Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

4. 6. 3 KONTROLY PLÁTCŮ POJISTNÉHO

V rámci kontrolní činnosti, prováděné podle § 22 platného znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, provedli specializovaní kontrolní pracovníci okresních pojišťoven v roce 1995 celkem 13 302 kontrol placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), z toho 11 812 u hromadných a 1 490 u individuálních plátců pojistného. Převážné zaměření kontrol na hromadné plátce pojistného (větší zaměstnavatelé) bylo dáno tím, že dlužné pojistné a penále u nich bylo (a je) možno vyčíslit a vymáhat pouze na základě kontroly, zatím co výši dlužného pojistného a penále u individuálních plátců pojistného (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) lze zjistit přímo z informačního systému Pojišťovny.

Kontroly prováděné v roce 1995 byly zaměřeny především na zjišťování správnosti (a úplnosti) vyměřovacích základů používaných a uváděných pro výpočet pojistného, výpočtu výše pojistného a včasnosti odvodů pojistného. Oproti předchozím rokům se v roce 1995 nejčastější závažná zjištění týkala neplacení pojistného nebo prodlení v platbách pojistného, jejichž příčinou byla platební nekázeň plátce pojistného, způsobená v mnoha případech jeho platební neschopností. Chybné stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného tvoří jen malou část ze zjištěných nedostatků. Další kontrolní zjištění se týkala porušení oznamovací povinnosti plátců pojistného a povinnosti zasílat záznamy o pracovních úrazech.

Případy, při kterých nedošlo po provedené kontrole ze strany plátce k dobrovolné úhradě dlužného pojistného a penále (vyčíslených na základě provedené kontroly nebo z vyúčtování pojistného odevzdaného individuálním plátcem), řešily okresní pojišťovny vystavováním platebních výměrů na dlužné pojistné a penále ve správním řízení. Kromě toho okresní pojišťovny pravomocně uložily plátcům pojistného platebními výměry pokuty za porušení povinností, t. j. oznamovací povinnosti, za nepředložení dokladů ke kontrole, ročních "Přehledů o úhrnu záloh, příjmech a výdajích" nebo za porušení povinnosti zaměstnavatele zasílat okresním pojišťovnám záznamy o pracovním úrazu (viz též část 2. 5 této Zprávy - "Rozhodčí orgán Pojišťovny").

Zaměstnavatelům, u nichž v roce 1995 docházelo k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, okresní pojišťovny vyměřovaly - podle § 17 zákona č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění - přirážky k pojistnému. V roce 1995 byly vyměřeny přirážky k pojistnému ve výši 6 677 tisíc Kč, uhrazeny ve výši 6 553 tis. Kč.

Přehled o celkových počtech jednotlivých druhů platebních výměrů vystavených v roce 1995 okresními pojišťovnami na základě kontrol a vyúčtování pojistného předložených individuálními plátci a o celkových výších jednotlivých druhů finančních pohledávek Pojišťovny a počtech platebních výměrů k těmto pohledávkám, které v roce 1995 nabyly právní moci a které byly zaplaceny, je uveden v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9: Přehled o vystavených platebních výměrech

4. 6. 4 KONTROLY POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍ PÉČE

V oblasti působnosti okresních pojišťoven týkající se kontroly správnosti a oprávněnosti vyúčtování za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům Pojišťovny zdravotnickými zařízeními pracovalo ke konci roku 1995 o 46 revizních lékařů méně než v roce 1994, tj. celkem 1091 revizních lékařů, a o 10 odborných revizních pracovníků (nelékařů) více, tj. celkem 53 odborných revizních pracovníků.

