Poslanec Josef Krejsa:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, můj dotaz je velice stručný. Chci se vás jen zeptat, zda mám rušení pošt, se kterým začal váš resort, pokládat za dovršení páté etapy transformačního procesu.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má ministr Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že určitě ne, pane poslanče, a odpověď bude rovněž velmi prostá, protože si nejsem vědom toho, že by Česká pošta, státní podnik, rušila své poštovny, své pobočky v míře, která by v období několika již uplynulých let a i v období následujícím - to mohu zodpovědně říci - přesahovala v každém roce jednotky, tedy nikoli ani desítky ani stovky. A pokud v některém zcela výjimečném případě dochází ke zrušení poštovny, což je vždycky v důsledku malého zájmu veřejnosti, malého obratu v takovéto poštovně, tak je služba veřejnosti zabezpečena jiným způsobem, jinou technologií, která vzhledem k programu motorizace poštovních doručovatelů a doručovatelek je mnohdy pro občany výhodnější, než tomu bylo doposud, protože jejich pošta přijde až do místa bydliště a nemusejí pro ni chodit na poštu. Takže co se týče pošt a poštoven, opravdu si nejsem vědom toho, zcela jistě, že by docházelo k masivnímu rušení poštoven. Jsou to jednotky, výjimečné případy na území celého státu.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan kolega Krejsa si přeje přednést doplňující otázku. Má slovo.
Poslanec Josef Krejsa:
Pane ministře, doplňuji bez jakékoli populistické komparace, protože je zde jistá shoda. V Kambodži za Pol Pota, jehož vláda, jak se jistě shodneme, je hodna totální kondemnace, začali rušením železničních tratí, pokračovali rušením autobusových spojů, rušením nemocnic, následovalo rušení škol. Pátou etapou u Pol Pota bylo rušení pošt. Jelikož jsme čtyřmi etapami Pol Potovy transformace zdárně prošli, ptám se, zda dovršujeme tu pátou? Na tu šestou etapu Pol Potovy transformace, genocidu obyvatelstva, se džentlmensky neptám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Ptám se pana ministra, zdali chce reagovat? Nebude reagovat. Nyní se ujme slova pan poslanec Rudolf Šmucr, aby přednesl svoji interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Připraví se potom pan kolega Sládek.
Poslanec Rudolf Šmucr:
Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, červenec byl pro podstatnou část Moravy měsícem apokalypsy a osobních tragédií. Daň nemilosrdnému vodnímu živlu byla veliká. Stála jak lidské životy, tak škody materiální, jež odborníci vyčíslili částkou převyšující 60 mld. Kč. Částka odpovídající celkovým škodám v těchto oblastech bude dle mého názoru známa až tehdy, kdy budou odstraněny všechny škody a provedena celková obnova a spočítány všechny škody. Tak teprve bude známa částka, která proti odhadované může být daleko vyšší.Pane ministře, Povodí Moravy jako správní orgán této oblasti spadá pod vaše ministerstvo. Ptám se vás, pane ministře, jaká preventivní opatření jste učinil, jestli jste vůbec jaká učinil, aby katastrofa, která v červenci postihla část Moravy a východních Čech, neměla tak děsivou účinnost a tak katastrofální následky?
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má pan ministr Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, otázka náhrady nebo kompenzace škod či snížení dopadů těchto škod je rozdělena do tří časových úseků. V tom krátkodobém je to do konce letošního roku, v tom střednědobém do r. 2000 a v dlouhodobém jsem předložil vládě materiál, který hovoří o perspektivních opatřeních, jejichž snahou je zamezit nebo snížit dopad případných dalších povodní. V tom krátkodobém programu do konce tohoto roku byly poskytnuty těmto podnikům prostředky v hodnotě necelé 1 mld. Kč, a to jak Povodí Moravy, Odry, tak částečně i Povodí Labe a jejich hlavní prioritou je odstraňování přímých škod a především zprůchodnění koryt hloubením koryt atd., aby nějaká menší voda na jaře nebyla velkou škodou.Co se týká střednědobého pohledu, předložil jsem vládě materiál, který předpokládá, že v roce 1998, 1999 a v roce 2000 v jednotlivých krocích budou v hodnotě řádu asi 5 miliard korun řešeny ty nejzávažnější škody, protože základní opravy koryt atd. je třeba samozřejmě také investičně připravit.
