Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

6. Slučitelnost s právem EU

Předmětná oblast vyhlášky není upravena právem EU ani neexistuje jednotné pojetí obdobných předpisů v zemích EU.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1 a 2

V těchto ustanoveních se vymezuje účel a platnost vyhlášky podle § 143 odst. 1 písm. a) a § 12 stavebního zákona.

K § 3

K jednotnému uplatňování vybraných pojmů jsou v tomto ustanovení zařazeny definice, které mají rozhodný význam pro aplikaci vyhlášky. Definice navazují na právní okolí.

K § 4

Pro pořizování územně plánovací dokumentace je nanejvýš významné používání jednotných mapových podkladů a proto toto ustanovení zakládá povinnost používání státních mapových děl popř. účelově vytvořených mapových podkladů.

K § 5

Vymezení obsahu a účelu použití urbanistické studie je upraveno v zákoně. Toto ustanovení pouze upřesňuje její aplikaci včetně možnosti transformace do podoby konceptu územně plánovací dokumentace.

K § 6

Rovněž základní úprava obsahu a použití územního generelu je upravena v zákoně. Pro potřeby aplikace jsou upraveny v nezbytném rozsahu otázky, které souvisí s jeho pořizováním.

K § 7

Územní prognóza byla v dosavadní právní úpravě zařazena mezi kategorie územně plánovací dokumentace avšak se zvláštním režimem pro projednávání a zejména schvalování. Na základní úpravy obsažené v zákoně navazuje úprava příslušných podrobností a zejména požadavky na případnou transformaci na úroveň konceptu územně plánovací dokumentace.

K § 8

Územně technické podklady jsou obsahově tvořeny z informací o území, které musí být pro potřeby územního plánování jednotně zpracovávány na příslušné úrovni.

K § 9

Ustanovení podrobně upravuje jednotlivé kroky při pořizování a projednávání územně plánovací dokumentace a zpracování podkladů pro její schválení.

K § 10 a 11

První etapou činností při pořizování územně plánovací dokumentace jsou přípravné práce na straně pořizovatele a průzkumy a rozbory na straně zhotovitele. Ustanovení upravuje základní požadavky na jejich postup.

K § 12

Určujícím krokem při pořizování územně plánovací dokumentace je zpracování a schválení jejího zadání. K základní úpravě obsažené v zákoně jsou upraveny podrobnosti včetně základního obsahu zadání, který je uveden v příloze č. 1.

K § 13

Koncept řešení územně plánovací dokumentace je významnou etapou z hlediska jejího projednávání a je určující pro výběr alternativ nebo variant řešení. Zákon upravuje postup při projednávání konceptu řešení jež je výrazně podřízen uplatňování principu publicity a ochrany vlastnických práv. Ustanovení rovněž řeší v podrobnostech postup při transformaci urbanistické studie na úroveň územněplánovací dokumentace.

K § 14

Rozhodnutím o výběru alternativy nebo varianty územně plánovací dokumentace a pokynem pro dokončení prací je souborné stanovisko pořizovatele.Ustanovení § 14 upravuje základní postup pořizovatele a současně požadavky při opatřování stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování.

K § 15 a 16

Vyvrcholením činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace je zpracování jejího návrhu. Postup při projednávání návrhu územně plánovací dokumentace upravuje zákon. Činnosti pořizovatele jsou v podrobnostech upraveny v § 15 a současně v § 16 jsou upraveny podrobnosti při opatřování stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu územně plánovací dokumentace.

K § 17

Ke sjednocení obsahu podkladů pro schvalování územně plánovací dokumentace jsou upraveny jednotlivé části návrhů výroků schvalujícího orgánu a příslušné dokumentace včetně měřítek a formálních náležitostí jejího vyhotovení.

K § 18

Dosavadní právní úprava postrádala podrobnosti při pořizování změn a doplňků a také úprav územně plánovací dokumentace. K překonání tohoto právního vakua jsou v ustanovení v 18 upraveny podrobnosti postupu pořizovatele v návaznosti na § 31 zákona.

K § 19

Právně významným výsledkem schválení územně plánovací dokumentace jsou regulativy. Ustanovení v podrobnostech navazuje na úpravu zákona a u jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace stanoví obsah těchto regulativů.

