Poslanec Josef Krejsa:
Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení přítomní kolegové, dosud neunavení důvěrou svých voličů. Již federální parlament schválil přistoupení naší republiky k tzv. Úmluvě o televizi přesahující hranice státu. Pokud jsem jako člen masmediální komise od svých poradců správně informován, jde o zásadní a nezbytný krok k souladu naší legislativy s masmediální legislativou Evropské unie, a to i v případě, že do ní nevstoupíme. Tento závažný problém však záhadným způsobem zmizel z transformačního jeviště někam do propadliště, zřejmě kompetentní osoby kompetentního resortu dospěly k názoru, že se do Evropské unie dostaneme i jinými kanály, než televizními.Ptám se dle mého názoru toho nejpovolanějšího, zda k této úmluvě přeci jen přistoupíme, a pokud ne - a nejde o disimulaci - zda by se ona poloha mrtvého brouka nedala s úspěchem použít i při případném vstupu do NATO.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má předseda vlády Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Nejsem znalcem Evropské úmluvy o televizi přesahující hranice státu z roku 1989, bylo by lepší, aby pan poslanec interpeloval ministra kultury, jehož je to úkolem. Chtěl bych říci, že touto věcí se vláda zabývá. To, že jsme k této úmluvě ještě nepřistoupili, má své důvody jak vnitropolitické, tak zahraničněpolitické nebo důvody vnější. U nás je problémem to, že není možno přistoupit k této úmluvě proto, že by to mělo dopad na právní řád, a proto je třeba doupravit některé zákony, které si to vyžadují. Vláda na tom pracuje a byly zahájeny práce na návrzích těchto legislativních úprav. Například v červnu vláda projednala novelu autorského zákona apod. Takže to je důvod domácí.Důvod zahraniční je trochu podobný, jako před chvílí diskuse o Evropské sociální chartě, protože právě v tuto chvíli tato úmluva, Evropská úmluva o televizi přesahující hranice státu, prochází novelizací, je k ní zapracováván dodatkový protokol, a proto se vláda rozhodla, že nebude přistupující proceduru dělat dvakrát, k původní úmluvě a znovu k dodatkovému protokolu, a rozhodla se, že to udělá najednou, až bude právě tento protokol dokončen. Což, pokud tomu rozumím, bude do konce roku 1997.
My předpokládáme, že po schválení dodatkového protokolu k této úmluvě Ministerstvo kultury zpracuje a počátkem roku 1998 předloží návrh na podpis Evropské úmluvy vládě a parlamentu, takže myslím, že zase nic specifického a dramatického v tom není, a určitě si nemyslím, že by nám něco utíkalo.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce doplnit. Nechce.Nyní dávám slovo panu poslanci Milanu Loukotovi, aby přednesl svoji ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se pan kolega Krampera.
Poslanec Milan Loukota:
Vážený pane premiére, počátkem příštího roku budou Parlamentním shromáždění Rady Evropy voleni noví soudci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jeden z těchto soudců bude i z České republiky. Zajímá mě, jakým způsobem probíhá výběr kandidátů pro tuto jistě odpovědnou, současně však i velmi dobře honorovanou funkci. Pro úplnost dodávám, že se jedná o plat 1 milion 110 tisíc francouzských franků ročně. To uvádím obzvláště s ohledem např. na postoj Velké Británie, kdy vláda Spojeného království již po tři měsíce inzeruje ve všech významných denících tuto skutečnost, kdy vyzývá případné zájemce k přihlášení se ke konkursu.Vážený pane premiére, chci se vás tedy otázat, jak postupuje naše vláda v tomto případě. Tedy, jak vláda došla k trojici doktorů práv - pánů Jungwirtha, Muchy a Šturma, tedy seznamu jmen, který má Česká republika k 14. listopadu předložit do Štrasburku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Mně zaujalo, že si pan poslanec neomylně v této věci vybral právě ten roční příjem tohoto soudce v novém Evropském soudu pro lidská práva, ale musím se přiznat, že když jsem dostal tento podkladový materiál, tak jsem si této částky také povšiml, a je to evidentně částka poněkud převyšující platy v České republice.Já musím říci, že zatím je to v rovině nikoliv jednání vlády, zatím je to v rovině jednání několika ministerstev. U nás gesci na to má Ministerstvo zahraničních věcí spolu s Ministerstvem spravedlnosti. Vláda o tom ještě nejednala a vláda se teprve v této věci dostane do hry.
