledu nad dodržováním mírové dohody a ke stabilizaci situace v Bosně a Hercegovině

(Stabilization Force - SFOR)

Poslanecká sněmovna

souhlasí

1. aby Česká republika

a) po červnu 1998 pokračovala v účasti v mírové operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody a ke stabilizaci situace v Bosně a Hercegovině (SFOR), probíhající na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a rozhodnutí Severoatlantické rady;

b) zúčastnila se této operace jednotkou o síle do 650 osob na dobu 18 měsíců s možností dalšího prodloužení (dle vývoje situace v Bosně a Hercegovině a rozhodnutí orgánů OSN a NATO); jednotka bude složena z vojáků z povolání a v další činné službě na základě dobrovolnosti;

2. s podřízením jednotky AČR v operaci SFOR velitelským orgánům NATO;

3. s tranzitem vojsk členských států NATO a dalších států zúčastněných v operaci SFOR přes území České republiky v souvislosti s touto operací.

Příloha II

Předkládací zpráva

pro Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky

k prodloužení účasti České republiky v mnohonárodních silách pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním mírové dohody a ke stabilizaci situace v Bosně a

Hercegovině (Stabilization Force - SFOR)

1.1 Vojensko-politické aspekty působení mnohonárodních sil SFOR

Od podepsání Všeobecné rámcové mírové dohody v americkém Dawonu (dále jen daytonská mírová dohoda) v roce 1995 se situace v Bosně a Hercegovině (BaH) stabilizovala. Hlavní podíl na této skutečnosti mají jednotky mírových sil IFOR a SFOR, které v Bosně realizovaly vojenskou část daytonských mírových dohod. V průběhu tohoto období se znesvářené strany stáhly na stanovená území. Ze zóny separace byly odstraněny těžké zbraně, těžká vojenská technika byla předána pod dohled jednotek SFOR. V BaH byly zformovány společné instituce, došlo k normalizaci vztahů BaH se sousedy a navázání diplomatických styků. Byly zahájeny práce na obnově zničených komunikací a domů. Strany konfliktu pod dohledem mezinárodního společenství demilitarizovaly zónu separace a uskutečnily dne 14. 9. 1997 první poválečné komunální volby.

Nejvyšší představitelé BaH podepsali se svými sousedy dohody o normalizaci vzájemných vztahů. Byly zformovány společné instituce Muslimsko-chorvatské federace (MCHF) a Republiky srbské (RS) a část uprchlíků se vrátila do svých původních domovů. Byly rovněž zformovány společné celobosenské instituce, včetně Rady ministrů (celobosenské vlády) v lednu 1997. Vysoký představitel pro civilní záležitosti v Bosně (dále jen vysoký představitel) Carlos Westendorp využil své rozšířené pravomoce a učinil v Sarajevu rozhodnutí o ustanovení nové společné bosenské měny. Ve vývoji v Republice srbské, který do značné míry působil v uplynulém období destabilizaci situace v BaH, došlo k určitému zlepšení až po posledních parlamentních volbách konaných ve dnech 22. až 23. 11. 1997 a zejména pojmenování nové vlády premiéra Milodara Dodika.

Přetrvávající rozpory mezi představiteli jednotlivých bosenských entit zpomalují proces sjednocení země stanovený daytonskou mírovou dohodou. Proto státy, l. teré se podílejí na řešení krize, udělily vysokému představiteli rozšířené pravomoce. V únoru 1998 již byla celobosenským parlamentem schválena nová vlajka BaH, byl přijat zákon o společných SPZ pro motorová vozidla, jakož i zákon o občanství BaH. Představitelé Evropské komise navrhli, aby Evropská unie nadále neposkytovala finanční pomoc na obnovu a rekonstrukci BaH prostřednictvím Ústřední bosenské vlády BaH v Sarajevu, nýbrž prostřednictvím přímé distribuce regionálním a místním orgánům. Na rekonstrukci BaH bylo EU v období 1996 až 1997 uvolněno 420 miliónů ECU (16 miliard Kč).

