Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

(1) Jestliže se režimy T1 nebo T2 podle článku 40 přílohy I uplatní na přepravu zboží po moři při odeslání v přístavu země, mohou příslušné úřady na žádost dotyčných plavebních společností režimy T1 nebo T2 stanovené v příloze I zjednodušit za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 10 tím způsobem, že pro dotyčné zboží povolí použít seznamy zboží jako celní prohlášení T1 nebo T2.

(2) Po obdržení žádosti postoupí příslušné úřady země, ve které má plavební společnost svoje sídlo, žádost zemím, ve kterých se nacházejí přístav odeslání a přístav určení.

Jestliže během 60 dnů od data doručení žádosti včetně nedojdou žádné námitky, udělí příslušné úřady plavební společnosti požadované povolení.

Toto povolení platí ve všech zemích jako bilaterální nebo multilaterální ujednání podle článku 6 Úmluvy.

V případě, že toto povolení chybí, musí se provést režimy Tl nebo T2, stanovené v příloze I.

Předpisy tohoto článku nevylučují možnost, aby režimy Tl nebo T2 stanovené v příloze I prováděla každá osoba včetně těch plavebních společností, pro které přichází takovéto povolení Případně v úvahu.

(3) Povoleni, o kterém se mluví v odstavci 1, se uděluje pouze plavebním společnostem,

- jejichž zápisy umožňují příslušným úřadům kontrolovat pohyby zboží,

- které se neprovinily těžkými nebo opakovanými porušeními celních nebo daňových předpisů,

- které používají Manifesty

- které obsahují přinejmenším název a přesnou adresu plavební společnosti, totožnost lodi, přístav nakládky, přistav vykládky, odvolání na seznam nákladu (Konossement) a - pro každou zásilku značku, čísla, počet a druh nákladových kusů; označení zboží, hrubou hmotnost (kg) a případně identifikační číslo kontejnerů,

- které mohou příslušné úřady bez obtíží vyhodnotit a kontrolovat,

- které se mohou příslušným úřadům předložit před vyplutím dotyčné lodi úplně vyplněné a podepsané.

(4) V povolení uvedeném v odstavci 1 se stanoví, že při společné přepravě zboží, které se musí přepravovat v režimu T1, a zboží, které se musí přepravovat v režimu T2, se toto zboží musí uvést v samostatných Manifestech

(5) Seznamy nákladu uvedené v odstavcích 1 a 3 musí obsahovat úřední záznam, který je opatřený datem a podpisem plavební společnosti a který je označuje jako celní prohlášení T1 nebo T2. Takovýmto způsobem doplněné a podepsané Manifesty platí buď jako celní prohlášení T1 nebo T2.

(6) Plavební společnost, která realizuje přepravu prostřednictvím Manifestů uvedených v odstavcích 1 až 4, je pro tuto přepravu hlavním povinným.

(7) Kromě takových případů, ve kterých je plavební společnost schváleným odesilatelem podle článku 103, se musí Manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 předložit příslušným úřadům přístavu odeslání k potvrzení minimálně ve dvojím vyhotovení; tyto úřady je opatří úředním záznamem a jeden exemplář uloží.

(8) Manifesty uvedené v odstavcích 1 až 4 se musí předložit příslušným úřadům přístavu určení, aby je opatřily úředním záznamem. Tyto úřady si ponechají - pokud je to potřeba - jeden exemplář z důvodu celního dohledu nad zbožím.

(9) S výhradou odstavce 8 mohou příslušné úřady přístavu určení požadovat pro účely kontroly předložení Manifestů a ložných listů (Konossement) pro všechno zboží, které bylo v přístavu vyložené.

(10) Příslušné úřady přístavu určení zašlou měsíčně příslušným úřadům každého přístavu odeslání soupis Manifestů, uvedených v odstavcích 1 až 4, vypracovaný plavebními společnosti nebo jejich zástupci; které jim byly v předchozím měsíci předloženy. Tento soupis musí potvrdit příslušné úřady přístavu určení.

Při zápisu každého z těchto Manifestů do tohoto soupisu se musí uvést následující údaje:

- číslo Manifestu,

- název (případně ve zkrácené formě) plavební společnosti, která zboží přepravovala,

- datum přepravy.

Jestliže místo určení zjistí rozpory v údajích týkajících se Manifestů, uvedených v soupise, informuje - s přihlédnutím zvláště k ložným listům (Konossement) - místo odeslání o zboží, na které se tato zjištění vztahují.