Chtěl bych sdělit panu poslanci, že ministerstvo zahraničí se koncem září letošního roku obrátilo na představitele justice, advokacie a akademických kruhů se žádostí o sdělení jmen a zaslání životopisů kandidátů, kteří jsou jim známi z jejich odborné praxe, a to do 15. října. Osloveni byli : Ministryně spravedlnosti, předseda ústavního soudu, předseda Nejvyššího soudu, nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Západočeské univerzity v Plzni a ústav státu a práva. Tyto instituce nám daly své návrhy. Do dnešního dne obdrželo Ministerstvo zahraničních věcí návrh na celkem 6 kandidátů a po konzultacích s Nejvyšším soudem, ústavním soudem a Ministerstvem spravedlnosti sestaví seznam tří kandidátů, pokud já jsem informován; možná, že pan poslanec je informován dále, tak nevím, jestli ten proces už proběhl nebo neproběhl, s tím, že následně bude neoficiální seznam těchto tří kandidátů zaslán do Rady Evropy s výhradou, že ještě bude podléhat definitivnímu vnitrostátnímu schvalování, bude konzultován s delegací Parlamentu České republiky a v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, které bude soudce volit. Teprve potom bude vypracován konečný návrh a ten bude odeslán generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Takže to je postup, který byl zvolen v této pro nás nové věci v České republice.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce předsedovi vlády položit doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Milan Loukota:
Vážený pane premiére, s ohledem na vaši odpověď se chci dotázat, kdy se vláda hodlá zabývat tímto seznamem kandidátů, a to podotýkám s ohledem k dnešnímu datu, kdy máme 6. listopadu a jak jsem ve své otázce podotkl, do 14. má být tento seznam předložen ve Štrasburku, aby se o něm mohlo ve Štrasburku jednat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Já se přiznám, že opravdu bezprostředně nevím a uvědomuji si, že ten termín, byl 20. října jako předběžná varianta. Ale států, které toto odeslaly, je zatím malá menšina, takže termín je do 14. listopadu. Opravdu nevím a tuto věc opravdu budu muset nějak zařídit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Nyní dávám slovo panu kolegovi Zdeňku Kramperovi, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se paní kolegyně Kořínková.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Děkuji, pane předsedající. Dalším případem, jímž se zabývá policie a který se rovněž dotýká významných osobností Občanské demokratické strany, je 50mili—nová ztráta První městské banky spojené se sázkovou hrou Televizní ruleta. Hru provozovala od 17. května do 17. července loňského roku v České televizi společnost DANYFF GROUP založená v červnu 1995 za účelem koupě zboží a jeho dalšího prodeje a provozování reklamní činnosti. Vloni 30. dubna byl předmět činnosti změněn na provozování sázkové hry TV ruleta. Místopředsedkyní představenstva společnosti byla paní Jana Vašková, osobní daňová poradkyně pana Václava Klause. DANYFF získala 24. ledna 1996 licenci od Ministerstva financí k provozování sázkové hry. V loni 3. května složila další firma DANWELL a.s., založená 4 dny před tím 26. dubna, na zvláštní účet u První městské banky 10 mil. korun jako zákonem požadovanou jistotu. Až 14. 