Úřad vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR) úspěšně zorganizoval návrat přibližně 20 000 muslimských uprchlíků do oblasti Bihač. Tito uprchlíci, stoupenci bývalého muslimského předáka Fikreta Abdiče, utekli po porážce muslimskými vládními vojsky v roce 1995 do Chorvatska, kde žili v uprchlickém táboře v Gasinci. V roce 1998 se plánuje návrat velkého množství uprchlíků do Bosny ze zahraničí. K tomu má UNHCR napomoci programem tzv. otevřených měst, jehož cílem je dobrovolný návrat utečenců a odsunutých osob. K této koncepci, která zahrnuje celé území BaH, se dosud přihlásilo jen několik měst v Muslimsko-chorvatské federaci.

Podle závěrečného dokumentu UNHCR o návratu uprchlíků bylo od podepsání daytonské mírové dohody repatriováno 193 639 utečenců. Dohromady s odsunutými osobami se celkový stav odhaduje na 400 000. V průběhu roku 1998 se má do Bosny vrátit dalších 80 000 běženců ze SRN, 20 000 z Chorvatska, 20 000 ze Svazové republiky Jugoslávie. 2000 z Rakouska a 8000 ze Švýcarska. Uprchlíci, kteří jsou po návratu do svých původních domovů v menšině, jsou především muslimové a bosenští Chorvaté, v menší míře bosenští Srbové. Lze předpokládat, že rok 1998 se stane klíčovým pro vyřešení problému, zda BaH bude jednotným státem Srbů, Chorvatů a Muslimů nebo bude směřovat k etnickému rozdělení. Této skutečnosti bude odpovídat i další úsilí mezinárodního společenství v Bosně.

Pokrok v plnění daytonské mírové dohody je dílčí, pomalý a nadále není nezvratný. Tato dohoda zůstává jediným konceptem pro budoucnost BaH a platformou, z níž vychází úsilí mezinárodního společenství v dlouhodobém řešení. Ministerské schůzky několika mezinárodních organizací v závěru roku 1997 potvrdily nutnost zachování mezinárodní vojenské přítomnosti v BaH po vypršení mandátu SFOR v červnu 1998. Zasedání Rady pro naplňování míru (PIC) v Bonnu v prosinci 1997 zdůraznilo především nezbytnost účinné a důsledné realizace daytonské mírové dohody. Poukázalo mj. na dosavadní, málo vstřícný přístup politických reprezentací tří rozhodujících etnik v BaH k plnění závazků spojených s vytvářením fungujícího a stabilního multietnického státu.

Generální tajemník NATO Javier Solana odsoudil v listopadu 1997 návrhy rozdělit BaH na menší územní celky podle etnik a označil tento postoj za hrozbu pro celou Evropu. Oficiální uznání etnických rozdílů by snížilo naději na usmíření a naopak by posílilo nacionalistické tendence. Také by to mohlo sloužit jako nežádoucí příklad v jiných místech, kde žijí další důležité národnostní menšiny. Mezinárodní společenství ostře odsoudilo projev chorvatského prezidenta Franja Tudžmana na sjezdu jeho vládní strany HDZ z února t.r., v němž v podstatě zdůvodňoval historické nároky Chorvatska na části území BaH.

1.2 Armáda České republiky v rámci operace SFOR

Kontingent Armády České republiky (AČR) v operaci JOINT GUARD sil SFOR v Bosně a Hercegovině tvoří 6. mechanizovaný prapor (6. mpr) v plánovaném počtu 600 osob, velitelství kontingentu, sekce součinnosti se štáby SFOR v počtu 22 osob a vrtulníkový odřad v počtu 22 osob. Skládá se ze tří bojových rot, ženijní roty, roty zabezpečení, roty velení, čety Vojenské policie a obvaziště. Hlavní bojovou a dopravní techniku a zbraně tvoří 19 bojových vozidel pěchoty BVP-2, 13 obrněných transportérů OT-64, 1 vyprošťovací tank, 2 granátomety AGS-17, 24 pancéřovek RPG-7, 33 kulometů, 552 samopalů, 26 ostřelovacích pušek, 94 pistolí, 80 osobních terénních automobilů, 51 nákladních terénních automobilů, 2 jeřáby, 2 tahače s podvalníkem a 2 autobusy. Ve prospěch praporu působí 2 vrtulníky Mi-17 vrtulníkové jednotky.

