Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Podle § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři předkládá Rada ČTK Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o činnosti ČTK v roce 1997.

1. OHLÉDNUTÍ ZA ČINNOSTÍ PRVNÍ RADY ČESKÉ TISKOVÉ

KANCELÁŘE

Existence, postavení a působnost Rady ČTK vychází ze zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o ČTK, ze dne 21. 10. 1992. Členové Rady byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou P ČR, které jsou ze své činnosti zprostředkované přes Stálou komisi pro sdělovací prostředky odpovědni. Usnesení o zvolení převzali z rukou předsedy Sněmovny Milana Uhdeho dne 15. 4. 1993. Tímto dnem se datuje zahájení činnosti sedmičlenné Rady ČTK s pětiletým funkčním obdobím. Na návrh jednotlivých poslanců politických klubů byli zvoleni:

PhDr. Milan Buben

Maria Hůlková

JUDr. Zdeňka Hůlová

Jiří Ješ

Josef Vohryzek

PhDr. Přemysl Wiesner

PhDr. Zdenek Zukal

V době volby členů Rady a ještě před jejím ustavením vrcholil konflikt mezi tehdejším vedením ČTK a většinou pracovníků redakcí, která prozatímnímu generálnímu řediteli Kopřivoví vytýkala strategie. Konflikt byl natolik vyhrocený, že ředitel Kopřiva se zaměstnanci přestal komunikovat, redaktoři a zpravodajci hromadně agenturu opouštěli a agentuře hrozil kolaps.

Po výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo 16 kandidátů, Rada jmenovala v červnu na šestileté funkční období novým generálním ředitelem JUDr. Milana Stibrala. - Jmenování bylo provázeno zmedializováním odcizení dokumentů Rady, souvisejících i s výběrovým řízením, prvnímu předsedovi Rady Přemyslu Wiesnerovi. Po jeho pozdější rezignaci byla předsedkyní zvolena Zd. Hůlová. Ve funkcích místopředsedů se vystřídali M. Hůlková, M. Buben a P. Wiesner. Po doplnění Rady RNDr. Pavlem Augustou za Zd. Hůlovou, zvolenou do jiného orgánu, se v dubnu 1995 stal předsedou Jiří Ješ, místopředsedou P. Augusta. Oba v těchto funkcích od května 1997 již pouze jako pověření, završují působnost Rady ČTK. - V srpnu 1996 zemřel člen Rady PhDr. Přemysl Wiesner. Poslanecká sněmovna sedmého člena nezvolila.

Rada ČTK končí své funkční období ve složení: Augusta, Buben, Hůlková, Ješ, Vohryzek a Zukal.

Rada se zejména v prvních dvou letech intenzívně zabývala vyhrocovanou problematikou transformace. Státní agentura se transformovala ve veřejnoprávní, vedení ČTK však preferovalo privatizaci a v poslední době naléhá především na definitivní určení statutu ČTK. Rada ČTK se opírala o vlastní zkušenosti, o získané poznatky (anketa Rady mezi zaměstnanci, průzkum mediálních odběratelů, statuty agentur a pod.), a především o posudek renomovaného znalce světových tiskových agentur pana Seymoura Toppinga z newyorské univerzity Columbia, administrátora Pulitzerovy ceny, který se v Praze celý týden seznamoval s činností ČTK, jejím ohlasem mezi klienty a zvažoval komplexně podmínky naší scény. Členové Rady s výjimkou Josefa Vohryzka nepovažovali ani argumentaci managementu ve prospěch privatizace ČTK za přesvědčivou. Rada opakovaně doporučila zachování veřejnoprávního statutu ČTK.

ČTK si suverénně uchovala své postavení v České republice i během neúspěšně dočasně působících konkurenčních soukromých tiskových agentur. Je už finančně soběstačná. Sama nepožadovala přiznání dalších účelových dotací, konkrétně na zabezpečení provozu zahraničních odboček a raději jejich síť omezila, aby se stala zcela nezávislou.

ČTK je nezávislou i mimo ekonomickou sféru. Rada ČTK nezaznamenala za celých pět let, a nebyly jí ani doloženy, snahy o politické či jiné ovlivňování činnosti agentury ze strany jakéhokoliv subjektu.

Rada v souladu se zákonem přijala jednací řád, který do února 1994 3x novelizovala. Jeho jednotlivé články mají v podrobnostech upřesňovat zákonem jen úhrnně stanovené působnosti Rady.