K § 20 - 23

Pro sjednocení postupů pořizovatelů územně plánovací dokumentace je nezbytné upravit způsob a místa jejího ukládání, včetně stanovení počtu vyhotovení územně plánovací dokumentace a požadavky na její evidenci a archivaci.

K § 24

V přechodném ustanovení jsou upraveny právní důsledky související s používáním územně plánovací dokumentace schválené před účinností novely zákona a před účinností této vyhlášky.

K § 26

Toto ustanovení zrušuje dosud platnou vyhlášku o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

K § 27

Účinnost vyhlášky se předpokládá shodně s účinností novely stavebního zákona.

Ministerstvo hospodářství stanoví podle § 143 odst. 1 písm. d) až g), i) a j) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. ./1995 Sb.:

Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při

a) územním rozhodování,

b) povolování staveb a jejich změn a při jejich ohlašování,

c) kolaudaci staveb, jejich užívání, změn v užívání, údržbě a odstraňování staveb,

d) povolování terénních úprav, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry,

e) povolování těžebních a jim podobných a s nimi souvisejících prací, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány,

f) ohlašování informačních, reklamních a propagačních zařízení,

g) vyvlastňovacím řízení,

h) úlevách při odstraňování následků živelních pohrom a náhlých havárií staveb.

Podle této vyhlášky se postupuje u všech druhů staveb, bez zřetele na jejich

a) stavebně technické provedení, např. u budov, podzemních staveb, věží, stožárů, sil, zásobníků, nádrží, studní, komunikací, jeřábových drah, podzemních a nadzemních vedení (s výjimkou telekomunikačních vedení), tribun, zdí, oplocení,

b) účel, např. u staveb pro bydlení, občanského vybavení, staveb pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, pro vodní hospodářství, civilní obranu, rekreaci.

(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí obsahuje

a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,

b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,

c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,

d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických i jiných práv,

e) u rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území souhlas vlastníka pozemku, nemá-li navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo (§ 38 odst. 2 zákona),

f) údaje o souladu návrhu s územně plánovací dokumentací,

g) způsob splnění požadavků dotčených orgánů státní správy opatřených podle zvláštních předpisů před zahájením územního řízení.

(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.

(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí se přikládá

a) situační výkres současného stavu území na podkladu katastrální mapy se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlého s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení, není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních,

b) stanoviska, souhlasy, posouzení, popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy.

(4) Návrh na umístění stavby se doplní podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby dalšími podklady a předprojektovou dokumentací, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména

a) navrhované umístění stavby na pozemku, včetně jejích odstupů od hranic pozemků a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500),

b) architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, její vzhled a výtvarné řešení,

c) údaje o provozu, popřípadě o výrobě, včetně základních technických parametrů, navrhovaných technologií a zařízení,

d) vliv stavby, provozu nebo výroby na zdraví a životní prostředí a jejich hodnocení, včetně návrhu na opaření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,

e) nároky stavby na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a předpoklady pro napojení stavby na stávající technické vybavení území,

f) dotčená ochranná pásma nebo chráněná území,

g) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky včetně informací o vhodnosti geologických a hydrogeologických poměrů v území,

h) rozsah a uspořádání staveniště,

i) ozelenění, popřípadě jiné úpravy nezastavěných ploch.

(5) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, přikládá se k návrhu na vydání územního rozhodnutí souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zvláštních předpisů¹⁾.

________________

¹⁾ Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

(6) Návrh na nové využití území obsahuje kromě náležitostí podle odstavců 1 a 3 další podklady a dokumentaci, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména

a) důvody, způsob, rozsah a důsledky nového využití území,

b) výškové uspořádání navrhovaných změn, např. charakteristické řezy terénních úprav, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (dále jen "terénní úpravy"),

c) způsob neškodného odvádění povrchových vod a ochrany podzemních vod, předpokládané napojení na technické vybavení území,

d) hodnocení vlivů na životní prostředí,

e) dotčená ochranná pásma a chráněná území.

(7) Návrh na vymezení chráněného území, ochranného pásma, nebo na vyhlášení stavební uzávěry obsahuje kromě náležitostí podle odstavců 1 a 3 další podklady a dokumentaci, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména

a) důvody a rozsah navrhovaných opatření s přesným věcným a územním vymezením navrhovaných zákazů nebo omezení,

b) důsledky, jaké budou mít navrhovaná opatření na funkční a prostorové uspořádání území s návrhem potřebných územně technických a organizačních opatření.