(11) a) Režimy T1 nebo T2 popsané v odstavcích 1 až 10 mohou být na žádost mezinárodních plavebních společností, které mají buď své sídlo nebo regionální zastoupení na území smluvních stran a odpovídají podmínkám písmene b), ve prospěch těchto společností dále zjednodušeny.

Po obdržení žádosti postoupí příslušné úřady země, ve které má plavební společnost svoje sídlo, žádost ostatním zemím, na jejichž území se nachází přístav odeslání a přístav určení. Jestliže během 60 dnů od data doručení žádosti včetně nedojdou žádné námitky, povolí příslušné úřady s výhradou článku 6 Úmluvy zjednodušené postupy uvedené pod písmenem c). Povolení platí ve všech dotyčných zemích a je třeba ho uplatňovat pro režimy T1 a T2, které se realizují mezi přístavy, uvedenými v povolení;

b) Zjednodušený postup popsaný v písmenu c) se povolí pouze plavebním společnostem, které:

- mají podle tohoto článku povolení používat Manifesty

- uskutečňují značný počet pravidelných plaveb mezi zeměmi po uznaných trasách,

- často odesílají a přijímají zboží,

- souhlasí s tím, že ponesou při plnění svých povinností ohledně odhalování a zveřejňování všech odchylek a nesrovnalostí vůči příslušným úřadům plnou odpovědnost;

c) Zjednodušený postup se provádí takto:

- plavební společnost musí ve svých obchodních podkladech a vyhotoveních Manifestu zaznamenat důkaz o statutu všech zásilek,

- plavební společnost může pro všechno přepravované zboží používat jediný Manifest; v tomto případě musí na Manifest uvést ke každé položce zboží příslušný statut T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá T2PT) C (odpovídá T2L),

- režim T1 nebo T2 se považuje za vyřízený, jakmile byly Manifest a zboží dodány příslušnému úřadu přístavu určení,

- příslušné úřady přístavu odeslání provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví,

- příslušné úřady přístavu určení provedou na základě rozboru rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví a v případě potřeby dodají příslušným úřadům přístavu odeslání jednotlivé údaje Manifestů, aby je prověřily,

- plavební společnost je odpovědná za identifikaci všech odchylek a nesrovnalostí zjištěných v přístavu určení a za informování příslušných úřadů,

- příslušné úřady přístavu určení nahlásí příslušným úřadům přístavu odeslání všechny odchylky a nesrovnalosti.

(1) Použije-li se režim T1 nebo T2 podle článku 39 odstavec 2 přílohy I, plní se formality pro tento režim při přepravě zboží potrubím podle ustanovení odstavců 2 až 5.

(2) Přeprava zboží potrubím se považuje za přepravu v režimu T1 nebo T2:

- přivedením zboží na celní území smluvní strany, vstoupí-li zboží do této oblasti potrubím,

- zavedením zboží do potrubí, když se zboží už nachází na území smluvní strany.

Případně se prokáže statut zboží Společenství podle ustanovení hlavy III.

(3) Pro zboží, které je uvedené v odstavci 2, se stane hlavním povinným provozovatel potrubí se sídlem závodu v zemi, přes jejíž území se zboží do země dopravuje, nebo ve které přeprava začíná.

(4) Pro provádění článku 11 odstavec 2 přílohy T se za dopravce považuje provozovatel potrubí se sídlem závodu v zemi, přes jejíž území se zboží potrubím dopravuje.

(5) Aniž by byla jakkoliv dotčena ustanovení odstavce 8, považuje se režim T1 nebo T2 za vyřízený, jakmile je zboží dopravované potrubím přivedené do zařízení příjemce nebo do rozvodných sítí příjemce a zapsané do jeho obchodních dokladů.

(6) Jestliže se přeprava zboží potrubím uskutečňuje mezi dvěma smluvními stranami v režimu T1 nebo T2 podle ustanovení odstavce 2 přes území smluvní strany, která režim T1 nebo T2 pro přepravu potrubím nepoužije, je režim T1 nebo T2 během přepravy tímto územím přerušený.

(7) Jestliže se zboží přepravuje potrubím od smluvní strany, která režim T1 nebo T2 nepoužívá, s určením do smluvní strany, která režim použije, začíná zmíněný režim v okamžiku dopravení zboží na území této posledně uvedené smluvní strany.