Z uvedeného celkového počtu pracovalo 859 revizních lékařů v zaměstnaneckém poměru (tzn. absolutní pokles o 97 osob) a 232 ve smluvním poměru (nárůst o 51 osob). Přepočtený pracovní úvazek revizních lékařů okresních pojišťoven v roce 1995 činil 394.02 lékařského místa. Průměrný pracovní úvazek revizních lékařů pracujících na okresní pojišťovně se zvýšil z 0,4 na 0,46 lékařského místa. Úvazek vyšší než 0,8 lékařského místa mělo 219 revizních lékařů, tj. o 35 více než v roce 1994. Na odboru revize zdravotní péče Ústřední pojišťovny (dále jen "odbor revize") působilo v roce 1995 sedm lékařů na celý pracovní úvazek, 17 revizních lékařů a 5 odborných revizních pracovníků na průměrný úvazek 0,32 pracovního místa a dalších 9 revizních lékařů ve smluvním pracovním poměru.

K doplnění počtu revizních pracovníků bylo v roce 1995 uskutečněno 8 výběrových řízení (z toho 6 na okresních pojišťovnách a 2 na Ústřední pojišťovně VZP ČR), která úspěšně absolvovalo 134 uchazečů.

Tabulka č. 10: Přehled o počtech revizních lékařů Pojišťovny

Z uvedených statistických údajů lze pozitivně hodnotit stoupající počet revizních lékařů s úvazkem 0,8 - 1,0 a nárůst průměrného pracovního úvazku revizních lékařů během roku 1995 v průměru asi o 15%.

Pro zajištění informovanosti revizních lékařů Pojišťovny odbor revize vydával v roce 1995 třetí ročník periodika "Informační bulletin RL VZP ČR", který obsahuje přehledy všech aktualit týkajících se revizních činností Pojišťovny na úseku správnosti a oprávněnosti vyúčtování za zdravotní péči. Ta část aktualit, která je určena ke zvýšení informovanosti smluvních partnerů Pojišťovny, byla zveřejňována ve Zpravodaji VZP ČR. Tím je zajištěna provázanost informací mezi revizními lékaři a lékaři smluvních zdravotnických zařízení.

Statistické přehledy o činnostech revizních lékařů a dalších revizních pracovníků v roce 1995 okresní pojišťovny předávaly odboru revize Ústřední pojišťovny. Tradovaný omyl, že náplní práce revizních lékařů je pouze provádění kontrol dokumentace a vyúčtování předkládaných Pojišťovně smluvními zdravotnickými zařízeními, vyvrací následující tabulka č. 11 o hlavních druzích činností revizních pracovníků Pojišťovny v jednotlivých čtvrtletích roku 1995:

Tabulka č. 11: Přehled četnosti hlavních druhů činnosti revizních pracovníků

Ze sumarizace čtvrtletních přehledů vyplývá, že revizní pracovníci okresních pojišťoven provedli - mimo jiné - v roce 1995 celkem 36 987 kontrol státních i nestátních zdravotnických zařízení.

Zpracování analyticko-statistických podkladů pro revize a hodnocení smluvních zdravotnických zařízení bylo v roce 1995 prováděno pomocí subsystémů (případně nadstavby) informačního systému Pojišťovny, sloužících revizním lékařům, zejména programem VAMP (výkony ambulantní péče), GPHOS (grafická prezentace hospitalizačních výkonů) a systémem VZP P2, ze kterého je nejvíce využívána možnost kontroly v registru pojištěnců. Program VZPREV (zpracování revizní zprávy) nebyl koncem roku 1995 revizními pracovníky okresních pojišťoven dostatečně využíván přesto, že pro práci s ním byli v září 1995 proškoleni všichni vedoucí revizní lékaři. Vzhledem k tomu, že až do konce roku 1995 nebyly plně dokončeny programy VZP P3 a Deník RL, okresní pojišťovny používaly k přípravě revizních podkladů také ještě vlastní programy.

Vzhledem ke stále rostoucím vysokým nákladům na úhradu intenzivní péče, ve druhém pololetí r. 1995 byly provedeny ve všech okresech ČR rozsáhlé tématické revizní akce, zaměřené na oblast nemocniční intenzivní péče. Mimo revize vlastního vyúčtovávání poskytované intenzivní péče se tématické kontroly zaměřily i na zhodnocení technického vybavení a personálního zajištění pracovišť podle standardů zveřejněných ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 8/1995. Koncem roku 1995 byly stejně zaměřené tématické revize zorganizovány také v 6 vybraných velkých (převážně fakultních) nemocnicích. Při těchto kontrolách revizní týmy, složené ze zástupců okresních pojišťoven i Ústřední pojišťovny, kontrolovaly podle jednotné metodiky revize účty pojištěnců za jeden měsíc roku 1995. Jenom tato kontrolní akce vrátila do základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny přes 3 milióny Kč, takže za každou korunu na revizi vynaloženou bylo (zpět) získáno 25 Kč.

Při běžných a periodických kontrolách smluvních zdravotnických zařízení revizní lékaři během roku 1995 zjišťovali, že

- ambulantní lékaři poskytovali pojištěncům Pojišťovny značné množství medicínsky neodůvodněných zdravotních výkonů, často účtovali Pojišťovně duplicitně (triplicitně) zdravotní výkony poskytnuté pojištěncům pouze jednou nebo smluvně nedohodnuté ("nenasmlouvané") zdravotní výkony, neoprávněně účtovali administrativní výkony a namísto kódů cílených (nebo kontrolních) vyšetření kódy dražších komplexních vyšetření,

- lůžková zdravotnická zařízení velmi často "chybně" účtovala "chybně" stanovené (finančně náročnější) kategorie ošetřovacího dne, zdravotní výkony smluvně nedohodnutých ("nenasmlouvaných") odborností, zdravotní výkony, jejichž úhrada je zahrnuta do agregované úhrady za ošetřovací den, neúčelně opakovala předhospitalizační vyšetření, účelově povolovala pojištěncům opuštění lůžkového zařízení "na propustku" v posledních 3 dnech hospitalizace,

- lékaři při preskribci léčiv velice často porušovali preskribční omezení stanovená číselníkem Hromadně vyráběných léčiv (platným od 1. 10. 95) a nerespektovali povinnost získat k předepsání určitého léku pojištěnci předchozí schválení (souhlas) revizního lékaře, předepisovali léčiva hospitalizovaným pojištěncům - v rozporu s platnými právními předpisy - na recepty místo na žádanky lůžkového zařízení, anebo vymáhali prostřednictvím rodinných příslušníků na ambulantních lékařích předepsání léků pro jejich hospitalizovaného příbuzného,

- lékaři předepisovali pojištěncům Pojišťovny bez dostatečné zdravotní indikace stále častěji drahé (elektrické) vozíky, inhalátory a glukometry,

- zdravotnická zařízení účtovala Pojišťovně duplicitně léčiva a prostředky zdravotnické techniky a to např. jednou jako přímo spotřebovaný materiál zdravotních výkonů a po druhé jako zvláště účtovatelná léčiva nebo zvláště účtovatelný materiál,

- navrhující lékaři nerespektovali indikační seznam lázeňské léčby, opakovaně neprováděli (neuváděli) povinná vyšetření a nebrali zřetel na kontraindikace lázeňské léčby; přetrvávaly snahy (pojištěnců, navrhujících lékařů i lázeňských zařízení) o opakované lázeňské léčení pojištěnců na stejnou indikaci v jednom roce,

- zdravotní transporty pojištěnců sanitním nebo soukromým vozidlem byly často předkládány Pojišťovně k úhradě (ze všeobecného zdravotního pojištění), aniž by bylo jejich provedení dostatečně zdůvodněno zdravotním stavem pojištěnce, nebo aniž by byly prováděny do smluvního zdravotnického zařízení, výjezdy normálním sanitním vozem byly často a bezdůvodně nahrazovány výjezdy vozy služby rychlé záchranné pomoci apod.

Ze sumarizace čtvrtletních přehledů, které předávaly okresní pojišťovny odboru revize zdravotní péče vyplývá, že:

- suma bodových hodnot odmítnutých zdravotních výkonů (nebo opravených na zdravotní výkony s nižšími bodovými hodnotami) za rok 1995 činila celkem 379 602 970 bodů, tj. při hodnotě bodu 0,53 Kč celkem 201 189 574 Kč,

- hodnota přímo spotřebovaného materiálu v odmítnutých výkonech v roce 1995 činila 222 381 471 Kč,

- hodnota dalších odmítnutých účtovaných položek (včetně zvlášť účtovatelného materiálu) v roce 1995 činila 95 851 800 Kč,

- celkový ekonomický efekt výsledků revizních činností okresních pojišťoven na úseku zdravotní péče v roce 1995 činil 519 422 845 Kč.

Přehled o ekonomických výsledcích revizních činností týkajících se kontroly správnosti a oprávněnosti vyúčtování za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům Pojišťovny zdravotnickými zařízeními v roce 1995 poskytuje tabulka č. 12.

Tabulka č. 12: Ekonomické výsledky revizních činností (v tis. Kč)

Celková částka, zjištěná při odborné kontrolní činnosti (která však nebyla do konce roku 1995, jako pohledávka Pojišťovny, dlužným zdravotnickým zařízením v plné výši stržena), vypovídá o ekonomické účinnosti kontrol prováděných revizními pracovníky Pojišťovny. Tato částka by mohla být nepoměrně vyšší, pokud by:

- právní předpisy přesně vymezovaly, které typy zdravotnických zařízení, za jakých technických podmínek a při jakém dosaženém vzdělání zdravotnických pracovníků mohou provádět určité druhy zdravotních výkonů,

Tabulka č. 13: Přehled o průměrné délce hospitalizace pojištěnců Pojišťovny v lůžkových zdravotnických zařízeních

- licence České lékařské komory (případně České stomatologické komory) přesněji vymezovaly, které zdravotní výkony mohou jejich nositelé poskytovat a která léčiva (či prostředky zdravotnické techniky) mohou předepisovat,

- byly v České republice vypracovány a stanoveny standardní a všeobecně uznávané diagnostické a léčebné postupy,

- zdravotnická zařízení respektovala a dodržovala platnou "Metodiku pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR",

(Tabulka č. 13 na předchozí stránce obsahuje přehled o průměrné délce hospitalizací hlavních věkových skupin pojištěnců Pojišťovny v roce 1995 v malých a středních nemocnicích, ve fakultních a velkých nemocnicích a psychiatrických léčebnách.)

4. 7 Rozšiřování služeb Pojišťovny

Od konce roku 1994 Pojišťovna provádí průběžně odborné monitorování názorů, postojů a především potřeb svých klientů i širší veřejnosti pomocí kvalitativních (skupinových diskusí, tzv. focus groups) i kvantitativních (celostátních reprezentativních šetření) metod. Z informací takto získaných byly v roce 1995 vyvozovány praktické závěry nejenom pro odstraňování chyb pracovníků Pojišťovny v komunikaci s klienty (zaměřením dalšího vzdělávání), ale i pro usměrňování činností a rozvoj dalších služeb Pojišťovny.

Cílevědomý postup Pojišťovny v roce 1995 se příznivě projevil zlepšením její pověsti a postavení na trhu pojišťovacích služeb. Jestliže ještě na podzim roku 1994 byla hodnocena jako pojišťovací instituce pro sociálně slabší, pracovně méně úspěšné, necílevědomé a starší občany, v průběhu roku 1995 byla hodnocena respondenty stále příznivěji (a to i z řad pojištěnců ostatních pojišťoven), takže na konci roku 1995 již měla image jistého a spolehlivého partnera. Pocit jistoty poskytovalo pojištěncům zjištění, že Pojišťovna sítí svých smluvních zařízení je schopna garantovat teritoriálně neomezené poskytování zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady (většina poskytovatelů zdravotní péče od pojištěnců Pojišťovny - narozdíl od pojištěnců ostatních zdravotních pojišťoven - přímé placení honorářů nepožadovala) a to nejenom na území České republiky, ale akutní zdravotní péče i ve Slovenské republice a na základě připojištění i v cizině.

Pomocí prováděných šetření bylo zjištěno, že jedním z nejvíce pojištěnci vnímaných záporů nového systému zdravotní péče je nedostatek informací a to jak z oblasti zdravotního pojišťovnictví (aktuality, změny, práva a povinnosti pojištěnců, komponenty systému), tak i z oblasti zdravotní výchovy.

Na problém nedostatku aktuálních informací Pojišťovna reagovala v roce 1995 pravidelným svoláváním tiskových konferencí, častějším poskytováním informací a rozhovorů sdělovacím prostředkům a vystoupeními ředitele VZP ČR v rozhlasových i televizních zpravodajských relacích nebo ve známých publicistických pořadech ("21", "Debata", "Aréna" a pod.).

Problém nedostatku informací z oblasti práv a povinností pojištěnců či plátců pojistného, změn právních předpisů, o činnostech Pojišťovny apod. Pojišťovna řešila rozvojem činnosti Informačního centra, které každý měsíc vyřizovalo několik tisíc telefonických, ústních nebo písemných dotazů pojištěnců (nejenom Pojišťovny, ale i ostatních pojišťoven), účastí na výstavách a veletrzích (bank a pojišťoven - FIBEX, cestovního ruchu apod.) a postupným vydáváním informačních letáků a brožur. Informovanost prakticky všech pojištěnců nadto zajišťovala (zasíláním do rodin) prostřednictvím 3 čísel časopisu "Jistota". Pro potřeby odborné veřejnosti (tj. zejména pro poskytovatele zdravotní péče, managementy nemocnic apod.) byl i v roce 1995 vydáván "Zpravodaj VZP", ve kterém Pojišťovna přinášela aktuální odborné informace z oblasti účtování a úhrad zdravotní péče, změn právních předpisů apod.

V oblasti zdravotní výchovy, - mají-li být pojištěnci v budoucnu schopni rozhodovat o uvolňování finančních prostředků (z peněženky či z individuálních účtů) pro potřeby svého zdraví - Pojišťovna zahájila v roce 1995 vydávání odborných brožur určených k šíření osvětových informací z oblasti prevence a podpory péče o zdraví. Pro stejný účel byl za přispění Pojišťovny zpracován a Českou televizí odvysílán pětadvacetidílný televizní seriál "Zdravíčko, pane doktore", který zábavnou formou seznamoval diváky se základními zásadami prevence a včasné kontroly zdravotních rizikových faktorů.

Jak bylo uvedeno v části 4. 3 této Výroční zprávy (Právní hlediska činnosti Pojišťovny), s ohledem na zájmy pojištěnců (cestujících stále často do Slovenské republiky) Pojišťovna uzavřela i pro rok 1995 smlouvu s Všeobecnou zdravotnou poisťovňou Slovenské republiky (se kterou má uzavřenu smlouvu většina slovenských zdravotnických zařízení) nazvanou "Dohoda o úhradě nutné a neodkladné zdravotní péče poskytnuté pojištěncům jedné smluvní strany smluvními zdravotnickými zařízeními druhé strany".

Uzavřená Dohoda zajišťuje pojištěncům obou pojišťoven to, co jim měla zajišťovat dohoda č. 202/1992 Sb., uzavřená mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky pro oblast zdravotní péče, kterou však zdravotnická zařízení obou republik nerespektují, tj. poskytnutí ošetření a nutné a neodkladné zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady v případě potřeby při pobytu na území druhého státu. V roce 1995 bylo ve slovenských zdravotnických zařízeních akutně ošetřeno cca 1.400 pojištěnců Pojišťovny, úhrada za poskytnutou zdravotní péči činila 4 700 tisíc Kč. Rozsah zdravotní péče poskytnuté pojištěncům VšZP ve smluvních zdravotnických zařízeních Pojišťovny byl - pro srovnání - 4 x větší.

