Osoba, od které je požadováno zajištění celního dluhu, si může vybrat, kterým ze způsobů uvedených v § 258 celní dluh zajistí. Celní orgány však mohou odmítnout navržený způsob zajištění celního dluhu, není-li slučitelný s řádným prováděním příslušného režimu. Celní orgány mohou určit, aby zvolený způsob zajištění celního dluhu byl dodržen v průběhu stanovené doby.
Zjistí-li celní orgány, že poskytnuté zajištění celního dluhu nezajišťuje tento dluh, nebo již není jisté, že dostatečně zajišťuje splnění celního dluhu ve stanovené lhůtě, bude vyžadovat od dlužníka dodatečné zajištění celního dluhu nebo nahrazení původního zajištění zajištěním novým.
(1) Zajištění celního dluhu nezanikne, dokud celní dluh není splněn nebo dokud by mohl ještě vzniknout. Bude-li celní dluh splněn nebo již nemůže vzniknout, zajištění zaniká. Je-li celní dluh, který by mohl vzniknout u zboží propuštěného do režimu s podmíněným osvobozením od cla zajištěn poskytnutím záruky a celní orgán neinformoval ručitele ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy měl být tento režim ukončen o tom, že nebyl ukončen, zaniká ručení uplynutím této lhůty.
(2) Byl-li celní dluh splněn částečně
nebo může vzniknout pouze jako část
zajištěné částky, na žádost
oprávněné osoby zanikne tomu odpovídající
část zajištění.
(1) Každá částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu (dále jen "částka cla") musí být celním úřadem vyměřena ihned poté, jakmile mu budou sděleny všechny údaje a předloženy všechny doklady potřebné pro jeho vyměření; vyměřené clo celní úřad zapíše do svých účetních dokladů. Vyměřené clo se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Stejně se postupuje u příslušenství cla, pokud je předmětem samostatného vyměření.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí
a) jestliže bylo dočasně zavedeno antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nebo
b) jestliže je dlužná částka cla vyšší než ta, která byla vyměřena na základě závazné informace o sazebním zařazení.
(1) Vznikl-li celní dluh přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu, jiného než dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, zapíše celní úřad částku cla do účetních dokladů ihned, jakmile byla vyměřena, nejpozději však druhý den následující po dni, kdy bylo zboží propuštěno. Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty. Tento zápis musí být proveden nejpozději do pěti dnů po uplynutí zmíněné lhůty.
(2) Stanoví-li celní předpisy, že zboží může být propuštěno jsou-li splněny podmínky, jimiž se řídí určení výše celního dluhu nebo výběr cla, provede se zápis v účetních dokladech nejpozději do dvou dnů po dni, kdy mělo být zaplaceno clo vyplývající z celního dluhu. Jestliže se celní dluh vztahuje k dočasnému antidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu, bude toto clo zapsáno v účetních dokladech nejpozději do dvou měsíců po nabytí účinnosti právního předpisu stanovujícího uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla.
(3) Vznikl-li celní dluh za jiných podmínek, než jsou uvedeny v odstavci 1, bude příslušná částka cla zapsána do účetních dokladů dne, kdy celní úřad může
a) vyměřit výši příslušného cla,
b) určit osobu, která je povinná toto clo zaplatit.
(1) Celní orgány mohou k ulehčení platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu povolit
a) odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
b) posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
c) zaplacení cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, ve splátkách.
(2) Celní orgány povolí odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo jejich zaplacení ve splátkách pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh.
Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty.
(1) Celní úřad může lhůtu k zápisu do účetních dokladů stanovenou v § 265 prodloužit
a) z důvodů zjednodušení účetnictví, nebo
b) nemůže-li celní úřad z důvodů hodných zřetele dodržet stanovené lhůty.
Prodloužení lhůty však nesmí přesáhnout 14 dnů.
(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 se nevztahují na případy, kdy je lhůta prodloužena z důvodů nehody nebo vyšší moci.