(1) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména

a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,

b) druh, účel a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,

c) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje, u liniových a zvláště rozsáhlých staveb popis území,

d) určení stavebního pozemku, podmínky pro umístění stavby na něm a pro zpracování projektové dokumentace, včetně jejího rozsahu a podrobností zpracování,

e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,

f) dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než stanoví zákon.

(2) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí, včetně zachování urbanistických a architektonických hodnot v území, výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, výška stavby, požadavky vyplývající z blízkosti chráněných území a ze stanovisek dotčených orgánů státní správy.

(1) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména

a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,

b) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, stručný popis způsobu využití území,

c) podmínky pro nové využití území,

d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,

e) dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než stanoví zákon.

(2) Rozhodnutím o využití území (odstavec 1 písmeno c)) se stanoví podmínky zejména pro

a) terénní úpravy, např. zavážky, příkopy, násypy, skládky,

b) výsadbu a větší úpravu vinic, chmelnic, lesů, sadů, zahrad a nejde-li o stavby nebo o opatření řešené schválenými pozemkovými úpravami (§ 33 odst. 1 písm. f) zákona), též hřišť, skladovacích a odstavných ploch,

c) dělení nebo zcelování pozemků, nejde-li o rozhodnutí soudu nebo o opatření řešená schválenými pozemkovými úpravami (písmeno b)).

(3) Podmínky pro nové využití území (odstavec 2) stanoví způsob, jakým má být území upraveno, jeho odvodnění, napojení na dopravní a rozvodné sítě, požadavky dotčených orgánů státní správy, požadavky na ochranu existujících staveb, zeleně apod.

(4) Rozhodnutí o využití území se sloučí s rozhodnutím o umístění stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí týká, zřízena též stavba.

(1) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje zejména

a) označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,

b) vymezení (označení) území, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu průmyslových nebo zemědělských staveb, ochrany vodních zdrojů a ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí apod.,

c) podmínky ochrany,

d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.

(2) Podmínky ochrany (odstavec 1 písmeno c)) obsahují zejména zákaz, omezení nebo způsob provádění staveb, terénních úprav, těžebních prací, výsadby a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu vysokofrekvenčních přístrojů, zabezpečují se jimi požadavky dotčených orgánů státní správy apod.

(3) Jestliže se chráněné území nebo ochranné pásmo vymezí právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu podle něho vydaným, anebo stanoví-li je vláda, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu se nevydává.

Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména

a) označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,

b) vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti,

c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti, zejména pokud by mohla znemožnit budoucí využití území, nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace,

d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.

(1) Odborným vedením stavby autorizovanou osobou se rozumí

a) takové řízení, způsob a postup provádění stavby, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě, pořádek na staveništi a ukládání stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich použití, odborné ukládání strojů a zařízení, vedení stavebního deníku apod., a aby nedocházelo k ohrožování životního prostředí nad přípustnou míru,

b) odpovědnost za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby, za dodržení obecných technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a jiných technických předpisů a spoluodpovědnost za dodržení podmínek rozhodnutí vydaných k uskutečnění stavby (zejména územního rozhodnutí a stavebního povolení),

c) spolupůsobení k odstranění závad zjištěných na stavbě a oznámení takových závad stavebnímu úřadu, pokud se je nepodaří odstranit v rámci odborného vedení stavby.

(2) Odborným dozorem nad prováděním stavby se rozumí takový dozor, při kterém se kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. b), c) sleduje

a) způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě, vhodnost, ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,

b) vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

(1) Ohlášení drobné stavby obsahuje

a) účel, rozsah a místo stavby a jednoduchý technický popis jejího provedení,

b) druh a parcelní číslo pozemku podle katastru nemovitostí, doklad, jímž se prokazuje vlastnické nebo jiné právo k pozemku,

c) údaj o tom, kdo bude stavbu provádět a zda se k jejímu provedení má použít sousední nemovitost, popřípadě vyjádření vlastníka této nemovitosti.

