Nevyplývá-li z obsahu smlouvy nebo záručního
prohlášení něco jiného, začíná
záruční doba běžet ode dne dodání
zboží. Je-li prodávající povinen
odeslat zboží, běží záruční
doba ode dne dojití zboží do místa určení.
Záruční doba neběží po
dobu, po kterou kupující nemůže užívat
zboží pro jeho vady, za které odpovídá
prodávající.
Odpovědnost prodávajícího za vady,
na něž se vztahuje záruka za jakost, nevzniká,
jestliže tyto vady byly způsobeny po přechodu
nebezpečí škody na zboží vnějšími
událostmi a nezpůsobil je prodávající
nebo osoby, s jejichž pomocí prodávající
plnil svůj závazek.
Pro vady zboží, na něž se vztahuje záruka,
platí též ustanovení § 426 až
428 a § 436 až 441.
(1) Zboží má právní vady, jestliže
prodané zboží je zatíženo právem
třetí osoby, ledaže kupující
s tímto omezením projevil souhlas.
(2) Vyplývá-li právo třetí
osoby, jímž je zboží zatíženo,
z průmyslového nebo jiného duševního
vlastnictví, má zboží právní
vady,
a) jestliže toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má prodávající sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nebo
b) jestliže prodávající v době
uzavření smlouvy věděl nebo musel
vědět, že toto právo požívá
právní ochrany podle právního řádu
státu, na jehož území má kupující
sídlo nebo místo podnikání, popřípadě
bydliště nebo podle právního řádu
státu, kam zboží mělo být dále
prodáno nebo kde mělo být užíváno,
a prodávající o tomto prodeji nebo místu
užívání v době uzavření
smlouvy věděl.
Nárok z právních vad nevzniká, jestliže
kupující o právu třetí osoby
věděl v době uzavření smlouvy
nebo prodávající podle smlouvy byl povinen
při plnění svých povinností
postupovat podle podkladů, které mu předložil
kupující.
(1) Uplatnění práva uvedeného v §
433 třetí osobou s uvedením jeho povahy je
kupující povinen oznámit prodávajícímu
bez zbytečného odkladu poté, kdy se o něm
dověděl.
(2) Práva kupujícího z právních
vad zboží nemohou být přiznána
v soudním řízení, jestliže kupující
nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1 a prodávající
v soudním řízení namítne nesplnění
této povinnosti kupujícím.
(3) Tyto účinky nenastávají, jestliže
prodávající o uplatnění práva
třetí osobou věděl v době,
kdy se o něm dověděl kupující.
(4) Pro nároky kupujícího z právních
vad zboží platí ustanovení § 436
až 441.
(1) Je-li dodáním zboží s vadami porušena
smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2),
může kupující:
a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad,
b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné,
c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
(2) Volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu
náleží, jen jestliže ji oznámí
prodávajícímu ve včas zaslaném
oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu
po tomto oznámení. Uplatněný nárok
nemůže kupující měnit bez souhlasu
prodávajícího. Jestliže se však
ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné
nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené
náklady, může kupující požadovat
dodání náhradního zboží,
požádá-li o to prodávajícího
bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající
oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající
vady zboží v přiměřené
dodatečné lhůtě nebo oznámí-li
před jejím uplynutím, že vady neodstraní,
může kupující odstoupit od smlouvy nebo
požadovat přiměřenou slevu z kupní
ceny.
(3) Neoznámí-li kupující volbu svého
nároku ve lhůtě uvedené v odstavci
2, má nároky z vad zboží jako při
nepodstatném porušení smlouvy.
(4) Vedle nároků stanovených v odstavci 1
má kupující nárok na náhradu
škody, jakož i na smluvní pokutu, je-li sjednána.
(1) Je-li dodáním zboží s vadami smlouva
porušena nepodstatným způsobem, může
kupující požadovat buď dodání
chybějícího zboží a odstranění
ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní
ceny.
(2) Dokud kupující neuplatní nárok
na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy
podle odstavce 5, je prodávající povinen
dodat chybějící zboží a odstranit
právní vady zboží. Ostatní vady
je povinen odstranit podle své volby opravou zboží
nebo dodáním náhradního zboží;
zvoleným způsobem odstranění vad však
nesmí způsobit kupujícímu vynaložení
nepřiměřených nákladů.
(3) Požaduje-li kupující odstranění
vad zboží, nemůže před uplynutím
dodatečné přiměřené
lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomuto účelu
prodávajícímu, uplatnit jiné nároky
z vad zboží, kromě nároku na náhradu
škody a na smluvní pokutu, ledaže prodávající
oznámí kupujícímu, že nesplní
své povinnosti v této lhůtě.
