Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane ministře, dle informací ze sdělovacích prostředků si šéfové Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplatili odměny ve výši téměř 20 mil. korun, což připadá na jednoho cca částka 170 tisíc korun. Platy u ředitelů poboček byly zvýšeny na částku převyšující platy poslanců. Takto hazarduje VZP s finančními prostředky na straně jedné. Na straně druhé nemá VZP peníze na léky, nemocnice atd. Občané jsou rozhořčeny nad jednáním VZP vůči svým klientům. Nemusím snad ani připomínat skutečnost, že v některých případech jsou lékaři nuceni vybírat poplatky za ošetření svých pacientů jen proto, že VZP nemá finanční prostředky na lékařské ošetření. Pak jsou lékaři, resp. celá Lékařská komora nuceni ke stávkám. Pro příští rok se správní rada VZP nehodlá nijak omezovat. Bude zvyšovat mzdy o dalších cca 10 %, jak vyplývá, odměny tedy budou převyšovat částku 20 mil. korun. Rozhazování peněz klientů VZP, např. neuváženým nákupem dalších provozních budov pro VZP, jako hotel Flora a další, nejsou příliš levnou záležitostí a opět na to doplácí obyčejní lidé.

Ptám se vás, pane ministře, jaká opatření z hlediska financí - samozřejmě, že vím, že musíte ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva sociálních věcí učinit opatření vůči Všeobecným zdravotním pojišťovnám nebo jedné, popř. jaké sankce uděláte z hlediska financí.

Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má pan ministr Ivan Pilip.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, interpelace, která tady byla vznesena, se týká reakce na informaci, která byla tlumočena ve sdělovacích prostředcích a já chápu to, že při tom podání, jak vyzněla, zapůsobila velmi negativně a pokud by byla plně pravdivá, tzn. že by při výsledcích hospodaření VZP a při řekněme celkových diskusích o prostředcích směřovaných do zdravotnictví byly vyčleněny na odměny takto velké částky, že by to byla situace, která by vyvolávala řekněme minimálně pochybnosti o správnosti takového rozhodnutí.

Nicméně k této informaci se bezprostředně vyjádřilo vedení VZP s tím, že informace, která byla takto zveřejněna, nepostihuje plnou podstatu věci. Byla zpochybněna vedením VZP jak ta celková suma, tak vlastně okruh kolika lidem, kterým typům, na které stupně řízení, mezi kolik zaměstnanců se takto vyčleněná částka rozdělovala. Takže to jenom pro upřesnění podnětu pro vaši interpelaci, protože Ministerstvo financí není orgánem, který by bezprostředně řídil VZP a spíš rozumím tomu dotazu, že je směřován na mne proto, že konec konců hospodaření zdravotního pojištění vcelku se týká a dotýká hospodaření vlastně prostředků vybíraných na daních či jiných odvodech, které povinně platí občané.

Každopádně ale platí, že státní orgány, tedy ani Ministerstvo financí, ani vláda sama, nemohou bezprostředně zasahovat do hospodaření VZP. VZP má z některých zákonů, zejména zákona 551 z r. 1991, stanovena určitá pravidla na to, jak může které částky využívat a hospodaření pojišťovny je pod dozorem správních orgánů a dozorčí rady, které podléhají kontrole především Parlamentu. Takže proto musím říci, že zaprvé podle mých informací ministr zdravotnictví prověřoval správnost těchto podkladů, bral v úvahu, přešetřoval, nevím, s jakým závěrem, informaci, stanovisko vedení VZP k tomuto případu, ale zároveň, a to je podstatné, platí, že výsledky hospodaření VZP a plán hospodaření na další rok je předmětem schvalování Poslanecké sněmovny Parlamentu, čili že zde v těchto prostorách je možnost tuto věc s plnou pravomocí, kterou vláda ani žádné ministerstvo nemá, prověřit, stejně tak jako další principy rozdělování peněz z VZP.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance (děkuji za odpověď). Ano, děkuje pan poslanec za odpověď.

Nyní uděluji slovo panu kolegovi Milanu Loukotovi, aby přednesl svoji ústní interpelaci na ministra zahraničí.

Poslanec Milan Loukota: Pane předsedající, je bohužel smutným faktem, že Česká republika v současné době nemá ministra zahraničí. Postačí mi ale, pokud dostanu od budoucího ministra zahraničí odpověď písemně.

Nyní k samotné interpelaci. Pro diplomatickou službu ČR se každodenně vydává tzv. zpravodajský souhrn ČTK. Během svého působení v parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku jsem měl několikrát možnost se s tímto materiálem seznámit. Dle mého názoru se jedná o značně tendenčně zaměřený materiál ve prospěch ODS. Jako příklad uvedu vydání z 26. září t.r. Po prvních rádoby objektivních informacích zaujímá více než 30 % třetí strany zpráva rozpitvávající případ poslance ODA Češky ohledně vykrádání aut. Přitom např. o aktivitách vašeho kolegy Macka, které v té době vrcholily, ani půl slova.