(1) Nebylo-li clo vyplývající z celního dluhu zapsáno do účetních dokladů v souladu s ustanoveními § 265 a 266 nebo byla-li do účetních dokladů zapsána nižší než dlužná částka cla, bude částka cla, která má být vybrána nebo zbývá k vybrání, zapsána do účetních dokladů do dvou dnů ode dne, kdy celní úřad může vyměřit dlužnou částku cla a určit dlužníka. Tato lhůta může být prodloužena v souladu s ustanovením § 266.
(2) Následný zápis v účetních dokladech se neprovede, jestliže
a) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů na základě pozdějšího rozhodnutí soudu,
b) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů zaviněním celního úřadu a osoba, která je povinna zaplatit clo, jednala v dobré víře a splnila všechny podmínky stanovené celními předpisy upravující podávání celního prohlášení.
(3) Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy, kdy celní úřad nemusí dodatečně zanést do účetních dokladů nižší částky cla než je částka cla vyměřená.
(1) Částku cla, zapsanou v účetních dokladech, sdělí celní úřad dlužníkovi.
(2) Zapsal-li deklarant částku cla do celního prohlášení pro informaci, nemusí celní úřad tuto částku cla sdělit, neodpovídá-li tato částka cla částce cla vyměřené celním úřadem. Rozhodnou pro propuštění zboží je částka cla zapsaná v účetních dokladech; ustanovení § 265 odst. 1 tím nejsou dotčena.
Jestliže byl celní dluh, jehož částka byla zapsána do účetních dokladů a případně sdělena dlužníkovi, v souladu s § 285 až 292 před zaplacením prominut nebo po zaplacení vrácen, opraví celní úřad částku zapsanou v účetních dokladech a případně i příslušné sdělení dlužníkovi.
(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 272 až 277, je clo splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad sdělil jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 265 odst.1 věta druhá, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby. Lhůta se automaticky prodlužuje v případech, kdy dlužník nemohl ve stanovené lhůtě clo zaplatit, protože mu byla částka cla sdělena příliš pozdě.
(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 272 až 277, je clo splatné ve lhůtě stanovené pro tyto způsoby ulehčení platby cla.
(1) Clo lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,
b) v hotovosti
1. poštovní poukázkou na příslušný účet celního úřadu,
2. osobám pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,
3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním pří kaze nařízeno jinak,
c) přeplatkem na jiném cle.
(2) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem spojů stanoví vyhláškou případy a způsob, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.
Za podmínek stanovených v § 273 až 275 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad úhrady cla.
Celní orgány odklad úhrady cla povolí, zajistí-li žadatel celní dluh.
Celní orgány mohou povolit odklad úhrady cla
a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla do účetních dokladů v souladu s § 265 odst.1 věta první, nebo
b) souhrnně, u všech částek cla zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265 odst.1 věta první, ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně, u všech částek, tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265 odst.1 věta druhá.
(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo ústně sdělil jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 265, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě stanovené v § 274.
Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,
b) v hotovosti
1. na příslušný účet celního úřadu,
2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,
3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním pří kaze nařízeno jinak,
4. šekem, jehož proplacení je zaručeno bankou,
c) přeplatkem na jiném cle, dani nebo poplatku vybíraném při do vozu.
Za podmínek stanovených v § 273 až 274 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
Celní orgány mohou povolit odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu
a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu do účetních dokladů, nebo
b) souhrnně, u všech částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsaných do účetních dokladů ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně, u všech částek, tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265.
Lhůta pro odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu může činit nejvíce
a) 30 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm.a). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí,
b) 16 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm.b) a c). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí.
(1) Lhůta pro odklad úhrady cla může činit nejvíce 30 dnů a stanoví se takto
a) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm.a), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla částka cla zapsána do účetních dokladů; postupuje-li se podle § 266, lhůta 30 dnů se sníží o počet dnů odpovídající počtu dnů nad dva dny, které jsou potřebné k zápisu do účetních dokladů,
b) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm.b), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy uplynula souhrnná lhůta. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídajících polovině souhrnné lhůty,
c) byla-li úhrada cla odložena podle § 274 písm.c), počíná lhůta běžet ode dne, kdy uplynula lhůta, během které bylo předmětné zboží propuštěno. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídající polovině počtu dnů příslušné lhůty.