5., tedy 3 dny před plánovaným zahájením hry poslala První městská banka Ministerstvu financí oznámení o tom, že jistota byla složena nikoli DANNYFFEM, ale DANWELLEM, a že vklad je možné vypovědět pouze se souhlasem ministerstva. Příslušný odbor Ministerstva financí sice upozornil, že zákon požaduje, aby jistotu složil přímo provozovatel, ale nakonec hru povolil. 50milionový úvěr na rozjezd hry poskytla První městská banka. Tuto částku vyplatila bez řádné úvěrové smlouvy a pouze proti ručení směnkami firmy DANWELL, která peníze následně přelila do DANYFFU. Nedlouho poté ruleta potichu zmizela z obrazovky. První městské bance po ní zůstala nedobytná pohledávka 50 mil. korun, státnímu rozpočtu do dnešního dne nevyčíslená a utajovaná ztráta v podobě neodvedených poplatků za provozování sázkové hry. Vzhledem k tomu, že okolo celého případu figurují samí vaši v nejvyšších stranických funkcích postavení kolegové, včetně primátora Jana Koukala, ptám se vás, zdali jste o podobných případech vašich stranických kolegů informován a co těmto aktivitám jako předseda vlády říkáte.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Já pana poslance zklamu. Já k tomu opravdu neříkám nic. Nejsem zmocněn něco říkat a také o tom opravdu nic nevím. První městská banka je bankou, která byla založena pražským zastupitelstvem v roce 1993. S vládou nemá tato banka absolutně nic společného. Myslím, že by bylo vhodné, aby váš zástupce v pražském zastupitelstvu interpeloval v Praze vedení pražské radnice, aby tato věc byla vyjasněna v rámci obecního či Městského zastupitelstva našeho hlavního města. Opravdu jako předseda vlády nemám sebemenší znalosti, informace o této věci a tak je naprosto zbytečné, abych se je pokoušel z novinových článků, či nevím z čeho získávat, abych se pokoušel v této kauze orientovat. Nemám na to žádný názor a prohlašuji, že mě se to opravdu netýká.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji předsedovi vlády a ptám se pana poslance, chce-li položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Musím položit doplňující otázku, protože bohužel si myslím, že se Vás to týká, protože toto vše je prováděno za peníze daňových poplatníků, kterými občané jsou. Hlavní město Praha dostává na svůj provoz peníze ze státního rozpočtu, kterého jste vy hlavním správcem. Proto byste se právě vy měl zasadit o ukončení podobných praktik. Vždyť První městská banka byla založena z peněz daňových poplatníků přímým vkladem na její zřízení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan předseda vlády chce reagovat.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Musím opakovat to, co jsem řekl. Tato banka nebyla založena ani vládou, tato banka nebyla založena ani soukromým kapitálem. Tato banka byla založena samosprávou hlavního města Prahy a vláda nemá sebemenší šance do těchto rozhodování zasahovat. Pro mne je to vnější sdělení, o kterém opravdu nic nevím a opakuji panu poslanci, že je zbytečné mě v této věci interpelovat. A jestli někdo kontroluje bankovní sféru, znovu opakuji není kontrola bankovní sféry, není dozor nad bankami svěřen vládě. Dozor nad bankami je svěřen jedině a výlučně České národní bance.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Nyní bych rád dal slovo paní kolegyni Kořínkové, panu kolegovi Sládkovi, panu kolegovi Maixnerovi, ale protože ani jeden z nich není v současné době ve sněmovně, nezbývá mi než dát slovo panu kolegovi Vikovi.