(4) Dokud kupující nestanoví lhůtu
podle odstavce 3 nebo neuplatní nárok na slevu z
kupní ceny, může prodávající
sdělit kupujícímu, že vady odstraní
v určité lhůtě. Jestliže kupující
bez zbytečného odkladu po obdržení tohoto
sdělení neoznámí prodávajícímu
svůj nesouhlas, má toto oznámení účinek
stanovení lhůty podle odstavce 3.
(5) Neodstraní-li prodávající vady
zboží ve lhůtě vyplývající
z odstavce 3 nebo 4, může kupující uplatnit
nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit,
jestliže upozorní prodávajícího
na úmysl odstoupit od smlouvy při stanovení
lhůty podle odstavce 3 nebo v přiměřené
lhůtě před odstoupením od smlouvy.
Zvolený nárok nemůže kupující
bez souhlasu prodávajícího měnit.
Při dodání náhradního zboží
je prodávající oprávněn požadovat,
aby mu na jeho náklady kupující vrátil
vyměňované zboží ve stavu, v
jakém mu bylo dodáno. Ustanovení § 441
platí obdobně.
(1) Nárok na slevu z kupní ceny odpovídá
rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží
bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané
s vadami, přičemž pro určení
hodnot je rozhodující doba, v níž se
mělo uskutečnit řádné plnění.
(2) Kupující může o slevu snížit
kupní cenu placenou prodávajícímu;
byla-li kupní cena již zaplacena, může
kupující požadovat její vrácení
do výše slevy spolu s úroky sjednanými
ve smlouvě, jinak s určenými obdobně
podle § 502.
(3) Jestliže vada nebyla včas oznámena (§
428 odst. 1 a § 435 odst. 1), může kupující
pouze se souhlasem prodávajícího vykonat
práva podle odstavce 2 nebo použít právo
na slevu k započtení s pohledávkou prodávajícího.
Toto omezení neplatí, jestliže prodávající
o vadách věděl v době dodání
zboží; u právních vad je rozhodující
doba stanovená v § 435 odst. 1.
(4) Do doby odstranění vad není kupující
povinen platit část kupní ceny, jež
by odpovídala jeho nároku na slevu, jestliže
by vady nebyly odstraněny.
(1) Nároky z vad zboží se nedotýkají
nároku na náhradu škody nebo na smluvní
pokutu. Kupující, kterému vznikl nárok
na slevu z kupní ceny, není oprávněn
požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku
nedostatku vlastnosti zboží, na něž se
sleva vztahuje.
(2) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním
některého z nároků z vad zboží
podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním
nároku z jiného právního důvodu.
(1) Kupující nemůže odstoupit od smlouvy,
jestliže vady včas neoznámil prodávajícímu.
(2) Účinky odstoupení od smlouvy nevzniknou
nebo zaniknou, jestliže kupující nemůže
vrátit zboží ve stavu, v jakém je obdržel.
(3) Ustanovení odstavce 2 však neplatí,
a) jestliže nemožnost vrácení zboží ve stavu tam uvedeném není způsobena jednáním nebo opomenutím kupujícího, nebo
b) jestliže ke změně stavu zboží
došlo v důsledku prohlídky řádně
vykonané za účelem zjištění
vad zboží.
(4) Ustanovení odstavce 2 rovněž neplatí,
jestliže před objevením vad kupující
zboží nebo jeho část prodal nebo zboží
zcela nebo zčásti spotřeboval nebo je pozměnil
při obvyklém jeho použití. V tomto případě
je povinen vrátit zboží neprodané nebo
nespotřebované nebo zboží pozměněné
a poskytnout prodávajícímu náhradu
do výše, v níž měl z uvedeného
použití zboží prospěch.
(1) Dodá-li prodávající větší
množství zboží, než je stanoveno
ve smlouvě, může kupující dodávku
přijmout nebo může odmítnout přijetí
přebytečného množství zboží.
(2) Jestliže kupující přijme dodávku
všeho nebo části přebytečného
zboží, je povinen za ně zaplatit kupní
cenu odpovídající kupní ceně
stanovené ve smlouvě.
(1) Kupující nabývá vlastnického
práva ke zboží, jakmile je mu dodané
zboží předáno.
(2) Před předáním nabývá
kupující vlastnického práva k přepravovanému
zboží, když získá oprávnění
zásilkou nakládat.
Strany si mohou písemně dojednat, že kupující
nabude vlastnické právo před dobou uvedenou
v § 443, jestliže předmětem koupě
je zboží jednotlivě určené nebo
zboží určené podle druhu a v době
přechodu vlastnického práva bude dostatečně
označeno k odlišení od jiného zboží,
a to způsobem sjednaným mezi stranami, jinak bez
zbytečného odkladu sděleným kupujícímu.
Strany si mohou písemně smluvit, že kupující
nabude vlastnického práva ke zboží později,
než je stanoveno v § 443. Nevyplývá-li
z obsahu této výhrady vlastnického práva
nic jiného, má se za to, že kupující
má nabýt vlastnického práva teprve
úplným zaplacením kupní ceny.