Zásadní materiál vidím materiál dlouhodobý, tzn. materiál, jehož ambicí je snížit dopad případných dalších povodní. A v materiálu, který jsem předložil vládě, se hovoří o třech zásadních věcech.
První je oblast chování subjektů v krajině. Zde chceme více tlačit nejenom na zemědělce, ale i všechny ostatní, aby formou, řekl bych, důslednějšího plnění osevních postupů, zatravnění v podhorských a horských oblastech, aby posilovali schopnost přírody zadržovat vodu - retenční schopnost.
Druhá oblast je stavební řád a územní plán. Zde jsem přesvědčen, že stát, vláda, ministerstva musí zpřísnit případnou výstavbu či povolování výstavby v zátopových oblastech.
Třetí oblast je předpokládaná výstavba vodohospodářských děl, ať už to jsou suché nádrže, tzv. poldry, nebo vodní nádrže ať už na řece Moravě, Odře či dalších. Tyto projekty jsou připraveny v hodnotě řádově 22 miliard korun a předpokládají vytvoření retenčního objemu pro záchyt případných přívalových vod na úrovni necelých 200 milionů kubíků vody. Je to, myslím, zásadní materiál, který samozřejmě je materiálem dlouhodobým. Doufám, že moje odpověď vás uspokojila.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi, táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku panu ministrovi? Ne, nechce.Nyní bych měl dát slovo panu kolegu Sládkovi, není zde přítomen, proto dávám slovo panu kolegovi Janu Vikovi, aby předložil svou ústní interpelaci na pana ministra Miloslava Výborného.
Poslanec Jan Vik:
Pane ministře, nevím, asi je to náhoda či shoda okolností, že poté, co převzala resort obrany právě vaše strana, tedy KDU-ČSL, se v resortu množí aféry, mj. se zmanipulovanými armádními zakázkami, praktikuje se podivná personální politika, časté jsou úniky informací, ztráty vojenského materiálu, nehospodárnost atd. atd. Krátce řečeno, všeobecný rozkladný proces intenzivně pokračuje.Nedávná záležitost s vývozem naváděcí části bojové hlavice SS 21 do Izraele jen potvrzuje obavy o kvalitu české armády, zejména obavy o kvalitu jejího řízení.
V rámci této závažné události, která by mohla svým způsobem znamenat ohrožení České republiky, nehledě na mezinárodní ostudu, si vám dovoluji položit několik otázek:
Můžete, pane ministře, potvrdit nebo vyvrátit informace o tom, že část naváděcí hlavice SS 21 byla za podivných okolností zapůjčena do Izraele? Stalo se tak na váš rozkaz či s vaším vědomím? Došlo k vývozu hlavice na rozkaz či s vědomím náčelníka generálního štábu? Je pravda, že jeden z hlavních aktérů vývozu hlavice podplukovník Andor Šándor má být povýšen? Má být povýšen za úspěšný vývoz vojenského materiálu do Izraele, tedy za špionáž proti České republice?
Závěrem mi dovolte, pane ministře, položit poněkud naivní otázku: Je nezbytně nutné, aby se osoby typu podplukovníka Kvašňáka a Šándora pohybovaly ve vojenské rozvědce naší země? Mimochodem, splňuje vůbec pan Kvašňák, který je zástupcem ředitele vojenské rozvědky, předpoklady a podmínky pro výkon funkce? Nebo má, jak bývá v kraji zvykem, nějakou výjimku?
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji, slovo má pan ministr Miloslav Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Pane poslanče, úvodní politické invektivy nechám bez povšimnutí. K vašim otázkám. První vyvracím, druhá se tím pádem stává bezpředmětnou, Andor Šándor je plukovníkem této armády. Poslední otázka je velmi osobní a je zbytečné na ni odpovídat. My si, pane poslanče, neporozumíme v těchto věcech.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance, zda chce doplňující otázku předložit? Ano.