Prapor působí v britském sektoru odpovědnosti a sousedí s vojenskými kontingenty Kanady a Velké Británie. Velitelství praporu je v obci DONJA LJUBIJA (RS), velitelství kontingentu a logistická základna praporu jsou v obci BOSANSKÁ KRUPA (MCHF). Základny bojových jednotek jsou dislokovány v osadách STÁRI MAJDAN (MCHF) - 1. rota, BLAGAJ JAPRA (RS) - 2. rota, BOSANSKÁ KRUPA (MCHF) - 3. rota. Vrtulníková jednotka je dislokována v obci VELIKÁ KLADUŠA (MCHF).

Prostor odpovědnosti praporu tvoří území o rozloze 2870 km2, délka hranice mezi Muslimsko-chorvatskou federací a Republikou srbskou je 73 km. Dne 2. 12. 1997 bylo ukončeno kompletní střídání všech vojáků českého kontingentu v misi SFOR v Bosně, které bylo zahájeno 17. 11. 1997. Střídající vojáci by měli v Bosně působit do 20. 6. 1998, což je termín platnosti mandátu mise SFOR. Českému kontingentu velí plukovník generálního štábu Jiří Kašpárek a 6. mechanizovanému praporu podplukovník Josef Šemelák.

Prapor je vybaven nejmodernější technikou, která je ve výzbroji pozemního vojska AČR. Je tak zajištěna logistická soběstačnost praporu. V této souvislosti bylo z ČR vypraveno 18 železničních převozů. Vedle pravidelného zásobování proviantem byly dodány náhradní díly a munice převážně do pěchotních zbraní. Pro zabezpečení spolehlivosti provozu byla uskutečněna oprava těžké techniky výměnným způsobem. Technika stažená do České republiky byla předána do opravárenských podniků a slouží jako běžná zásoba. V hodnoceném období byly zajištěny rovněž servisní opravy v místě působení praporu.

Prapor dohlížel na plnění vojenských aspektů daytonské mírové dohody a kromě běžného hlídkování monitoroval přesuny vojenské techniky a jednotek v prostoru odpovědnosti praporu. Je připraven k plnění úkolů, které vyplývají z 3. fáze operace Joint Guard. Rozšířila se činnost skupiny štábu S-5 (skupina pro spolupráci s veřejností) k podpoře a koordinaci humanitárních projektů obnovy v BaH.

Mezi hlavní úkoly 6. mpr ve sledovaném období rovněž patřila podpora plnění úkolů OBSE při přípravě a v průběhu komunálních voleb v BaH a parlamentních voleb v RS. V souvislosti se zabezpečením klidného průběhu voleb byly, na žádost velitele divize, síly a prostředky kontingentu AČR v SFOR dočasně navýšeny o rotu v síle 42 osob a 2 vrtulníky. Prapor rovněž úspěšně plnil úkoly, které vyplývají ze začlenění do zálohy velitele divize a velitele SFOR v období napjaté situace v RS. Pro monitorování situace, přepravu osob a nákladu a plnění ostatních úkolů bylo velikým přínosem použití vrtulníků Mi-17 vrtulníkové jednotky.

1.3. Pokračování mírové operace mnohonárodních stabilizačních sil (SFOR) v BaH

K 20. 6. 1998 skončí mandát mnohonárodních stabilizačních sil SFOR, které působí v operaci Společná stráž (JOINT GUARD), jež probíhá v BaH pod vedením Severoatlantické aliance. Na operaci se podílí všech 16 členských států NATO a jednotky z 20 nečlenských zemí v celkovém přibližném počtu 35 000 osob. Jednotky SFOR působí v BaH od prosince 1996. V té době nahradily jednotky tzv. Implementačních sil (Implementation Force - IFOR) v přibližném počtu 53 000 osob v rámci operace Společné úsilí (JOINT ENDEAVOUR), jejíž mandát k 20. 12. 1996 skončil.