Kupující nabývá vlastnické
právo i v případě, kdy prodávající
není vlastníkem prodávaného zboží,
ledaže v době, kdy kupující měl
vlastnické právo nabýt, věděl,
že prodávající není vlastníkem
a že není ani oprávněn zbožím
nakládat za účelem jeho prodeje.
Kupující je povinen zaplatit za zboží
kupní cenu a převzít dodané zboží
v souladu se smlouvou.
(1) Kupující je povinen zaplatit dohodnutou kupní
cenu.
(2) Není-li cena ve smlouvě dohodnuta a není-li
stanoven ani způsob jejího určení
a je-li smlouva platná s přihlédnutím
k § 409 odst. 2, může prodávající
požadovat zaplacení kupní ceny, za kterou se
prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné
zboží v době uzavření smlouvy
za smluvních podmínek obdobných obsahu této
smlouvy.
(3) Je-li kupní cena stanovena podle hmotnosti zboží,
je v pochybnosti rozhodující jeho čistá
hmotnost.
Jestliže má být kupní cena placena při
předání zboží nebo dokladů,
je kupující povinen kupní cenu zaplatit v
místě tohoto předání.
(1) Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného,
je kupující povinen zaplatit kupní cenu,
když prodávající v souladu se smlouvou
a tímto zákonem umožní kupujícímu
nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími
kupujícímu nakládat se zbožím.
Prodávající může činit
závislým předání zboží
nebo dokladů na zaplacení kupní ceny.
(2) Má-li prodávající podle smlouvy
odeslat zboží, může tak učinit
s podmínkou, že zboží nebo doklady umožňující
nakládání se zbožím budou kupujícímu
předány jen při zaplacení kupní
ceny, ledaže tato podmínka je v rozporu se smluveným
způsobem placení kupní ceny.
(3) Kupující není povinen zaplatit kupní
cenu, dokud nemá možnost si zboží prohlédnout,
ledaže dohodnutý způsob dodání
zboží nebo placení kupní ceny by s tím
byly v rozporu.
Kupující je povinen učinit úkony,
kterých je třeba podle smlouvy a tohoto zákona
k tomu, aby prodávající mohl dodat zboží.
Dodané zboží je kupující povinen
převzít, pokud ze smlouvy nebo z tohoto zákona
nevyplývá, že jeho převzetí může
odmítnout.
(1) Jestliže má kupující podle smlouvy
určit dodatečně formu, velikost nebo vlastnosti
zboží a neučiní tak ve smluvené
lhůtě a není-li lhůta smluvena, ve
lhůtě přiměřené po dojití
žádosti prodávajícího, může
je prodávající sám určit s
přihlédnutím k potřebám kupujícího,
pokud mu jsou známé. Tím nejsou dotčeny
jiné nároky prodávajícího.
(2) Jestliže prodávající provedl určení
sám, musí oznámit podrobné údaje
o tom kupujícímu a stanovit přiměřenou
lhůtu, v níž může kupující
sdělit prodávajícímu odchylné
určení. Jestliže kupující tak
neučiní po dojití takového sdělení
v určené lhůtě, je určení
oznámené prodávajícím závazné.
Prodávající může požadovat,
aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal
zboží a splnil jiné své povinnosti,
dokud prodávající neuplatnil právo
z porušení smlouvy, které je neslučitelné
s tímto požadavkem.
Bylo-li smluveno zajištění závazku zaplatit
kupní cenu, je kupující povinen ve smluvené
době, jinak včas před dobou sjednanou pro
dodání zboží, předat prodávajícímu
doklady prokazující, že zaplacení kupní
ceny bylo zajištěno v souladu se smlouvou. Nesplní-li
kupující tuto povinnost, může prodávající
odepřít dodání zboží do
doby předání těchto dokladů.
Jestliže kupující nezajistí zaplacení
kupní ceny v dodatečně přiměřené
lhůtě stanovené prodávajícím,
může prodávající od smlouvy odstoupit.
Nebezpečí škody na zboží (§
368 odst. 2) přechází na kupujícího
v době, kdy převezme zboží od prodávajícího,
nebo jestliže tak neučiní včas, v době,
kdy mu prodávající umožní nakládat
se zbožím a kupující poruší
smlouvu tím, že zboží nepřevezme.
Má-li kupující převzít zboží
od jiné osoby, než je prodávající,
přechází nebezpečí škody
na zboží na kupujícího v době
stanovené pro dodání zboží, jestliže
v této době bylo kupujícímu umožněno
nakládat se zbožím a o této možnosti
kupující věděl. Je-li kupujícímu
umožněno nakládat se zbožím nebo
dozví-li se o této možnosti teprve později,
přechází nebezpečí v době,
kdy má tuto možnost a dozví se o ní.