Poslanec Jan Vik:
Pane ministře, dámy a pánové, já tedy nevím, čím jsem si zasloužil takovou reakci pana ministra na mé, myslím, velice konkrétní otázky. Je sice pravda, dostal jsem jasnou a konkrétní odpověď, že tedy nedošlo k vývozu či zapůjčení žádné hlavice Armády České republiky do Izraele. Já jsem rád, že to zaznělo, jsem rád, že to zaznělo a bude to zapsáno tady ve stenozáznamu a bude to moci býti panu ministrovi samozřejmě ve vhodné době předloženo.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan ministr nechce reagovat. Nyní by se měla slova ujmout paní kolegyně Vlasta Hrůzová, aby přednesla svoji interpelaci na omluveného pana ministra Rumla.
Poslankyně Vlasta Hrůzová:
Prosila bych o písemnou odpověď. Děkuji.Pane předsedající, dámy a pánové, ke dni 1. září 1996 odešlo z inspekce ministra vnitra podle našich informací 5 pracovníků, dlouholetých policistů. Z těchto policistů byli dva doktoři práv s dosaženým vzděláním na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Všichni tito policisté odešli pro názorové a profesní neshody s vedením inspekce ministra vnitra prezentovaným náměstkem kapitánem Jaucem a majorem Krejčím. Je pravdou, že na místa dvou odešlých doktorů práv byli po důsledném výběru vybráni a zařazeni do 11. platové třídy: Jedna policistka zařazena jako sekretářka se středoškolským vzděláním sloužící rok u policie a řidič ředitele inspekce ministra vnitra, který je pouze vyučen.
Pane ministře, ptám se vás, jak je prováděn profesní výběr do nejvyššího kontrolního útvaru dohlížejícího na trestnou činnost policistů a zda byste mohl předložit přehled o dosaženém vzdělání pracovníků inspekce ministra vnitra, samozřejmě nejmenný, a z toho, kolik pracovníků dosáhlo právnického vzdělání získaného na civilních fakultách.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Ještě jednou si jen nechám potvrdit, paní kolegyně, zda souhlasíte s tím, abychom využili v tomto případě § 111 odst. 7 jednacího řádu, aby pan ministr do 30 dnů vám písemně odpověděl? Ano.Nyní dávám slovo paní kolegyni Nývltové, aby přednesla svou ústní interpelaci na pana ministra životního prostředí Jiřího Skalického.
Poslankyně Radomíra Nývltová:
Vážený pane ministře, příčinou neustále se zhoršující ekologické situace a větší zátěže na Krkonoše může být mj. nedávno zrušené železniční spojení Trutnov - Svoboda nad Úpou. Tato trať byla jednou z ekologicky šetrných dopravních tepen do Krkonoš. Občané obcí se tak stali pouze rukojmím vedením Českých drah i státu, neboť byli postaveni před hotovou věc, a nepomohly blokády ani stovky podpisů pod peticemi.Zajímalo by mne, jak budete řešit neustále se zvyšující ekologickou zátěž na Krkonoše, která počátkem zimní sezony bude stále narůstat a sílit. Mám za to, že bychom si životní prostředí měli chránit a opatrovat pro další generace a ne s ním takto zacházet. Co hodláte coby ministr životního prostředí udělat pro to, aby byla příroda ušetřena a nenesla další následky díky nevhodnému rozhodnutí z generálního ředitelství Českých drah a jak daleko jste v této věci jednal s ministrem dopravy.