Rada schválila i Statut ČTK dne 27. 1. 1994. Ten však ani po více než 4 letech nebyl doplněn etickým kodexem zaměstnance ČTK.

Rada předkládá Výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČTK ve zněních, která vypracovávají ředitelé a šéfredaktoři příslušných úseků.

Rada schvaluje návrhy, předkládané jí ekonomickým ředitelem, ať už jde o návrhy rozpočtů či zvyšování platu řediteli a pod. Rovněž schvaluje, příp. bere na vědomí návrhy či informace z nejrůznějších oblastí, (např. o větších majetkových transakcích s pozemky a nemovitostmi či založení nové společnosti s.r.o. s účastí ČTK), poskytované jí gen. ředitelem Stibralem včetně jeho obvyklých doporučení k projednávaným stížnostem.

Pokud Rada zcela ojediněle nebyla v souladu se stanoviskem gen. ředitele či managementu ČTK, např. právě při řešení stížností, k doporučením Rady nebylo přihlédnuto, např. v kauze Dokumentační redakce či Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Celé funkční období bylo provázeno opakovaným nesouhlasem členky Rady M. Hůlkové s výkladem a aplikací zákona o ČTK ostatními členy, zejména pokud šlo o působnosti Rady. Uplatňovala i námitky, že se činnost Rady neřídí jednacím řádem a měla výhrady k nestandardní administrativě.

Původní stanovisko Rady zachovat veřejnoprávní statut ČTK bylo de facto přijato i plénem Poslanecké sněmovny v listopadu 1997, kdy nebyl přijat ani návrh na usnesení, jímž měla být požádána vláda ČR, aby se zabývala statutem ČTK a její možnou privatizací.

ČTK se dnes jeví jako stabilizovaná a perspektivní instituce.

2. ÚVOD

V roce 1997 pracovala Česká tisková kancelář stejně jako v roce předešlém na plně komerční bázi bez státních dotací. I nadále rozšiřovala své služby nejširšímu okruhu odběratelů nejen v mediální oblasti, ale i ve státní a hospodářské sféře.

Činnost jednotlivých útvarů ČTK je podrobněji popsána v následujících kapitolách, zpracovaných vedoucími příslušných útvarů.

Spolu se zprávou o činnosti ČTK v roce 1997 je tentokrát předávána také stručná zpráva o činnosti první Rady ČTK za dobu její působnosti.

Za Radu ČTK předkládá:

Jiří Ješ

pověřený předseda Rady ČTK

3. ÚSEK SLOVNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ

Úsek slovního zpravodajství sdružuje redakce domácí, zahraniční, ekonomickou, sportovní, exportní, dokumentační a redakci informačních služeb. Celkem ÚSZ vydal v roce 1997 o 8 % méně zpráv než v roce předešlém. Důvod není obsahový, ale technický. Podstatně se snížil počet zpráv sportovní redakce, kde postupně zavádíme nový systém řetězení zpráv, aby servis pro klienty byl výrazně přehlednější. Informací jsme jim poskytli více než v roce předešlém, a to zejména o zámořských hokejových soutěžích, o něž mají značný zájem. V souvislosti s postupně klesající kvalitou servisu konkurenční agentury jsme se soustředili ve zpravodajství více na jeho kvalitu než kvantitu, což naši odběratelé ocenili.

* zahájení změn systému značení zpráv a tím i jejich počtu

** zavedeno označení AVÍZO respektive DOKUMENT

! index 93/97

!! index 94/97

3.1 Integrace zpravodajství

ÚSZ pokročil v integraci a zpřehlednění zpravodajství vytvořeného v jednotlivých redakcích. Jedním z prostředků k tomu jsou nové kategorie zpráv, které umožňují vytvářet tématické bloky. V ekonomickém zpravodajství bylo na podněty Obchodního úseku zavedeno členění opřené o systém BCPP, celkový systém ovšem vychází z mezinárodních doporučení. Díky tomuto jedinému opatřeni plní všechny redakce svou produkcí všechny tématické celky v InfoBance ČTK a zákazník tak dostává ucelenější službu.

Dalším krokem k integraci zpravodajství bylo zavedení jednotného systému priorit, jimiž je opatřována každá zpráva. I tento krok má přímý dopad na zákazníky: mají nyní k dispozici prvek, jak si odfiltrovat významné zprávy dne od méně důležitých. Třetí zásadní změnou bylo zavedení důsledné regionalizace do zpravodajství všech redakcí. Uživatel si nyní může jednoduchým povelem vyvolat zprávy o událostech v kterémkoli z nově připravovaných krajů nebo v přesně definovaných světových regionech. Zejména u domácího a ekonomického zpravodajství, kde byl tento prvek zaveden nově, byl klienty velice oceněn.