Jestliže je prodávající povinen podle
smlouvy předat zboží dopravci v určitém
místě pro přepravu zboží kupujícímu,
přechází na kupujícího nebezpečí
škody na zboží jeho předáním
dopravci v tomto místě. Jestliže kupní
smlouva zahrnuje povinnost prodávajícího
odeslat zboží, avšak prodávající
není povinen předat zboží dopravci v
určitém místě, přechází
nebezpečí škody na zboží na kupujícího,
když zboží je předáno prvnímu
dopravci pro přepravu do místa určení.
Skutečnost, že prodávající nakládá
s doklady vztahujícími se k přepravovanému
zboží, nemá vliv na přechod nebezpečí
škody na zboží.
Nebezpečí škody na zboží určeném
podle druhu a kupujícím nepřevzatém
však nepřechází na kupujícího,
dokud zboží není jasně vyznačeno
pro účel smlouvy označením na zboží
nebo přepravními doklady či určeno
ve zprávě zaslané kupujícímu
nebo jinak vymezeno.
Strany si mohou smluvit, že nebezpečí škody
na zboží přechází před
dobou uvedenou v § 455 a 458 jen u zboží jednotlivě
určeného nebo u zboží určeného
podle druhu, jestliže toto zboží je v době
přechodu nebezpečí škody dostatečně
odděleno a odlišeno od jiného zboží
téhož druhu.
Je-li v době uzavření smlouvy zboží
již přepravováno, přechází
nebezpečí škody na zboží jeho předáním
prvnímu dopravci. Jestliže však prodávající
při uzavření smlouvy věděl
nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem
měl vědět, že již došlo ke
škodě na zboží, nese tuto škodu prodávající.
(1) Škoda na zboží, jež vznikla po přechodu
jejího nebezpečí na kupujícího,
nemá vliv na jeho povinnost zaplatit kupní cenu,
ledaže ke škodě na zboží došlo
v důsledku porušení povinnosti prodávajícího.
(2) Účinky odstavce 1 nenastanou, jestliže
kupující využil svého práva požadovat
dodání náhradního zboží
nebo práva odstoupit od smlouvy.
Jestliže je kupující v prodlení s převzetím
zboží nebo se zaplacením kupní ceny
v případech, kdy dodání zboží
a zaplacení kupní ceny se má uskutečnit
současně, a prodávající má
zboží u sebe nebo s ním může jinak
nakládat, musí prodávající
učinit opatření přiměřená
okolnostem k uchování zboží. Prodávající
je oprávněn zboží zadržovat, dokud
mu kupující neuhradí přiměřené
náklady, jež prodávajícímu při
tom vznikly.
Jestliže kupující převzal zboží
a zamýšlí je odmítnout, je povinen učinit
opatření přiměřená okolnostem
k uchování zboží. Dokud prodávající
neuhradí přiměřené náklady,
které kupujícímu při tom vznikly,
je kupující oprávněn zadržovat
zboží, jež má být vráceno
prodávajícímu.
Jestliže po dopravení zboží do místa
určení má kupující možnost
s ním nakládat a uplatní právo je
odmítnout, je povinen zboží převzít
a mít je u sebe na účet prodávajícího,
může-li tak učinit bez zaplacení kupní
ceny a bez nepřiměřených obtíží
a výloh. Tato povinnost kupujícímu však
nevzniká, jestliže v místě určení
je přítomen prodávající nebo
osoba, kterou prodávající pověřil
péčí o zboží. Při převzetí
zboží kupujícím se řídí
jeho práva a povinnosti podle § 463.
Povinnosti podle § 462 až 464 může povinná
strana splnit i uložením zboží ve skladišti
třetí osoby na účet druhé strany
a může požadovat úhradu přiměřených
nákladů, které jí při tom vznikly.
Strana, která je v prodlení s převzetím
nebo se zpětným převzetím zboží
nebo s placením kupní ceny, jež má být
uskutečněno při převzetí zboží
nebo s placením nákladů spojených
s plněním povinností podle § 462 až
464, může být vyzvána ke splnění
této povinnosti. Druhá strana je oprávněna
ve výzvě k převzetí zboží
stanovit k tomu přiměřenou lhůtu a
po jejím marném uplynutí zboží
prodat vhodným způsobem. Před tímto
prodejem je však povinna upozornit stranu, která je
v prodlení, na úmysl zboží prodat. Tento
úmysl lze sdělit i při stanovení lhůty
k převzetí.
Podléhá-li zboží rychlé zkáze
nebo jsou-li s jeho uchováním spojeny nepřiměřené
náklady, strana, která má povinnosti podle
§ 462 až 464, musí učinit přiměřená
opatření k jeho prodeji, a pokud je to možné,
druhou stranu o zamýšleném prodeji vyrozumět.
Strana, která zboží prodala, je oprávněna
ponechat si z výtěžku prodeje částku
odpovídající přiměřeným
nákladům spojeným s plněním
povinností podle § 462 až 464 a s prodejem zboží.