Mohlo by se stá, že místo přírody, která v této oblasti ještě zbyla, zůstanou jen holé kopce.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má pan ministr Jiří Skalický.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický:
Vážená paní poslankyně, jak jste sama ve své interpelaci uvedla, protestujete proti rozhodnutí, které učinila Správní rada Českých drah. Já musím přece jen na úvod své odpovědi konstatovat, že na rozhodování Správní rady Českých drah jako ministr životního prostředí mám velmi malý vliv. To je první poznámka.Za druhé - musím upřesnit vaši interpelaci v tom smyslu, že ono rozhodnutí neznělo tak, že by měly být zrušeny tyto dvě tratě, ale byl na nich zastaven provoz, resp. byl zaveden tzv. nulový jízdní řád osobní dopravy, a to v souladu se stanovisky okresních úřadů obou dotčených okresů.
Co se týče dopadů zastavení provozu osobní dopravy na dvou zmíněných tratích - jedná se jednak o trať Tanvald-Kořenov-Harrachov a jednak Trutnov-Svoboda nad Úpou - hodnotit jejich ekologický dopad není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Co se týče charakteristiky obou tratí, trať do Harrachova v oblasti cílové stanice prochází územím Krkonošského národního parku. To je území, které je v současné době - a to nezávisle na provozu železniční tratě - enormně zatíženo nákladní silniční dopravou směřující na hraniční přechod do Polska. Domnívám se tudíž, že skutečným ekologickým problémem této oblasti Krkonoš je diskuse o tom, zda se podaří nebo nepodaří převést nákladní kamionovou dopravu z hraničního přechodu v Harrachově jinam. Existence či neexistence osobní dopravy na velice specifické trati z Tanvaldu do Kořenova a Harrachova je z tohoto hlediska poměrně sekundární záležitostí. Trať do Harrachova je typickou horskou tratí, má extrémní stoupání - v úseku Tanvald-Kořenov je dokonce opatřena ozubnicí - a lze ji tudíž chápat spíš jako turistickou atrakci. Jako taková je také spíše využívána. Bohužel není a nemůže být z podstatných důvodů nijakým způsobem využívána pro nákladní dopravu, která by odlehčila oné těžce sužované silnici, která vede přes Harrachov do Polska.
Co se týče oné druhé trati, ta svou cílovou stanicí, kterou je Svoboda nad Úpou, do Krkonošského národního parku vůbec nezasahuje. Zrušení provozu na ní by teoreticky mohlo zvýšit počet automobilů, resp. autobusů pohybujících se v blízkosti parku, ale zároveň vzhledem k frekvenci provozu na této trati je třeba konstatovat, že nějaké významné negativní vlivy na životní prostředí je zde opravdu velmi obtížné konstatovat.
Nicméně postoj ministerstva životního prostředí v této věci je následující: V případě, že by České dráhy chtěly skutečně uvedené dráhy zrušit, čili nikoliv na nich jen zastavit dočasně dopravu, ministerstvo životního prostředí by v rámci příslušného řízení rozhodně vydalo nesouhlasné stanovisko a požadovalo by alespoň, pokud ne zanechání v provozu, takové řešení, které by umožnilo, aby tyto tratě byly nabídnuty v privatizaci, a to samozřejmě s určitým závazkem na nich i nadále zabezpečovat dopravní obslužnost a nikoliv tratě zavřít.
Naprosto podobný postup jsme zvolili - a úspěšně - v případě tratě do Žacléře, kterou původně České dráhy navrhovaly úplně zrušit. Díky našim připomínkám tato trať bude nabídnuta těm zájemcům, kteří budou ochotni ji nadále provozovat. To je všechno.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Nechce, je spokojena s odpovědí.Nyní dávám slovo panu kolegovi Petru Vrzáňovi, aby přednesl ústní interpelaci na pana ministra dopravy a spojů Martina Římana. Připraví se pan kolega Frank.
