Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Odstavec č. 1: Deklarace

První část

Zkráceného označení EU se používá pro:

- deklaraci k vývozu do jiné smluvní strany;

- deklaraci k dovozu z jiné smluvní strany.

Třetí část

Tato část odstavce se vyplňuje, jen když tiskopis je použitý pro tranzitní režim.

Odstavec č. 19: Kontejner

Uvádějí se následující kódy:

0: zboží nepřepravované v kontejnerech

1: zboží přepravované v kontejnerech

Odstavec č. 25: Druh dopravy na hranici

Kódy jsou obsažené v následujícím seznamu:

Kódy druhů dopravy

A. Jednočíselný kód (povinný)

B. Dvoučíselný kód (druhé číslo je na uvážení smluvních stran)

Odstavec č. 26: Druh dopravy ve vnitrozemí

Platí kódy určené pro odstavec č. 25.

Odstavec č. 33: Zbožový kód

První část

Ve Společenství se uvádí osm čísel Integrované nomenklatury. V zemích ESVO se uvádí do levé části tohoto oddělení šest čísel Harmonizovaného systému k označení a kódování zboží.

Další části

Vyplňují se dle případných specifických kódů smluvních stran. (Čísla by měla začít hned za prvním dělením.)

SMÍŠENÝ VÝBOR -

opíraje se o Úmluvu o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, zvláště o článek 11, odst. 3,

berouc v úvahu následující důvody:

Podpora obchodu s Polskou republikou, Maďarskou republikou, Českou republikou a Slovenskou republikou by byla usnadněna zjednodušením formalit ve zbožovém styku mezi těmito zeměmi a Evropským Společenstvím, Islandskou republikou. Norským královstvím a Švýcarskou konfederací.

Aby bylo tohoto zjednodušení dosaženo, je vhodné pozvat tyto země k přístupu k Úmluvě -

SE USNESL:

Podle článku 11a Úmluvy budou Polská republika, Maďarská republika, Česká republika a Slovenská republika pozvány, aby se každá z nich stala od 1.7.1996 smluvní stranou Úmluvy.

Toto usnesení vstoupí v platnost dne 1. ledna 1996.

Dáno v Interlaken dne ................................................

SMÍŠENÝ VÝBOR -

opíraje se o Úmluvu o zjednodušení formalit ve zbožovém styku zvláště o článek 11 odstavec 3,

při uvážení následujících důvodů:

Dodatek I Úmluvy obsahuje vzory tiskopisů jednotného dokladu. Na základě změny právních předpisů Společenství, podle členěn: Kombinované nomenklatury již nemohou být vložena žádná národní statistická členění. Naproti tomu mohou být podle těchto právních předpisů použity čtyřmístné doplňkové kódy Taric. Tedy ve druhé podpoli pole č. 33 jednotného dokladu je třeba v budoucnu uvádět již jen dvoumístné údaje, ve třetím podpoli tohoto pole pal čtyřmístné údaje. Dále je třeba zajistit úplnou shodu předtištěných formulářů používaných jednotlivými smluvními stranami. Změněné právní předpisy Společenství platí od 1. ledna 1996. Výše jmenovaný dodatek je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit -

SE USNESL:

V přílohách 1,2,3 a 4 dodatku I k Úmluvě bude dělicí čára mez: druhým a třetím podpolem pole č. 33 tiskopisů posunuta o jednu desetinu palce (2,54 mm) doleva.

Nové tiskopisy lze používat před nabytím platnosti tohoto usnesení.

Dosud používané tiskopisy lze používat až do 30. června 1997.

Toto usnesení vstupuje v platnost dne 1. ledna 1996.

Dáno v.......... dne..........

OPÍRAJÍCE SE o dohody o volném obchodě uzavřené mezi Společenstvím a jednotlivými zeměmi ESVO,

OPÍRAJÍCE SE o společné prohlášení, které přijali ministři zemí ESVO a členských států Společenství i Komise Evropských společenství v Luxemburku dne 9. dubna 1984, které obsahuje výzvu k vytvoření evropského hospodářského prostoru, zvláště pak s ohledem na zjednodušení hraničních formalit a pravidel o původu,

OPÍRAJÍCE SE o Úmluvu o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, uzavřenou mezi zeměmi ESVO a Společenstvím, kterou se zavádí pro tuto přepravu zboží jednotný administrativní doklad,

PŘI UVÁŽENÍ, že používáním tohoto jednotného dokladu, které se uplatní v rámci společného tranzitního režimu pro přepravu zboží mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO, by se dosáhlo zjednodušení