Zbytek získaného výtěžku je povinna
druhé straně bez zbytečného odkladu
uhradit.
Jestliže některá strana v souladu s tímto
zákonem odstoupila od smlouvy a v přiměřené
době od odstoupení přiměřeným
způsobem kupující uskutečnil náhradní
koupi nebo prodávající náhradní
prodej zboží, na něž se odstoupení
od smlouvy vztahovalo, nárok na náhradu škody
vzniklý podle tohoto zákona zahrnuje rozdíl
mezi kupní cenou, jež měla být placena
na základě smlouvy, a cenou dohodnutou v náhradním
obchodě. Při určení tohoto rozdílu
se přihlédne k obsahu smlouvy. Nárok na náhradu
zbylé škody tím není dotčen.
(1) V případech, na něž se nevztahuje
§ 469, zahrnuje nárok na náhradu škody
strany, která odstoupila od smlouvy týkající
se zboží s běžnou cenou, rozdíl
mezi kupní cenou, jež má být placena
na základě smlouvy, a běžnou cenou dosahovanou
u zboží téhož druhu a téže
nebo srovnatelné jakosti za obdobných smluvních
podmínek. Nárok na náhradu zbylé škody
tím není dotčen.
(2) Rozhodující jsou ceny dosahované v době
odstoupení od smlouvy; jestliže však zboží
bylo převzato před odstoupením od smlouvy,
jsou rozhodující běžné ceny dosahované
v době tohoto převzetí.
Koupě na zkoušku vzniká uzavřením
kupní smlouvy s podmínkou, že kupující
do uplynutí zkušební doby zboží
schválí. Není-li ve smlouvě zkušební
doba stanovena, má se za to, že činí
tři měsíce od uzavření smlouvy.
(1) Nepřevzal-li kupující zboží,
má podmínka povahu podmínky odkládací
a tato podmínka se považuje za zmařenou, jestliže
kupující nesdělí prodávajícímu
ve zkušební době, že zboží
schvaluje.
(2) Převzal-li kupující zboží,
má podmínka povahu podmínky rozvazovací
a platí, že kupující zboží
schválil, jestliže je písemně neodmítne
ve zkušební době.
(3) Kupující nemá právo zboží
odmítnout, jestliže nemůže zboží
vrátit ve stavu, v jakém je převzal.
Jestliže strany dohodnou při určení
ceny, že její výše má být
dodatečně upravena s přihlédnutím
k výrobním nákladům, a neurčí-li,
které složky výrobních nákladů
jsou rozhodné, mění se kupní cena
v poměru k cenovým změnám hlavních
surovin potřebných k výrobě prodávaného
zboží.
(1) Neurčí-li strany ve smlouvě, která
doba je rozhodující pro posuzování
cenových změn, přihlíží
se k cenám v době uzavření smlouvy
a v době, kdy měl prodávající
zboží dodat. Má-li se dodání
zboží uskutečnit během určité
lhůty, je rozhodná doba skutečného
včasného plnění, jinak konec této
lhůty.
(2) Je-li prodávající v prodlení s
dodáním zboží, a v době skutečného
dodání jsou ceny u rozhodných složek
výrobních nákladů nižší
než ceny v době stanovené podle odstavce 1,
přihlíží se k těmto nižším
cenám.
Práva a povinnosti stran z doložky zanikají,
jestliže oprávněná strana svá
práva neuplatní u druhé strany bez zbytečného
odkladu po dodání zboží.
(1) Smlouvou o prodeji podniku se prodávající
zavazuje převést na kupujícího vlastnické
právo k věcem, jiná práva a jiné
majetkové hodnoty, jež slouží provozování
podniku, a kupující se zavazuje převzít
závazky prodávajícího související
s podnikem a zaplatit kupní cenu.
(2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.
(1) Na kupujícího přecházejí
všechna práva a závazky, na které se
prodej vztahuje.
(2) Přechod pohledávek se jinak řídí
ustanoveními o postoupení pohledávek.
(3) K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas
věřitele, prodávající však
ručí za splnění převedených
závazků kupujícím.
(4) Kupující je povinen bez zbytečného
odkladu oznámit věřitelům převzetí
závazků a prodávající dlužníkům
přechod pohledávek na kupujícího.
(1) Zhorší-li se nepochybně prodejem podniku
dobytnost pohledávky věřitele, může
se věřitel domáhat podáním
odporu u soudu do 60 dnů ode dne, kdy se dověděl
o prodeji podniku, nejpozději však do šesti měsíců
ode dne, kdy prodej byl zapsán do obchodního rejstříku
(§ 488 odst. 1), aby soud určil, že vůči
němu je převod závazku prodávajícího
na kupujícího neúčinný.
(2) Není-li prodávající zapsán
v obchodním rejstříku, může být
podán odpor u soudu do 60 dnů ode dne, kdy se věřitel
doví o prodeji podniku, nejpozději však do
šesti měsíců ode dne uzavření
smlouvy.