Poslanec Jan Vik:
Pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás ve věci věrohodnosti politiky Německa vůči České republice.Je podle vašeho názoru věrohodná německá politika, když Německo stále živí a platí královské důchody německým válečným zločincům, kteří páchali své zločiny mimo jiné také na území Československa či České republiky ať již jako gestapáci, nebo jako příslušníci jednotek SS. Vezměme konkrétní poslední případ terezínského dozorce Mallotha, který by měl za své zločiny pykat zde v České republice a Německo nám jej dosud nevydalo a jistě tento terezínský vrah není jediný. Jak můžeme, pane premiére, důvěřovat Němcům a Německu, které se dosud nedokázalo zbavit své nacistické minulosti a kryje své válečné zločince, kterým jak jsem uvedl vyplácí královské důchody, přičemž českým obětem německého nacismu dosud SRN nevyplatila ani korunu? Hodlá vaše vláda vyvinout ve věci vraha Mallotha nějakou iniciativu a důrazně žádat vládu Spolkové republiky Německo o jeho vydání?Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Nevím, jestli mám povinnost odpovídat na tyto provokativní a provokující dotazy. Úvahy o tom, jestli se Německo vypořádalo nebo nevypořádalo se svou nacistickou minulostí považuji za naprosto zcestné, naprosto falešné a nehodlám na tyto otázky, nebo falešné otázky vůbec se pokoušet panu poslanci Vikovi odpovídat. Nehodlám diskutovat o tom, jestli ten či onen pobírá královský důchod či nekrálovský důchod. Myslím, že by bylo dobré, kdybychom se při interpelacích věnovali otázkám, které mají smysl diskutovat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji předsedovi vlády. Přesto se táži poslance Vika, zdali chce přednést doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Jan Vik:
Já si nemyslím, že by moje otázky byly nějakým způsobem provokativní. Myslím si, že by vláda České republiky měla mít starost o to, že někde vedle v sousední zemi žijí v klidu váleční zločinci, kteří páchali své zločiny na občanech Československé republiky.(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan předseda vlády nechce reagovat. Upozorňuji vás, paní poslankyně a páni poslanci, že je již 16.50 hodin, takže tato interpelace byla podle platného jednacího řádu na pana premiéra poslední. Já mu děkuji. Tím jsme vyčerpali tento bod, protože uplynul čas vyměřený na přednesení interpelací na předsedu vlády České republiky. Dovolte mi, abych využil této pauzy k tomu, abych vám připomenul omluvy ministrů na dalším jednání, a to písemné omluvy pánů ministrů Stráského, Rumla a Vodičky. Zároveň vyzývám pana poslance Josefa Houzáka, vylosovaného na 21. místě, aby se připravil k přednesení interpelace na ministra obrany pana ministra Výborného ve věci mimořádného vojenského cvičení, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády České republiky na interpelace poslanců. Prosím o posečkání do 17.00 hodin.Děkuji za pochopení.
(Schůze přerušena v 16.52 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 16.59 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Dámy a pánové, zahajujeme další část ústních interpelací na členy vlády. Žádám pana kolegu Josefa Houzáka, aby přednesl interpelaci na ministra obrany pana Miloslava Výborného. Připraví se pan poslanec Nehera, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Římana.
Poslanec Josef Houzák:
Pane předsedající, pane ministře, ve dnech kolem 15. října se uskutečnilo dle informací, které proběhly v tisku, ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště (více známém pod názvem Doupov) mimořádné ukázkové vojenské cvičení za nezvykle silné bojové síly, při účasti druhé brigády ze Sušice, včetně letecké podpory dvou letadel SU. Svým rozsahem a nasazením se jednalo o jedno z největších cvičení od roku 1989 na českém území.Jestliže se jednalo o cvičení, jehož cílem byla ukázka pro veterány USA, pak vznáším dotaz: Jakým ekonomickým způsobem ovlivnilo již tak vážnou ekonomickou situaci v resortu obrany toto mimořádné ukázkové cvičení, které nebylo součástí plánované přípravy naší armády a jakým způsobem toto cvičení ovlivnilo odbornou přípravu našeho velitelského kádru v naší armádě?