Obě operace působily a působí v uvedeném prostoru v souladu s vojenskými aspekty daytonské mírové dohody se souhlasem bývalých stran v konfliktu a po udělení oprávnění rezolucemi Rady bezpečnosti s odvoláním na kapitolu VII Charty OSN (donucovací charakter) a politického souhlasu Severoatlantické rady (NAC). Jejich hlavním úkolem bylo a je vytváření bezpečného prostředí k naplnění civilních aspektů zmíněné mírové dohody a dosažení trvalé stabilizace situace a mírového vývoje v regionu. Obě operace poskytovaly podporu činnosti operace OSN v chorvatské východní Slavonii (UNTAES), ve které mj. působila česká polní chirurgická nemocnice s přibližně 40 zdravotníky (operace UNTAES skončila úspěšně svůj mandát k 15. 1. 1998).

Za dobu působení IFOR a SFOR bylo dosaženo v BaH významného pokroku. Znesvářené strany se stáhly na území jim stanovená, ze zóny separace byly odstraněny těžké zbraně, které byly předány pod dohled jednotek IFOR a SFOR. V září 1996 se na území BaH uskutečnily všeobecné, v září 1997 komunální volby a v listopadu 1997 proběhly parlamentní volby v RS. Byly zformovány společné instituce a došlo k normalizaci vztahů BaH se sousedními státy. Zvolením Milodara Dodika, stoupence prezidentky Biljany Plavšičové, bosenskosrbským premiérem v lednu t. r. došlo k významnému posílení bosenskosrbského pragmatického křídla na úkor extremistů-stoupenců Radovana Karadžiče.

Nadále však přetrvávají závažné problémy v naplňování civilních aspektů daytonské mírové dohody, mezi něž patří především přetrvávající napětí mezi entitami a trvalá neochota bosenských Srbů a Chorvatů vytvořit společně s bosenskými muslimy v BaH fungující a stabilní státní útvar. Rozmáhá se korupce a nejsou dostatečně zajišťovány podmínky pro návrat uprchlíků a bezdomovců. Nepodařil se rovněž splnit úkol předání hlavních válečných zločinců Mezinárodnímu soudnímu tribunálu v Haagu. Vážné znepokojení mezinárodního společenství s touto situací potvrdily i závěry bonnské konference Rady pro naplňování míru PIC v prosinci loňského roku, které mj. obsahovaly doporučení k zachování vojenské přítomnosti v BaH po červnu 1998.

V členských i nečlenských státech Severoatlantické aliance tak postupně převládl názor zachovat v určité míře mezinárodní vojenskou přítomnost v BaH. Ve prospěch tohoto záměru se v prosinci 1997 vyslovil rovněž americký prezident B. Clinton. Potvrdil také ochotu vlády USA, v případě souhlasu amerického Kongresu, ponechat v případné nové operaci pozemní jednotky USA. To byl také hlavní předběžný požadavek většiny dosavadních účastnických zemí k pokračování jejich účasti.

V souvislosti s nezbytným zahájením zpracování operačního plánu další vojenské účasti mnohonárodních sil pod vedením NATO v BaH po červnovém ukončení mandátu SFOR zpracoval Vojenský výbor NATO čtyři varianty (A, B, C a D) dalšího možného postupu a jejich analýzu. První počítala s ukončením a další tři s pokračováním vojenské přítomnosti. Jednotlivé varianty se odlišují především rozsahem vojenského nasazení a poskytování pomoci při civilní obnově země.