(3) Jestliže věřitel úspěšně
uplatní právo podle odstavce 1 nebo 2, je prodávající
povinen vůči němu splnit závazek v
době splatnosti a je oprávněn požadovat
od kupujícího poskytnuté plnění
s příslušenstvím.
(1) Na kupujícího přecházejí
všechna práva vyplývající z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví, jež
se týkají podnikatelské činnosti prodávaného
podniku. Je-li pro nabytí nebo zachování
těchto práv rozhodné uskutečňování
určité podnikatelské činnosti, započítává
se do této činnosti nabyvatele uskutečněné
po prodeji podniku i činnost uskutečněná
při provozu podniku před jeho prodejem.
(2) K přechodu práva podle odstavce 1 však
nedochází, jestliže by to odporovalo smlouvě
o poskytnutí výkonu práv z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví nebo
povaze těchto práv.
Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních
vztahů k zaměstnancům podniku přecházejí
z prodávajícího na kupujícího.
(1) Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného,
přechází na kupujícího i oprávnění
užívat obchodní jméno spojené
s prodávaným podnikem, ledaže by to bylo v
rozporu se zákonem nebo s právem třetí
osoby. Tomuto převodu nebrání změna
označení právní formy osoby oprávněné
k podnikání.
(2) Prodává-li se podnik mezi fyzickými osobami,
může kupující používat obchodní
jméno prodávajícího, jestliže
to smlouva stanoví, a to jen s dodatkem označujícím
nástupnictví v podnikání.
Má se za to, že kupní cena je stanovena na
základě údajů o souhrnu věcí,
práv a závazků uvedených v účetní
evidenci prodávaného podniku ke dni uzavření
smlouvy a na základě dalších hodnot
uvedených ve smlouvě, pokud nejsou zahrnuty do účetní
evidence. Má-li nabýt smlouva účinnosti
k pozdějšímu datu, mění se výše
kupní ceny s přihlédnutím ke zvýšení
nebo snížení jmění, k němuž
došlo v mezidobí.
(1) Ke dni účinnosti smlouvy je povinen prodávající
předat a kupující převzít věci
zahrnuté do prodeje. O převzetí se sepíše
zápis podepsaný oběma stranami.
(2) Převzetím věcí přechází
nebezpečí škody na těchto věcech
z prodávajícího na kupujícího.
(3) Vlastnické právo k věcem, jež jsou
zahrnuty do prodeje, přechází z prodávajícího
na kupujícího účinností smlouvy.
Vlastnické právo k nemovitostem přechází
vkladem do katastru nemovitostí. Ustanovení §
444 až 446 platí obdobně.
Prodávající je povinen nejpozději
v zápise sepsaném podle § 483 odst. 1 upozornit
kupujícího na všechny vady převáděných
věcí, práv nebo jiných majetkových
hodnot, o kterých ví nebo musí vědět,
jinak odpovídá za škody, kterým bylo
možno tímto upozorněním zabránit.
V zápise o převzetí věcí sepsaném
podle § 483 odst. 1 se uvedou chybějící
věci a vadné věci. Za chybějící
se považují věci, které prodávající
nepředal kupujícímu, ačkoliv tyto
věci podle účetní evidence a smlouvy
mají být součástí jmění
prodávaného podniku. Při posuzování
vadnosti věcí se přihlédne k jejich
schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich
používání podle účetních
záznamů.
(1) Kupující má právo na přiměřenou
slevu z kupní ceny odpovídající chybějícím
nebo vadným věcem. Jestliže chybějící
věci nebo zjistitelné vady věci nebyly zachyceny
v zápisu podle § 483 odst. 1, nemůže být
právo na slevu přiznáno v soudním
řízení, ledaže prodávající
o nich věděl v době předání
věci. U vad zjistitelných až při provozu
podniku nastávají tyto účinky, jestliže
tyto vady kupující neoznámí prodávajícímu
bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil
nebo při odborné péči mohl zjistit,
nejpozději však po uplynutí šesti měsíců
ode dne účinnosti smlouvy (§ 482). Ustanovení
§ 428 odst. 2 a § 439 platí obdobně.
(2) Kupující je oprávněn odstoupit
od smlouvy, jestliže podnik není způsobilý
pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas
oznámené jsou neodstranitelné nebo je prodávající
neodstraní v dodatečné přiměřené
lhůtě, kterou mu kupující stanoví.
Ustanovení § 441 platí přiměřeně.
(3) Kupující může uplatnit nárok
na slevu z kupní ceny ohledně závazků,
jež na něho přešly a nebyly zachyceny
v účetní evidenci v době účinnosti
smlouvy (§ 482), ledaže o nich kupující
v době uzavření smlouvy věděl.