Poslanec Petr Vrzáň:
Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vážení hosté, dámy a pánové, vážený pane ministře, dnes jste přestřihnul pásku k nově vybudovanému úseku dálnice D5 - Sulkov-Rozvadov. Dálnice Praha-státní hranice se tak stává průjezdnou, bohužel s výjimkou obchvatu města Plzně, což je přibližně 20 km úsek. Domnívám se, že je to doslova neštěstím, a to z mnoha hledisek, že ministerstvo dopravy a spojů nedocílilo vybudování tohoto obchvatu přednostně.Jistě si dovedete velmi živě představit kalamitu, která čeká v brzké době občany Plzně. Žádám vás tedy, pane ministře, jménem všech Plzeňanů o to, abyste šířeji objasnil příčiny tohoto stavu a současně možná východiska z něj včetně reálných termínů k řešení.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má ministr Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane předsedající, pane poslanče, na úvod své odpovědi konstatuji - společně s vámi, pane poslanče - že i já pociťuji tíživou situaci v Plzni a že ani mne netěší, že úspěch, kterého jsme dosáhli, kterého dosáhl i tento stát ve svém závazku přiblížit se v budování kvalitní dopravní infrastruktury okolním zemím, je kalen tou skutečností, že na trase z Prahy na státní hranici s Německem v délce zhruba 150 km chybí tento necelých 20 km dlouhý úsek. Mimochodem připomínám, že od roku 1990 se na tomto úseku i s dnes otevřeným 60 km úsekem postavilo a zprovoznilo celkem 100 km dálnic.Jaké jsou příčiny toho, že ač se podařilo - jak jsem uvedl - postavit 100 km dálnic, těchto dvacet se nepodařilo? Je to dáno samozřejmě zejména administrativním procesem, který předchází každé stavbě a silniční nebo dálniční stavbě pak zejména, neboť se jedná vždy o velmi masivní zásah do území, ve kterém je vždy mnoho různých, mnohdy nebo většinou téměř protikladných zájmů. Území okolo města Plzně je samozřejmě velmi urbanizováno, velmi komplikované, komplikovanější než ostatní území na této trase.
Proto ministerstvo dopravy a jeho organizace - Ředitelství dálnic jako investor -od počátku úvah o dostavbě této trasy, která mimochodem byla zahájena již v roce 1977 osmikilometrovým úsekem mezi Prahou a Berounem - předpokládalo, že se z technických důvodů nepodaří samozřejmě všechny úseky uvést do provozu současně. Nejprve se podařila trasa z Berouna do Plzně, dnes se otevřela trasa z Plzně na státní hranice. Ministerstvo dopravy předpokládalo, že obchvat Plzně by mohl být dokončen zhruba v letech 1999 - 2000. Jak možná víte, na této trase obchvatu byla zahájena výstavba dvou mostů.
Na jaře loňského roku, tedy roku 1996, bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo dokonce právní moci, což představovalo dobrý základ v té době pro další řízení, stavební řízení a konečně zahájení stavby zhruba v příštím roce.
Nicméně na odvolání proti tomuto územnímu rozhodnutí byla podána skupinou účastníků řízení žaloba u Vrchního soudu v Praze, a Vrchní soud v Praze vydal rozhodnutí před několika týdny, kterým zrušil ono rozhodnutí o odvolání Ministerstva pro místní rozvoj, čímž způsobil právně situaci, že územní rozhodnutí není v právní moci a tudíž nelze na základě tohoto územního rozhodnutí vlastně pokračovat v přípravných pracích dále. Důvodem, proč Vrchní soud zrušil toto rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj bylo zejména, dle názoru soudu to, že došlo k porušení zákona na straně Ministerstva životního prostředí, které v rozporu se zákonem zaujalo souhlasné stanovisko na trasu, která neodpovídala úplně původní trase, na níž byla vypracována studie o vlivu staveb na životní prostředí. Jinými slovy, byla vybrána trasa, na které byly vypracovány veškeré posudky, tak, jak vyžaduje zákon. V průběhu dalšího řízení byla na základě požadavku orgánů zabývajících se životním prostředí požádáno, aby trasa z důvodu ochrany životního prostředí byla posunuta o minimální vzdálenost několika desítek metrů jižním směrem, a na tuto "novou" trasu, částečně modifikovanou bylo vydáno potom územní rozhodnutí. Tedy ta trasa se úplně nekryla s trasou, na kterou byl zpracován posudek o vlivu staveb na životní prostředí. A toto považoval Vrchní soud v Praze za porušení zákona, na základě kterého rozhodl. Chtěl bych v této souvislosti říci, že rozhodnutí Vrchního soudu je velmi precedentní v tomto okamžiku, je první tohoto typu, kdy soud takto přísně posuzuje vlastně jakoukoliv, v tomto případě velmi drobnou změnu, ke které došlo v průběhu dalšího řízení, a je třeba říci, že jsme se s tím doposud nesetkali.