3.2 Nové služby

ÚSZ začal připravovat zcela nové služby pro nové typy zákazníků. Jednou z nich je služba velmi krátkých zpráv - titulků pro uživatele mobilních telefonů Eurotel, která umožňuje kdykoli dostávat do mobilního telefonu nejdůležitější zprávy ze všech oborů pokrývaných ČTK v okamžiku, kdy jsou vyslány do okruhu odběratelům. Tato služba bude v roce 1998 poskytnuta také uživatelům sítě Paegas.

Redaktoři začali také zcela běžně využívat Internetu jako komunikačního prostředku a současně zdroje informací. Zejména pro Internet byla určena nová služba zavedená Ekonomickou redakcí - PRIM servis ČTK. PRIM servis je však dnes dostupný i všemi dalšími komunikačními kanály, které ČTK používá.

V roce 1997 zvládl ÚSZ také organizačně náročný přechod na novou techniku. Počítače staré generace byly nahrazeny novými, o něco později ÚSZ přešel na novou databanku. Ačkoli se tyto změny konaly v roce mimořádných zpravodajských nároků na redaktory, na vlastním zpravodajství se neprojevily.

3.3 Domácí redakce

Výborně zvládla zpravodajsky velmi exponovaný rok, kdy zemi postihly historicky nevídané záplavy. Jen o nich ČTK vydala 3619 zpráv. Redakce také profesionálně na vysoké úrovni informovala o pádu vlády a politické krizi. Velkou pozornost věnovala i nadále zpravodajství z regionů. V rámci nové indexace zpravodajství ČTK zavedla kódy, které umožní uživatelům pohodlně členit zpravodajství ČTK podle krajské struktury schválené Parlamentem.

3.4 Zahraniční redakce

Personálně se podařilo do redakce zcela integrovat bývalý MONITOR, přičemž vzrostl počet překládaných článků zhruba o třetinu a tvoří se již nejen ze zahraničního tisku, ale i z agentur.

Stálou součástí sítě zahraničních zpravodajů se kromě New Yorku, Londýna, Bruselu, Paříže, Bonnu, Moskvy a Slovenska staly Vídeň a Varšava, které byly obsazeny kromě léta celý rok. Velmi významná je skutečnost, že se daří zpravodajství zahraniční sítě mnohem více než v minulosti orientovat na bohemika a slovenika a v souladu s potřebami klientů také na ekonomické a sportovní zpravodajství. Pro ekonomický a sportovní servis ČTK napsali zahraniční zpravodajové bezmála dvojnásobný počet zpráv než v roce předešlém. Zahraniční síť tak doplňuje zpravodajství světových agentur z hlediska českých potřeb. Za zcela ojedinělý lze považovat její přínos při konfrontaci české politické a ekonomické reality se světovou praxí.

3.5 Ekonomická redakce

Klienty je ceněna zejména skutečnost, že redakce výrazně rozšířila vydávání názorů, odhadů a hodnocení ekonomického a politického dění makléři a dalšími analytiky. To se projevilo nejen kolem vládní a politické krize, ale i v období obou "ekonomických balíčků". Podnikové zpravodajství se rozrostlo v souvislosti s rozšířením počtu podniků pravidelně sledovaných v Databázi informací o akciových společnostech z 200 na 300. Značný úspěch mají i podnikové ankety, které redakce vydává např. v souvislosti se zdražováním jednotlivých komodit.

Redakce začala tvořit PRIM servis, což jsou První Ranní Informace pro Manažery, tedy velmi stručný přehled nejdůležitějších událostí za posledních 24 hodin. PRIM servis klade značné nároky na redakci jak z hlediska výběru a zkracování zpráv, tak i z hlediska organizačního, protože je k dispozici před sedmou hodinou ranní.

3.6 Sportovní redakce

Redakce dokončila přechod na zcela nový systém práce. Nyní je, stejně jako ostatní redakce, důsledně rozdělena na reportéry, kteří zajišťují informace z terénu, a redaktory zodpovědné za zpracování informací ze zahraničních agentur a za vydávání zpráv do okruhu. Jak již bylo výše zmíněno, počet zpráv sice poklesl, to je však dáno novým způsobem jejich řetězení, v němž se sport sjednotil s ostatními redakcemi.