PŘI UVÁŽENÍ, že tohoto cíle se dá dosáhnout nejlépe tak, že se tranzitní režim, který se v současné době uplatňuje při přepravě zboží uvnitř Společenství, mezi Společenstvím a Rakouskem a Švýcarskem i mezi Rakouskem a Švýcarskem, rozšíří na ty země ESVO, které tento režim ještě nepoužívají,

PŘI UVÁŽENÍ, že se mezí Finskem, Norskem a Švédskem uplatňuje také Severní tranzitní úprava,

SE USNESLY uzavřít tuto Úmluvu:

(1) V této Úmluvě se určují ustanovení pro přepravu zboží mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO; k tomuto účelu se zavádí společný tranzitní režim, který platí bez újmy na druhu a původu zboží, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje.

(2) Bez újmy na této Úmluvě, zvláště pak na jejích ustanoveních o poskytování záruky, platí přeprava zboží uvnitř Společenství za přepravu, uskutečněnou v tranzitním režimu Společenství.

(3) S výhradou článků 7 až 12 jsou ustanovení o společném tranzitním režimu obsažena v přílohách I a II k této Úmluvě.

(4) Tranzitní celní prohlášení a tranzitní doklady pro společný tranzitní režim musí odpovídat vzorům v příloze III a musí být vystaveny podle pravidel této přílohy.

(1) Jako společný tranzitní režim se označuje vždy podle případu bud režim T1 nebo režim T2.

(2) Režim T1 se může používat pro všechno zboží, přepravované podle článku 1 odstavec 1.

(3) Režim T2 platí pro zboží. přepravované podle článku 1 odstavec 1 pouze za těchto předpokladů:

a) ve Společenství:

pouze, když se jedná o zboží Společenství. Za zboží Společenství platí:

- zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno na celním území Společenství, aniž k němu bylo přidalo zboží pocházející ze třetích zemí nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství,

- zboží pocházející ze země nebo území, které nepatří k celnímu území Společenství, které se nachází v členském státě ve volném oběhu

- zboží, které bylo v celním území Společenství získáno nebo vyrobeno výlučně ze zboží, které je uvedeno pod druhou pomlčkou, nebo ze zboží, které je uvedeno pod první a druhou pomlčkou.

Bez újmy na této Úmluvě nebo jiných smlouvách, uzavřených se Společenstvím, neplatí za zboží Společenství to zboží, které sice splňuje předpoklady podle výše uvedených tří pomlček, ale které se po svém vývozu z celního území Společenství opět do tohoto celního území navrací;

b) v zemi ESVO:

pouze tehdy, když bylo zboží do této zem přepraveno v režimu T2 a bylo za zvláštních předpokladů článku 9 odesláno dále.

(4) Zvláštní předpoklady pro propuštění zboží do režimu T2 stanovené v této Úmluvě platí také pro vystavení dokladů,pro prokázání, že zboží má statut zboží Společenství; se zbožím, pro které byl takový doklad vystaven, se nakládá stejným způsobem, jako se zbožím přepravovaným v režimu T2, přičemž ale není třeba, aby toto zboží provázel doklad, který prokazuje statut zboží jako zboží Společenství.

(1) Ve smyslu této Úmluvy se rozumí:

a) "tranzitním režimem" takový režim, při kterém se zboží přepravuje pod dohledem příslušných úřadu od celního úřadu jedné smluvní strany k jinému celnímu úřadu této smluvní strany nebo jiné smluvní strany, přičemž je překročena alespoň jedna hranice;

b) "zemí" každá země ESVO, každý členský stát Společenství a každý jiný stát, který přistoupil k Úmluvě;

c) "třetí zemí" každý stát, který není smluvní stranou této Úmluvy.

(2) Od okamžiku, kdy přistoupení země dle článku 15a jako nové smluvní strany nabyde účinnosti, bude výlučně pro účely této Úmluvy každé ustanovení, týkající se zemí ESVO v Úmluvě, platit podle smyslu i pro tuto zemi.

(3) Pro použití ustanovení této Úmluvy o režimech T1 nebo T2, mají země ESVO i Společenství a jeho členské státy stejná práva a povinnosti.

(1) Tato Úmluva platí, aniž by byly jakkoliv dotčeny všechny ostatní mezinárodní dohody o tranzitním režimu, avšak s výhradou možných omezení uplatnění takovýchto dohod pro přepravu zboží mezi dvěma místy, ležícími ve Společenství, jakož i s výhradou možných omezení při vystavování dokladů k prokázání statutu zboží Společenství.