Od 1. května 1995 vstoupila v platnost novela zákonů z oblasti zdravotního pojišťovnictví, kterou bylo poskytování smluvního pojištění a připojištění zdravotními pojišťovnami převedeno do režimu platného pro komerční pojišťovnictví. Po splnění podmínek dozorčího a povolovacího orgánu Ministerstva financí (oddělení smluvního pojištění a připojištění od všeobecného zdravotního pojištění, zavedení odděleného účtování a účetnictví a pod.) Pojišťovna získala oprávnění (licenci) k podnikání v uvedené oblasti.

V oblasti smluvního zdravotního pojištění Pojišťovna poskytla v roce 1995 na základě zvláštní smlouvy pojišťovací služby cca 3 000 klientům s dlouhodobým pobytem na území České republiky, kteří nesplňovali podmínky pro zařazení do všeobecného zdravotního pojištění. Rozsah plateb pojistného a poskytovaných pojistných požitků byl téměř shodný s všeobecným zdravotním pojištěním. Více než polovinu klientů smluvního pojištění tvořili dětští pojištěnci (jejichž počet se v roce 1995 zvýšil) a občané vietnamské národnosti. Největší zastoupení smluvních pojištěnců bylo v městských okresech (např. v Praze cca 1/3 veškeré klientely).

Také v roce 1995 Pojišťovna nabízela zájemcům (tj. svým pojištěncům i pojištěncům jiných zdravotních pojišťoven) sedm mutací (typů) cestovního zdravotního připojištění rozlišených podle účelu, cíle (místa pobytu) a délky pobytu v zahraničí.

Zatímco v roce 1994 zakoupilo od Pojišťovny toto připojištění cca 350 000 osob, v roce 1995 již cca 650 000 osob. Tím Pojišťovna zaujala - mj. pro dobré asistenční služby EuroCrossu - jedno z předních míst na trhu těchto služeb.

V roce 1995 Pojišťovna rovněž zpracovala podmínky připojištění pro případ hospitalizace (zaručující ubytování v nadstandardních podmínkách) a připojištění pro stomatologická ošetření. Realizována však nebyla.

Pro novely zákonů z oblasti všeobecného zdravotního pojištění - omezující užití finančních prostředků získávaných zdravotními pojišťovnami - Pojišťovna nerozšiřovala v roce 1995 ani akce na podporu zdraví svých pojištěnců, ani úhrady zdravotní péče poskytované pojištěncům nad rámec zákona. Po 1. květnu 1995 byla zachována úhrada z všeobecného zdravotního pojištění již jenom těch zdravotních výkonů, které byly navrženy k zařazení do nového Seznamu zdravotních výkonů a jejichž úhrada - pokud by novelizovaný Seznam byl vydán v plánovaném termínu - by byla nadále zcela regulérní.

Mezi tyto zdravotní výkony patřily např. speciální výkony chirurgické a urologické laparoskopie, transuretrální hypertermie prostaty, sonografie dětské lebky, ultrazvukové denzitometrie, autotransfusí a pro speciální vyšetření HLA antigenů. Tyto kódy jsou sice v Seznamu zdravotních výkonů uvedeny, ale bez bodové a materiálové hodnoty. K usnadnění ošetřovatelské péče o nehybné a inkontinentní pacienty Pojišťovna umožnila používání prostředků na jedno použití.