3.7 Exportní redakce

V souladu s potřebami zahraničních klientů je do obou servisů, tj. všeobecného i ekonomického, zařazováno více profilů. Systematičtěji a více se do všeobecného zpravodajství zařazují sportovní zprávy.

3.8 Dokumentační redakce

Redakce postoupila dále v plnění nové koncepce. Počet dokumentů v jejích databázích vzrostl v průběhu roku z 8346 na více než 15 tisíc, tedy zhruba o 55 %. Přispěl k tomu vznik nového produktu - sportovní databáze, která nyní obsahuje 1396 dokumentů. DoR zpracovala pro ostatní redakce ČTK 1302 profilů. Ztrátu redakce, která činila v roce 1994 více než tři milióny korun, se podařilo poprvé změnit v zisk téměř 1,5 miliónu Kč v roce 1997.

3.9 Redakce informačních služeb

Databáze informací o akciových společnostech byla rozšířena z 200 na 300 podniků a na konci roku byla již jako dokončená informační báze pro vnitřní potřeby ČTK i komerčně využitelný produkt převedena do dokumentační redakce, kde se bude nadále aktualizovat a vylepšovat.

České noviny na Internetu, které vznikly v polovině roku 1996, se loni profilovaly jako jeden z nejnavštěvovanějších informačních serverů českého Internetu. Americká firma Microsoft, největší světový výrobce počítačových programů, je zařadila jako jeden z vybraných kanálů do svého nového výrobku Internet Explorer 4, který se distribuuje v celém světě. České noviny, elektronický průběžník, chápe ČTK nejen jako propagaci vlastních služeb a výběr z jejích servisů pro nejširší veřejnost doma i v zahraničí, ale i jako budoucí nosič reklamy, k čemuž je již nyní otevřena cesta. Redakce se začala podílet také na vývoji nových produktů ČTK, například PRIM servisu.

3.10 Infografika

Svůj servis rozšířila o 22 %. Kromě toho začala ČTK vytvářet pro jednotlivé klienty "na míru" pravidelnou infografickou službu. Poskytuje tak prvním zájemcům meteomapy a další informace v grafické úpravě podle přání zákazníka. ČTK nyní poskytuje infografiku i o víkendech. V roce 1997 začala přípravu na nový technický formát, který dále umožní rozšířit a zlepšit služby zákazníkům.

4. ÚSEK OBRAZOVÉHO ZPRAVODAJSTVÍ

Redakce obrazového zpravodajství ČTK v zásadě splnila všechny úkoly, které si pro rok 1997 předsevzala. Podařilo se úspěšně zrealizovat a zavést do provozu všechny plánované investic. V laboratořích byl instalován

a) automat Kreonite pro vyvolání diapozitivních materiálů procesem E-6

b) volací automat pro proces C-41

c) minilab FA 238 pro malé barevné kopie

Přístrojový park fotokamer byl inovován o nové typy kamer Nikon F-5 a příslušně dovybaven objektivy a zábleskovými zařízeními. Krajské odbočky, které již byly velmi zastarale vybavené, byly alespoň zčásti zmodernizovány.

Nejvýznamnější změnou na poli investic a zavádění nových technologií bylo otevření elektronické obrazové databáze, která umožňuje vysokokapacitní ukládání fotografií a zejména pak velmi rychlé vyhledávání. V současnosti funguje databáze pro vnitřní potřeby redakce. Poté, co bude naplněna alespoň základním fundamentem snímků, bude otevřena i pro externí odběratele. Do konce roku 1997 se ROZ podařilo zařadit do zmíněné databáze na 15 tisíc snímků.

Zatím ojediněle, nicméně úspěšně, se v roce 1997 podařily první přenosy fotografií prostřednictvím mobilních telefonů a také prostřednictvím elektronické pošty těm zákazníkům, kteří nejsou napojeni na satelitní transmisi.

Zpravodajství mělo dobrou úroveň, nevyskytly se žádné zásadní připomínky. Byly pokryty všechny významné společenské události.

Úskalí přechodu na nový vysílací software pro satelitní přenosy jsme s jistými obtížemi nakonec zvládli se ctí.

O vysokém standardu práce fotoreportérů ČTK svědčí několik cen v prestižní celorepublikové soutěži loňského ročníku Czech Press Photo, stejně jako vysoký podíl prodeje fotografií z produkce fotoreportérů ČTK do zahraničí, zvláště pak agenturám AP a EPA (tržby ve výši jeden a půl milionu Kč).