(8) Jestliže se zboží přepravuje potrubím od smluvní strany, která režim T1 nebo T2 použije, s určením ke smluvní straně, která tento režim nepoužije, končí režim v okamžiku, kdy zboží opustí území smluvní strany, která režim T1 nebo T2 použila.

(9) Podniky, které se zabývají přepravou zboží, musí vést záznamy a dávat příslušným úřadům k dispozici obchodní podklady své firmy pro účely kontroly v rámci režimů T1 nebo T2 podle odstavců 2 až 4.

(10) Smluvní strana, která režim T1 nebo T2 pro přepravu potrubím nepoužívá, sdělí tuto okolnost Komisi Evropských společenství.

(1) Pro tiskopisy ložných listů (dodatek I), potvrzení o přestupu hranice (dodatek II) a potvrzení o dodání (dodatek III) je třeba používat psací papír s hmotností čtverečního metru nejméně 40 g, který musí být tak pevný, že se při normálním používání ani netrhá, ani nemačká.

(2) Pro formuláře záručních dokladů (záruční formuláře) (dodatek IX) se musí používat bezdřevý psací papír o hmotnosti čtverečního metru nejméně 55 g. Papír se musí opatřit červeným gravírovaným přetiskem, na kterém je viditelné každé mechanicky nebo chemicky provedené padělání.

(3) Pro formuláře "osvědčení o záruce" (dodatek VII) se musí použít bezdřevý papír o hmotnosti čtverečního metru nejméně 100 g. Papír se musí opatřit z obou stran zeleným gravírovaným přetiskem, na kterém je viditelné každé mechanicky nebo chemicky provedené padělání.

(4) Papír; který se musí podle odstavců 1, 2 a 3 používat, je bílý s výjimkou papíru pro možné listy uvedené v článku 17 odstavec 2; u kterých se volba barvy papíru přenechává zúčastněným.

Formuláře mají následující formát:

a) 210 x 297 mm pro ložné listy, přičemž se v délce připouštějí odchylky o velikosti od - 5 až do + 8 mm,

b) 210 x 148 mm u potvrzení o přestupu hranice a osvědčeních o záruce,

c) 148 x 105 mm u potvrzeních o dodání a záručních dokladů.

Celní prohlášení a doklady musí být vystaveny v jednom z úředních jazyků smluvní strany, jehož používání příslušná země odeslání povoluje. To však neplatí pro záruční doklad.

Pokud je to potřebné, mohou příslušné úřady jiné země, ve které se musí celní prohlášeni nebo doklady předkládat, požadovat jejich překlad do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků této země.

U osvědčení o záruce určují jazyk, který se má používat, příslušné úřady země, ke které místo poskytováni záruky patří.

(1) Tiskopisy záručních dokladů v rámci paušálního ručení musí obsahovat název a adresu nebo poznávací značku tiskárny; záruční formulář nese kromě toho z důvodu rozlišení sériové číslo.

(2) Tisk tiskopisů osvědčení o záruce přísluší smluvním stranám. Každé potvrzení musí nést rozlišovací číslo.

(3) Tiskopisy osvědčení o záruce i záruční doklady se musí vyplňovat na psacím stroji nebo mechanografickým způsobem nebo podobně.

(4) Tiskopisy ložných listů, potvrzení o přestupu hranice a potvrzení o dodání se mohou vyplňovat buď na psacím stroji nebo mechanografickým nebo podobným způsobem, nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

(5) Na formulářích se nesmí ani gumovat, ani se na nich nesmí přepisovat. Změny se provádějí tak, že se chybný záznam přeškrtne a případně se připojí požadovaný jiný záznam. Každá takováto změna musí být potvrzená tím, kdo ji provedl a příslušným úřadem.

Formality pro přepravu zboží, kterou realizují železniční společnosti prostřednictvím 'nákladního listu (CIM) a expresního zboží', v dalším označovaném jako 'nákladní list CIM', se zjednodušují podle pravidel článků 73 až 84, 100 a 101.

Nákladní list CIM platí v závislosti na požadavku buď jako celní prohlášení nebo tranzitní doklad T1 nebo T2.

Železniční společnost každé země ukládá v místě centrálního zúčtování nebo místech centrálního zúčtování záznamy tam vedené, aby byly k dispozici příslušným úřadům její země ke kontrole.