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slovo má pan ministr Miloslav Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Pane poslanče, vaše interpelace byla nazvána v písemném podkladu, který jste svou přihláškou učinil na počátku této schůze, jako "Interpelace ve věci mimořádného vojenského cvičení". Takto jste také před chvílí hovořil.Já bych Vám především rád dal informaci o tom, že institut mimořádného cvičení není v našem současném právním řádu nikterak zakotven a platný branný zákon vymezuje pouze tři druhy vojenských cvičení: cvičení pravidelné, cvičení dobrovolné a cvičení výjimečné.
Výjimečné cvičení konkretizuje branný zákon ve svém ustanovení §39 odst. 7 takto: "Zavádějí-li se nové bojové prostředky nebo vyžadují-li to důvody výcvikové, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytné potřeby. Povolání vojáků v záloze v rozsahu přesahujícím průměrný počet dvou ročníků narození vyžaduje předchozího schválení vlády České republiky. Výjimečné cvičení se podle možností započte do úhrnné doby cvičení."
Chci Vás ujistit, že pro rok 1997 nebylo plánováno ani provedeno žádné výjimečné cvičení ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance Houzáka, zdali chce přednést doplňující otázku na pana ministra. Je tomu tak. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Houzák:
Já chci především poděkovat za odpověď, které se mi dostalo s ujištěním, že je to tak jak byla tato odpověď řečena. Budu nucen se obrátit na ty informace, které proběhly především v Mladé frontě DNES, která o tomto cvičení přinesla své informace včetně fotodokumentace tohoto cvičení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan ministr Výborný chce reagovat.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Mluvil jste, pane poslanče, o mimořádném cvičení a o výjimečném cvičení. Ve své odpovědi jsem Vám vysvětlil, že mimořádné cvičení v našem právním řádu neexistuje, a tudíž ani v praxi a že žádné výjimečné cvičení, jehož definici jsem Vám přečetl ze zákona, nebylo ani plánováno ani provedeno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Neherovi, který byl vylosován na 22. místě k přednesení interpelace na ministra dopravy a spojů Martina Římana.
Poslanec Jindřich Nehera:
Pane ministře, realizaci záměrů ředitele Sosny umožnila správní rada Českých drah opravdu podivně. Na svém zasedání dne 11. července 1997 se zabývala studií restrukturalizace řídících míst na úrovni OPŘ. Ředitel Sosna konstatoval, že změnou v počtu sídel OPŘ nedochází k organizační změně, ale pouze ke změnám v počtu a sídlech řídících míst. Poté správní rada Českých drah měla odhlasovat změnu statutu Českých drah, spočívající ve vypuštění názvu sídel OPŘ. Prvním hlasováním správní rada tento záměr neschválila. Ihned po hlasování ing. Sehoř navrhl revokaci usnesení a správní rada revokovala své předchozí zamítavé hlasování. Správní rada tím vlastně přenesla odpovědnost za zrušení OPŘ v Českých Budějovicích, Hradci Králové, České Třebové a Olomouci na generálního ředitele Sosnu.Podle názoru mnoha odborníků realizace záměrů ředitele Sosny přinese destrukci systému řízení železniční dopravy, obchodních činností, negativně ovlivní kontrolní činnost a kritickou ekonomickou situaci Českých drah.
Pane ministře, ptám se vás, co vedlo ing. Sehoře k návrhu na revokaci usnesení správní rady Českých drah ohledně redukce počtu řídících míst středního článku řízení divize obchodně provozní.
Za druhé se ptám, k čemu slouží správní rada Českých drah, když odmítne odpovědnost za chybné rozhodnutí generálního ředitele Sosny. Proč je tiše trpěno rozhodnutí, které je ekonomicky, politicky i sociálně zcela nejhorší zvolenou variantou?
Chtěl bych pana ministra ještě požádat, aby se vypjal k mimořádnému výkonu a odpovídal podle pravdy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Slova se ujme pan ministr Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve poznámku k poslední větě pana poslance. Já vždy odpovídám podle pravdy a i když vím, že tento pultík snese leccos, vyprosil bych si podobné invektivy. Nebudu to dále rozebírat.Pokud jde o předmět interpelace, je skutečně s podivem, jak republikánská strana projevuje v současné době naprosto eminentní zájem o změny ve struktuře Českých drah, které jsou vyloženě organizačně technického rázu. Já odpovídám v průběhu tří týdnů na třetí tutéž interpelaci z řad poslanců Vaší strany a nedosti na tom - stejnou interpelaci obdržel před dvěma týdny i pan premiér Klaus. Kdyby toto byl největší a zásadní problém naší železnice - jak by se z množství interpelací na toto téma mohlo zdát - tak bych byl šťastným ministrem dopravy. Bohužel tomu tak není. Problémy jsou úplně jinde než v této oblasti a jsou daleko hlubší.
Jak jsem uvedl, na tuto interpelaci jsem už odpovídal několikrát. Dnes bych snad zdůraznil ten moment, že se jednalo o vyloženě organizačně technickou změnu na Českých drahách a České dráhy tak jako každý jiný podnik (nejen v tomto státě, ale na celém světě) musejí neustále přemýšlet o tom, jaká struktura řízení, jaká struktura organizace je ta nejvýhodnější, nejefektivnější a nejracionálnější. Jak už jsem řekl minule, touto změnou došlo ke snížení počtu administrativních pracovníků o téměř 500 s úsporou v řádu desítek milionů korun. Už jsem tady o tom několikrát hovořil. Stejně jako každý jiný podnik, i České dráhy se musejí takto chovat. Kdyby se tak nechovaly, kdyby nehledaly ony cesty k úsporám, bylo by to velmi špatně.
Snad bych ještě zdůraznil znovu tu skutečnost, že počet devíti obchodně provozních ředitelství, tedy středního článku řízení podniku České dráhy není žádná historická léty osvědčená tradice. Nehledě na to, že i kdyby byla, tak víme dobře, že v čase - jak se mění okolí - se musí měnit i podnik.
Devět obchodně - provozních ředitelství bylo zřízeno poprvé na Českých drahách v roce 1993. Předtím tady byly tři ústřední články řízení Praha, Plzeň, Olomouc, resp. za federace ještě Bratislava, tedy čtyři. Je zcela evidentní, že za současného stavu výkonů železniční dopravy po rozdělení republiky byl tento počet poměrně nadnesen, ale to tady nechci rozebírat, protože to souvisí s vnitřní strukturou podniku, která po pečlivém zvážení musela dostát změn.
Na vaši otázku, co vedlo pana poslance Sehoře, člena Správní rady k návrhu, odpovídám, že je třeba se zeptat předkladatele tohoto návrhu, tedy ing. Sehoře. Jen bych dodal tolik, že Správní rada je kolektivní orgán, který ze zákona čítá 13 členů a kde rozhoduje nadpoloviční většinou, tedy hlasováním a samozřejmě každý z členů Správní rady může tak, jak je to v kolektivních orgánech zvykem, přijít s návrhem, o kterém se poté hlasuje a buď získá pro něj většinu nebo nezíská.
Na vaši druhou otázku, k čemu je Správní rada, bych vás odkázal na zákon o Českých drahách. Kompetence Správní rady jsou v tomto zákoně poměrně pregnantně vymezeny a vztahují se zejména k oblasti privatizace majetku Českých drah, jmenování některých orgánů Českých drah jako je např. generální ředitel nebo generální inspektor. Existuje nejen zákonem, ale i dalšími předpisy jasně stanovená hranice mezi pravomocemi Správní rady a pravomocemi generálního ředitele jako statutárního orgánu podniku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit panu ministrovi doplňující otázku. Je tomu tak. Slova se opět ujme pan kolega Nehera.
Poslanec Jindřich Nehera:
Pane ministře, když se poprvé mělo hlasovat o odvolání generálního inspektora Českých drah na pokyn ministra Římana, předseda SR Tošovský Správní radu rozpustil. Ve sdělovacích prostředcích se konstatovalo, že SR se nesešla. Co mi k tomu můžete říci?
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan ministr Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman:
Pane poslanče, neměl bych vám k tomu asi říci nic, protože vaše doplňující otázka vůbec žádným způsobem nesouvisí s vaší první otázkou. Nicméně, aby věta nezůstala nedořečena, tak konstatuji skutečnost, že Správní rada - to je pravda - se jednou nesešla letos na podzim, protože se v 9.00 hodin ráno, kdy Správní rada začíná, nesešla nadpoloviční většina členů Správní rady, což je 7 ze 13. Proto se zasedání Správní rady nemohlo konat. Taková je pravda.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
I já děkuji. Nyní bych rád dal slovo panu kolegu Maixnerovi, který je řádně omluven, protože je nemocen. Paní kolegyni Kořínkové, která zde není, také nemohu udělit slovo, takže požádám, aby se slova ujal pan kolega Zdeněk Krampera a aby přednesl svoji ústní interpelaci na pana ministra Karla Kühnla.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, po výrazném zkrácení státních dotací na teplo budou teplo některé domácnosti platit v plné výši. Úspory v centrálně vytápěných domech, kde se odběr neměří v bytech, jsou téměř nulové. Náklady domácností za teplo a teplou vodu z centrálních dodávek dnes činí 1200 až 1400 Kč měsíčně. Od počátku příštího roku se předpokládá nárůst těchto výdajů např. čtyřčlenné rodiny minimálně o 150 až 200 Kč. Státní dotace zkrácené vládním rozhodnutím na minimum ze 4,5 mld. Kč na pouhé stovky milionů korun, postihnou nejvíce uživatele bytů, kteří platí měsíční paušální platby podle velikosti podlahové plochy. V těchto domech se odběr tepla a teplé vody neměří jednotlivým domácnostem, ale celému domu. Kontrola spotřeby je proto individuálně nemožná. Tam, kde je vytápění z lehkých topných olejů, bude cenový nárůst ještě větší.Pane ministře, domníváte se, že připravovaný postup zdražení tepla je v současné době, kdy se čím dále tím více domácností propadá k chudobě, nutný? Nelze hledat finanční zdroje např. přehodnocením vstupu České republiky do paktu NATO či stažení naší dnes již okupační jednotky v rámci SFOR z Republiky Srbské v Bosně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme pan ministr Karel Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl:
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečností je, že v České republice je ústředním topením v činžovních domech vytápěno zhruba 38 % bytového fondu. Pro ilustraci lze uvést, že podle evidence finančních úřadů v roce 1995 účtovalo 49 % dodavatelů teplo za cenu 250 Kč za gigajoul, 36 % dodavatelů za ceny od 250 Kč do 350 Kč za gigajoul, 13 % dodavatelů za ceny od 350 do 500 Kč za gigajoul a 2 % dokonce za ceny nad 500 Kč za gigajoul.Proto byly na jaře v roce 1996 provedeny mimořádné kontroly u všech subjektů, jejichž cena byla vyšší než 350 Kč za gigajoul a u mnoha subjektů byla potom následně po těchto kontrolách cena snížena. Skutečností zůstává, že dosavadní plošný dotační systém, který umožňuje všem příjmovým skupinám u domácností konzumovat dotace bez ohledu na skutečnou potřebnost, je cílově odstraňován postupným zvyšováním maximální dovolené ceny pro obyvatelstvo a je nahrazován, zdůrazňuji, nahrazován adresnými sociálními dávkami pouze příjmově slabším domácnostem.
Podle návrhu Ministerstva financí, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 251/1994 Sb., pro stanovení podmínek pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii k vytápění domovních objektů na rok 1998, by se měla zvýšit maximální cena tepla pro domácnosti na 300 Kč za jeden gigajoul. Ovšem roční finanční náklad na službu vytápění je stanoven dvěma věcmi. Je stanoven jednak cenou tepla v korunách za gigajoul a dále je stanoven množstvím spotřebovaného tepla, čili cena tepla se vynásobí množstvím tepla v gigajoulech. Takto se dojde ke konečné roční ceně za dodávané teplo.