(2) Je-li počet dnů uvedených v odstavci 1 písm.b) a c) liché číslo, rovná se počet dnů, které se odečtou od lhůty 30 dnů, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.
(3) Jsou-li lhůty uvedené v odstavci 1 písm.b) a c) stanoveny na kalendářní týdny nebo kalendářní měsíc, musí být clo, jehož úhrada byla odložena, zaplaceno
a) v pátek čtvrtého kalendářního týdne následujícího po týdnu, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na týdny,
b) šestnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo od ložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na měsíc.
(1) Nedoplní-li deklarant ve lhůtě stanovené celním úřadem celní prohlášení o předepsané údaje nebo nepředloží doklady nutné pro celní řízení, celní orgány nepovolí odklad úhrady cla, které je zapsáno v účetních dokladech v souladu s ustanovením tohoto zákona, vztahující se na přijetí neúplných celních prohlášení.
(2) Odklad úhrady cla však celní orgány mohou povolit i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže částka cla, která má být vybrána, je zapsána do účetních dokladů před uplynutím lhůty 30 dnů, která počíná běžet ode dne, kdy původní částka cla byla zapsána do účetních dokladů anebo, jestliže nebyla zapsána do účetních dokladů, ode dne kdy bylo přijato celní prohlášení vztahující se na předmětné zboží. Lhůta pro odložení úhrady cla však nesmí v těchto případech přesáhnout lhůtu, která by byla stanovena podle § 275, kdyby částka dlužného cla byla zapsána v účetních dokladech v době, kdy bylo podáno celní prohlášení na předmětné zboží.
(1) Na žádost může celní úřad povolit dlužníkovi posečkání cla nebo jeho zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý nedoplatek cla od dlužníka najednou, ne však na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje právo vymáhat nedoplatek cla.
(2) Povolí-li celní úřad posečkání cla nebo zaplacení cla ve splátkách, musí být celní dluh zajištěn. Zajištění však nebude požadováno, jestliže by to, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.
(3) Za dobu posečkání cla zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140% diskontní úrokové sazby ústřední banky České republiky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru.
(4) Celní úřad nemusí vyžadovat úrok, jestliže by jeho zaplacení, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.
Dlužník může částku dlužného cla zaplatit zcela nebo částečně i před uplynutím stanovené lhůty.
Třetí osoba může zcela nebo zčásti zaplatit clo namísto dlužníka.
(1) Za den platby se považuje
a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu dlužníka,
b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.
(2) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty celních úřadů vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu dlužníka byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu celního úřadu v hotovosti přijata. Pokud je účet celního úřadu veden u jiné banky než účet dlužníka, z něhož je platba prováděna, je povinna banka, která platbu uskutečňuje, převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet celního úřadu, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu celního úřadu v hotovosti. Banka, u které jsou vedeny účty celního úřadu, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit celnímu úřadu den, kdy došlo k odepsání platby z účtu dlužníka. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit celnímu úřadu úrok ve výši běžní diskontní sazby ústřední banky České republiky z částky včas nepřevedené.
(3) Pokud dá dlužník příkaz k úhradě cla a banka příkaz neprovede v den uvedený v příkazu z jiných důvodů než z nedostatku finančních prostředků na účtu dlužníka, ručí dlužníku banka. Úhrada cla má přednost před jinými úhradami.
(4) O dodržení postupů bank a pošt uvedených v odstavcích 2 a 3 je oprávněn se přesvědčovat místním šetřením celní úřad, v jehož prospěch byla platba uskutečněna, nebo celní orgán jím dožádaný.