(2) K ohlášení drobné stavby se připojí jednoduchý situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením umístění stavby na pozemku, hranic mezi sousedními pozemky a polohy staveb na nich. Náčrt se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li příslušným obecní úřad v místě, předkládá se ve třech vyhotoveních.

(1) Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti provedení stavby nemá námitek, připojí ke sdělení jím ověřený jednoduchý situační náčrt. Kopii sdělení s ověřeným náčrtem zašle místně příslušnému obecnímu úřadu.

(2) Sdělení stavebního úřadu podle odstavce 1 nenahrazuje rozhodnutí dotčených orgánů státní správy podle zvláštních předpisů.

(1) Ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací obsahuje

a) na které stavbě mají být úpravy nebo práce provedeny,

b) jejich rozsah, účel a jednoduchý technický popis.

(2) K ohlášení se připojí

a) doklad prokazující vlastnické nebo jiné právo ke stavbě, který může být nahrazen čestným prohlášením,

b) písemnou dohodu s vlastníkem stavby, hodlá-li úpravu nebo udržovací práce provádět nájemce,

c) stanovisko orgánu státní památkové péče, jde-li o stavební úpravu nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

(1) Stavební úřad při posuzování, na základě jakého opatření bude možné stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce provést, přihlíží především k umístění, stavebně technickému provedení, účelu užívání stavby a k jejímu vlivu na životní prostředí. Tato hlediska posuzuje zejména u ohlášené drobné stavby nebo stavební úpravy stavby, jejíž součástí je provozní, výrobní nebo technické zařízení.

(2) U drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, po jejichž ohlášení stavební úřad stanovil, že podléhají stavebnímu povolení, se doplní údaje uvedené v § 9 a § 11

a) jednoduchým náčrtem stavby nebo úpravy anebo vyznačením stavebních úprav v dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem; u udržovacích prací se nepředkládá,

b) situačními a stavebními výkresy zařízení staveniště, má-li být budováno,

c) dalšími podklady určenými stavebním úřadem, nezbytnými pro řádné posouzení věci.

Udržovacími pracemi, které nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, jsou zejména

a) opravy fasády a vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, výměna a opravy střešní krytiny, opravy povrchu plochých střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna, opravy a nátěry žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken a dveří a jejich nátěry, výměna dveří a oken a opravy oplocení, nemění-li se jimi vzhled stavby,

b) výměna nepodstatných částí konstrukcí stavby,

c) opravy ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné osoby,

d) výměna zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van) a jiného běžného vybavení stavby.

Žádost o stavební povolení se podává pro

a) samostatnou stavbu nebo její změnu,

b) soubor staveb včetně staveb zařízení staveniště,

c) jednotlivé stavby souboru podle písm. b), pokud budou po dokončení schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských sítí a stavby zařízení staveniště.

(1) Žádost o stavební povolení podle povahy stavby obsahuje

a) jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka,

b) druh, účel, místo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání,

c) parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku, popřípadě ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště (např. část veřejného prostranství), a dále parcelní čísla sousedních pozemků s uvedením vlastnických nebo jiných práv podle katastru nemovitostí,

d) jméno (název), adresu a oprávnění zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí),

e) základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní prostředí a o souvisejících opatřeních,

f) seznam a adresy účastníků stavebního řízení, kteří jsou stavebníkovi známi; u staveb liniových a staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků stavebního řízení se seznam a adresy účastníků neuvádějí,

g) orientační náklad na provedení stavby.

(2) K žádosti se připojí

a) doklady jimiž stavebník prokazuje, že je vlastníkem pozemku popř. stavby, nebo že k nim má jiné právo opravňující jej zřídit na pozemku stavbu nebo provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní,

b) projektová dokumentace stavby ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení projektové dokumentace,

c) doklady o jednání s orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena a stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, předepsané zvláštními předpisy,

d) územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán než stavební úřad,

e) prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení stavby (§ 44 odst. 2 zákona), bude-li ji provádět sama pro sebe právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, která nemá stavební nebo montážní práce v předmětu své činnosti nebo podnikání²⁾; u jednoduchých a drobných staveb, stavebních úprav při nichž nejsou dotčeny nosné konstrukce a u udržovacích prací, které stavebníci hodlají provádět sami pro sebe svépomocí, se dokládá prohlášení kvalifikované osoby, že bude vykonávat odborný dozor nad prováděním stavby, pokud stavebník sám není způsobilý dozor provádět (§ 44 odst. 3 zákona).