Jak budeme pokračovat dále? My musíme jako investor samozřejmě respektovat veškeré zákonné předpisy, které v té oblasti platí a musíme naplnit rozhodnutí Vrchního soudu, tzn. musí být znovu posouzena podle všech předpisů, podle zákona na ochranu životního prostředí, podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí ta nová, mírně modifikovaná trasa. Musí proběhnout znovu toto řízení a poté může být vydáno modifikované územní rozhodnutí, a poté, co nabude právní moci, bude pokračováno v přípravě dále.
Na závěr musím konstatovat, že z našeho pohledu, z pohledu státní správy, se jedná o velmi nepříjemnou skutečnost nejen proto, že se zpož"uje výstavba obchvatu v Plzni, což je samo o sobě velmi nepříjemné, a já to potvrzuji, ale také proto, že to je výrazný zásah do stávajícího režimu přípravy jakýchkoliv staveb, nejenom dopravního charakteru, nejenom silničního, ale i staveb, které podléhají posouzení podle zákona o vlivu staveb na životní prostředí, protože jakákoliv změna proti tomu, co bylo zhodnoceno, jakákoliv drobná změna může být vykládána potom jako porušení toho, co bylo schváleno, a nutnost zahájit vlastně celý proces znova. Předpokládáme, že toto bude znamenat zdržení v řádu ne měsíců, ale jednoho či dvou roků. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Táži se zdali chce pan kolega Vrzáň panu ministrovi doplňující otázku ? Je tomu tak.
Poslanec Petr Vrzáň:
Já bych snad poděkoval panu ministrovi za odpověď. Je vidět, že je to velmi složitý problém. Jako poslanec volený za západočeský region mne tato záležitost eminentně zajímá a musím konstatovat a znovu bych vás chtěl požádat, zda byste neupřesnil časový termín možného řešení, i když jste naznačil, že se jedná o jeden rok. V tisku se objevily zprávy, že by mohlo jít o časový úsek delší. Chtěl bych vás znovu požádat, jestli byste se k tomu znovu nevrátil a případně neobjasnil ještě jiná variantní řešení. Protože, pokud jsem správně informován, v úvahu byla dána jeden čas i tzv. tunelová varianta. Ale ať už zvítězí jakákoliv varianta, domnívám se, že jakkoliv nechci snižovat význam tohoto nově otevřeného úseku Sulkov-Rozvadov, že přece jenom přednostně měla být řešena z ekologického, dopravně bezpečnostního hlediska právě ta část obchvatu města Plzně.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan ministr Říman se ujme slova, aby reagoval na doplňující otázku.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Děkuji za připomínku. Snad bych doplnil tu otázku o konstatování, že jsem si plně vědom toho, že o termínech, kdy bude postaven obchvat kolem Plzně, už toho v posledních 3-4 letech bylo řečeno hodně, a troufnu si říci, že ani v jednom případě nezůstal kámen na kameni, a to poslední rozhodnutí soudu samozřejmě tu stavbu dále posunuje.Já bych si prostě v tomto okamžiku, kdy vyhodnocujeme dopad rozhodnutí Vrchního soudu, protože není staré, je to několik týdnů a je to i poměrně komplikovaný právní problém, já bych si v tomto okamžiku, kdy stojím v roli investora - tzn. že Ministerstvo dopravy a spojů v případě těchto staveb stojí ve stejné řadě, jako kterýkoliv jiný stavebník, my jako investor nemáme žádné výhody, i když jsme státní orgán, proti komukoliv, kdo chce v tomto státě cokoliv postavit, tudíž jsme nuceni, logicky, je to správné, projít veškeré martyrium oněch těžkých správních koleček a administrativních řízení - já bych si netroufal odhadnout přesně termín, kdy bude moci být stavba zahájena.
Co však schopen jsem říci je, že od okamžiku, kdy budeme moci zahájit stavbu, kdy budeme moci kopnout, tak už to mohu říci poměrně velmi přesně: Délka výstavby nepřesáhne zhruba 3,5 roku. Ten 60 km úsek jsme postavili za 3 roky a 4 měsíce, takže tady ta míra přesnosti je velmi vysoká.
Trochu bych nesouhlasil s tím, že - i když vy jste to neřekl tak zcela jednoznačně - že ten dnes otvíraný úsek je úplně zbytečný - ne samozřejmě z hlediska dopravního, v tom se shodneme, - ale z hlediska dopadu na životní prostředí občanů. Na stávajících trasách, které dálniční úsek dneškem nahradí, což je Plzeň - Rozvadov, resp. Plzeň - Domažlice, leží samozřejmě celá řada obcí, městeček i měst, které si dnešním dnem velmi oddechnou.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji pane ministře. Nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Frankovi, aby přednesl svou ústní interpelaci na ministra Martina Římana. Připraví se pan kolega Petr Zajíc.
Poslanec Václav Frank:
Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové dovolte mi, abych položil panu ministru dopravy inženýru Martinu Římanovi tuto otázku. Pane ministře, v průběhu měsíce září letošního roku vydalo Generální ředitelství českých drah pokyn, kterým až do odvolání pozastavuje přístavbu hnacích kolejových vozidel do opraven Pars DNM, s.r.o.Šumperk, DYKO Kolín s.r.o., ŽOS Česká Třebová, a.s., ŽOS Nymburk, a.s. a ŽOS České Velenice s.r.o. Považuji tento postup za neuvážený krok, který v podstatě znamená vážné ohrožení další existence opravárenských závodů. Opatření je přičítáno jako přímý důsledek usnesení vlády ČR č. 209 z 27. srpna t.r., jímž vláda vyjádřila znepokojení ke zhoršení platební neschopnosti Českých drah. Táži se, pane ministře, jakými opatřeními jste naplnil usnesení vlády, kterým jste měl do 3. září t. r. předložit návrh řešení platební neschopnosti Českých drah, když i případnou bezúročnou půjčku u Konsolidační banky vláda neschválila.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan ministr Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, na první část interpelace bych odpověděl podobně jako na interpelaci ve věci obchodně-provozních ředitelství. Zkusme vzít na vědomí, že České dráhy jsou podnik jako každý jiný, že i ony mají své vedení, mají svůj rozum, mají své plány, svou politiku obchodní, podnikatelskou a že o jejich vnitřní struktuře, o jejich rozhodnutích, kam budou směřovat prioritně peníze, které si vydělaly - teď nemám na mysli státní dotace, samozřejmě o tom rozhoduje vláda - že v těchto oblastech, které souvisejí s každodenním životem podniku by měl podnik rozhodovat spíše sám, spíše ve své vnitřní struktuře, ve svých vnitřních orgánech, než na půdě parlamentu. A do této oblasti zcela jistě patří rozhodnutí podniku o tom, jakým způsobem, v jakých časových obdobích, v jakých termínech, v jaké kvantitě bude přistupovat k opravě kolejových vozidel. Samozřejmě s jediným cílem, aby kolejových vozidel bylo dost na síti podle potřeb dopravy, a aby byly provozuschopné a bezpečné.Co se týče druhé části vaší interpelace - já musím konstatovat, že nejste úplně přesně informován, protože česká vláda schválila před dvěma týdny půjčku Českým drahám ve výši 1 mld. 600 milionů korun na sanování pohledávek, které mají dodavatelé u Českých drah s tím, že tato půjčka poskytnutá Konsolidační bankou, nikoli bezúročná, ale s úrokem samozřejmě, bude v příštích letech - v letech 1999-2000 - placena de facto z prostředků Českých drah, resp. z provozní dotace, kterou Českým drahám poskytuje stát. Úroky budou hrazeny z výnosů