S přihlédnutím k současnému i předpokládanému vývoji v BaH Severoatlantická rada (NAC) na velvyslanecké úrovni zvolila na svých jednáních ve dnech 18. 2. a 20. 2. 1998 (zasedání NAC s přispívajícími nečlenskými státy Aliance) variantu D. Mezi hlavní důvody jejího zvolení patří především to, že ve srovnání s variantami B a C umožní tato varianta širokou a rychlejší podporu naplňování civilních aspektů daytonské mírové dohody a rovněž zahrnuje dva další úkoly, a to podporu zahájení činnosti zvolených orgánů a podporu opatření, která vytvářejí příznivé předpoklady k návratu bezdomovců a uprchlíků. Měla by dále zajistit ochranu mnohonárodních jednotek a jejich svobodu pohybu a přispívat k podstatnému zlepšování svobody pohybu po celém území BaH. Očekává se, že zabezpečí pokračování plnění příměří, stabilizuje zóny separace a další vojenské aspekty daytonské mírové dohody, bude poskytovat příležitostnou podporu úloze vysokého představitele pro naplňování civilních aspektů daytonské mírové dohody a dalším hlavním civilním organizacím, např. IPTF, OBSE, UNHCR aj. Dále bude podporovat ICTY (Mezinárodní trestní tribunál pro býv. Jugoslávii) a jeho úsilí, které směřuje k předání osob podezřelých z válečných zločinů Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

Koncem dubna t. r. by měla NAC schválit operační plán zpracovaný ve spolupráci s přispívajícími zeměmi, Úřadem vysokého představitele, OSN a dalšími hlavními zainteresovanými mezinárodními organizacemi. Předpokládá se, že nová operace bude působit v celkovém početním stavu vojenských jednotek jako dosud, jejich název SFOR zůstane zachován. termín ukončení operace nebude stanoven a každých šest měsíců se zhodnotí její průběh. Vychází se přitom z předpokladu, že operace bude nadále podřízena velícímu a řídícímu systému Severoatlantické aliance v čele s vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) a že s ní vysloví souhlas všechny strany daytonské mírové dohody a nové státní orgány vytvořené po uskutečněných volbách v Muslimsko-chorvatské federaci a v Republice srbské.

Hlavními předpoklady nové operace jsou dále oprávnění udělená rezolucí Rady bezpečnosti OSN s mandátem podle kapitoly VII Charty OSN (donucovací charakter), zapojení nečlenských zemí NATO do plánování operace a konečné politické rozhodnutí Severoatlantické rady (NAC) na ministerské úrovni. Pravidla nasazení pro novou operaci se od dosavadních nemají příliš lišit. V platnosti by rovněž měly zůstat finanční, tranzitní a další dohody, i když se nevylučuje v některých případech jejich dílčí novelizace.

Po letošních zářijových parlamentních a prezidentských volbách v BaH má přejít operace podle varianty D do podmínek operace varianty C, tj. mělo by dojít k podstatnému snížení celkového početního stavu SFOR (asi na 20 000 osob). Mnohonárodní síly by nadále zabraňovaly obnovení nepřátelství v BaH, poskytovaly by selektivní podporu civilní obnově země a jejich snížený počet by odpovídal situaci charakterizované převedením důrazu z vojenských na civilní aspekty daytonské mírové dohody. V rámci strategie přechodu by se mělo uskutečnit fázovité vojenské odpoutávání.

Zapojení České republiky do SFOR bylo na doporučení vlády (usnesení č. 641 ze dne 11. 12. 1996) schváleno usneseními Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 201 ze dne 20. 12. 1996 a Senátu č. 15 ze dne 19. 12. 1996. V těchto usneseních byl vyjádřen souhlas s vysláním mechanizovaného praporu Armády České republiky v počtu do 700 vojáků z povolání a vojáků v další činné službě na základě dobrovolnosti na dobu 18 měsíců a s jeho podřízeností velitelským orgánům NATO. Česká jednotka přešla do podřízenosti NATO dnem 20. 12. 1996, doba její působnosti skončí tedy k 20. 6. 1998. Jednotka, jejíž současný počet dosahuje 644 osob, byla začleněna do britské divize v jihozápadní části BaH.

Dosavadní zkušenosti z působení kontingentu Armády České republiky v IFOR a SFOR jsou velmi dobré. Nadřízení velitelé NATO často oceňovali odpovědné a profesionální plnění úkolů ze strany příslušníků české jednotky. Zapojení do IFOR a SFOR vedlo ke zvýšení interoperability Armády České republiky s členskými zeměmi NATO, k zvyšování profesionality a jazykové vybavenosti našich vojáků a k získání praktických zkušeností při přípravě a vedení mírové operace podle zásad NATO.