(4) Pro právní vady prodávaného podniku
platí obdobně § 433 až 435. Nepřejde-li
vlastnické právo k nemovitosti tvořící
součást podniku na kupujícího a prodávající
neodstraní tuto vadu v přiměřené
dodatečné lhůtě, kterou mu kupující
určí, může kupující od
smlouvy odstoupit.
(5) Práva podle předchozích odstavců
se nedotýkají nároků na náhradu
škody. Ustanovení § 440 platí obdobně.
Ustanovení § 477 až 486 platí i pro smlouvy,
jimiž se prodává část podniku
tvořící samostatnou organizační
složku.
(1) Prodá-li podnik osoba zapsaná v obchodním
rejstříku, navrhne provedení zápisu
o prodeji podniku nebo jeho části v tomto rejstříku.
(2) Právnická osoba, jež prodala podnik tvořící
její jmění, může ukončit
svou likvidaci a být vymazána z obchodního
rejstříku teprve po uplynutí jednoho roku
po tomto prodeji, jestliže v této době nebylo
zahájeno soudní řízení podle
§ 478, nebo později, když byly zajištěny
nebo uspokojeny nároky, jež byly v tomto řízení
úspěšně uplatněny.
(1) Smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají
v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření,
že nájemce je oprávněn koupit najatou
věc nebo najatý soubor věcí během
platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku.
(2) Smlouva o koupi najaté věci vyžaduje písemnou
formu.
Je-li nájemce oprávněn podle smlouvy ke koupi
najaté věci během platnosti nájemní
smlouvy, doručením písemného oznámení
o uplatnění tohoto práva v souladu se smlouvou
o koupi najaté věci nájemní smlouva
zaniká, i když byla sjednána na určitou
dobu.
Je-li nájemce oprávněn podle smlouvy ke koupi
najaté věci po ukončení nájemní
smlouvy, zaniká toto právo, neoznámí-li
oprávněná strana druhé straně
písemně vůli koupit najatou věc bez
zbytečného odkladu po zániku nájemní
smlouvy.
Oznámí-li písemně oprávněná
strana v souladu se smlouvou o koupi najaté věci
druhé straně, že uplatňuje právo
na koupi věci, jež je nebo byla předmětem
nájemní smlouvy, vzniká ohledně této
věci doručením tohoto oznámení
kupní smlouva. Oprávněná strana má
postavení kupujícího a druhá strana
postavení prodávajícího.
(1) Vznikem kupní smlouvy (§ 492) přechází
na kupujícího vlastnické právo k movité
věci. Vlastnické právo k nemovitostem přechází
vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Nebezpečí škody na věci přechází
na kupujícího vznikem kupní smlouvy (§
492).
(1) Není-li v ujednání určena kupní
cena rozhodná při využití práva
najatou věc koupit a ani způsob jejího určení,
je kupující povinen zaplatit kupní cenu určenou
podle § 448 odst. 2. Na určení kupní
ceny nemá vliv poškození nebo větší
opotřebení věci, za něž je odpovědný
nájemce.
(2) Kupní cenu je kupující povinen zaplatit
bez zbytečného odkladu po vzniku kupní smlouvy.
(1) Pro posuzování vad věci jsou rozhodné
vlastnosti, které měla mít najatá
věc.
(2) Lhůty pro oznámení vad koupené
věci se počítají ode dne, kdy nájemce
převzal najatou věc.
(3) Nepřejde-li vlastnické právo k najaté
věci na kupujícího a prodávající
neodstraní tuto vadu v přiměřené
dodatečné době, kterou mu kupující
určí, může kupující od
smlouvy odstoupit.
(1) Smlouva může stanovit, že po určité
době platnosti nájemní smlouvy je nájemce
oprávněn nabýt bezplatně vlastnické
právo k najaté věci, jestliže toto právo
uplatní vůči pronajímateli.
(2) Nabyvatel vlastnického práva podle odstavce
1 není oprávněn u najaté věci
uplatňovat její vady s výjimkou právních
vad, ledaže je mu poskytnuta záruka za jakost.
Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel,
že na požádání dlužníka
poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky
do určité částky, a dlužník
se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky
vrátit a zaplatit úroky.
Strany mohou určit peněžní prostředky,
jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné
než československé měně, pokud
to není v rozporu s devizovými předpisy.
Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen
vrátit peněžní prostředky v měně,
v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně
platit úroky.
Za sjednání závazku věřitele
poskytnout na požádání peněžní
prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování
úvěru je předmětem podnikání
věřitele.
(1) Dlužník je oprávněn uplatnit nárok
na poskytnutí peněžních prostředků
ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li
tato lhůta ve smlouvě stanovena, může
dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí
úvěru některá strana nevypoví.
(2) Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní
lhůtu, může poskytnutí úvěru
vypovědět dlužník s okamžitou účinností
a věřitel ke konci kalendářního
měsíce následujícího po měsíci,
v němž byla výpověď doručena
dlužníku.