(3) U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, se předkládá takový počet vyhotovení podkladů v potřebném členění, který je nezbytný pro jednání zejména s dotčenými orgány státní správy a orgány obcí.

(4) U stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, se k žádosti připojuje souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zvláštních předpisů¹⁾.

____________________

²⁾ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

U stavby, u které má být použit neobvyklý způsob stavění nebo konstrukčního řešení anebo ve které má být instalováno ojedinělé technické zařízení, které není srovnatelné s jinými již vyzkoušenými zařízeními a u níž se nemohou předem spolehlivě určit negativní účinky jejího provozu na životní prostředí, se doloží žádost o stavební povolení posudkem specializovaného pracoviště, vysoké školy nebo soudního znalce.

(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména

a) souhrnnou zprávu s údaji doplňujícími základní údaje o stavbě uvedené v žádosti o stavební povolení a s informacemi o výsledku provedených průzkumů a o splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno; dále musí být ze zprávy dostatečně zřejmé

- navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavů na výstavbu,

- požárně bezpečnostní řešení,

- nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a řešení napojení stavby na stávající inženýrské sítě a kanalizaci,

- údaje o nadzemních a podzemních stavbách (včetně inženýrských sítí) na stavebním pozemku a sousedních pozemcích a o stávajících ochranných pásmech,

- u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě nároky na zkušební provoz po dokončení stavby,

- zda jsou dodrženy technické požadavky stanovené zvláštními předpisy,

- uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,

- splnění podmínek stanovených dotčenými orgány státní správy podle zvláštních předpisů,

b) celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1:200 až 1:500 s vyznačením hranic pozemků, včetně sousedních, stávajících staveb na nich, podzemních inženýrských sítí a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby,

c) stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí stavby a jejich částí (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, střešní konstrukce), komíny, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s přesným vyznačením funkčního určení, schématické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.), technická zařízení (kotelny, výtahy apod.), úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní obrany, požární bezpečnosti a z hlediska užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením stavební výkresy obsahují prostorové umístění strojů a zařízení včetně řešení vnitřních komunikací,

d) projekt organizace výstavby u staveb se zvláštními nároky na provádění, pokud nestačí údaje uvedené v souhrnné zprávě.

(2) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým stavbám souboru, obsahuje projektová dokumentace první stavby celkovou situaci (zastavovací plán) celého souboru staveb včetně zařízení staveniště.

(3) Celková situace stavby a hlavní stavební výkresy (zejm. půdorysy, řezy, uliční průčelí) se předkládají v trvanlivém provedení.

(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení staveniště může být po projednání se stavebním úřadem v jednotlivých případech stanovený rozsah a obsah projektové dokumentace přiměřeně omezen.

Stavební povolení obsahuje zejména

a) jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka,

b) druh a účel povolované stavby nebo její změny,

c) parcelní čísla stavebních pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje,

d) podmínky pro provedení, popřípadě též pro užívání stavby a odstranění stavby,

e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.

(1) Podmínky stavebního povolení (§ 18 písm. d)) obsahují

a) požadavky na umístění stavby, bylo-li sloučeno rozhodnutí o umístění stavby se stavebním povolením,

b) ochranu veřejných zájmů, především životního prostředí,

c) požadavky k dodržení příslušných technických předpisů a ustanovení českých technických norem,

d) lhůtu k dokončení stavby,

e) požadavky uplatněné dotčenými orgány státní správy, nejsou-li stanoveny správními rozhodnutími,

f) určení osoby odpovídající za odborné vedení stavby nebo za odborný dozor nad prováděním stavby, bude-li stavba prováděna za podmínek § 15 odst. 2 písm. e).

(2) Podmínky stavebního povolení podle potřeby dále obsahují

a) požadavky na předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek stanovených pro provedení stavby,

b) požadavek oznámit určité stadium stavby za účelem výkonu státního stavebního dohledu,

c) požadavky na předložení dokladů, odborných expertiz a posudků,

d) podrobnější požadavky na provedení stavby především z hlediska architektury a komplexnosti, zejména určení druhu a barvy vnějších úprav stavby (krytiny, omítek, nátěrů, apod.), napojení na rozvodné sítě, pozemní komunikace a dráhy, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby a podmínek ochrany a výsadby zeleně,

e) vymezení nezbytného rozsahu ploch pozemků, které budou tvořit součást staveniště,

f) podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 135 zákona),

g) úlevy pro vytyčení stavby, jedná-li se o stavbu jednoduchou, drobnou nebo dočasnou anebo o změnu stavby,

h) požadavek na předložení statických výpočtů pro účely evidence a archivace.

(1) Stavební úřad zašle po jednom ověřeném vyhotovení projektové dokumentace stavebníkovi, obecnímu úřadu v jehož územním obvodu se stavba provádí, není-li sám stavebním úřadem, a dále vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Jedno vyhotovení projektové dokumentace si stavební úřad ponechává pro úřední potřebu.

(2) Po právní moci stavebního povolení stavební úřad předá stavebníkovi štítek, na němž uvede označení stavby a jejího stavebníka, kdo bude stavbu provádět, kdo u stavby prováděné svépomocí odpovídá za odborné vedení a provádění stavby nebo za odborný dozor, který orgán a kdy stavbu povolil a termín dokončení stavby.

(1) Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením obsahuje

a) označení stavby a části, jíž se změna týká,

b) popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací,

c) důvody navrhované změny.

(2) Dokumentace k žádosti podle odstavce 1 obsahuje

a) situační výkres, mění-li se vnější půdorysné nebo výškové uspořádání stavby,

b) stavební výkresy v rozsahu požadované změny,

c) technický popis změny a jejích účinků na okolí,

d) doklady o projednání s orgány státní správy, jejichž zájmy jsou provedením změny dotčeny.

(3) Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení (např. nemění se umístění, půdorysný ani výškový rozsah stavby, účel, konstrukční ani dispoziční řešení), lze změnu po projednání se stavebním úřadem vyznačit v ověřených vyhotoveních původní projektové dokumentace a projednat ji při kolaudačním řízení (§ 81 odst. 4 zákona).

(1) Žádost o povolení terénních úprav obsahuje

a) jméno (název) a adresu (sídlo) žadatele,

b) druh, účel, místo a předpokládanou dobu trvání terénních úprav,

c) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se mají terénní úpravy provádět, s uvedením vlastnických nebo jiných práv,

d) časový průběh provádění terénních úprav,

e) údaj o tom, kdo zpracoval dokumentaci a kdo bude terénní úpravy provádět,

f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. c) a f) je možné nahradit přílohami k žádosti.

K žádosti o povolení terénních úprav se připojí

a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních,

b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební úřad,

c) doklad, jímž žadatel prokazuje právo terénní úpravy provést,

d) stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy,

e) doklady o jednáních s dalšími orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla předem vedena.

(1) Dokumentace terénních úprav obsahuje

a) údaje o splnění podmínek územního rozhodnutí o využití území a jiných rozhodnutí nezbytných pro povolení terénních úprav podle zvláštních předpisů, údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,

b) situační výkres podle katastrální mapy, popř. též fotografie objasňující současný stav území, na kterém se mají terénní úpravy provést, s vyznačením pozemků, na nichž se projeví důsledky terénních úprav, včetně vyznačení ochranných pásem, chráněných území a existujících staveb; podle povahy a rozsahu terénních úprav se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání,

c) vytyčovací výkresy; u jednoduchých a nepodstatných terénních úprav postačí potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.

(2) U technicky jednoduchých terénních úprav, jejichž důsledky se nemohou nepříznivě projevit na nemovitostech nebo jiným způsobem, může stavební úřad jako dokumentaci přijmout jen stručný popis postupu a způsobu prací a situační náčrt.

Pro změny povolených terénních úprav se ustanovení § 22 až § 24 použije přiměřeně.

(1) V ohlášení informačních, reklamních a propagačních zařízení (dále v tomto oddílu jen "zařízení") se uvede

a) druh, účel a doba trvání zařízení,

b) označení nemovitosti a místa, kde má být zařízení umístěno.

(2) K ohlášení zařízení se připojí vždy

a) dvojmo návrh zařízení v přiměřeném měřítku a barevném provedení; není-li obecní úřad v místě stavebním úřadem, přikládá se trojmo,

b) souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním zařízení, pokud ohlašovatel není sám vlastníkem nemovitosti.

(3) Pokud je to vzhledem k umístění nebo ke konstrukčnímu řešení zařízení nezbytné, v ohlášení se dále uvede nebo se k ohlášení připojí

a) náčrt nebo fotografie nemovitosti, popř. též jejího okolí, prokazující harmonii zařízení v prostoru,

b) popis konstrukčního řešení z hlediska bezpečnosti s údaji o použitém materiálu; jde-li o světelné zařízení, popis způsobu jeho napojení na elektrické vedení,

c) označení oprávněné osoby, která montáž zařízení provede,

d) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy, správci pozemních komunikací, rozvodných sítí apod., a údaj o tom, zda pro montáž bude žádáno o souhlas k využití veřejného prostranství,

e) údaj o tom, zda se provoz zařízení nedotkne práv jiných osob např. oslněním, zakrytím světla apod.

Za informační, reklamní a propagační zařízení podléhající ohlášení se nepovažuje výzdoba, poutače a jiná podobná označení zřizovaná krátkodobě a přechodně u příležitosti slavnostních shromáždění, výstav, koncertů, sportovních utkání a jiných podobných akcí, jestliže tato označení budou sejmuta neprodleně po ukončení akce.

(1) Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti zařízení nemá námitek, připojí ke sdělení ověřený návrh zařízení (§ 26 odst. 2 písm. a)). Kopii sdělení s ověřeným návrhem předá stavební úřad místně příslušnému obecnímu úřadu.

(2) U zařízení, po jejichž ohlášení stavební úřad stanovil, že podléhají povolení, se doplní údaje v § 26 odst. 3 o další podklady nezbytné k řádnému posouzení věci, určené stavebním úřadem.

(1) Vytyčování se provede podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím, stavebním povolením nebo povolením terénních úprav.

(2) O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů vyhotoví ten, kdo vytyčení provedl, vytyčovací protokol.

(1) Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje

a) označení a místo stavby,

b) předpokládaný termín dokončení stavby,

c) termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby,

d) údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a dobu jeho trvání.

(2) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se podle potřeby doplní

a) popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí a stavebního povolení,

b) u staveb, na kterých jsou geodetické práce zajišťovány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem³⁾, doklad o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací (u podzemních inženýrských sítí ještě před zakrytím).

___________________

³⁾ Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

c) geometrický plán podle předpisů o katastru nemovitostí; tento doklad se nepřipojí v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb,

d) u stavby, v níž bylo nebo má být zabudováno jaderné zařízení, souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zvláštních předpisů¹⁾,

e) další doklady, pokud jsou předepsány zvláštními předpisy⁴⁾.

(1) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením se předkládají

a) doklady o vytyčení stavby (§ 29),

b) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a o způsobilosti provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu, zpráva o výsledku komplexního vyzkoušení, popřípadě zkušebního provozu, pokud byl prováděn,

c) projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení, nebo při povolování změn stavby,

d) výkresy, ve kterých jsou vyznačeny změny, ke kterým došlo během provádění stavby; tyto změny mohou být vyznačeny v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, pokud řízení o nich stavební úřad spojil s kolaudačním řízením,

_______________

⁴⁾ Např. § 11 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), úplné znění č. 211/1994 Sb.

e) další doklady stanovené v podmínkách stavebního povolení; u staveb povolených po 1. červenci 1992 i doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků (§ 47 odst. 2 zákona).

(2) U drobných a jednoduchých staveb, zejména u staveb, jejichž stavebníky jsou fyzické osoby, a tyto stavby nesouvisejí s podnikáním podle zvláštních předpisů, mohou být náležitosti návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí a jeho příloh přiměřeně zjednodušeny.

(1) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který obsahuje zejména

a) označení stavby,

b) ověření, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení a zda bylo vyhověno obecným technickým požadavkům na výstavbu (§ 138a zákona),

c) porovnání skutečného provedení dokončené stavby s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem a soupis zjištěných odchylek, popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,

d) stanoviska dotčených orgánů státní správy.

(2) Protokol podle odstavce 1 může být nahrazen jednoduchým záznamem, zejména je-li stavba dokončena v souladu s ověřenou projektovou dokumentací a nebyly podány námitky účastníků řízení.