(1) Železniční společnost, která převezme zboží s nákladním listem CIM platným jako celní prohlášení nebo tranzitní doklad T1 nebo T2, se pro tento režim stává hlavním povinným.

(2) Železniční společnost země, přes jejíž území byla zásilka dopravena do smluvní strany, se stává pro tranzitní režim se zbožím, které převzala železniční společnost třetí země k přepravě, hlavním povinným.

Železniční společnosti se postarají o to, aby přepravy uskutečněné v režimu T1 nebo T2 byly označeny nálepkami s piktogramem, jehož vzor je vyobrazený v dodatku XIV.

Nálepkami se označí nákladní listy CIM a vagóny, pokud se jedná o celovagonové zásilky, v ostatních případech nákladové kusy.

při změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která by měla končit mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran,

- přeprava, která by měla končit na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

smějí železniční společnosti tuto změněnou přepravní smlouvu plnit pouze s předchozím souhlasem místa odeslání.

Ve všech ostatních případech smějí železniční společnosti z měněnou přepravní smlouvu plnit; o provedené změně informují bezodkladně místo odeslání.

(1) Začíná-li přeprava v režimu T1 nebo T2 na území smluvních stran, a má-li tam také končit, předkládá se nákladní list CIM místu odeslání.

(2) Jestliže se zboží přepravuje ze Společenství do země ESVO, nebo z některého místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, zapíše místo odeslání do pole, které je vyhražené pro celní záznamy; exemplářů č. 1, 2 a 3 nákladního listu CIM dobře viditelně:

- zkratku "T1", jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- podle požadavku bud zkratku "T2", "T2ES" nebo "T2PT", jestliže se zboží přepravuje podle takových ustanovení společenství, ve kterých je zapsání této zkratky předepsané.

Zkratka "T2" nebo "T2ES" nebo "T2PT" se potvrdí razítkem místa odeslání.

(3) Jestliže se zboží přepravuje ze Společenství do země ESVO, zapíše místo odeslání do pole, které je vyhražené pro celní záznamy, exemplářů č. 1, 2 a 3 nákladního listu CIM dobře viditelně:

- zkratku T1, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- podle požadavku buď zkratku "T2ES" nebo "T2PT", jestliže se z boží přepravuje v režimu T2ES nebo T2PT.

Zkratka "T2ES" nebo "T2PT" se potvrdí razítkem místa odeslání

(4) Nehledě na případy uvedené v odstavcích 2 a 3, bude zboží přepravované ze Společenství do země ESVO nebo z některého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO za podmínek stanovených členskými státy pro režim T2, přepravováno důvodu celistvosti trasy ze stanice odeslání až do stanice určení, aniž by se musel místu odeslání předkládat nákladní list CIM, který byl pro ně vystavený. Přepravuje-li se zboží z některého místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, upustí se od požadavku označení nálepkami podle článku 76.

(5) Zboží, jehož přeprava začíná v zemi ESVO, se považuje za přepravované v režimu T1. Jestliže se ale má zboží přepravovat podle pravidel článku 2 odstavec 3 písmeno b) Úmluvy v režimu T2, uvede místo odeslání na exempláři 3 nákladního listu CIM, že se zboží, na které se nákladní list vztahuje, přepravuje v režimu T2; potom se musí do pole 25 zřetelně viditelně zapsat zkratka "T2", ke které se musí připojit razítko místa odeslání a podpis příslušného úředníka. U zboží, které se přepravuje v režimu T1, se nemusí zkratka "T1" do nákladního listu zapisovat.

(6) Zúčastněnému se vrátí zpátky všechny exempláře nákladního listu CIM.

(7) Každá země ESVO může stanovit, že zboží, které se má přepravovat v režimu T1, může být do tohoto režimu T1 propuštěno, aniž by se musel místu odeslání předkládat nákladní list CIM.

(8) Pro zboží uvedené v odstavcích 2, 3 a 5, přebírá příslušný úřad, v jehož obvodě se nádraží určení nachází, úlohu místa určení. Jestliže se ale na některém nádraží během přepravy propustí zboží do režimu volného oběhu nebo do jiného režimu, převezme úlohu místa určení příslušný úřad, v jehož obvodě toto nádraží leží.

U zboží, které se přepravuje z určitého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO za podmínek, které jsou uvedené v odstavci 4, se na místě určení neplní žádné formality.

S ohledem na opatření, která železniční společnosti učinily pro zajištění totožnosti zásilek, v zásadě nepřikládá místo odeslání na přepravní prostředky nebo nákladové kusy žádné celní závěry.

(1) Nehledě na případy, při nichž se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, předkládá železniční společnost země, ve které se nachází místo určení, tomuto místu určení exempláře č. 2 a 3 nákladního listu CIM.

(2) Místo určení vrátí železniční společnosti exemplář č. 2 ihned poté, jakmile ho opatřilo úředním záznamem, a ponechá si exemplář č. 3.

(1) Jestliže začíná přeprava na území smluvních stran a má končit mimo smluvní strany, platí články 78 a 79.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě leží pohraniční nádraží, přes které zásilka opouští území smluvních stran.

(3) V místě určení se nemusí plnit žádné formality.

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má končit na území smluvních stran, přebírá úlohu místa odeslání ten celní úřad, v jehož obvodě se nachází pohraniční nádraží, přes které zásilka na území smluvních stran vstupuje.

V místě odeslání se nemusí plnit žádné formality.

(2) Úlohu míst určení přebírá ten celní úřad, v jehož obvodě se nachází nádraží určení. Jestliže však bude zboží propuštěno na nějakém,nádraží během přepravy do jiného celního režimu, převezme úlohu místa určení ten celní úřad, v jehož obvodě toto nádraží leží.

V místě určení se musí plnit formality, uvedené v článku 8.

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li také mimo území smluvních stran končit, převezmou úlohu místa odeslání a místa určení celnice, uvedené v článku 82 odstavec 1 a článku 81 odstavec 2.

(2) V místě odeslání a v místě určení se nemusí plnit žádné formality.

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v článku 82 odstavec 1 nebo článku 83 odstavec 1, platí za zboží přepravované v režimu T1, ledaže by se podlé pravidel hlavy III prokázal statut tohoto zboží jako zboží Společenství.

Pro přepravu zboží ve velkokontejnerech, kterou nechají železniční společnosti provést dopravními podniky pomocí předávacího listu, se formality, které se vážou na režim T1 nebo T2, zjednoduší podle článků 86 až 101. Předávací list se v této příloze označuje jako "předávací list TR". Tyto přepravy zahrnují případně i jiné druhy dopravy, nežli je doprava po kolejích až do nádraží odeslání země odeslání, jakož i od nádraží určení země určení; tyto přepravy mohou dále zahrnovat přepravy, které se mezi uvedenými nádražími uskutečňují po moři.

Ve smyslu článků 85 až 101 platí jako

1 "Dopravní podnik": podnik na přepravu zboží v kontejnerech při použití předávacího listu, založený železničními společnostmi formou společnosti, jehož společníky jsou tyto železniční společnosti;

2. "Kontejner": přepravní prostředek, který

- má trvalou povahu,

- je specielně zkonstruovaný tak, aby byla usnadněna přeprava zboží jedním nebo více druhy dopravních prostředků bez překládky obsahu,

- je zkonstruovaný tak, aby mohl být zajištěn a/nebo snadno přeložen,

- je zkonstruován tak, aby se na něj daly účinně přiložit závěry; to platí však pouze tehdy, pokud se závěra podle článku 94 vyžaduje,

- má takové rozměry, že plocha vymezená čtyřmi vnějšími rohy dna činí minimálně 7 m²;

3. "Předávací list TR": doklad vystavený při uzavření přepravní smlouvy, na jehož základě nechá dopravní podnik přepravit přes hranice od jednoho odesilatele k jednomu příjemci jeden nebo více kontejnerů. Každý předávací list TR má v pravém horním rohu pro rozlišení sériové číslo. Číslo se skládá z osmi číslic, před které se předřadí písmena TR. Předávací list TR se skládá z následujících exemplářů v tomto číselném pořadí:

č. 1: exemplář pro generální ředitelství dopravního podniku,

č. 2: exemplář pro národního zástupce dopravního podniku na nádraží určení,

č. 3A: exemplář pro celní úřad

č. 3B: exemplář pro příjemce

č. 4: exemplář pro generální ředitelství dopravního podniku,

č. 5: exemplář pro národního zástupce dopravního podniku na nádraží odeslání,

č. 6: exemplář pro odesilatele.

Všechny exempláře předávacího listu TR s výjimkou exempláře č. 3A musí být na pravé straně označené přibližně cm širokým zeleným okrajem okraj;

4. "Soupis kontejnerů" - v dalším textu nazývaný "soupis" doklad připojený k předávacímu listu TR, který je jeho součástí a pomocí něhož se přepravuje několik kontejnerů z jedné železniční stanice odesláni k jedné železniční stanici určení,kde se mají plnit celní formality.

Soupis se vystaví ve stejném počtu exemplářů, jako předávací list TR, ke kterému se vztahuje.

Počet soupisů se musí uvést do pole pro údaj o počtu soupisů v pravém horním rohu předávacího listu TR. Kromě toho se do pravého horního rohu každého soupisu musí uvést sériové číslo příslušného předávacího listu TR.

Předávací list TR použitý dopravním podnikem platí podle potřeby buď jako celní prohlášení, nebo jako tranzitní doklad T1 nebo T2.

(1) V každé smluvní straně vede dopravní podnik prostřednictvím svého nebo svých národních zástupců záznamy při centrálním místě nebo centrálních místech zúčtování, nebo u svého nebo svých národních zástupců, aby byly k dispozici příslušným úřadům vlastní země pro účely kontroly.

(2) Dopravní podnik nebo jeho národní zástupce předá příslušným úřadům na jejich žádost pokud možno co nejdříve všechny podklady, záznamy nebo informace, které souvisejí s již přepravenými nebo dosud přepravovanými zásilkami,ze kterých musí tyto úřady čerpat údaje.

(3) V případech, ve kterých jsou podle článku 87 předávací listy TR platné jako tranzitní celní prohlášení nebo tranzitní doklady T1 nebo T2, informuje dopravní podnik nebo jeho národní zástupce

a) místo určení, jestliže mu byl doručený exemplář č. 1 předávacího listu TR bez potvrzení celním orgánem,

b) místo odeslání, když mu nebyl vrácen exemplář č. 1 předávacího listu TR a když nemůže dopravní podnik zjistit, zda byla dotyčná zásilka řádně dodána místu určení, nebo zda zásilka v případech podlé článku 96 opustila území smluvních stran s určením do třetí země.

(1) Železniční společnost země, ve které převzal dopravní podnik přepravu zásilky označené v článku 85, se stává hlavním povinným.

(2) Železniční společnost země, přes jejíž území se zásilka dopravovala na území smluvní strany, se stává pro druhy přepravy označené v článku 85, které převzaly dopravní podniky v třetí zemi, hlavním povinným.

Jestliže se musí splnit celní formality v průběhu přepravy, která se neuskutečnila železniční dopravou až k nádraží odeslání nebo z nádraží určení, musí se do předávacího listu TR zapsat vždy pouze jeden přepravovaný kontejner.

popravní podnik se postará o to, aby se přepravy uskutečňované v režimu T1 nebo T2 označily nálepkou s piktogramem, jehož vzor je vyobrazený v dodatku XIV. Nálepkou se označuje jak předávací list TR, tak také kontejner.

Při změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

- přeprava, která by měla končit mimo území smluvních stran, končí na území smluvních stran,

- přeprava, která by měla končit na území smluvních stran, končí mimo území smluvních stran,

smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit pouze s předchozím souhlasem místa odesláni. Ve všech ostatních případech smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedené změně informuje neodkladně místo odeslání.

(1) Jestliže přeprava v režimu T1 nebo T2 začíná na území smluvních stran a má-li tam také končit, potom se předávací list TR předkládá místu odeslání.

(2) Jestliže se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, uvede místo odeslání do pole vyhrazeného pro celní. záznamy exemplářů č.1,2,3A a 3B předávacího listu TR dobře viditelně:

- zkrácené označení "T1", jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- zkrácené označení "T2", "T2ES" nebo "T2PT", podle potřeby, jestliže se zboží přepravuje podle ustanovení Společenství, podle kterého je toto zkrácené označení předepsáno

Zkrácené označení "T2" nebo "T2ES" nebo "T2PT" se potvrdí otiskem razítka místa odeslání.

(3) Jestliže se zboží přepravuje ze Společenství do země ESVO, uvede místo odeslání do pole vyhrazeného pro clo exemplářů č.1, 2, 3A a 3B předávacího listů TR dobře viditelně:

- zkrácené označení "T1", jestliže se zboží přepravuje v režimu T1,

- zkrácené označení "T2ES" nebo "TZPT", podle potřeby, jestliže se zboží přepravuje v režimu T2ES nebo T2PT,

Zkrácené označení "T2ES" nebo "T2PT" se potvrdí otiskem razítka místa odesláni.

(4) Nehledě na případy uvedené v odstavcích 2 a 3 se zboží, které se přepravuje ze Společenství do země ESVO nebo z některého místa Společenství do jiného místa Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO za podmínek stanovených členskými státy pro režim T2,bude přepravovat po celou trasu z nádraží odeslání až do nádraží určení, aniž by se `musel místu odeslání předkládat předávací list TR. Přepravuje-li se zboží z některého místa Společenství na jiné místo společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, nebude se požadovat označení nálepkami podle článku 91.

(5) Zboží, jehož přeprava začíná v zemi ESVO, platí za přepravované v režimu T1. Jestliže se však má zboží přepravovat podle pravidel článku 2 odstavec 3 písmeno b) Úmluvy v režimu T2, uvede místo odeslání na exempláři 3A dokladu o předání TR, že se zboží, na které se doklad o předání vztahuje, přepravuje v režimu T2; do pole exempláře 3A dokladu o předání TR určeného pro celní záznamy se musí zřetelně viditelně zapsat zkratka 'T2' ke které se musí připojit razítko místa odeslání a podpis příslušného úředníka. U zboží, které se přepravuje v režimu T1, se nemusí zkratka "T1" do předávacího listu zapisovat.

(6) Jestliže se předávací list TR vztahuje současně na velkokontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu T1, a velkokontejnerý se zbožím, které se přepravuje v režimu T2 zaznamená místo odeslání pro dotyčné kontejnery v závislosti na kategorii zboží do pole exemplářů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, které je určené pro celní záznamy, rozdílné odkazy a umístí příslušné zkrácené označení "T1" popřípadě "T2" nebo "T2ES" nebo "T2PT".

(7) Budou-li se v některém případě používat soupisy podle odstavce 3, musí se pro každý druh kontejneru použít samostatné soupisy; do pole exemplářů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, které je určené pro celní záznamy, se na tyto soupisy odkáže zápisem jejich sériového čísla. Vedle sériového čísla soupisu se v závislosti na druhu kontejneru, na který se vztahuje zapíše buď zkratka "T2" a nebo zkratka "T2ES" nebo "T2PT".

(8) Zúčastněnému se vrátí všechny exempláře předávacího listu TR.

(9) Každá země ESVO může stanovit, že zboží, které se má přepravovat v režimu T1, může být do tohoto režimu T1 propuštěné, aniž by se musel místu odeslání předkládat předávací list TR.

(10) Pro zboží uvedené v odstavcích 2, 3 a 5 se musí předávací list předložit místu určení, kde má být zboží propuštěno do volného oběhu nebo do jiného režimu. Přepravuje-li se zboží z jednoho místa Společenství do jiného místa Společenství přes jednu nebo více zemí ESVO, nemusí se ohledně zboží uvedeného v odstavci 4 v místě určení plnit žádné formality.

Totožnost zboží se zajišťuje podle článku 11 Úmluvy. Vzhledem k opatřením, která činí železniční společnost pro zajištění totožnosti, nepřikládá místo odeslání na velkokontejnery v zásadě žádné celní závěry. Jestliže se však kontejnery opatří celními závěrami, zaznamená se tato okolnost do pole pro celní záznamy exemplářů č. 3A a 3B dokladu o předání TR.

(1) Nehledě na případy, ve kterých se zboží přepravuje z jednoho místa Společenství na jiné místo Společenství přes území jedné nebo několika zemí ESVO, předkládá dopravní podnik místu určení exempláře č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

(2) Místo určení vrátí dopravnímu podniku exempláře 1 a 2 ihned poté, co je opatřilo úředním záznamem a ponechá si exemplář č. 3A.

(1) Začíná-li přeprava na území smluvních stran a má-li končit mimo území smluvních stran, potom platí článek 93 odstavec 1 až 9 a článek 94.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě se nachází pohraniční nádraží, přes které zásilka opouští území smluvních stran.

(3) V místě určení se nemusí plnit žádné formality.

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li končit na území smluvních stran, přebírá úlohu místa odeslání celní úřad, v jehož obvodě se nachází pohraniční nádraží, přes které vstupuje zásilka na území smluvních stran. V tomto místě odeslání se nemusí plnit žádné formality.

(2) Úlohu místa určení přebírá celní úřad, v jehož obvodě se nachází stanice určení.

V místě určení se musí plnit formality, které jsou uvedené v článku 9 5.

(1) Jestliže začíná přeprava mimo území smluvních stran a má-li také mimo území smluvních stran končit, přebírají úlohu místa odeslání a místa určení místa, označená v článku 97 odstavec 2 a článku 96 odstavec 2.

(2) V místě odeslání a v místě určení se nemusí plnit žádné formality.

Zboží, které se přepravuje způsobem popsaným v článku 97 odstavec 1 nebo v článku 98 odstavec 1, platí za zboží přepravované v režimu T1, pokud se prokáže charakter toto zboží jako zboží Společenství podle pravidel hlavy III.

(1) Články 23 až 26 platí pro ložné listy, které se případně připojí k nákladnímu listu CIM nebo k předávacímu listu TR. Počet připojených listů se zaznamená do pole pro údaj o přílohách nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.

Do ložného listu je třeba kromě toho uvést číslo vagónu, na který se nákladní list CIM vztahuje, nebo případně číslo kontejneru, ve kterém se zboží nachází.

(2) Začíná-li přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu T1, tak také zboží přepravovaného v režimu T2, na území smluvních stran, musí se použít samostatné ložné listy; u přeprav v kontejnerech s předávacím listem TR se musí použít samostatné ložné listy pro každý z kontejnerů, ve kterých se nachází zboží obou kategorií.

Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každou z obou kategorií zboží, se musí zapsat do pole pro označení zboží nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou ložné listy přiložené k nákladnímu listu CTM nebo k předávacímu listu TR vzhledem k postupům podle článků 72 až 101 součástí uvedených dokladů a mají stejnou právní účinnost.

Originály těchto ložných listů musí být opatřeny úředním záznamem nádraží odeslání.

(1) Články 72 až 100 nevylučují, aby se požadovaly režimy stanovené v příloze I. Platí však články 74 a 76 nebo 88 a 91.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 se musí při vyplňování nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR do pole pro údaj o přílohách těchto dokladů dobře viditelně zapsat odkaz na použité celní prohlášení T1 nebo T2. Tento odkaz musí obsahovat úřad, který doklady vystavil, druh, datum a evidenční číslo každého použitého tranzitního dokladu.

Exemplář č. 2 nákladního listu CIM nebo exempláře č. 1 a 2 předávacího listu TR se dále musí opatřit úředním záznamem železniční společnosti, v jejímž obvodě se nachází poslední nádraží, pověřené prováděním režimu T1 nebo T2. Tato železniční společnost opatří doklady svým úředním záznamem, jakmile se přesvědčila, že se zboží přepravuje s jedním nebo několika uvedenými tranzitními doklady.

Jestliže končí režim T1 nebo T2 uvedený v odstavci 1 a v prvním pododstavci tohoto odstavce v některé zemi ESVO, může tato země stanovit, aby se exemplář č. 2 nákladního listu CIM nebo exempláře č. 1 a 2 předávacího listu TR předkládaly celnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází poslední nádraží,pověřené prováděním režimu T1 nebo T2. Tento Celní úřad opatří doklady svým úředním záznamem, jakmile se přesvědčil, že se zboží přepravuje s jedním nebo několika uvedenými tranzitními doklady.

(3) Jestliže se režim T1 nebo T2 uskutečňuje podle-článků 85 až 99 s předávacím listem TR, potom se na nákladní list CIM, který se pro to používá, nedají použít články 72 až 84 a 101 odstavce 1 a 2. V nákladním listu CIM se musí do pole pro údaj o přílohách dobře viditelně zapsat odkaz na předávací list TR. Tento odkaz musí obsahovat údaj "Předávací list TR", po němž následuje sériové číslo.

(4) Jestliže převezme zásilku zboží přepravovanou v kombinované dopravě železnice - silnice při použití jednoho nebo několika tranzitních celních prohlášení na určitém nádraží železnice, a tato zásilka se přepravuje dále na železničních vagónech, ručí správy železnic za zaplacení cel, daní a jiných poplatků v případě, že během dopravy po kolejích došlo k porušení předpisů, pokud v zemi, ve které k tomuto porušení předpisů došlo, popř. se předpokládá, že k němu v této zemi došlo, neexistuje žádné platné poskytování záruky, a pokud není možné získat částky od hlavního povinného nebo jeho ručitele.