privatizovaného majetku Českých drah, počínaje ještě letošním rokem. České dráhy, správní rada Českých drah přijala velmi tvrdá radikální opatření k ozdravění hospodaření tohoto podniku. Přijala je tak, jak jsem řekl na počátku, uvnitř sebe sama na základě vlastních rozhodnutí, na základě vlastních zjištění, kde lze ušetřit a kde nikoli tak, aby byl zachován chod celé instituce. A my předpokládáme, že počínaje příštím rokem České dráhy změní křivku svého hospodaření, která doposud v těch uplynulých letech směřovala dolů, stále hlouběji do červených čísel a že se v průběhu několika let z těchto červených čísel, budou-li tato opatření realizována, vymaní. Samozřejmě, že tato opatření jsou a budou v mnoha směrech velmi nepopulární, že zasáhnou jak vlastní podnik uvnitř, zaměstnance, zasáhnou rovněž přepravce, kteří používají služeb Českých drah. Dotknou se každého z nás, ale je to jediná cesta, nechceme-li, aby České dráhy jako podnik, státní podnik, neustále klesaly hloub a hloub. Já samozřejmě předpokládám, že tato nepopulární opatření budou trvale na pořadu interpelací tohoto parlamentu, protože jsou to opatření nepopulární a budeme se jimi zabývat asi ještě hodně dlouho do té doby, než se České dráhy stanou prosperujícím podnikem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka
: Děkuji. Táži se pana poslance, chce-li položit panu ministrovi doplňující otázku? Je tomu tak, slova se ujme opět pan kolega Frank.
Poslanec Václav Frank:
Pane ministře, děkuji za odpověď. Já s vámi souhlasím v tom, že České dráhy mají svůj rozum, mají svoji hlavu, mají svůj management, nicméně se domnívám, že i přesto ty výsledky jsou takové, jaké jsou. Nicméně si dovolím tvrdit a je všeobecně známo, že jenom pohledávky ze strany Českých drah zprivatizovaným železničním opravnám za opravy vozidel činí po lhůtě splatnosti 1 mld. korun, což je více než polovina ročního objemu prostředků, plánovaných na opravy vozidel ročně. Pokud tato částka, o které jste hovořil, byla Českým drahám uvolněna, tak bych vás chtěl požádat, abyste osobně dohlédl na to, aby prostředky šly opravdu tam, kam mají jít. Mám vážné podezření, že katastrofální platební neschopnost provází existenční problémy, což může do budoucna souviset s propouštěním potřebných odborníků a možná i následný kolaps Českých drah, jako celku. Já tento postup, pokud by se takto postupovalo dále, považuji mimo jiné za přímé ohrožení bezpečnosti provozu na Českých drahách a přímé ohrožení i bezpečnosti cestujících. Za odpověď děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Ano, pan ministr dopravy a spojů Martin Říman bude reagovat.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane poslanče, já bych vás chtěl ubezpečit, že bezpečnost provozu jako takového je vždy na prvním místě jakýchkoli úvah a že žádné opatření není koncipováno tak, že by snižovalo bezpečnost provozu na železnici, o čemž mimo jiné svědčí i mírný pokles nehod na drahách v několika po sobě jdoucích letech. Co se týče alokace prostředků, které v současné době jsou uvolňovány pro České dráhy, ať už ze státního rozpočtu nebo z vlastních aktivit Českých drah, tak vás mohu ubezpečit, že jsou a budou přednostně směřovány do plnění závazků, které České dráhy mají k podnikům, včetně podniků, o nichž jste se zmínil.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo panu kolegovi Petru Zajícovi, aby přednesl ústní interpelaci na ministra Josefa Luxe. Pan kolega tady není.Nyní dávám tedy slovo panu poslanci Oldřichu Vrchovi, aby přednesl svoji ústní interpelaci na ministra financí Ivana Pilipa.
***