(1) Nebylo-li clo zaplaceno ve stanovené lhůtě
a) je celní úřad oprávněn použít podle své volby všech stanovených prostředků, včetně exekuce, aby zajistil příslušnou platbu cla,
b) bude z nezaplacené částky cla vyměřen úrok z prodlení, který je příslušenstvím cla. Úrok z prodlení nesmí být nižší než úrok uvedený v § 277 odst.3.
(2) Celní úřad může od vybrání úroku z prodlení upustit jestliže
a) by vybrání úroku, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo
b) jeho výše nepřesáhne částku 100 Kčs, nebo
c) je clo zaplaceno do pěti dnů po uplynutí lhůty splatnosti.
(3) Celní úřad může odepsat nedoplatek na cle z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku, nebo je pravděpodobné, že by výtěžek vymáhání přesáhl náklady na jeho vymáhání. Stejně se postupuje, není-li sice nedoplatek na cle nedobytný, avšak jeho vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.
(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.
(2) Je-li proveden úkon směřující k vybrání nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl dlužník o tomto úkonu zpraven; nedoplatky cla lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným.
(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.
(4) Je-li nedoplatek cla zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení.
(5) Je-li nedoplatek cla zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku.
(6) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená dlužníkovi.
Celní dluh zaniká
a) zaplacením cla,
b) prominutím cla,
c) u zboží navrženého do režimu zahrnujícího povinnost zaplatit clo
1. prohlášením celního prohlášení za neplatné,
2. propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním nebo zničením se souhlasem celního úřadu nebo jeho zničením nebo nenahraditelnou ztrátou v důsledku jeho povahy nebo nehody nebo vyšší moci, anebo jestliže ho deklarant v souladu s § 233 přenechal ve prospěch státu,
d) následným propadnutím zboží ve prospěch státu nebo jeho zabráním, jestliže celní dluh vznikl v souladu s § 239 a zboží bylo zajištěno při jeho nezákonném dovozu.
Ustanovení § 283 písm.a) až c) se vztahují
přiměřeně i na zánik celního
dluhu uvedeného v § 253. Tento dluh zanikne, jestliže
byly zrušeny formality prováděné s ohledem
na preferenční sazební opatření
uvedená v § 253.
(1) Vrácením cla se rozumí vrácení již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla.
(2) Prominutím cla se rozumí rozhodnutí o zániku celního dluhu nebo prohlášení jeho zápisu v účetních dokladech za neplatné, jestliže ještě nebylo clo zaplaceno.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že tato částka cla nebyla nebo není dlužna v souladu s celními předpisy anebo byla zapsána do účetních dokladů v rozporu s § 267 odst.2.
(2) Celní úřad vrátí dovozní nebo vývozní clo, jestliže mu bude žádost podána ve lhůtě tří let od dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. Tuto lhůtu celní úřad prodlouží, jestliže z dlužníkem předložené evidence vyplývá, že dlužník nemohl žádost ve stanovené lhůtě podat z důvodu nehody nebo vyšší moci. Zjistí-li celní úřad skutečnosti uvedené v odstavci 1 sám, vrátí nebo promine clo z vlastního podnětu.
(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit další případy a podmínky, při jejichž splnění celní úřad vrátí nebo promine clo.
Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže platnost celního prohlášení byla zrušena v souladu s § 109 až 112, clo bylo zaplaceno a žádost o jeho vrácení byla podána příslušnou osobou ve lhůtě uvedené v § 111 a 112.
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní nebo vývozní clo, jestliže zjistí, že částka cla zapsaná v účetních dokladech se vztahuje na zboží, které bylo dovozcem odmítnuto vzhledem k tomu, že bylo vadné nebo neodpovídalo podmínkám smlouvy, na jejímž základě bylo dovezeno. Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před jeho propuštěním.
(2) Celní úřad vrátí nebo promine clo za podmínky, že
a) zboží nebylo používáno, s výjimkou počátečního použití nutného k zjištění vady nebo že neodpovídá smluvním podmínkám, a
b) zboží je vyvezeno zpět do zahraničí.