Domníváte se, vážený pane ministře, že případ poslance Češky je natolik důležitý, že jej je nutno prezentovat našemu diplomatickému sboru? Potažmo se vás chci zeptat, kdo je za vydávání zpravodajského souhrnu odpovědný.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Opět konstatuji, že využijeme ustanovení odst. 7 § 111 jednacího řádu a pan ministr vám odpoví písemně.

Nyní uděluji slovo nebo měl bych udělit slovo panu kolegovi Pavlu Maixnerovi, je nemocen, čili uděluji slovo panu poslanci Jindřichu Neherovi, aby přednesl svoji ústní interpelaci na ministra dopravy a spojů Martina Římana.

Poslanec Jindřich Nehera: Pane ministře, i když tu už nejste, přesto vám chci sdělit, že už třetí týden se z vás snažíme dostat pravdivou odpověď o situaci ve věci změny počtu ředitelství Českých drah, ve věci změny článku řízení divize obchodně provozní. Pravdomluvnost není zřejmě vaší doménou. Železničáři, kteří velmi bedlivě sledují vaše odpovědi a nestačí se divit, sami si udělají vlastní úsudek. V této chvíli jsem přesvědčen, že z vás již nikdo solidní odpověď nevydoluje. A dokázal jste to tím, že jste zbaběle utekl, tak se své interpelace vzdávám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu Neherovi. Upozorňuji, že je 18.20 hodin, tedy čas, kdy je možno podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na člena vlády. Proto vyzývám nebo uděluji slovo panu kolegovi Rudolfu Šmucrovi, aby přednesl poslední ústní interpelaci na ministra životního prostředí Jiřího Skalického.

Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, pane nepřítomný ministře, to, že životní prostředí v České republice je velice špatné, je všeobecně známá skutečnost. Před rokem 1989 se na přírodu nebral žádný ohled, neboť cíle vládnoucích komunistů byly trochu jiné, než starat se o přírodu a zvelebovat naši vlast. Bezohlednost komunistů ve vztahu k přírodě byla úděsná.

Vláda České republiky v ní nadále pokračuje. Severní Čechy a severní Morava jsou toho jasným příkladem. Těžba uhlí a provoz chemických továren na severu Čech si vyžádaly krutou daň jak na lidech, tak na přírodě. Příroda, kde se nacházejí tyto objekty, připomíná měsíční krajinu. Lidé trpí různými chorobami dýchacích cest, které způsobují další zdravotní problémy. Ukládání různých chemických odpadů do odpadních skládek má za následek prosakování do spodních vod. Tato životadárná tekutina se dostává na náš stůl těžbou z artézských a klasických studní.

Pane ministře, ptám se vás, co vy a vaše ministerstvo v těchto případech děláte pozitivního.

Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Předpokládám, že i vy využijete příslušného paragrafu jednacího řádu k tomu, aby pan ministr vám odpověděl...

(Ministr Skalický přichází do sálu.)

Pan ministr životního prostředí se ujme slova.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Pane poslanče, dovolte, abych se vám omluvil za pozdní příchod a zároveň i za to, že teď nemůžu popadnout dech. Pokud to procedura jednání umožňuje a bylo by to možné, navrhoval bych, aby mě předběhl nějaký další kolega, já bych si to přečetl a odpověděl posléze. Je to možné?

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nejenom to neumožňuje, protože je 18.20 hodin, takže máte dvě možnosti, pane ministře. Bu" odpovíte ihned nebo do třiceti dnů.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Já zvolím cestu průběžného komentáře textu, který jste mi předal a doufám, že to bude odpověď dostačující.

Nevím, jestli je životní prostředí v České republice velice špatné. Je fakt, že není dobré. Je fakt, že jsme v roce 1989 byli podle dnešních hodnocení zřejmě zemí, která v evropském měřítku měla nejhorší životní prostředí vůbec. Vaše hodnocení toho, jak se choval komunistický režim k naší přírodě a k životnímu prostředí vůbec, pane poslanče, bezesporu sdílím. Nemohu však ale sdílet vaše tvrzení, že v této bezohlednosti komunistů nynější vláda České republiky nadále pokračuje. Já se domnívám, že např. právě publikovaná zpráva o vývoji životního prostředí v naší zemí za rok 1996, která hodnotí tento vývoj i v kontextu let 1990 - 1996, je jasným dokladem toho, o kolik se naše životní prostředí za tato léta zlepšilo. A zároveň - protože tato zpráva si neklade za svůj cíl pouze zdůrazňovat pozitivní jevy a tak říkajíc malovat věci na růžovo - tato zpráva konstatuje, co všechno ještě musíme udělat pro to, aby naše životní prostředí bylo stejně kvalitní, jak je obvyklé ve vyspělých ekonomikách, např. našich sousedů v západní Evropě, do jejichž společenství v krátké době chceme vstoupit.