(2) Tato Úmluva dále platí, aniž by byly jakkoliv dotčeny

a) přepravy zboží v režimu dočasného použití, jakož i

b) dohody o pohraničním styku.

Jestliže nebyla mezi smluvními stranami a třetí zemí uzavřena žádná dohoda, na jejímž základě by se mohlo zboží přepravované mezi smluvními stranami přepravovat přes území této třetí země v režimu T2 nebo T2, může se takový režim na přepravu zboží přes území této třetí země použít pouze tehdy, když se přeprava realizuje pomocí jediného přepravního dokladu, vystaveného na území některé smluvní strany; příslušný režim se na území třetí země přeruší.

Pokud se zajišťuje provádění případných opatření, platných pro zboží, mohou země v rámci režimu T1 a T2 mezi sebou zavést na základě bilaterálních a multilaterálních ujednání zjednodušené postupy, které odpovídají kritériím, která se v případě potřeby stanovují v příloze II a platí pro určité druhy přepravy nebo pro určité osoby. Takováto ujednání se musí oznámit Komisi Evropských společenství a ostatním zemím.

(1) S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou příslušná místa zemi ESVO oprávněna k tomu, aby vykonávala úkoly míst odeslání, tranzitních celních úřadů, míst určení a míst poskytování záruky.

(2) Příslušná místa členských států Společenství jsou oprávněna k vystavování tranzitních dokladů T1 a T2 pro místa určení v zemích ESVO. S výhradou zvláštních ustanovení této Úmluvy jsou oprávněna také vystavovat doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které se zasílá do zemí ESVO.

(3) Jestliže se sloučí několik zásilek zboží, které pak z jednoho místa odeslání k jednomu místu určení přepravuje jako hromadnou zásilku jedním dopravním prostředkem ve smyslu článku 12 odstavce 2 přílohy I hlavní povinný v režimu T1 nebo T2, aby bylo dodáno jednomu a témuž příjemci, potom může některá smluvní strana požadovat, aby bylo pro tyto zásilky - kromě zdůvodněných výjimek - podáno jedno tranzitní celní prohlášení T1 nebo T2, ke kterému budou připojeny příslušné ložné listy.

(4) Aniž by byl jakkoliv dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, nemusí být osoba, která na pohraničním celním úřadě smluvní strany plní celní formality při vývozu, povinna podat celní prohlášení T1 nebo T2, bez ohledu na to, do jiného celního režimu má být toto zboží u sousedního pohraničního celního úřadu propuštěno.

(5) Aniž by byl jakkoliv dotčen závazek, že se případně musí prokázat statut zboží Společenství, může pohraniční celní úřad smluvní strany, u které se celní formality pří vývozu plní, odmítnout propuštění do režimu T1 nebo T2, jestliže má tento režim u sousedního pohraničního celního úřadu končit.

U přeprav zboží s tranzitními doklady T1 nebo T2, zvláště při dělení, překládání nebo sestavování zásilek, nesmí být žádné zboží přidáno, vyjmuto nebo vyměněno.

(1) Zboží, které se doveze v režimu T2 do některé země ESVO, aby se případně v tomto režimu odeslalo dále, musí zůstat v této zemí pod stálým celním dohledem, aby byla zabezpečena jeho totožnost nebo jeho nezměněný stav.

(2) Jestliže se takovéto zboží zasílá dále ze země ESVO, ve které bylo propuštěno do jiného celního režimu nežli je režim tranzitu nebo režim celního skladování, nesmí se režim T2 použít.

To však neplatí pro zboží, které se dováží na přechodnou dobu k vystavení na veletrhu, nebo na jiné podobné veřejné akce bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které bylo potřebné pro jeho zachování nebo které spočívalo v dělení zásilky.

(3) Jestliže se zboží po uskladnění v režimu uskladňování v celním skladu zasílá dále z některé země ESVO, smí se režim T2 použít pouze za následujících předpokladů:

- Doba uskladnění nepřekročila pět let; u zboží podle kapitoly 1 až 24 nomenklatury pro zařazování zboží do celních sazebníků (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží ze dne 24. června 1983) je však omezena na šest měsíců.

- Zboží bylo skladováno odděleně a bylo podrobeno pouze takovému nakládání s ním, které je potřebné pro jeho zachování, nebo které spočívalo v rozdělení zásilky, aniž by se přitom nahradil obsah.

- Nakládání se zbožím musí bylo prováděna pod celním dohledem.

(4) Všechny tranzitní doklady T2 a všechny doklady k prokázání statutu zboží Společenství, které jsou vystaveny příslušným místem země ESVO, musí obsahovat odkaz na odpovídající tranzitní doklady T2 nebv doklady k prokázání statutu zboží Společenství, s kterými bylo zboží do příslušné země ESVO dopraveno, a musí se převzít veškeré zvláštní záznamy a poznámky, které jsou v těchto dokladech obsaženy.

(1) Pokud není v odstavci 2 nebo v přílohách stanoveno něco jiného, musí se na všechny režimy T1 nebo T2 poskytnout záruka, která platí pro všechny státy, kterých se tato přeprava týká.

(2) Odstavec 1 nebrání právu smluvních stran,

a) aby mezi sebou dohodly, že se u režimů T1 nebo T2, které se týkají pouze jejich území, zřeknou poskytování záruky;

b) aby v režimu T1 nebo T2 nepožadovaly žádnou záruku pro přepravní trasu mezi místem odeslání a prvním tranzitním celním úřadem.

(3) Pro uplatnění paušální záruky podle příloh I a II platí pro přepočet "ECU" následující částky:

Hodnota ECU v určité měně odpovídá součtu protihodnot částek v této měně, uvedených v předcházejícím pododstavci.

(1) Totožnost zboží. se zásadně zabezpečuje pomocí závěry.

(2) Používá se následujících závěr:

a) prostorová závěra, když byl dopravní prostředek schválen již na základě jiných celních předpisů, nebo když místo odeslání uznalo, že je způsobilý pro přiložení závěry;

b) v ostatních případech kusová závěra.

(3) Za způsobilé k přiložení závěry mohou být uznány ty dopravní prostředky,

a) na které mohou být závěry snadno a účinně přiloženy;

b) které jsou konstruovány tak,` aby z nich zboží nemohlo být vyjmuto, ani jiné zboží do nich vloženo bez zanechání viditelných stop násilného vniknutí nebo bez porušení závěry;

c) které nemají žádné prostory, do kterých by se mohlo zboží ukrýt;

d) jejichž nákladové prostory jsou snadno přístupné kontrole příslušných úřadů.

(4) Místo odeslání může od závěry upustit, jestliže se dá totožnost zboží zjistit z popisu, uvedeného v celním prohlášení T1 nebo T2, nebo z přiložených dokladů, s přihlédnutím k případným jiným opatřením k zajištění totožnosti zboží.

(1) Do doby, než bude sjednán postup ohledně výměny statistických údajů, který zajistí, aby země ESVO a členské státy Společenství měly k dispozici údaje potřebné pro statistická šetření tranzitu, se musí pro statistické účely odevzdávat dodatkový exemplář exempláře č.4 tranzitních dokladů T1 a T2 - ledaže by některá smluvní strana jejich předložení nepožadovala - na následujících celních úřadech:

a) na prvním tranzitním celním úřadě každé země ESVO;

b) na prvním tranzitním celním úřadě Společenství, jestliže se zboží přepravuje v režimu T1 nebo T2, který začal v zemi ESVO.

(2) Výše uvedený dodatkový exemplář však není potřebný tehdy, když se zboží přepravuje podle hlavy IV oddílu I přílohy II.

(3) Hlavní povinný nebo jeho zplnomocněný zástupce sdělí na požádání příslušným národním místům, které se zabývají statistikou tranzitu, všechny informace v souvislosti s tranzitními doklady T1 nebo T2, které jsou nutné pro statistická šetření.

(1) Příslušné úřady dotyčných zemí si vzájemně poskytují všechny informace, které mají k dispozici a které jsou potřebné pro prověření řádného uplatňování Úmluvy.

(2) Pokud to je potřebné, informují se vzájemně příslušné úřady dotyčných zemí o všech zjištěních, písemnostech, zprávách, protokolech a informacích, které se vztahují na přepravu v režimu T1 nebo T2, jakož i o nesprávných postupech a porušování předpisů v souvislosti s těmito režimy.

Pokud je to potřebné, informují se dále vzájemně o z jištěních v souvislosti se zbožím, které podléhá předpisům o úřední pomoci a které se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu.

(3) Jestliže vznikne podezření z nesprávného postupu nebo porušování předpisů v souvislosti se zbožím, které bylo dopraveno z jedné země do jiné země po uskladnění v celním skladu nebo po tranzitu přes některou jinou zemi, sdělí si příslušné úřady dotyčných zemí vzájemně na požádání informace o

a) podrobnostech přepravy zboží, jestliže příslušné zboží:

- došlo do tranzitní země, která o informace požádala, spolu s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství - nezávisle na druhu jeho další přepravy -

nebo

- bylo z této země - nezávislém druhů jeho dopravení do této země - zasláno dále s tranzitním dokladem T1, T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství,

b) podrobnostech skladování v celním skladu, jestliže bylo příslušné zboží dopraveno do této země s tranzitním dokladem T2 nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství, nebo se odtud odesílalo dále s tranzitním dokladem T2, nebo s dokladem k prokázání statutu zboží Společenství.

(4) V žádosti podle odstavců 1 až 3 se musí uvést, na který případ nebo které případy se žádost vztahuje.

(5) Jestliže žádá příslušný úřad určité země o úřední pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, kdyby byl o ni požádán, poukáže na tuto okolnost ve své žádostí. Je na uvážení dožádaného příslušného úřadu, zda bude chtít takovéto žádosti vyhovět.

(6) Informace získané podle odstavců 1 až 3 se smějí použít pouze pro účely této Úmluvy a požívají ochrany, kterou informacím tohoto druhu zaručuje vnitrostátní právo té země, která je obdržela. Tyto informace smějí být použity k jiným účelům pouze s písemným souhlasem příslušného úřadu, který je poskytl, a s výhradou omezení, stanovených tímto úřadem.

Příslušné úřady dotyčných zemí si navzájem poskytnou podle ustanovení přílohy IV úřední pomoc při vymáhání pohledávek, pokud tyto vznikly v souvislosti s přepravou v režimu T1 nebo T2.

(1) Ustanovuje se Smíšený výbor, v němž je zastoupena každá smluvní strana této Úmluvy.

(2) Smíšený výbor jedná ve vzájemné shodě.

(3) Smíšený výbor se schází v případě potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Každá smluvní strana může požádat o svolání zasedáni.

(4) Smíšený výbor si stanoví jednací řád, který mezi jiným upravuje svolávání zasedání, jmenování předsedy a dobu jeho setrvání ve funkci.

(5) Smíšený výbor může vytvořit podvýbory a pracovní skupiny, které mu pří plnění úkolů napomáhají.

(1) Úkolem Smíšeného výboru je spravovat tuto Úmluvu a zabezpečovat její řádné provádění. Aby mohl tuto činnost vykonávat, musí být smluvními stranami pravidelně informován o praktických zkušenostech s používáním této Úmluvy; Smíšený výbor vyslovuje doporučení a v případech podle odstavce 3 přijímá usnesení.

(2) Doporučuje zejména:

a) změny této Úmluvy, s výjimkou změn ve smyslu odstavce 3 písmeno c);

b) všechna ostatní opatření, která jsou potřebná k provádění Úmluvy.

(3) Usnáší se na:

a) změnách příloh;

b) změnách definice ECU v článku 10 odstavec 3;

c) ostatních změnách této Úmluvy, které se v důsledku změn příloh stanou nezbytnými;

d) opatřeních podle článku 28 odstavce 2 přílohy I;

e) přechodných opatřeních v případě přistoupení nových členských států ke Společenství;

f) pozvání pro třetí země ve smyslu článku 3 odstavec 1 písmeno c), aby přistoupily k této Úmluvě podle postupu v článku 15 a).

Usnesení dle písmen a) až e) budou prováděna smluvními stranami podle jejich vlastních právních předpisů.

(4) Jestliže přijal zástupce některé smluvní strany ve Smíšeném výboru usnesení s výhradou splnění ústavně-právních podmínek, nabývá usnesení platnost - pokud v něm není uvedeno žádné datum - prvního dne druhého měsíce po oznámení o zrušení výhrady.

(5) Usnesení Smíšeného výboru ve smyslu odstavce 3 písmeno f), kterým pozve třetí zemi k přistoupení k této Úmluvě, bude doručeno Generálnímu sekretariátu Rady Evropských společenství, který je oznámí příslušné třetí zemi společně se zněním Úmluvy, platným k tomuto dni.

(6) Po okamžiku uvedeném v odstavci 5 může býti příslušná třetí země zastoupena pozorovateli ve Smíšeném výboru, v podvýborech a v pracovních skupinách.

(1) Každá třetí země, které bude doručeno příslušné pozvání od depozitáře Úmluvy na základě usnesení Smíšeného výboru, se může stát smluvní stranou této Úmluvy.

(2) Třetí země pozvaná k přistoupení se stane smluvní stranou této Úmluvy uložením listiny o přistoupení u Generálního sekretariátu Rady Evropských společenství. K této listině je nutno připojit překlad Úmluvy v úředním jazyce (úředních jazycích) přistupující třetí země.

(3) Přístup nabývá účinnosti prvního dne druhého měsíce po uložení listiny o přistoupení.

(4) Depozitář oznámí smluvním stranám datum uložení listiny o přistoupení i datum, kdy přistoupení nabývá účinnosti.

(5) Doporučení a usnesení, která vyslovil, resp. na kterých se usnesl Smíšený výbor dle článku 15 odstavce 2 a 3 mezi datem uvedeným v odstavci 1 a datem, kdy přistoupení nabývá účinnosti, budou třetí zemi pozvané k přistoupení též oznámena Generálním sekretariátem Rady Evropských společenství.

Přijetí těchto dokumentů je předmětem prohlášení v listině o přistoupení nebo ve zvláštní listině, která bude uložena u Generálního. sekretariátu Rady Evropských společenství do šestí měsíců po jejich oznámení. Nebude-li prohlášení uloženo v této lhůtě, přistoupení se stane neplatným.

Každá smluvní strana přijme vhodná opatření pro zabezpečení účinného a vyváženého provádění Úmluvy; přitom bude brát ohled na nutnost co nejrozsáhlejšího zjednodušení formalit, které je třeba zúčastněným ukládat, a na nutnost řešit ke všeobecné spokojenosti potíže, které při uplatňování těchto ustanovení případně nastanou.

Smluvní strany se vzájemně informují o předpisech, které pro provádění této Úmluvy vydají.

Ustanovení této Úmluvy neodporují zákazům a omezením ohledné dovozu, vývozu a tranzitu, které smluvní strany nebo členské státy Společenství ukládají z důvodů veřejné mravnosti, pořádku a bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, národního kulturního vlastnictví, uměleckých, historických nebo archeologických hodnot a průmyslového a obchodního vlastnictví.

Přílohy a Dodatkový protokol jsou součástí této Úmluvy.

(1) Tato Úmluva platí jednak pro území, ve kterých se uplatňuje Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a její pravidla, a jednak pro území zemí ESVO.

(2) Tato Úmluva platí také pro Knížectví Lichtenštejnsko, pokud bude toto knížectví spojeno smlouvou o celní unii se Švýcarskou konfederací.

Každá smluvní strana může při dodržení dvanáctiměsíční výpovědní lhůty od této Úmluvy odstoupit; písemná výpověď se musí adresovat depozitáři, který ji oznámí ostatním smluvními stranám.

(1) Tato Úmluva nabývá platnosti dnem 1.ledna 1988, pokud smluvní strany uložily do 1. listopadu 1987 své listiny o přistoupení v Sekretariátu Rady Evropských společenství, který plní roli depozitáře.

(2) Jestliže tato Úmluva nenabyde platnosti 1. ledna 1988 nabyde platnosti, prvního dne druhého měsíce po uložení poslední listiny o přistoupení.

(3) Depozitář oznámí datum uložení listiny o přistoupeni každé smluvní strany a datum nabytí platnosti této Úmluvy.

(1) Spolu s nabytím platnosti této Úmluvy pozbývají platnosti smlouvy mezi Rakouskem, popř. Švýcarskem a Společenstvím o uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství uzavřené dne 30. listopadu 1972, popř. 23. listopadu 1972 a smlouva ze dne 12.července 1977, uzavřená mez Společenstvím a těmito oběma zeměmi o rozšíření uplatňování ustanovení o tranzitním režimu Společenství.

(2) Smlouvy uvedené v odstavci 1 však platí i nadále pro takové režimy T1 nebo T2, které začaly platit před nabytím platnosti této Úmluvy.

(3) Severní úprava tranzitu mezí Finskem, Norskem a Švédskem pozbývá platnosti nabytím platnosti této Úmluvy.

Tato Úmluva je sepsána v originále v dánském, německém, anglickém, francouzském, řeckém, holandském, portugalském, španělském, finském, islandském, norském a švédském jazyce přičemž je každé znění stejně závazné; je uložena v archivu Sekretariátu Rady Evropských společenství; tento archiv zašle každé smluvní straně jednu ověřenou kopii.

Dáno v Interlaken dne 20. května 1987