(3) Celní úřad na žádost oprávněné osoby povolí, aby bylo zboží namísto zpětného vývozu zničeno pod přímým dohledem celního úřadu nebo za účelem jeho pozdějšího zpětného vývozu propuštěno do režimu tranzitu nebo režimu uskladnění v celním skladu, anebo umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Pro uvedené účely se toto zboží pokládá za zboží zahraniční.
(4) Celní úřad nevrátí nebo nepromine dovozní clo, jestliže předmětné zboží ještě před podáním celního prohlášení, bylo dočasně dovezeno ke zkouškám, s výjimkou případů, kdy skutečnost, že je zboží vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy, nemohla být za normálních okolností zjištěna během těchto zkoušek.
(5) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li mu žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla dlužníkovi částka cla sdělena. Ve výjimečných a odůvodněných případech může celní úřad tuto lhůtu prodloužit.
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může celní úřad dovozní nebo vývozní clo vrátit nebo prominout i z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 286 až 288, zejména tehdy, byla-li by zaplacením cla vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.
(2) Celní úřad clo vrátí nebo promine z důvodů uvedených v odstavci 1, bude-li mu žádost podána do dvanácti měsíců ode dne, kdy částka cla byla dlužníkovi sdělena.
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může ministerstvo dovozní nebo vývozní clo, daně a poplatky vybírané při dovozu vrátit nebo prominout z důvodů hodných zřetele, jiných než uvedených v § 286 až 288.
(2) Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu mohou být vráceny nebo prominuty, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy bylo této osobě doručeno rozhodnutí, kterým byly vyměřeny.
(3) Jde-li o zboží, které nemá obchodní charakter může za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 clo, daně a poplatky vrátit nebo prominout celní úřad.
Celní úřad vrátí nebo promine clo, daně a poplatky vybírané při dovozu z vybraných druhů zboží, u kterých je podle zvláštního předpisu [§ 45 odst.6 a 7 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.] vracena daň za uskutečněné nákupy zboží a vybraných druhů služeb nebo které bylo prodáno na základě povolení ministerstva bez daně.
(1) Byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí.
Celní úřad dovozní nebo vývozní clo vrátí nebo promine pouze tehdy, je-li částka cla, která má být vrácena nebo prominuta vyšší než 100 Kčs Kč a byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla podána v souladu s § 286 až 288. Celní úřad může z důvodů hodných zřetele vrátit nebo prominout i nižší částku. § 291 (1) Vrátil-li celní úřad dovozní nebo vývozní clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí jestliže
a) rozhodnutí o vrácení cla nerealisoval do jednoho měsíce ode dne jeho vydání doručení,
b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla bylo po podání od volání prohlášeno za neplatné. Úrok bude zaplacen ode dne, kdy bylo odvolání podáno.
(2) Úroková sazba se rovná výši 140% diskontní úrokové sazby ústřední banky České republiky České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.
Celní dluh nezanikl a zápis v účetních dokladech je platný i nadále, jestliže byl celní dluh prominut omylem nebo příslušná částka byla omylem vrácena.
Celní předpisy poruší ten, kdo
a) nezákonně doveze nebo vyveze zboží,
b) uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu,
c) způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů,
d) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo ne pravdivých údajů,
e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením, zboží dočasně uskladněné, zboží, které bylo osvobozeno od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,
e) nedodrží podmínky stanovené pro zboží
1. propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením,
2. propuštěné do režimu vývozu,
3. propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití nebo se sníženou celní sazbou,
4. zajištěné k projednání celního přestupku nebo celního deliktu
5. dočasně uskladněné, nebo
6. umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,
f) padělá doklady o dováženém a vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu,
g) přechovává zboží uniklé celnímu dohledu,
h) poruší celní závěry,
i) předloží celním orgánům doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží nepochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat,
j) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží,
i)k) neuposlechne výzvy celního orgánu
nebo celníka nebo jinak jim brání při
výkonu jejich činnosti.