Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

b) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

c) směnárenská činnost,

d) operace týkající se peněz,

e) dodání zlata²²⁾ České národní bance

bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

(2) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a) poskytování úvěrů,

b) investování do cenných papírů na vlastní účet,

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,²³⁾

f) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,²⁴⁾

g) obstarávání inkasa,²⁵⁾

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry,

i) prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,

j) zprostředkování spoření,

k) správa investičních fondů investiční společností podle zvláštního předpisu,^25c)

uskutečňované finančními institucemi.

(2) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a) poskytování úvěrů,

b) převod cenných papírů s výjimkou převodu uskutečněného obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního předpisu,^21a)

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,²³⁾

f) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,²⁴⁾

g) obstarávání inkasa,²⁵⁾

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry, s výjimkou převodu cenných papírů podle písmene b),

i) prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,

j) zprostředkování spoření,

k) správa investičních fondů investiční společností podle zvláštního předpisu.^25c)

uskutečňované finančními institucemi.

(3) Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finačními institucemi, nejsou považovány za zdanitelné plnění.

(4) Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a) banky,

b) pojišťovny,

c) investiční společnosti a investiční fondy,

d) makléři,

e) penzijní fondy podle zvláštního předpisu²⁶⁾,

f) Fond pojištění vkladů.

(4) Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a) banky,

b) pojišťovny,

c) investiční společnosti a investiční fondy,

d) obchodníci s cennými papíry,

e) penzijní fondy podle zvláštního předpisu²⁶⁾,

f) Fond pojištění vkladů.

(5) Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 10 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku a nebo částku 10 000 000 Kč. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.

(5) Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.

Pojišťovacími činnostmi^25a) se pro účely tohoto zákona rozumí

a) činnost pojišťoven při

1. pojištění včetně jeho sjednávání,

2. správě pojištění,

3. poskytování plnění z pojistných událostí,

4. zprostředkování pojištění,

5. zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

6. činnosti sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

7. činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod),

b) činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,^25b)

c) penzijní připojištění se státním příspěvkem,

d) zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

(1) Převod staveb částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

(2) Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

(3) Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek a pronájem trvale instalovaných měřících zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16 odst. 9.

(4) Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, části staveb, bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu¹³⁾ do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,²⁸⁾ vysokých školách²⁹⁾ a předškolních zařízeních a školských zařízeních,³⁰⁾

b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.³¹⁾

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³⁾ do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty³³⁾ a vymezené zvláštními předpisy.³⁴⁾

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1.

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu¹³) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

(3) Od daně je osvobozen výdej léčiv^34a) a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.

(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵⁾

Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³⁾ do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče), poskytované podle zvláštního předpisu³⁷⁾ bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

Od daně je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her³⁸⁾ s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.

Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho části³⁹⁾ plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní regulace v zemědělství^39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv^39b) prodej státních hmotných rezerv.

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.

(3) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavců 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(4) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(5) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.

Vlastní daňová povinnost za zdaňovací období je splatná nejpozději do 25 dnů po jeho skončení, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,⁴⁰⁾ a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,⁴⁰) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.^40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále^40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání,^40b) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání předkládá plátce samostatně podle odstavce 2 a samostatně podle odstavce 3.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit^40c) v případě, že jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do 6 měsíců od lhůty pro předložení daňového přiznání za zdaňovací období, kterého se oprava týká. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.

(3) V případě, že plátce jednotlivými opravami týkajícími se jednotlivých uskutečněných, popřípadě přijatých zdanitelných plnění pouze snižuje daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání finančnímu orgánu do tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Nedodržením lhůty nárok zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Tímto přiznáním nelze provést opravu sazby daně a výše daně podle § 15a odst. 4.

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst. 6 je plátce povinen opravit vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 současně s předkládanou opravou v dodatečném daňovém přiznání.

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného podle § 20 odst. 6 se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2) Správce daně může zrušit registraci plátce, který se zaregistroval na vlastní žádost

a) neplní-li svoje povinnosti vyplývající ze zákona,

b) neuskutečňuje-li bez udání důvodů zdanitelná plnění během kalendářního roku.

(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 750 000 Kč.

(1) Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,^40e) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně nebo později uplatněné dani na výstupu za každý den, po který nebyla splněna jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

a) zboží propuštěné do režimu volného oběhu,⁴¹⁾

b) zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,^41a)

c) zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴²⁾

d) zboží propuštěné do režimu dočasného použití.^42a)

(1) Dani podléhá

a) zboží propuštěné do režimu volného oběhu,⁴¹)

b) zboží propuštěné do režimu dočasného použití,^42a)

c) české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem vráceno zpět do tuzemska v nezměněném stavu; daň vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.⁴³⁾

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to nejdříve ve zdaňovacím období, kdy bylo zboží propuštěno do příslušného režimu a má daňový doklad. Plátce má nárok na odpočet daně při dovozu osobních automobilů deklarovaných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen a osobní automobily jsou vyvezeny zpět do zahraničí.

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení, s výjimkou celního prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu, potvrzené celním orgánem.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení ⁴²). Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 písm. c) a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla.⁴⁴⁾ Od daně je osvobozeno české zboží,^44a) které po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu neplátcem daně je tomuto neplátci daně propuštěno do režimu volného oběhu v nezměněném stavu. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí⁴⁵⁾ nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu.⁴⁶⁾