V roce 1997 se rovněž dařilo úspěšně rozvíjet komerční činnost, která má za úkol vylepšovat hospodářský výsledek střediska ÚOZ. Rozšířil se sortiment prodávaného zboží o řadu dalších položek, zlepšila se úroveň služeb veřejnosti.

5. TELEKOMUNIKAČNÍ ODBOR

V oblasti technického rozvoje se práce TO zaměřila zejména na tyto oblasti:

5.1 Slovní zpravodajství

5.1.1 Redakční systém

Byl dokončen vývoj softwaru pro klientské stanice redakčního systému TYPLAN v souvislosti s přechodem na operační systém MS Windows. Zároveň s tím probíhaly přípravné práce nutné pro přenesení redakčního systému do prostředí OpenVMS/AXP.

Byl vytvořeny nové formy výstupů z redakčního systému, zejména výstup pro přenos teletextem a obecný výstup protokolem ftp (Prim).

Na konci roku byl připraven přechod na nový způsob kategorizace zpravodajství, který znamená zásadní změnu zejména pro výstupy ze systému, pro navazující přenosové cesty a pro databankový systém. Nová kategorizace byla zavedena jednorázově k 31. 12. 1997.

5.1.2 Databanka

Po celý rok byl udržován provoz databanky pod systémem Trip, který byl definitivně ukončen k 31.12.97. Průběžně byly rozšiřovány existující databáze, nárůst zaznamenaly zejména databáze novin a monitoringu rozhlasu a televize.

Po celý rok probíhal vývoj nového databankového systému založeného na technologii Fulcrum a na serverech DEC Alpha 4100 pod operačním systémem Windows NT. Od 3. čtvrtletí byla převáděna existující data do nového prostředí a zároveň začala být databáze plněna novými zprávami. V závěru roku byli potom převedeni všichni interní uživatelé a stávající klienti na nový systém. Vývoj nového systému zahrnoval i řešení přístupu z prostředí Intranetu a Internetu a zpřístupnění obrazových dat. Zcela nově byly řešeny databáze ekonomických dat - kursů akcií BCPP a RMS a přehledů SCP. Tyto údaje jsou uloženy ve formě, která umožní dále budovat speciální databáze pro ekonomickou sféru.

5.2 Foto

5.2.1 Fotoarchiv

Začátkem roku byla dodavatelem implementována podpora pro český jazyk a tím byl dokončen základní vývoj elektronického fotoarchívu. Zároveň začaly práce na integraci fotoarchívu s textovou databankou, kde jsou nyní zpřístupněny náhledy od fotografií z produkce i permanentního archivu.

5.2.2 Redakční systém

Ve 2. čtvrtletí začaly práce na přechodu na nový systém fotoredakce. Byla dopracována a uzavřena smlouva s AFP na dodávku tohoto systému. Cílem bylo umožnit přenos binárních souborů (infografiky) a zvýšit propustnost fotokanálu, dále pak rovněž vybavit odběratele novým softwarem pro zpracování fotografií a přenos do jejich vlastních systémů. Instalace nového systému proběhla z důvodu nepřipravenosti dodavatele až v září, navíc některé problémy nebyly dosud zcela vyřešeny.

5.3 Další

Dále byl rozvíjen interní informační systém, bylo zakoupeno a nasazeno programové vybavení pro faxový server, které významně zjednodušilo hromadné zasílání faxových zpráv.

Posíleno bylo zabezpečení a ochrana vnitřní sítě. V polovině roku byl instalován komplexní systém pro zálohování, který obsluhuje zálohování všech databankových serverů a také serveru EÚ.

6. OBCHODNÍ ÚSEK

Činnost obchodního úseku ČTK v roce 1997 byla soustředěna do těchto hlavních oblastí:

- propagační činnost

- prodejní činnost

- marketingová činnost

- spolupráce s externími firmami

6.1 Propagační činnost

Cílem propagace ČTK v roce 1997 bylo podpořit akvizici produktů ČTK pro firmy z ekonomické sféry a pro regionální média. Úkolem bylo rovněž nabízet nové produkty ČTK, zejména Databanku novin a periodického tisku potenciálním i stávajícím klientům.

Hlavní proklamovanou výhodou byla stále více komplexní nabídka zdrojů veřejných informací a nové způsoby distribuce produktů ČTK. Očekávanou novinkou bylo zvláště zavedení nové multimediální InfoBanky ČTK přístupné také přes Internet a zahájení vysílání přes skryté stránky teletextu.

Propagace byla prováděna formou inzerce ve vybraných médiích. Velmi účinnou formou propagace se stal nový celkový propagační materiál produkce ČTK, který byl klienty velmi kladně hodnocen.

Účinnou formou propagace potom byly také hromadné prezentace pro přesně vytypované a pozvané potencionální klienty ČTK. Na tyto prezentace navazovaly individuální prezentace přímo ve firmách, či v ČTK včetně zpřístupnění produktů zdarma na zkušební dobu.

Nezbytnou součástí propagace byla také prezentace produktů ČTK na veletrhu Fibex, Invex a výstavách Creative 97 a Média 97.

6.2 Prodejní činnost

Prodejní činnost se soustředila především na individuální nabídku potencionálním klientům a nabídku nových produktů stávajícím klientům. Zlepšila se zvláště práce s databázemi a adresáři potencionálních klientů ve smyslu přesného vytypování zodpovědné osoby ve firmě klienta a následné nabídky upravené přímo podle

individuálních potřeb každého klienta.

Převládaly tedy osobní prezentace s komplexní nabídkou produktů určených také pro multilicenční využití v jednotlivých společnostech. Byly rovněž více uplatňovány množstevní a multilicenční slevy za produkty ČTK.

Nabídka pro následující cílové skupiny klientů ČTK zejména obsahovala:

Mediální sféra - přístup do Infobanky informací ČTK také přes Internet a vysíláním přes skryté stránky teletextu. Díky zlepšení uživatelského přístupu zejména z regionů ČR se stali uživateli produktů ČTK mnohá regionální média. Novou nabídkou pro deníky v ČR byly grafické aplikace typu grafických map předpovědi počasí na

zakázku pro jednotlivé vydavatele. Tuto nabídku je nutno dále precizovat.

Státní sféra - kromě zlepšení uživatelského přístupu a získání dalších klientů bylo klíčové především rozšíření uživatelských přístupů u jednotlivých klientů z této cílové skupiny. Často byl úspěšně nabízen také přístup k archivním informacím ČTK a přístup k Databance novin a periodického tisku.

Ekonomická sféra - zde nejvíce platí požadavek individuálního přístupu při nabídce a požadavek komplexního přístupu ke zdrojům informací s možností vlastního vyhledávání nebo zadání Elektronické výstřižkové službě na míru dle požadavků každého klienta.

Celkově má z hlediska dalšího prodeje nejvíce naději na úspěšný prodej právě komplexní nabídka využití veřejných zdrojů informací prostřednictvím on-line přístupu nebo Elektronické výstřižkové služby (dále jen EVS).

Mezi nabízené zdroje informací kromě zpravodajství ČTK a Databanky novin patří také monitoring nejdůležitějších zpravodajských a televizních pořadů v elektronické podobě. EVS nabízí ve spolupráci s ČTK firma Newton, I. T., která je provozovatelem elektronického archivu novin a časopisů.

Do budoucna je cílem další rozvoj a doplnění této nabídky také z hlediska možných způsobů distribuce ke klientovi.

Novinkou se stalo rovněž vysílání krátkých zpráv ČTK na mobilní telefony prostřednictvím služby GSM Infotext firmy Eurotel. Již v prvních měsících provozu má tato služba více než sto uživatelů a jejich počet dále roste. V této službě je oceňována především rychlost a aktuálnost zpravodajství ČTK.

6.3 Marketingová činnost

S rostoucí poptávkou po individuálních službách rovněž roste nezbytnost znalostí potřeba možností využití informačních produktů u jednotlivých potencionálních zákazníků ČTK.

Marketingová činnost tedy byla zaměřena zvláště na:

- Zjišťování tržních příležitostí ČTK formou popisu uživatelských zvyklostí při práci s informacemi,

- Sledování konkurence ČTK - vyhodnocování propagačních prodejních aktivit, druhu distribuce a způsobu akvizice produktů konkurenčních firem,

- Vyhodnocování postavení vlastních produktů na trhu informací v ČR - pro tento účel byly zahájeny práce na novém SW zpracování sledování výsledků prodeje.

Pro tento druh činnosti se plánuje na začátek roku 1998 personální posílení obchodního úseku o marketingového pracovníka s cílem důkladnější a více systematicky prováděné marketingové činnosti. Její výsledky budou pro vedení ČTK velmi důležitým podkladem pro strategické rozhodování v oblasti podnikání na trhu informací nejen v ČR.

6.4 Spolupráce s externími firmami

Nejvíce se v roce 1997 rozvinula spolupráce s firmou Newton, I. T., která provozuje archiv novin a časopisů a také monitoring zpravodajských a publicistických pořadů v elektronické podobě.

V nabídce se ČTK soustředí na komplexní a přívětivý on-line přístup k těmto zdrojům informací a Newton, I. T. na nabídku EVS dle dotazů klienta s požadovanou periodicitou a způsobem dodávání výsledného produktu v reprezentativní grafické podobě (viz dále 8.2.3).

ČTK v roce 1997 navázala další formu spolupráce s SPT Telecom. Ve spolupráci s touto firmou ČTK nabízí speciálně připravenou aplikaci svého zpravodajství na Internetu.

V otázce distribuce svých produktů ČTK spolupracuje s dalšími firmami a začala také spolupracovat s firmou Eurotel na vysílání krátkých zpráv ČTK prostřednictvím služby GSM Infotext.

Z hlediska obsahové spolupráce se začala rozvíjet spolupráce s některými poradenskými firmami a PR agenturami ve smyslu doplnění nabídky ČTK a takto podnikatelsky zaměřených firem pro potencionální klienty.

7. EKONOMICKÝ ÚSEK

Ekonomický úsek zabezpečuje potřeby ČTK ve dvou hlavních oblastech: ekonomické (tj. účetnictví, analýzy, mzdy aj.) a provozní (stavební investice, provoz budov, pronájmy).

7.1 Hlavní úkoly v roce 1997

7.1.1 Náběh nové verze ekonomického informačního systému K2

V dubnu 1997 ČTK přešla na technologicky novou verzi systému K2. Instalace a konverze dat proběhla po uzavření roku 1996 ve staré verzi programu. Velkou předností této technologie je přesunutí zátěže zpracování databází ze stanic sítě na server. Pro ČTK tento upgrade přinesl možnost uchovávat data v reálném provozu v delším období, než jeden či dva roky. Předpokládáme, že budeme držet v on-line stavu data v pětiletých úsecích. Dále tato nová technologie umožňuje nasazení tzv. datových skladů.

7.1.2 Dokončení recepce

Provoz nové recepce v Opletalově ulici byl zahájen 17. února 1997, od 1. dubna je v provozu i turniket, který zaznamenává vstup osob do budovy.

7.1.3 Fasáda

Oprava fasády zadního traktu budovy v Opletalově ulici probíhala od 12. června do 20. listopadu 1997. V průběhu akce se osvědčila spolupráce s externím stavebním dozorem.

7.1.4 Stabilizace pronájmů

V průběhu roku 1997 se podařilo zvýšit obsazenost kancelářských prostor v budově Opletalova, uvolněných v rámci dislokace v roce 1996 ze 74,9 na 90,7% (nárůst 240 m2), když obsazenost všech kancelářských ploch byla 94,1%. Na stabilizaci pronájmů v Opletalově jsme se zaměřili z toho důvodu, že je zde největší konkurence.

7.1.5 Daňová kontrola

V průběhu ledna 1997 proběhla kontrola všech daní ze strany Finančního úřadu pro Prahu 1 za období 1992-1995. Zjištěné závady (vyjádřené penálem 27 400 Kč) spadaly do roku 1992. Za období 1993-1995 byly kontrolní závěry nulové.

7.1.6 Vnitropodniková pravidla hospodaření na rok 1998

Účast na tvorbě pravidel hospodaření měla přispět k vytvoření vyrovnaného rozpočtu na rok 1998 a k dalšímu zprůhlednění vnitropodnikových toků. Vyrovnaný rozpočet se podařilo sestavit.

7.2. Organizační uspořádání

K 1. 7. 1997 byla provedena na základě analýzy reorganizace provozní části ekonomického úseku. Byl znovu vytvořen odbor hospodářské správy, který sdružuje všechny činnosti související s nemovitým majetkem a provozem budov. Reorganizaci umožnilo personální obsazení - vedoucí odboru hospodářské správy je současně zástupcem ekonomického ředitele. Součástí reorganizace bylo i vyčlenění investiční činnosti a její zabezpečení externí firmou. V ekonomické části úseku nebyly žádné změny provedeny.

8. VEDLEJŠÍ PODNIKATELSKÁ ČINNOST

8.1 Vydavatelství Pressfoto

Vydavatelství Pressfoto testovalo v roce 1997 možnosti svého dalšího zaměření. Vhledem k mimořádně silné konkurenci na trhu polygrafických výrobků je jeho další osud stále nejistý. Vydavatelství bylo v roce 1997 mírně ziskové.