Až do října 1995 byla pojištěncům Pojišťovny, pro které nebylo nalezeno ve spektru přírodních léčebných zdrojů podle českého Indikačního seznamu vhodné místo v České republice, navrhována lázeňská léčba ve slovenských lázních Štrbské Pleso, Smrdáky, Dudince, Trenčianské Teplice. Po ověření potřeby zahraniční lázeňské péče bylo umožněno léčení ve 4 slovenských lázeňských léčebnách 1 272 osobám. Po uzavření mezivládní dohody mezi Českou republikou a Slovenskou republikou byla návrhová činnost zastavena (po 31. 10. 1995).

4. 8 Mezinárodní Spolupráce

Rok 1995 potvrdil, že nejenom v obchodních, ale zejména v odborných kruzích Evropy (ať už bývalé západní nebo východní) a zámoří byla Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky dostatečně známa. Tato skutečnost se projevila jak růstem počtu zahraničních návštěv přijímaných Ústřední pojišťovnou, tak i růstem pozvání k návštěvám zahraničí, z nichž některým bylo vyhověno.

Mezi nejčastější návštěvníky Pojišťovny patřili zástupci a experti sociálních a nemocenských (zdravotních) pojišťoven nebo systémů např. SRN, Holandska, Belgie, Rakouska, Švýcarska, USA, ale např. i Slovenska, Maďarska, Ruska, pobaltských republik apod. Dalšími návštěvníky byli odborníci Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní banky, projektu Fare, Hope, Nera apod., kteří se mj. zajímali o statistické informace a některé druhy provedených analýz prvotních dat.

Rozhovory a porady uskutečněné s přijatými zahraničními návštěvami nebo během vykonaných zahraničních cest potvrdily, že problémy spojené s (nepřiměřeným) růstem nákladů na zdravotní péči nad ekonomické možnosti země jsou problémy, které postihly většinu vyspělých zemí světa. Jako nejčastější příčiny této skutečnosti jsou uváděny překotný rozvoj medicínských možností (technických, technologických, diagnostických, léčebných, farmakoterapeutických) jen obtížně zaplatitelných ze solidárních systémů zdravotního pojištění, velký počet poskytovatelů zdravotní péče, nepřiměřený rozsah poskytovaných a hrazených služeb, systémy úhrad zdravotní péče poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními a v neposlední řadě zvyšování střední délky života a počtu osob v důchodovém věku. Přesto, že ze zkušeností expertů bylo možno čerpat mnoho různých námětů pro celková i dílčí řešení, v jednom existovala shoda: bez ohledu na internacionálnost problému jeho řešení musí vycházet z národních rozměrů a zvláštností.

4.9 Zabezpečení Pojišťovny hmotným a nehmotným majetkem

Další nárůsty objemu zpracovávaných dat a informací (účtovaných zdravotních výkonů, výnosové i nákladové části účetnictví, registru pojištěnců i registru smluvních zdravotnických zařízení, kontrolních a analytických údajů, technická řešení změn v platných právních předpisech apod. - viz též část 4. 5 této Výroční zprávy - Informační systém Pojišťovny), vyvolaly v roce 1995 nejenom nutnost provedení úprav programového vybavení a přechodu na novou verzi databázového systému ORACLE, ale především nutnost rozšíření kapacit informačního sytému Pojišťovny. Jeho základní konfigurace byla v roce 1995 rozšířena zejména pořízením dvou serverů (pro OP VZP ČR Praha-město a pro ÚP VZP ČR), nákupem pamětí RAM o kapacitě 7152 MB a disků o kapacitě 196 GB. Kapacita tzv. "malého informačního systému" byla rozšířena nákupem dalších osobních počítačů. Značné zlepšení komunikace uvnitř Pojišťovny přineslo dokončení realizace propojení informačního systému Ústřední pojišťovny VZP ČR a informačních systémů okresních pojišťoven, započaté v roce 1994.

V průběhu roku 1995 byly pořízeny nemovitosti (budovy s pozemky, pozemky nebo části budovy) pro okresní pojišťovny

započaty rekonstrukce objektů pro okresní pojišťovny

a uvedeny do provozu po stavebních rekonstrukcích objekty pro okresní pojišťovny