(1) Věřitel je povinen dlužníku peněžní
prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem
v souladu se smlouvou požádán, a to v době
stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného
odkladu.
(2) Stanoví-li smlouva, že úvěr lze
použít pouze k určitému účelu,
může věřitel omezit poskytnutí
peněžních prostředků pouze na
plnění závazků dlužníka
převzatých v souvislosti s tímto účelem.
(1) Od doby poskytnutí peněžních prostředků
je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané
výši, jinak v nejvyšší přípustné
výši stanovené zákonem nebo na základě
zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník
povinen platit obvyklé úroky požadované
za úvěry, které poskytují banky v
místě sídla dlužníka v době
uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají
úroky vyšší než přípustné
podle zákona nebo na základě zákona,
je dlužník povinen platit úroky ve výši
nejvýše přípustné.
(2) V pochybnostech se má za to, že sjednaná
výše úroků se týká ročního
období.
(1) Závazek platit úroky je splatný spolu
se závazkem vrátit použité peněžní
prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení
poskytnutých peněžních prostředků
je delší než rok, jsou úroky splatné
koncem každého kalendářního roku.
V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých
peněžních prostředků, jsou splatny
i úroky, které se jej týkají.
(2) Mají-li být poskytnuté peněžní
prostředky vráceny ve splátkách, jsou
v den splatnosti každé splátky splatny i úroky
z této splátky.
(3) Dlužník je oprávněn vrátit
poskytnuté peněžní prostředky
před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je
povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení
peněžních prostředků.
Dlužník je povinen vrátit poskytnuté
peněžní prostředky ve sjednané
lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode
dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem
požádán.
Zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání
smlouvy zajištění závazku vrátit
poskytnuté peněžní prostředky,
je dlužník povinen doplnit zajištění
na původní rozsah. Jestliže tak dlužník
neučiní v přiměřené
lhůtě, může věřitel od
smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil
dlužnou částku s úroky.
Je-li dlužník v prodlení s vrácením
více než dvou splátek nebo jedné splátky
po dobu delší než tři měsíce,
je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit
a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou
částku s úroky.
Mají-li být poskytnuté peněžní
prostředky podle smlouvy použity dlužníkem
pouze k určitému účelu a dlužník
je použije k jinému účelu nebo jestliže
jejich použití k smluvenému účelu
je nemožné, je věřitel oprávněn
od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník
vrátil bez zbytečného odkladu použité
a nevrácené prostředky s úroky.
(1) Licenční smlouvou k předmětům
průmyslového vlastnictví opravňuje
poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném
území k výkonu práv z průmyslového
vlastnictví (dále jen "právo")
a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité
úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.
(1) Stanoví-li tak zvláštní předpis,
vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého
na základě smlouvy zápis do příslušného
rejstříku těchto práv.
(2) Závisí-li trvání práva
na jeho výkonu, je nabyvatel k tomuto výkonu povinen.
Poskytovatel je povinen po dobu trvání smlouvy udržovat
právo, pokud to povaha tohoto práva vyžaduje.
(1) Poskytovatel je nadále oprávněn k výkonu
práva, jež je předmětem smlouvy, a k
poskytnutí jeho výkonu jiným osobám.
(2) Nabyvatel není oprávněn přenechat
výkon práva jiným osobám.
Poskytoval je povinen bez zbytečného odkladu po
uzavření smlouvy poskytnout nabyvateli veškeré
podklady a informace, jež jsou potřebné k výkonu
práva podle smlouvy.
Nabyvatel je povinen utajovat poskytnuté podklady a informace
před třetími osobami, ledaže ze smlouvy
nebo z povahy poskytnutých podkladů a informací
vyplývá, že poskytovatel nemá zájem
na jejich utajování. Za třetí osoby
se nepovažují osoby, jež se účastní
na podnikání podnikatele a které podnikatel
zavázal mlčenlivostí. Po zániku smlouvy
je nabyvatel povinen poskytnuté podklady vrátit
a dále utajovat poskytnuté informace do doby, kdy
se stanou obecně známými.
(1) Je-li nabyvatel omezován ve výkonu práva
jinými osobami nebo zjistí-li, že jiné
osoby toto právo porušují, je povinen bez zbytečného
odkladu podat o tom zprávu poskytovateli.
(2) Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu
učinit potřebná právní opatření
k ochraně výkonu práva nabyvatelem. Při
těchto opatřeních je nabyvatel povinen poskytnout
poskytovateli potřebné spolupůsobení.
Nebyla-li smlouva sjednána na dobu určitou, lze
ji vypovědět. Nestanoví-li smlouva jinou
výpovědní lhůtu, nabývá
výpověď účinnosti uplynutím
jednoho roku od konce kalendářního měsíce,
v němž byla výpověď doručena
druhé straně.