8.2 Účast ČTK v obchodních společnostech

8.2.1 ČTK Repro, a s.

ČTK vlastní 62% akcií tiskárny ČTK Repro, a. s. V roce 1997 pokračoval pozitivní vývoj v hospodaření společnosti. Podle předběžných výsledků před závěrkovými operacemi vytvořil podnik zisk před zdaněním ve výši 15 mil. Kč při obratu 180 mil. Kč.

V roce 1997 byla v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje společnosti provedena částečná modernizace strojního vybavení tiskárny. Díky tomu je tiskárna schopna obstát v silné konkurenci, která dnes panuje v polygrafické výrobě.

8.2.2 Economia, a. s.

ČTK drží 11% akcií této společnosti, která i v roce 1997 byla úspěšná.

8.2.3 Newton Information Technology, s. r. o.

ČTK vstoupila v roce 1997 do společnosti s ručením omezeným Newton Information Technology, ve kterém vlastní obchodní podíl ve výši 50%. Hlavním předmětem činnosti společnosti je poskytování elektronické výstřižkové služby individuálním zákazníkům (viz oddíl obchodní úsek). Společnost nebyla v roce 1997 zisková.

8.2.4 100+ 1, a. s.

ČTK v roce 1997 prodala svých 10% akcií společnosti 100+1, vydavateli časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Důvodem byla trvalá ztrátovost tohoto titulu.

9. OBECNÉ ZÁVĚRY

- V roce 1997 došlo k výrazné technické modernizaci agentury. ČTK si tak vytvořila předpoklady pro zvládnutí požadavků, které vytváří přicházející informační revoluce.

- Kvalita zpravodajství, které je hlavním předmětem činnosti agentury, se nadále zlepšila.

- Vstupem do společnosti Newton Information Technology agentura získala možnost působit na zcela nových segmentech trhu informací. Vytvořila tak předpoklad pro další diverzifikaci svých příjmů.

- Agentura udržela vysokou dynamiku svého rozvoje. Druhý rok ve své historii hospodařila bez státních dotací.

- Agentura posiluje svoji prestiž v zahraničí. Výrazem toho je i zvolení generálního ředitele ČTK prezidentem Aliance evropských tiskových agentur.

10. ZÁVĚR RADY ČTK

Rada ČTK se v roce 1997 scházela na pravidelných schůzích konaných minimálně jedenkrát za měsíc.

Schválila rozpočet ČTK na rok 1997, a to i přesto, že byl konstruován jako deficitní (ve ztrátě 8 198 500 Kč). Rada vzala na vědomí, že v roce 1997 pokračovala zásadní transformace ČTK zejména ve smyslu nutných technických inovací umožňujících udržet krok se světovým vývojem v oboru činnosti tiskových agentur. Již v prvních čtvrtletních rozborech však vše nasvědčovalo tomu, že rozpočtové výnosy byly konstruovány velmi zodpovědně (tj. velmi realisticky), a tak výsledky hospodaření se ukazovaly oproti rozpočtu příznivější. To v plné míře prokázal i konečný výsledek hospodaření ČTK v roce 1997, který nakonec vykázal nikoli plánovaný deficit, ale naopak zisk ve výši 2 142 000 Kč po zdanění. Tohoto příznivého výsledku bylo dosaženo především díky zvýšení výnosů, nikoli tedy neprovedením potřebných inovací.

V průběhu roku 1997 projednala Rada ČTK i některé stížnosti. Sérií stížností během tohoto roku podal pan Bohuslav Hubálek. Rada pozvala pana Hubálka na své zasedání, kde si obě strany navzájem vyjasňovaly svá stanoviska. Podrobný rozklad všech stížností B. Hubálka vybočuje z rámce této zprávy - jeho akce pokračují i v roce 1998.

Rada ČTK v roce 1997 požádala Ministerstvo vnitra ČR o vysvětlení zadržení fotoreportéra Tomáše Železného při demonstraci před budovou MV. Dodnes však žádné vysvětlení od příslušných orgánů neobdržela. Dále je třeba konstatovat, že ani v roce 1997 nebyl ČTK určen definitivní statut, což ČTK komplikuje plánování dalšího rozvoje.

Podle § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři předkládá Rada ČTK Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o hospodaření ČTK v roce 1997.