Co se týká těžby uhlí, tady čelíme právě těm nejtěžším důsledkům minulého bezohledného chování a každý rozumný člověk v naší zemi jistě pochopí, že náprava v této věci - a týká se to především aglomerace severních a severozápadních Čech a dále pak aglomerace Ostravsko-karvinského revíru - bude bezesporu trvat celá desetiletí. Jde o problémy a o nápravu všech škod způsobených na krajině, kterou nelze zvládnout a napravit v řádu jednotlivých let.

Nicméně skutečnost, že zdravotní stav lidí žijících v tomto regionu je horší než v ostatních částech země, přestává pomalu platit. Poslední průzkumy ukazují, že pokud je zdravotní stav obyvatel např. v severních Čechách ještě horší než v ostatních oblastech republiky, tak převážným vlivem, který toto způsobuje, již není samo znečištěné prostředí, např. znečištěné ovzduší, ale spíše životní styl těchto obyvatel, jejichž sociodemografická struktura je poněkud jiná a řekl bych o něco horší, než v ostatních částech země.

Co se týká ukládání různých chemických odpadů do odpadních skládek, které má za následek prosakování do spodních vod, chtěl bych říci zhruba toto: Řešíme tento problém v zásadě po dvou liniích. 1. Vynakládáme obrovské prostředky na sanaci starých zátěží a na sanaci především starých skládek, ale nejenom skládek, a postupujeme při omezenosti našich finančních prostředků - protože do této oblasti vynakládáme řádově miliardy korun ročně, ale nemůžeme vynaložit najednou např. 100 miliard - tak, že nejdříve odstraňujeme ty zátěže a ty kontaminované půdy, které znamenají největší, nejvýznamnější riziko pro ohrožení spodních vod, na což vy ve své interpelaci poukazujete. Tou druhou linií, po které postupujeme, je nová koncepce odpadového hospodářství, která mimo jiné přinesla ten efekt, že v minulém roce byl tuším k 1. červenci zakázán provoz nezabezpečených skládek. Tyto skládky jsou od té doby postupně sanovány, poté, co už se do nich nesmí žádný odpad ukládat, a podle nových předpisů je zvlášť nebezpečný odpad nebo různé chemické odpady povoleno ukládat pouze na takové skládky, které jsou pro takový účel vhodné a také řádně zabezpečené.

Domnívám se tudíž, že ministerstvo v těchto oblastech, které jste vyjmenoval ve své interpelaci, dělá mnoho pozitivních kroků a že tyto pozitivní kroky vedou také k postupné nápravě našeho životního prostředí. A že to není úkol na několik let, ale na desetiletí je doufám zřejmé nám všem.

Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance - je spokojen s odpovědí? Děkuji. Konstatuji, že jsme ukončili tento bod. (Potlesk v části sálu.) Budeme se nyní věnovat bodu 101 schváleného pořadu. Prosím předsedu volební komise pana předsedu pana poslance Roberta Koláře, aby nás seznámil s výsledky voleb člena dozorčí rady Pozemkového fondu.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás nyní dorazil pesimistickou zprávou o volbě člena dozorčí rady Pozemkového fondu ČR, a to zprávou z druhého kola třetí volby.

K volbě bylo vydáno 164 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 164 platných i neplatných hlasovacích lístků a pro pana Milana Ekrta bylo odevzdáno 79 hlasů, pro pana Milana Kynčla bylo odevzdáno 71 hlasů, čili ani ve druhém kole nebyl nikdo zvolen, takže volba posledního člena dozorčí rady Pozemkového fondu ČR může proběhnout na některé z příštích schůzích na základě nově sestavené kandidátní listiny.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Konstatuji, že jsme tím projednali bod 101.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, na základě odpoledního rozhodnutí Poslanecké sněmovny přerušuji 15. schůzi sněmovny do 11. 11. 1997 na čas navazující bezprostředně na ukončení první části 16. schůzi sněmovny. Jak jistě víte, zbývá nám k projednání jeden jediný bod, a to bod 75, třetí čtení návrhu zákona o Komisi pro cenné papíry.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji vám do zahájení 16. schůze v úterý 11. 11. ve 14.00 hodin mnoho úspěchů. Na shledanou!

(Schůze přerušena v 18.30 hodin.)

***