Regulační pravidla, která regulují pouze cenu tepla na vstupu do objektu, jsou však v mnohých případech obcházena, a to zejména tehdy, kdy je odběratelem i dodavatelem tepla jedna a táž právnická nebo fyzická osoba. Obcházení se děje tím, že je prostě a jednoduše uměle navyšováno spotřebované množství tepla v daném objektu a dochází k inkasování většího množství dotací. Proto se v tomto případě v letošním roce doporučuje doplnit nařízení vlády č. 251/1994 Sb., a v cenovém výměru tak promítnout pro rok 1998 měrné ukazatele pro výrobu, distribuci a spotřebu tepla, a to samozřejmě do té doby, než tyto měrné ukazatele budou schváleny v připravované novele zákona č. 222/1994 Sb.
Zavedením těchto měrných ukazatelů se zvýší hospodárné využití energie, a to snížením spotřeby tepla o předpokládaných 10, možná až 30 procent. Stane se tak zejména u domovních kotelen na tuhá paliva, a to právě u kotelen, kde se cena tepla průměrně většinou pohybuje v rozmezí 250 - 350 Kč za gigajoul. Proto tedy zvýšení maximální ceny pro obyvatelstvo z 250 na 300 Kč na gigajoul bude podle mého názoru eliminováno vynuceným hospodárnějším provozem a celoroční náklady pro vytápění i při zvýšené ceně za jeden gigajoul budou rovnocenné s rokem 1997. Sníží se mimochodem i tlak na státní rozpočet z hlediska sociálních dávek pro vyrovnání dopadů zvýšení maximální ceny tepla pro obyvatelstvo, protože bude-li spotřeba nižší, budou samozřejmě i tyto dávky moci být celkově ve svém souhrnu o něco nižší.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, zda chce položit panu ministrovi doplňující otázku? Je tomu tak, slova se ujme pan kolega Krampera.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Děkuji. Chtěl bych se ještě pana ministra v doplňující otázce zeptat na závěr své interpelace, kde jsem se ho otázal jako člena vlády ČR, zda nelze hledat finanční zdroje např. při hodnocení vstupu České republiky do paktu NATO či stažení naší dnes již okupační jednotky v rámci SFOR z republiky v srbské Bosně. Tam jsou skutečně možné velké úspory, které by právě našim domácnostem mohly v blížící se tuhé zimě velmi vypomoci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan ministr se ujme slova.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl:
Vážený pane poslanče, naše rozhodnutí o vstupu do NATO, resp. vyjádření našeho zájmu o vstup do NATO nám zatím nepřináší žádné výdaje, nemá žádné náklady. S určitými náklady samozřejmě bude spojeno vlastní členství, což je otázka nejdříve zhruba za dva roky.Celkově ovšem je třeba zároveň říci, že náš vstup do NATO přinese celkově ušetření prostředků, protože celkově, v celkovém globálu, naše výdaje na obranu budou nižší, než kdybychom stejného obranného efektu chtěli dosáhnout bez aliančního zařazení.
Pokud se jedná o naše jednotky SFOR, myslím, že skutečnost, že jsme vyslali naše jednotky do těchto mezinárodních jednotek přináší České republice velmi, velmi pozitivní efekty na mezinárodním poli. Myslím, že kdybychom tuto jednotku stáhli nebo ji nevysílali, že náklady s tím spojené, přímé i nepřímé, to o co přijdeme, by byly daleko větší, než co nás stojí financování této jednotky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo panu poslanci Josefu Krejsovi, aby přednesl svoji ústní interpelaci na ministra dopravy a spojů Martina Římana. Pak je zde ústní interpelace pana kolegy Šmucra. Prosím, pan kolega Krejsa se ujme slova.***