Účast AČR v pokračující operaci SFOR by měla tvořit organizační struktura praporu o 2 mechanizovaných rotách včetně 2 vrtulníků Mi-17 a letounu L-410. Předpokládají se minimální náklady a počty osob při zachování možností praporu samostatně plnit úkoly při rozmístění jen na dvou základnách. Navrhuje se, aby Česká republika vyslala do této mírové operace jednotku v síle do 558 osob na dobu 18 měsíců od okamžiku předání jednotky pod operační řízení NATO, s možností dalšího prodloužení. Dále se navrhuje posílit jednotku v průběhu parlamentních a prezidentských voleb o 42 osob na dobu dvou měsíců.

Vyčlenění letounu L-410 k plnění úkolů v rámci prodloužené mise SFOR vychází ze žádosti zástupce vrchního velitele spojeneckých ozbrojených sil NATO v Evropě generála Jeremy Mackenzieho. Letoun L-410 by sloužil k přepravě osob a materiálu zejména na území BaH podle rozhodnutí velení mnohonárodní britské divize v jihozápadním sektoru působnosti (MND SW), ve kterém působí také český kontingent SFOR. V případě vyčlenění letounu L-410 by zúčastněné osádky získaly zkušenosti z létání podle standardů NATO ze společného působení s vojsky Aliance.

Celkové výdaje na zabezpečení prodloužené operace SFOR včetně výdajů na vrtulníkovou jednotku a letoun L-410 se plánují ve výši 1.807.28,9 tis. Kč.

Rozsah vyčleněných sil a prostředků AČR je odvozen od zvolené varianty D a úkolů. které z ní vyplývají při působení sil SFOR v BaH. Hlavním cílem je zabránit obnovení nepřátelství a pokračovat v zajištění bezpečného prostředí pro naplňování civilních aspekty daytonské mírové dohody s cílem stabilizovat a konsolidovat mír v BaH. Početní stav vychází z přidělení stejného operačního prostoru a íikolu v jihozápadním sektoru britské mnohonárodní divize a rovněž z očekávaného přechodu sil SFOR po zářijových parlamentních volbách na variantu C.

Vzhledem k dosavadní politické a vojenské angažovanosti České republiky na dosažení a zachování míru v oblasti bývalé Jugoslávie je z mezinárodněpolitického i vojenského hlediska nezbytné, aby přítomnost české vojenské jednotky v BaH zůstala nadále zachována. Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky se proto navrhuje vyjádřit souhlas s vysláním jednotky AČR podle přiložené organizační struktury a finanční rozvahy do prodloužené mírové operace mnohonárodních stabilizačních sil SFOR v síle do 650 osob na dobu 18 měsíců od okamžiku předání jednotky pod operační řízení NATO. Finanční prostředky jsou plánovány na počet 600 osob. Rezerva v počtech do maximální síly jednotky 650 osob je navrhována z důvodů vytvoření nezbytné zálohy pouze pro případy mimořádných okolností. Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky se rovněž navrhuje vyjádřit souhlas s podřízením jednotky AČR velitelským orgánům NATO a s tranzitem vojsk NATO a dalších států zúčastněných v operaci SFOR, který souvisí s touto operací, přes území ČR.

Materiál se předkládá k vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky v návaznosti na články 39 a 43 Ústavy ČR a § 50 odst. 1 písm. h, i) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

V Praze dne 14. dubna 1998

Předseda vlády

Příloha III

Kalkulace výdajů v prodloužené operaci SFOR

Při kalkulaci potřeby finančních prostředků k zabezpečení mechanizovaného praporu AČR včetně vrtulníkové jednotky a dopravního letounu, (dále jen jednotka) na území Bosny a Hercegoviny v rámci prodloužené operace SFOR se vychází z následujících časových předpokladů:

1. Doba nasazení jednotky na území bývalé Jugoslávie (vlastní operace) v trvání 18 měsíců.

2. Doba rotace příslušníků jednotky v trvání 2 měsíců před nasazením a 1 měsíce po skončení.

Při výpočtu potřeby finančních prostředků se vychází z následujících podmínek a předpokladů:

a) plánovaný počet osob 600, z toho 42 osoby na dobu 2 měsíců v průběhu voleb,

b) jednotka bude zařazena ve vyšší organizační struktuře, v jejíž péči je zásobována PHM v množství a ceně podle ustanovení smlouvy LOA uzavřené s USA,

c) v souladu s požadavky a směrnicemi NATO pro logistické zabezpečení jsou předepsané zásoby potřebného materiálu stanoveny na prvních 30 dnů činnosti, přičemž na 13 dnů činnosti jsou uloženy u jednotky. Uvedené zásoby byly již vybudovány v průběhu současné mise SFOR a přechází do prodloužené mise,

d) opravy výzbroje a techniky budou prováděny vlastními silami a prostředky jednotky včetně zabezpečení přísunu náhradních dílů a nekompatibilních materiálů z území ČR. Nárůst prostředků kalkulovaných pro tuto skupinu výdajů vychází ze skutečného objemu výdajů v roce 1997 (222,5 mil. Kč) a stavu vysoké opotřebovanosti vojenské techniky, ubytovacího, sociálního a stravovacího zařízení, které je využíváno na území Bosny od roku 1996.

Celkové výdaje na zabezpečení prodloužené mise SFOR včetně výdajů na leteckou jednotku jsou plánovány ve výši 1.807.528,9 tis. Kč v členění:

v tis. Kč
A. Investiční výdaje 69.750,0
B. Neinvestiční výdaje 1.737.778,9
v tom: 1) Osobní výdaje 912.244,8
a) platy219.708,6
b) zvláštní příplatek 565.142,4
c) pojistné76.898,1
d) FKSP4.394,2
e) ostatní osobní výdaje 46.101,5
- jízdné6.619,5
- cestovné a odlučné 14.714,0
- úrazy9.600,0
- odchodné15.168,0
2) Ostatní neinvestiční výdaje 825.534,1
a) výdaje na údržbu a opravy 399.750,0
b) výdaje na nákup materiálu a náhradních dílů 108.800,0
c) výdaje na stravování 49.342,0
d) dopravní výdaje54.282,0
e) výdaje na nákup PHM a leteckých pohonných hmot 118.069,1
f) výdaje na služby, včetně pronájmů 42.011,0
g) výdaje na výstroj53.280,0

Při stanovení participace na celkových výdajích souvisejících s nasazením jednotky AČR v mnohonárodních silách SFOR se předpokládá:

A. Podíl rezortu ministerstva obrany

Z hlediska podílu na celkových výdajích je navrhována rezortem ministerstva obrany participace na celkových nákladech takto:

a) pořízením investičního majetku,

b) osobními výdaji za 50% příslušníků jednotky - vojáků z povolání,

c) částí ostatních věcných neinvestičních výdajů.

B. Požadavek na úhradu výdajů ze státního rozpočtu ČR

Z hlediska podílu na celkových výdajích je navrhována ze státního rozpočtu úhrada výdajů takto:

a) osobní výdaje vojáků v další službě ze zálohy a zvláštní příplatek všech příslušníků jednotky,

b) část ostatních neinvestičních výdajů.

Podíl rozpočtu kapitoly MO a státního rozpočtu ČR na celkových výdajích v jednotlivých letech:

Výdaje celkem:1.807.528,9 tis. Kč
- v roce 1998615.552,9 tis. Kč
- výdaje z rezervy státního rozpočtu ČR 320.613,1 tis. Kč
- výdaje z kapitoly MO294.939,8 tis. Kč
- v roce 19991.191.976,0 tis. Kč
Podrobnější členění po jednotlivých letech:
V roce 1998615.552,9 tis. Kč
- ze státního rozpočtu ČR 320.613,1 tis. Kč
Neinvestiční výdaje
v tom:
osobní výdaje251.123,0 tis. Kč
ostatní neinvestiční výdaje 69.490,1 tis. Kč
- z rozpočtu kapitoly MO 294.939,8 tis. Kč
Investiční výdaje: 40.730,0 tis. Kč
Neinvestiční výdaje: 254.209,8 tis. Kč
v tom:
osobní výdaje44.209,8 tis. Kč
ostatní neinvestiční výdaje 210.000,0 tis. Kč
V roce 19991.191.976,0 tis. Kč
Investiční výdaje 29.020,0 tis. Kč
Neinvestiční výdaje: 1.162.956,0 tis. Kč
v tom:
osobní výdaje616.912,0 tis. Kč
ostatní neinvestiční výdaje 546.044,0 tis. Kč

INVESTIČNÍ VÝDAJE

Výdaje na pořízení investičního majetku, který nemůže poskytnout rezort MO
počet kusů
Cena za kus v tis. Kč
1998 tis.Kč
1999 tis.Kč
Buňka obytná
20
150,01.500,01.500,0
Cisterna PHM pro letce
1
2.500,02.500,0
Kontejner ISO
20
163,53.270,0
Elektrocentrály 160 kW
5
3.000,06.000,09.000,0
Kopírovací stroje
4
350,01.400,0
Počítač PC
10
80,0800,00
Vozidlo fekální
1
2.500,02.500,0
Vyprošťovací a záchranný systém s vozidlem
1
3.000,0 3.000,0
Navigačním vybavení
4
2.500,0 5.000,05.000,0
Noční průzkumný prostředek
1
6.500,0 6.500,00
LIFE vesta pro osádky
16
200,03.200,00
Pancéřování vrtulníků
2
2.500,0 5.000,00
Světlomet SX-16
2
1.700,03.400,00
Radiostanice RADMILA - letecká
4
600,02.400,00
Prostředky vlastní ochrany
4
850,02.550,0 850.0
Havarijní zapisovač
4
500,02.000,00
Vysílač havarijního signálu ALT
4
150,0 600,00
3000
Vyhodnocovací zařízení
1
1.000,0 1.000,00
Kotvící prostředky materiálu
3
260,0 780,00
Celkem 40.730,029.020,0
ÚHRNEM investice 69.750,0 tis Kč

Nárůst ceny havarijního zapisovače je vyvolán potřebou rozšíření zapisovače o další údaje, které jsou požadovány pro zabezpečení větší bezpečnosti vrtulníků zejména po vyhodnocení havárie vrtulníku v lednu 1998.

I. OSOBNÍ VÝDAJE

Osobní výdaje jsou kalkulovány v členění:

a) platové prostředky

b) zvláštní příplatek

c) pojistné

d) FKSP

e) ostatní osobní výdaje

- jízdné

- cestovné a odlučné

- úrazy

- odchodné

Při kalkulaci potřeby finančních prostředků v oblasti osobních výdajů se vycházelo z následujících předpokladů:

- počty jednotky558 osob
- po dobu dvou měsíců v průběhu voleb zvýšení 42 osob
- 50 % - vojáků z povolání
- 50 % - vojáků v další činné službě ze zálohy
- průměrný plat v české měně (Kč) 12.640 Kč
- platový tarif6.380 Kč
- 25% zvýšení1.910 Kč
- hodnostní příplatek 1.500 Kč
- příplatek za vedení 250 Kč
- osobní příplatek (35%) 2.230 Kč
- meziroční nárůst (3 %) 370 Kč
- průměrný zvláštní příplatek (USD) 1.550 USD
- průměrné ostatní osobní výdaje po dobu
přípravy na území ČR a po skončení operace
jízdní výdaje na jednoho vojáka
- při služební cestě 250 Kč
- při návštěvě rodiny 350 Kč
cestovní výdaje (stravné) na jednoho vojáka při služ. cestě
- za 1 den SC126 Kč
odlučné na jednoho vojáka 4.800 Kč
- průměrné odchodné po skončení služebního poměru
(jednonásobek platu)12.640 Kč



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP