Záruční listina podle článku
25 odstavec 1 přílohy I musí odpovídat
následujícím vzorům:
- vzoru v dodatku IV, jestliže se jedná o globální
záruku,
- vzoru v dodatku V, jestliže se jedná o jednotlivou
záruku,
- vzoru v dodatku VI, jestliže se jedná o paušální
záruku
Představuje-li režim T1 nebo T2 u určitého
druhu zboží mimořádně velké
riziko podvodu, může být na žádost
jedné nebo více smluvních stran usnesením
Smíšeného výboru dočasně:
zakázáno použití globální
záruky na toto zboží.
Usnesení Smíšeného výboru, kterým
se zakáže použití globální
záruky, se schvaluje cestou zrychleného písemného
řízení a vstupuje v účinnost,
nepodá-li jedna ze smluvních stran námitku
nejpozději do pátého pracovního dne
po obdržení návrhu usnesení.
Od započetí výše uvedeného písemného
řízení učiní smluvní
strany všechna nutná opatření, aby dosáhly
cíle, o který usiluje navržené usnesení.
Vyloučení zboží ze systému globální
záruky je časově omezeno na dobu šesti
měsíců, pokud Smíšený
výbor nerozhodne o jeho prodloužení.
Bez újmy na článku 34a této přílohy
bude globální záruka stanovena takto:
1. Globální záruka se stanoví podle
postupu uvedeného v bodě 4, nebo podle jiného
postupu pro výpočet, který vede ke stejnému
výsledku, nejméně na 30% požadovaných
cel, daní a ostatních poplatků.
2. Globální záruka se podle pravidel pod
bodem 4, nebo podle jiného postupu pro výpočet,
který vede ke stejnému výsledku, stanoví
na částku, která odpovídá výši
cel, daní a jiných poplatků, jež mají
být vybrány, jestliže má být
použita pro režim T1 nebo T2 na zboží, které
bylo předmětem usnesení Smíšeného
výboru, přijatého cestou zrychleného
písemného řízení, podle kterého
se smluvní strany dohodly, že toto zboží
představuje pro tranzitní režim zvýšené
riziko.
Smluvní strany provedou od počátku výše
uvedeného písemného řízení
potřebná opatření, aby bylo navrženým
usnesením dosaženo žádoucího cíle.
Příslušná místa jednotlivých
zemí však mohou v následujících
případech globální záruku stanovit
na 50 z cel, daní a jiných poplatků, které
mají být zaplaceny, pro osoby:
- s bydlištěm v zemi, ve které se záruka
poskytuje
- které společný tranzitní režim
nevyužívají jenom příležitostně
- které na základě své finanční
situace mohou dostát svým závazkům
- které se nedopustily závažných porušení
celních a daňových předpisů
V případech podle tohoto pododstavce zapíše
místo poskytování záruky do pole č.7
osvědčení o záruce podle článku
35 jeden z následujících záznamů:
- použití čl. 34b, bod 2, druhý pododstavec
přílohy II Úmluvy z 20.května 1987
- aplicación del segundo apartado del punto 2 del articulo
34 ter del Apéndice II del Convenio de 20 de mayo de 1987
- avendelse af artikel 34 b, nr. 2, andet afsnit, till g II til
konventionen af 20.maj 1987
- Anwendung von Artikel 34b, Nummer 2, zweiter Unterabsatz der
Anlage II der Übereinkommens vom 20. Mai 1987
- application of the second subparagraph of Article 34 B (2) of
Appendix II of the Convention of 20 May 1987
- application de i article 34 ter, point deuxieme alinéla
de 1 appendice II de la Convention du 20 mai 1987
- applicazione dell articolo 34 ter, punto 2, secondo comma deil
appendice II della Convenziona del 20 maggio 1987
- toepassing van artikel 34 ter, punt 2, tweede alinea, var aanhangsel
II bij de Overeenkomst van 20 mei 1987
- aplicacao do ponto 2, segundo parágrafo, do artigo 34°.B
do apándice II da Convenáo de 20 de Maia de 1987
- 20.päivanä toukokuuta 1987 tehdyn yleissopimuksen
II liiteen 34 b artiklan 2 kohdan toista alakohtaa sovellettu
- Beiting b-lidar 2,mgr.2.tölul,34.gr.II vidb tis vid samninginn
frá 20. mai 1987
- avendelse av Artikkel 34 b, nummer 2, andre avsnitt av vedlegg
II til konvensjonen av 20.mai 1987
- tillämpning av artikel 34 b, punkt 2, andra stycket, i
bilaga II till konventionen av den 20 mai 1987
3. Obsahuje-li prohlášení ke společnému
tranzitnímu režimu kromě zboží,
které spadá do oblasti použití ustanovení
pod bodem 2, ještě další zboží,
pak je třeba uplatnit předpisy o výši
globální záruky tak, jako kdyby obě
kategorie zboží byly obsaženy v samostatných
celních prohlášeních.
Nepřihlíží se však k takovému
druhu zboží, jehož množství nebo
hodnota jsou nepatrné.
4. Pro uplatnění tohoto článku provede
místo poskytování záruky následující
odhad, který se vztahuje na časové období
jednoho týdne:
- uskutečněné přepravy
- clo a ostatní poplatky, které mají být
vybrány, s použitím nejvyšší
použitelné sazby v jednotlivých zemích
Tento odhad se provede na základě obchodních
a účetních dokladů zúčastněných,
které se vztahují na přepravu zboží
předchozím roce; výsledek se vydělí
52.
V případě zúčastněných,
kteří započali svou obchodní činnost
teprve nedávno, provede místo poskytnutí
záruky společně s účastníkem
odhad množství, hodnot a cel, daní a ostatních
poplatků za zboží, které se přepraví
během stanoveného časového období;
přitom se opírá o údaje, které
má již dispozici. Pomocí celkového součtu
stanoví místo poskytování záruky
hodnotu a předpokládané zatížení
cly daněmi a jinými poplatky pro zboží,
které se přepraví v časovém
období jednoho týdne.
Místo poskytování záruky provede roční
kontrolu výše celkové záruky, přitom
přihlíží především
ke sdělením ze strany míst odeslání,
a popřípadě stanoví novou výši
záruky.
5. Smíšený výbor rozhodne nejméně
jednou ročně; zda opatření podle bodu
2 zůstávají nadále v platnosti, nebo
zda nikoliv.
Formulář pro osvědčení o záruce
musí podle článku 26 odstavec 3 přílohy
I odpovídat vzoru v dodatku VII. Osvědčení
o záruce se vystavuje a používá podle
článků 36 až 39.
(1) Hlavní povinný jmenuje na svou vlastní
odpovědnost buď při příležitosti
vystavení osvědčení, nebo kdykoliv
později během platnosti osvědčení
na jeho zadní straně osoby, které zmocňuje
k tomu, aby jeho jménem podepisovaly čelní
prohlášení T1 nebo T2. Jmenování
spočívá v uvedení příjmení
a jména zmocněné osoby a jejího podpisového
vzoru. Každý záznam zmocněné
osoby musí hlavní povinný stvrdit svým
podpisem. Hlavnímu povinnému je ponecháno
na vůli, zda proškrtne pole, která nechce použít.
(2) Hlavní povinný může zápis
jména zmocněné osoby na zadní straně
osvědčení kdykoliv zrušit.
Osoby zapsané na zadní straně osvědčení
o záruce předloženého místu odeslání
se považují za zmocněné zástupce
hlavního povinného.
Doba platnosti osvědčení o záruce
nesmí překročit dva roky. Místo poskytování
záruky ji ale může jednou prodloužit,
a to nejvýše o dva roky.
V případě výpovědi smlouvy
o ručení musí hlavní povinný
místu poskytování záruky bezodkladně
vrátil všechna osvědčení o záruce,
která mu byla vystavena a jejichž platnost ještě
neuplynula.
Každá země zašle Komisi Evropských
společenství identifikační prvky těch
osvědčení, jejichž platnost po zrušení
povolení ještě neuplynula, a která ještě
nebyla vrácena. Komise o tom informuje ostatní země.
Aniž by byl jakkoliv dotčen článek 41
odstavec 2 a 3, stanoví se částka záruky,
do jejíž výše ručí ručitel
podle článku 28 odstavec 1 přílohy
I za jedno celní prohlášení T1 nebo
T2, na 7 000 ECU.
(1) Nehledě k případům uvedeným
v odstavcích 2 a 3, nesmí místo odeslání
požadovat za jedno celní prohlášení
T1 nebo T2 vyšší záruku, nežli je
paušální částka ve výši
7 000 ECU nezávisle na tom, jak vysoká je částka
za cla, daně a ostatní poplatky za zboží
přepravované s jedním celním prohlášením.
(2) Představuje-li přeprava zboží v
určitém případě zvýšené
riziko a paušální záruka ve výši
7 000 ECU je proto nedostačující, požaduje
místo odeslání vyšší záruku,
která odpovídá násobku paušální
částky 7 000 ECU, nutnému k zajištění
cel, daní a jiných poplatků pro celé
přepravované množství zboží.
Přeprava se obzvláště považuje
za spojenou se zvýšeným rizikem, týká-li
se zboží, na které je možno uplatnit v
rámci globální záruky ustanovení
článku 34a nebo 34b odstavec 2.
(3) Dodatečně bude zvýšena záruka
při přepravě zboží, které
je uvedeno v seznamu v dodatku VIII, jestliže zboží,
které má být přepraveno, překročí
množství odpovídající paušální
částce 7000 ECU.
V tomto případě se stanoví paušální
částka požadované záruky na několikanásobek
částky 7 000 ECU, který odpovídá
množství přepravovaného zboží.
(4) V případech uvedených v odstavci 2 a
3 musí hlavní povinný odevzdat místu
odeslání potřebný počet záručních
dokladů, který odpovídá několikanásobku
paušální částky v hodnotě
7 000 ECU.
(1) Jestliže obsahují celní prohlášení
T1 nebo T2 ještě jiné zboží kromě
zboží, které je uvedené na seznamu v
článku 41 odstavec 3, musí se předpisy
o paušální záruce uplatňovat
tak, jakoby byly oba druhy zboží obsažené
v samostatných celních prohlášeních.
(2) Odchylně od odstavce 1 se zde úřady nezabývají
zbožím, jehož množství nebo hodnota
jsou nepatrné.
(1) Přijetím prohlášení o záruce
místem poskytování záruky je ručitel
zmocněn k tomu, aby podle podmínek stanovených
v prohlášení o záruce a v jejich rámci
vydal potřebné záruční doklady
osobám, které mají v úmyslu vystupovat
jako hlavní povinný a provádět režim
T1 nebo T2 z místa odeslání podle své
volby.
(2) Tiskopis pro záruční doklad v rámci
paušální záruky musí odpovídat
vzoru v dodatku IX. Údaje obsažené na zadní
straně vzoru se mohou uvést také v horní
části přední strany před údaje
o vystavovateli; ostatní části textu zůstávají
nezměněné.
(3) Ručitel ručí za každý záruční
doklad až do částky ve výši 7 000
ECU.
(4) Aniž by byl jakkoliv dotčen článek
41 a 44, může hlavní povinný provádět
režim T1 nebo T2 s každým záručním
dokladem. Doklad se musí předat místu odeslání
a toto místo ho uschovává.
Ručitel může vydávat záruční
doklady, které
- neplatí pro režimy T1 nebo T2 se zbožím
toho druhu; které je označeno v dodatku VIII,
- se mohou použít pro jiné zboží
nežli je to, které je uvedené pod první
pomlčkou, jen v počtu maximálně sedm
dokladů na každý dopravní prostředek
ve smyslu článku 12 odstavec 2 přílohy
I.
Za tímto účelem uvede ručitel na záruční
doklad nebo doklady, které se mají vydat, jednu
z dále uvedených poznámek, napsaných
úhlopříčně velkými písmeny
s odkazem na tento článek:
- Omezená platnost
- Validez limitada
- Begraenset gyldighed
- Beschränke Geltung
- Limited validity
- Validité limitée
- Validitá limitata
- Berperkte geldigheid
- Valdidade limitade
- Voimassa rajoitetusti
- Takmarkad gildisvid
- Begrenset gyldighet
- Begränsad giltighet
Výpověď smlouvy o ručení sdělí
země, v níž se nachází místo
poskytování záruky, neodkladné ostatním
zemím.
Částka jednotlivé záruky, která
se má poskytnout pro zboží přepravované
v režimů T1, které je vyloučeno z globální
záruky na základě článku 34a
a které je uvedeno v dodatku VIII této přílohy,
se vypočte podle tohoto dodatku.
V případech uvedených v článku
34 odstavec 2 písmeno d) přílohy I se důkaz
řádného provedení režimu T1 nebo
T2 příslušným úřadům
podává:
a) předložením dokumentu, který je potvrzený
příslušnými úřady a z
kterého vyplývá, že bylo předmětné
zboží dodáno místu určení,
nebo v případech podle článku 111,
schválenému příjemci. Tento dokument
musí obsahovat údaje potřebné pro
identifikaci dotyčného zboží;
nebo
b) předložením celního dokladu o propuštění
do volného oběhu, který vystavila třetí
země, nebo opisu nebo fotokopie tohoto dokladu; tento opis
nebo tato fotokopie musí být ověřené
místem, které originál okopírovalo,
nebo úřadem dotyčné třetí
země, nebo úřadem země. Tento dokument
musí obsahovat údaje potřebné pro
identifikaci dotyčného zboží.
(1) Částky v ECU uvedené v této příloze
se přepočítají na měny jednotlivých
států podle kurzovního přepočtu,
který platí k prvnímu pracovnímu dni
v měsíci října s účinností
od 1.ledna následujícího roku.
Jestliže není u měny určitě země
známý kurs, potom platí kurs prvního
dne, pro který byl kurs po prvním pracovním
dnu měsíce října naposledy zveřejněný.
Jestliže nebyl po prvním pracovním dnu měsíce
října kurs zveřejněný, použije
se kurs posledního dne před tímto dnem, pro
který byl kurs zveřejněný.
(2) Pro použití prvního pododstavce je rozhodující
ta protihodnota Ecu, která platí v okamžiku
zapsání celního prohlášení
k režimu T1 nebo T2, na který byl předložen
záruční doklad nebo doklady podle článku
41.
(1) Jestliže se použije režim T1 nebo T2 podle
článku 39 odstavec 1 přílohy I pro
zboží, které se přepravuje vzdušnou
cestou z letiště smluvní strany, potom Manifest,
jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy
9 Dohody o mezinárodní civilní letecké
dopravě, platí pro toto zboží jako celní
prohlášení v režimu T1 nebo T2.
(2) Při společné přepravě zboží,
které se má přepravovat v režimu T1
a zboží, které se má přepravovat
v režimu T2, se tyto dodávky zboží musí
uvést v samostatných Manifestech.
(3) Manifest/y podle odstavců 1 a 2 musí být
opatřeny potvrzením letecké společnosti
s připojeným datem a podpisem,které je označuje
za celní prohlášení T1 nebo T2. Odpovídajícím
způsobem doplněné a podepsané Manifesty
platí v závislosti na jednotlivém případě
buď jako celní prohlášení T1 nebo
T2.
Manifest/y podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat následující
údaje:
- název letecké společnosti, která
převzala přepravu zboží,
- číslo letu,
- datum letu,
- název letiště nakládky (letiště
odeslání) a vykládky (letiště
určení),
a pro každou zásilku zboží uvedenou v
seznamu nákladu je třeba uvést:
- číslo leteckého nákladního
listu,
- počet nákladových kusů,
- všeobecný popis zboží nebo, pokud je
to potřebné "údaj "consolidated",
případně ve zkrácené formě
(odpovídá "hromadné zásilce"),
- hrubou hmotnost.
(4) Letecká společnost, která přebírá
přepravu zboží uvedeného v manifestu
podle odstavců 1, 2 a 3, se pro tuto přepravu stává
hlavním povinným.
(5) Kromě případů, ve kterých
je letecká společnost schváleným odesilatelem
ve smyslu článku 103, se musí Manifesty uvedené
v odstavcích 1, 2 a 3 předložit příslušným
úřadům na letišti odeslání
ve dvojím vyhotoveni; tyto úřady je opatří
úředním záznamem a jeden exemplář
si ponechají.
Tyto úřady si mohou nechat předložit
ke kontrole všechny letecké nákladní
listy, které se vztahují na zásilky zboží
uvedené v Manifestech.
(6) Letecká společnost, která zboží
přepravuje, oznámí příslušným
úřadům letiště určení
název/y letiště/letišť odeslání.
Příslušné úřady letiště
určení nemusí tyto informace požadovat
u takových leteckých společností,
u kterých nejsou na základě charakteru a
geografické polohy provedených leteckých
spojení pochyby o letišti/letištích odeslání.
(7) Příslušným úřadům
letiště určení se musí předat
jeden exemplář Manifestu, uvedeného v odstavcích
1 až 5.
(8) Bez ohledu na ustanovení odstavce 7 mohou pro kontrolu
příslušné úřady letiště
určeni požadovat předložení Manifestů,
které se vztahují na všechno zboží,
vyložené na letišti.
Tyto úřady si mohou rovněž nechat předložit
ke kontrole všechny letecké nákladní
listy, které se vztahují na zásilky zboží,
uvedené v Manifestech.
(9) Letecké dopravní společnosti zpracovávají
seznam Manifestů uvedených v odstavcích 1,
2 a 3, které jim byly předložené v předešlém
měsíci, který příslušné
úřady letiště určení zasílají
měsíčně příslušným
úřadům každého letiště
odeslání. Tento seznam musí potvrdit příslušné
úřady letiště určení.
U každého z těchto Manifestů musí
být uvedené:
- číslo Manifestu
- název letecké dopravní společnosti
(případně ve zkrácené formě),
která zboží přepravila
- číslo letu
- datum letu.
příslušné úřady mohou
formou bilaterálních a multilaterálních
dohod leteckým dopravním společnostem povolit,
aby samy předávaly úřadům letiště
odeslání informace podle ustanovení pododstavce
1. Tato povolení sdělí ostatním zemím.
při zjištění nesrovnalostí ohledně
údajů v seznamech nákladu uvedených
v soupise, informuje místo určení místo
odeslání, zvláště pak s ohledem
na letecké nákladní listy (air waybill) o
zboží, na které se tato zjištění
vztahují.
(10) Namísto Manifestu uvedeného v odstavci 1, mohou
příslušné úřady zemí
na žádost zainteresovaných leteckých
dopravních společností povolit zjednodušené
postupy společného tranzitního režimu
formou výměny dat mezi dotyčnými leteckými
dopravními společnostmi, prostřednictvím
bilaterálních nebo multilaterálních
dohod.
(11) a) Na základě jejich žádosti se
režimy T1 nebo T2 uvedené v odstavcích 1 -
9 zjednoduší ve prospěch Mezinárodních
leteckých dopravních společností,
které mají buď své sídlo nebo
regionální zastoupení na území
smluvních stran a které:
- používají systémy výměny
dat pro zprostředkování informací
mezi letištěm odesláni a letištěm
určení na území smluvních stran
- splňují předpoklady písmene b).
Po obdržení žádosti předají
příslušné úřady země,
ve které má letecká dopravní společnost
svoje sídlo, tuto žádost zemím, na jejichž
území se nachází letiště
odeslání a letiště určení,
která jsou spojená se systémem výměny
dat.
Jestliže nebyly do 60 dnů od data předání
včetně vznesené žádné
námitky, povolí příslušné
úřady s výhradou ustanovení článku
6 Ujednání zjednodušený postup, uvedený
pod písmenem c).
Toto povolení platí ve všech dotyčných
zemích a musí se uplatňovat pro režim
T1 a T2, které se provádějí mezi letišti,
uvedenými ve zmíněném povolení.
b) Zjednodušený postup; uvedený pod písmenem
c), se povoluje pouze leteckým dopravním společnostem,
které:
- provádějí značný počet
letů mezi zeměmi,
- často odesílají a přijímají
zboží,
- vedou buď manuelní zápisy nebo zápisy,
které spočívají na systémech
výměny dat, které příslušným
úřadům umožňují přezkoumat
postupy při odeslání a dodání
- se neprovinily těžkými nebo opakovanými
porušeními celních a daňových
předpisů,
- dávají příslušným úřadům
k dispozici všechny záznamy,
- souhlasí s tím, že ponesou při plnění
svých povinností ohledně odkrývání
a zveřejňování všech odchylek
a nesrovnalostí vůči příslušným
úřadům plnou odpovědnost.
c) Zjednodušený postup se provádí takto:
- letecká dopravní společnost musí
ve svých obchodních podkladech vést záznamy
o statutu všech zásilek,
- Manifest na letišti odeslání, který
se zasílá v systému výměny
dat, se stává také Manifestem na letišti
určení,
- letecká společnost musí v Manifestu uvést
statut T1, T2, TE (odpovídá T2ES), TP (odpovídá
T2PT) a C (odpavídá T2L) ke každé položce
zboží,
- režim T1 nebo T2 platí za vyřízený,
jakmile mají příslušné úřady
letiště určení k dispozici Manifest
předaný pomocí výměny dat a
jakmile je těmto úřadům dodáno
zboží
- na požádání se musí příslušným
úřadem letiště odeslání
a letiště určení předložit
jeden výtisk Manifestu, předaného výměnou
dat,
- příslušné úřady letiště
odeslání provedou na základě rozboru
rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví,
- příslušné úřady letiště
určení provedou na základě rozboru
rizik kontroly prostřednictvím prověrky účetnictví
a v případě potřeby dodají
příslušným úřadům
letiště odeslání jednotlivé údaje
seznamů nákladu získané výměnou
dat; aby je prověřily,
- letecká dopravní společnost je odpovědná
za identifikaci všech odchylek a nesrovnalostí zjištěných
na letišti určení a za informování
příslušných úřadů,
- příslušné úřady letiště
určení nahlásí příslušný
úřadům letiště odeslání
v přiměřené lhůtě všechny
odchylky a nesrovnalosti,
- tyto odchylky a nesrovnalosti se mohou po dohodě s leteckou
společností a s příslušnými
úřady na místě určení
a místě odeslání odstranit.
Jestliže se režim T1 nebo T2 podle článku
39 odstavec 1 přílohy I uplatní na zboží,
které se přepravuje vzdušnou cestou z letiště
smluvní strany, nevylučuje článek
52, aby každý zúčastněný
mohl využít režimů T1 nebo T2, stanovených
v příloze I. V tomto případě
neplatí postupy, stanovené v článku
52.

