(1) Kolaudační rozhodnutí obsahuje zejména
a) označení stavby,
b) vymezení účelu užívání stavby,
c) podmínky pro užívání stavby.
(2) Podmínky pro užívání stavby mohou podle povahy stavby obsahovat zejména
a) vyznačení nepodstatných odchylek, které stavební úřad vzal na vědomí, do ověřené projektové dokumentace stavby,
b) povinnosti k zajištění veřejných zájmů nebo k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků, zejména zájmů na ochraně života a zdraví osob, ochraně životního prostředí, hygieně a požární bezpečnosti.
Pokud stavební úřad při povolení terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení stanoví, že podléhají kolaudaci, platí pro ně ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.
(1) Ohlášení změny ve způsobu užívání stavby, která není spojena se změnou stavby obsahuje
a) jméno (název) a adresu (sídlo) vlastníka stavby,
b) označení stavby,
c) uvedení nového způsobu užívání stavby.
(2) K ohlášení se připojí
a) dokumentace s vyznačením nového způsobu užívání jednotlivých prostorů; u starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k ohlášení změny ve způsobu užívání stavby předložit pasport stavby (§ 45 odst. 2),
b) doklad o vlastnickém právu ke stavbě, popř. souhlas vlastníka stavby s ohlašovanou změnou ve způsobu jejího užívání, není-li navrhovatel vlastníkem stavby,
c) stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy,
d) vyjádření účastníků řízení, pokud s nimi byla vedena jednání,
e) kolaudační rozhodnutí, popř. stavební povolení, ze kterého je zřejmé k jakému účelu byla stavba povolena.
(3) Rozhodnutí stavebního úřadu o změně ve způsobu užívání stavby, která není podmíněna provedením změny stavby, obsahuje zejména
a) označení stavby,
b) vymezení nového způsobu užívání stavby,
c) podmínky pro povolovaný způsob užívání stavby, kterými se zajistí veřejné zájmy nebo ochrana práv a právem chráněných zájmů účastníků.
(1) Je-li změna ve způsobu užívání stavby podmíněna provedením změny stavby (§ 139a odst. 3 zákona), povoluje se nejdříve změna stavby a po jejím dokončení se při kolaudaci této změny povolí i navrhovaná změna ve způsobu užívání stavby.
(2) Obsah žádosti o povolení změny stavby je obdobný jako u žádosti o stavební povolení (§ 15 až 17); uvede se však, jaká změna ve způsobu užívání stavby se bude navrhovat zároveň s návrhem na kolaudaci dokončené změny stavby.
(3) Pro obsah návrhu na kolaudaci se použije ustanovení § 30.
(1) Nezbytnými úpravami na stavbě nebo stavebním pozemku jsou zejména
a) úpravy v zájmu bezpečnosti dopravy (např. zřízení podloubí, průchodů, zkosení nároží domů), obrany státu (např. zřízení krytů a úkrytů), požární bezpečnosti (např. technická zařízení požární bezpečnosti),
b) úpravy jimiž se docílí, aby stavba nebo její zařízení neobtěžovaly své okolí nepřiměřeně hlukem, zápachem, exhalacemi, otřesy, chvěním, účinky elektromagnetického pole,
c) připojení stavby na rozvodné sítě, zejména na veřejný rozvod vody, elektřiny, plynu a na kanalizační síť,
d) úpravy, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární, provozní a estetické závady stavby a jimiž se stavba vybavuje sociálními nebo jinými hygienickými a společnými zařízeními,
e) odstranění nebo úprava stavebních částí stavby (např. zdí, stříšek, verand) zabraňujících přístupu světla a vzduchu ke stavbám, nebo působících jiné závady,
f) úpravy k zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod.
(2) Pro obsah projektové dokumentace a jiných podkladů platí podle povahy úprav ustanovení této vyhlášky o povolování staveb, terénních úprav, popřípadě o odstraňování staveb.
(1) Žádost o povolení k odstranění stavby obsahuje
a) druh, účel, místo a označení stavby,
b) důvody odstranění stavby a předpokládané započetí a ukončení prací,
c) název a sídlo oprávěné osoby, která odstranění stavby provede; hodlá-li vlastník odstraňovat stavbu svépomocí, uvede jméno a adresu kvalifikované osoby, která bude zajišťovat odborné vedení nebo vykonávat odborný dozor nad prováděním prací,
d) zda se odstranění stavby provede s použitím trhavin,
e) jak se naloží s materiálem a kam se přebytečný materiál uloží,
f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi,
g) jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory,
h) jak se naloží s uvolněným pozemkem,
i) návrh na opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, jestliže se mají z těchto nemovitostí provádět bourací práce nebo mají-li se tyto nemovitosti jinak použít.
(2) K žádosti o povolení k odstranění stavby se připojí
a) doklady, jimiž se prokazuje vlastnické nebo jiné právo ke stavbě a pozemku,
b) technologický popis prací, popřípadě též nezbytné výkresy úprav pozemku,
c) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a s účastníky řízení, pokud byla o odstranění stavby předem vedena,
d) u staveb, jejichž odstranění nebude provádět oprávněná odborně vybavená osoba, prohlášení kvalifikované osoby, která se zavázala zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací spojených s odstraněním stavby, není-li vlastník sám způsobilý dozor provádět,
e) stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy; u stavby s jaderným zařízením souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zvláštních předpisů1).
(3) Jde-li o odstranění nemovité kulturní památky, obsahuje žádost též fotodokumentaci, dokumentační výkresy, popřípadě jinou dokumentaci (např. měřickou nebo modelovou).
(1) Rozhodnutí o odstranění stavby obsahuje zejména
a) údaje o místu a účelu stavby a komu se odstranění stavby povoluje nebo nařizuje,
b) lhůtu k odstranění stavby,
c) podmínky pro odstranění stavby.
(2) Podmínky rozhodnutí o odstranění stavby obsahují zejména požadavky na
a) dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů a ustanovení českých technických norem,
b) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy,
c) ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) provedení prací při odstranění stavby k tomu oprávněnou osobou; u staveb, které budou odstraňovány svépomocí, se uvede kvalifikovaná osoba, která bude zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací.
(3) Podmínky rozhodnutí o odstranění stavby mohou podle povahy stavby stanovit
a) povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění výkonu státního stavebního dohledu,
b) povinnost vlastníků sousedních pozemků a staveb, aby trpěli po stanovenou dobu provádění některých prací ze svých pozemků nebo staveb,
c) postup a způsob prací, zejména k zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých komunikacích apod.,
d) povinnost upravit po odstranění stavby pozemek, zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň apod.,
e) povinnost předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.
(1) Rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací obsahuje zejména
a) povinnost provést zabezpečovací práce a lhůtu k jejich provedení, popis stavebně technického stavu stavby, povahu a rozsah účinků, jimiž ohrožuje život nebo zdraví osob nebo hospodářské hodnoty,
b) podmínky vymezující druh, rozsah a způsob provedení zabezpečovacích prací,
c) podmínky zajišťující ochranu veřejných zájmů i ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) údaje o nezbytném rozsahu sousedních pozemků a staveb, jichž má být použito při provádění zabezpečovacích prací a povinnosti jejich vlastníků, aby po stanovenou dobu trpěli provádění některých prací ze svých nemovitostí, popřípadě, aby na nich trpěli dočasné umístění konstrukcí.
(2) Nařizuje-li stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací právnické nebo fyzické osobě oprávněné provádět stavební práce, obsahuje rozhodnutí kromě náležitostí podle odstavce 1
a) název nebo jméno (sídlo) osoby, která je povinna provést zabezpečovací práce,
b) povinnost vlastníka stavby uhradit náklady spojené s provedením zabezpečovacích prací a trpět jejich provedení.
(1) Žádost o poskytnutí státního stavebního příspěvku obsahuje účel příspěvku a jeho požadovanou výši.
(2) K žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku se přikládá
a) doklad o vlastnickém právu k nemovitosti,
b) rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byly nezbytné úpravy, zabezpečovací práce nebo odstranění stavby ve veřejném zájmu nařízeny.
(3) Rozhodnutí, jímž stavební úřad přiznává státní stavební příspěvek, obsahuje zejména
a) údaje o účelu, na který se státní stavební příspěvek poskytuje, a termín dokončení prací, pokud nebyl stanoven jiným rozhodnutím stavebního úřadu,
b) výhradu vrácení příspěvku nebo jeho části pro případ, že dojde k úplatnému převodu nemovitosti do deseti let od dokončení prací,
c) podmínky pro výplatu příspěvku,
d) podmínky pro jednání s bankou, jejímž prostřednictvím bude státní příspěvek proplácen.
V rámci státního stavebního dohledu se zjišťuje zejména, zda
a) je stavba prováděna na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,
b) práce na stavbě provádějí oprávněné osoby, zda se odborně provádějí stavební práce, zda je zajištěno a prováděno odborné vedení nebo odborný dozor,
c) je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
d) při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství, zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň, nebo jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb,
e) je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární ochrana, řádné ohrazení a osvětletní staveniště, bezpečné přístupy ke stavbě, zda je na staveništi pořádek,
f) se dodržují obecné technické požadavky na výstavbu (§ 138a zákona) a jiné technické předpisy,
g) je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se v průběhu užívání nezhoršují účinky na životní prostředí,
h) se provádí řádná údržba stavby,
i) u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání, nebo nepominul účel pro který byly zřízeny,
j) jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby,
k) odstranění stavby provádí oprávněná osoba (§ 44 zákona) a zda je zabezpečen odborný dozor nad prováděním prací a bezpečnost osob,
1) nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,
m) se provádějí předepsané zkoušky,
n) zda se neprovádějí terénní úpravy, informační, reklamní a propagační zařízení bez předepsaného rozhodnutí nebo ohlášení.
(1) Stavební deník se vede ode dne, kdy byly zahájeny práce na staveništi podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Vedení stavebního deníku končí dnem, kdy se odstraní stavební vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí.
(2) Do stavebního deníku se zapisují všechny důležité okolnosti týkající se stavby, zejména časový postup prací, odchylky od projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo od podmínek stanovených stavebním povolením anebo jiným rozhodnutím nebo opatřením, popřípadě další údaje nutné pro posouzení prací stavebním úřadem a ostatními orgány státní správy, jako je např. teplota ve vztahu ke stavebním pracem zejména s mokrým výrobním procesem, počasí (např. déšť) u zemních prací a terénních úprav apod.
(3) Denní záznamy zapisuje pověřený pracovník v den, jehož se záznamy týkají, výjimečně následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Jde-li o technicky jednoduché stavby nebo práce malého rozsahu, u kterých tak stanovil stavební úřad v podmínkách stavebního povolení, mohou být denní záznamy nahrazeny jedním záznamem za období nejvýše sedmidenní. Stavební deník se nevede u stavebních úprav, drobných staveb a udržovacích prací, u nichž postačilo jejich ohlášení stavebnímu úřadu a stavební úřad nestanovil, že je možné je provést jen na základě stavebního povolení (§ 57 odst. 1 zákona).
Výzva orgánu státního stavebního dohledu může být provedena záznamem do stavebního deníku nebo do jednoduchého záznamu o stavbě, písemným oznámením nebo do protokolu. Výzva obsahuje stručný popis zjištěné závady a lhůtu, do kdy má být zjednána náprava.
(1) Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje o účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b) situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb a napojení na rozvodné a dopravní sítě a na kanalizaci,
c) stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,
d) technický popis stavby a jejího vybavení.
(2) Zjednodušená dokumentace (dále jen "pasport stavby") obsahuje zejména
a) údaje podle odstavce 1 písmeno a),
b) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,
c) technický popis stavby a jejího vybavení.
(3) Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasport stavby se předkládají stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních.
(4) Po přezkoumání stavebním úřadem a případném doplnění, změně nebo přepracování stavební úřad dokumentaci podle odstavce 1 nebo 2 ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníku stavby, též popřípadě obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem.
(5) Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověřený pasport stavby nahrazuje dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení a příslušná rozhodnutí stavebního úřadu o stavbě, zejména stavební povolení a kolaudační rozhodnutí.
(1) Návrh na vyvlastnění obsahuje
a) označení pozemku nebo jeho části, označení stavby, jaké právo a v jakém rozsahu má být vyvlastněno a návrh náhrady,
b) jméno (název) a adresu (sídlo) osoby v jejíž prospěch má být provedeno vyvlastnění,
c) jméno (název) a adresu (sídlo) osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
d) odůvodnění a přehled zástavních a věcných práv váznoucích na nemovitosti s uvedením účelu, pro který se vyvlastnění navrhuje,
e) důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku nebo stavbě dohodou byl bezvýsledný,
f) výpis z katastru nemovitostí,
g) snímek katastrální mapy se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění doplněný situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastru vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení.
(2) Důkazem podle odstavce 1 písm. e) je doporučeně zaslaná písemná výzva k uzavření dohody, obsahující požadavek žadatele, důvody, návrh úplaty a upozornění, že neodpoví-li na ni vlastník pozemku nebo stavby do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že dohodu odmítá. Navrhovatel v takovém případě předloží prohlášení, že ve stanovené lhůtě neobdržel na svou výzvu odpověď, popřípadě, že k převodu nedošlo.
Rozhodnutí o vyvlastnění obsahuje zejména
a) předmět, účel a rozsah vyvlastnění,
b) jméno (název) a adresu (sídlo) osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
c) označení orgánu státní správy, nebo osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje,
d) náhradu za vyvlastnění a způsob její úhrady, včetně označení soudu, pokud u něho má být náhrada složena,
e) lhůtu, do které musí být započato s užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny,
f) poučení o možnosti a podmínkách žádosti o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění (§ 116 odst. 1 zákona).
(1) Doručuje-li se rozhodnutí nebo jiné opatření veřejnou vyhláškou5), písemnost se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká, a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na písemnosti se označí orgán, který ji vyvěsil, uvedou se data jejího vyvěšení a sejmutí a opatří se podpisem oprávněné osoby.
(2) Jde-li o rozhodnutí nebo opatření většího rozsahu, zejména tvoří-li jeho nedílnou část grafické přílohy, může se místo úplného znění vyvěsit pouze stručná vyhláška obsahující základní údaje o území, kterého se rozhodnutí nebo opatření týká a jeho stručný obsah s poučením, kdy a kde lze do něho nahlédnout. Na vyhlášce se vyznačí údaje obdobně jako na písemnosti podle odstavce (1).
___________________
5) Např. § 36 odst. 4, § 42 odst. 2, § 61 odst. 4, § 69 zákona.
(1) Opatření na stavbách a pozemcích, spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav, nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo nenadálých havarií, čelí jejich účinkům a zabraňje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle stavebního zákona a této vyhlášky, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Povinnost oznámit stavebnímu úřadu, že jsou taková opatření prováděna, není dotčena.
(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo nenadálou havarií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí přiměřeně ustanovení § 11 až 13.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo nenadálé havarie stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle zákona, anebo stanoveno, že stavba nebo terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady, budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí.
Zrušuje se vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem
(Den účinnosti se určí shodně s připravovanou novelou stavebního zákona.)
k návrhu vyhlášky, kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona
I. OBECNÁ ČÁST
1. Úvod
Ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb., vyplývá pro Ministerstvo hospodářství zmocnění vydat obecně závazný právní předpis, který podrobněji upraví některá ustanovení tohoto zákona. Jedná se zejména o podrobnosti při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při užívání staveb a při vyvlastňovacím řízení.
V souvislosti s navrženou novelizací stavebního zákona byly posuzovány i předpisy, jimiž byl proveden. Jedním z nich je i vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb. (dále jen "vyhláška").
2. Vymezení problematiky, forma předpisu
Analýza uvedené vyhlášky vyústila do závěru, že je nutné provést její změny a doplnění, které jsou vyvolány
- navrženými změnami ve stavebním zákoně,
- nutností převést právní úpravu povinností právnickýcha fyzických osob do zákona spolu s kompetencemi správníchorgánů,
- nezbytností změnit některé formulace, nebo vypustitustanovení vyhlášky tam, kde by dosavadní text již nebyl sohledem na ústavní principy udržitelný,
- změnami v právním okolí veřejného stavebního práva,v organizaci státní správy apod.
Protože byly již dříve provedeny dvě novelizace vyhlášky, nebylo možné řešit nutné změny jinak než zpracováním návrhu vyhlášky nové. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá změna zmocňovacích ustanovení stavebního zákona, o které se vyhláška opírá, ani změna v koncepci zákona, byl jako pracovní zásada přijat princip omezit změny proti dosavadní vyhlášce a ponechat v podstatě dosavadní úpravu tam, kde pro změny nejsou důvody v okolnostech, jimiž bylo vydání nové vyhlášky vyvoláno. Bylo přitom přihlédnuto též k praktickým potřebám podnikatelů v oblasti projektování a provádění staveb, dále občanů-stavebníků i stavebních úřadů, aby dosavadní znění jednotlivých ustanovení vyhlášky - kromě zjednodušení a nezbytných upřesnění - nebylo zbytečně měněno a nevyvolávaly se tak pochybnosti o jejich správné aplikaci při přípravě a realizaci výstavby.
Vzhledem k tomu, že se obsah navržené vyhlášky omezuje zejména na náležitosti podání, s nimiž se obracejí účastníci na stavební úřady, a na obsah správních rozhodnutí vydávaných podle stavebního zákona, nemůže ani vybočovat z rámce vymezeného právem Evropského společenství, ani usnesení vlády o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem s technickými předpisy Evropského společenství.
Obdobně jako novela stavebního zákona, na kterou návrh navazuje, ani předložená vyhláška nevyvolá zvýšení nároků na státní rozpočet.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první
K § 1 a 2
V těchto ustanoveních se vymezuje rozsah platnosti vyhlášky, který vychází z § 143 odst. 1 písm. d) až j) stavebního zákona. V uvozovací větě i v § 1 jsou však vynechána zmocnění uvedená v písm. h) citovaného ustanovení stavebního zákona, protože právní úprava případů, kdy lze provést určitá zjednodušení v procesu územního a stavebního řízení, je návrhem novely stavebního zákona převáděna přímo do tohoto zákona.
Část druhá
K § 3
Až na drobnější změny vyplývající ze změn v právním okolí nebo upřesnění dikce bylo ponecháno znění dosavadního § 7 vyhlášky. Doplněny byly náležitosti návrhu na nové využití území, na vymezení chráněného území, ochranného pásma a na vyhlášení stavební uzávěry podle zkušeností z praxe.
K § 4 až 7
Text vychází z dosavadního znění § 8 až 12 vyhlášky s tím, že byl přizpůsoben situaci, kdy oprávnění správních orgánů i práva a povinnosti účastníků se převádějí do stavebního zákona.
Část třetí
K § 8
Na rozdíl od dosavadního znění § 13 vyhlášky se s využitím zkušeností s jeho aplikací v praxi omezuje nová vyhláška pouze na vymezení věcného obsahu pojmů "odborné vedení stavby" a "odborný dozor nad prováděním stavby".
K § 9 až 13
Ohlášení drobné stavby navazuje na nynější úpravu ověřenou a osvědčenou praxí. Drobné stavby z hlediska jejich přípravy, grafického znázornění a provádění jsou považovány za tzv. "laické" stavby. To znamená, že doklady ke stavbě, grafický návrh stavby a její provedení lze provést podle schopností stavebníka svépomocí. Pro stavební úřad, popř. obecní úřad je nejdůležitější z ohlášení zjistit oprávnění ke stavbě z hlediska vlastnických poměrů k pozemku, bezkolizní umístění vylučující střet se sousedy, dále zda stavby svými parametry a účelem odpovídá drobné stavbě a rozsah zásahu do životního prostředí. I když si stavební úřad vyžádá podklady ke stavebnímu řízení, ani v tomto případě nemusí být projektová příprava zpracována osobou k projektování odborně způsobilou (tj. s průkazem zvláštní způsobilosti nebo s osvědčením o autorizaci).
V ohlašování stavebních úprav se přebírá stávající právní úprava; pouze u udržovacích prací prováděných na stavbách se přiměřeně rozšiřuje, resp. zpřesňuje výčet těch udržovacích prací, které jsou běžnou opravou stavby a lze je proto provádět bez ohlášení stavebnímu, resp. obecnímu úřadu.
K § 14 až 17
Návrh vyhlášky zachovává dosavadní možnost vést stavební řízení variantně o samostatné stavbě, její změně souboru staveb nebo o jednotlivých stavbách souboru. Zůstává rovněž tradiční členění podkladů pro stavební řízení, které stavebník předkládá stavebnímu úřadu, na
- žádost s předepsanými základními a identifikačními údaji,
- listinné doklady, jimiž jsou prokazovány některé údajeuvedené v žádosti (např. vlastnické či jiné právo kpozemku), a dále stanoviska, posudky, vyjádření, souhlasy,popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy předepsanézvláštními předpisy,
- projektovou dokumentaci. Její obsah a rozsah je vymezenuniverzálně tak, aby vyhovoval pro co největší počet různýchdruhů staveb a zároveň aby stavební úřad na základě takovédokumentace mohl předložený návrh ve stavebním řízenípřezkoumat a posoudit ze všech předepsaných, zejménaveřejnoprávních hledisek. Nepožaduje se tedy dokumentaceprováděcí.
Navržené znění odpovídá novým principům stavebního řízení, jak jsou upraveny v novele stavebního zákona, především pokud jde o povinnost stavebníka opatřit stanoviska či rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, které jsou vyžadovány speciálními zákony.
Nově se požaduje, aby rozhodující výkresy staveb v zájmu zachování jejich čitelnosti i po delší době byly předkládány v trvanlivém provedení.
V návrhu jsou promítnuta některá zjednodušení oproti dosavadní právní úpravě (např. v § 17 odst. 1 se vyžaduje jen jedna zpráva), zachovává se možnost přiměřeně omezit projektovou dokumentaci u jednoduchých staveb a dočasných staveništních zařízení.
K § 18 a 19
Vyhláška v návaznosti na ustanovení § 66 stavebního zákona a § 46 - 47 správního řádu stanoví povinné specifické obsahové náležitosti stavebního povolení. Podrobněji a diferencovaně je vymezen obsah podmínek pro provedení stavby, které představují největší část výroku stavebního povolení.
K § 20
Ustanovení upravuje okruh subjektů, kterým je zasílána ověřená projektová dokumentace. Zvlášť je uveden - pro případy, kdy stavebníkem je se souhlasem vlastníka uživatel stavby - i vlastník stavby u níž byla povolena změna, který je podle stavebního zákona povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby.
Vedle obsahu štítku o povolení stavby se nově stanoví, že stavební úřad tento štítek zasílá stavebníkovi teprve po nabytí právní moci stavebního povolení, aby v případě kontroly (např. při státním stavebním dohledu) nemohly vznikat pochybnosti o tom, zda stavba je pravomocně povolena.
K § 21
Obsah žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením je vymezen slovem "zejména" jako základní. Grafické i listinné přílohy žádosti jsou omezeny na nezbytný rozsah a obsah, který umožňuje přezkoumat návrh obdobně jako ve stavebním řízení, avšak jen pokud jde o samotnou změnu stavby a její účinky.
Ze znění odstavce 3 vyplývá, že postup podle § 68 zákona, resp. § 21 této vyhlášky přichází v úvahu u podstatnějších odchylek od stavbního povolení a ověřené projektové dokumentace stavby.
K § 22 až 25
O terénních úpravách se primárně rozhoduje podle § 5 vyhlášky rozhodnutím o využití území. Jsou-li již v této časové etapě navrhovatelem předloženy veškeré podklady k povolení terénních úprav, může stavební úřad od dalšího povolovacího řízení upustit.
Pro případy, kdy toto povolení bude přesto třeba, stanoví se náležitosti žádosti a dokumentace, přičemž ve zcela jednoduchých případech se dává možnost stavenímu úřadu ad hoc dokumentaci pro povolovací řízení omezit na minimum.
K § 26 až 28
Podle novely stavebního zákona se zavádí ohlašování informačních, reklamních a propagačních zařízení místo dřívějšího rozhodování o jejich umístění na základě územního řízení a povolení k jejich provedení na základě zvláštního řízení. Toto výrazné zjednodušení vyžaduje však ponechat stavebnímu úřadu dostatečnou možnost, aby z podkladů pro ohlášení zjistil, jaké estetické, bezpečností a provozní účinky na práva dalších subjektů mohou tato zařízení mít. Podklady předepsané k ohlášení se dělí na ty, které je nutno předložit vždy a na další podklady, které se připojují diferencovaně např. podle významu místa reklamy,potřeby harmonického začlenění do okolí, bezpečnostně konstrukčního řešení apod.
V § 27 se stanoví, která z těchto zařízení pro svoji přechodnost a krátkodobost ohlášení vůbec nepodléhají.
K § 29
Vymezení podrobností vytyčování staveb bylo omezeno na vyjmenování podkladů, na základě nichž se vytyčení provede, a na vyhotovení vytyčovacího protokolu o provedeném vytyčení, který se předkládá při kolaudačním řízení (§ 31 odst. 1 písm. a).
K § 30 až 34
Ustanovení upravuje náležitosti návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí a rozsah dokladů, které je nutno přiložit k návrhu.
Vedle uvedených dokladů přikládaných k návrhu je upraven i rozsah dokladů, které navrhovtel musí předložit při ústním jednán; jde především o výsledky předepsaných zkoušek, kterými se prokazuje schopnost plynulého a bezpečného provozu kolaudované stavby a jejího technologického zařízení.
Ustanovení dále upravují obsah protokolu o ústním jednání a obsah kolaudačního rozhodnutí.
Pro drobné a jednoduché stavby umožňují ustanovení přiměřeně zjednodušit obsah návrhu a předkládaných dokladů a u terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení je vyslovena přiměřená platnost uvedených ustanovení.
Oproti dosavadní vyhlášce byla vypuštěna ta ustanovení, která upravovala povinnosti a oprávnění stavebního úřadu pokud jde o zamítnutí návrhu na kolaudaci a upuštění od kolaudace u drobných a jednoduchých staveb.
K § 35 a 36
Nově se upravují náležitosti ohlášení změn ve způsobu užívání stavby, které nejsou spojeny se změnou stavby, tj. s přístavbou, nástavbou, nebo stavební úpravou. Zároveň se stanoví i postup stavebního úřadu při povolení změny užívání stavby v těch případech, kdy se nejdříve povoluje požadovaná změna stavby a po jejím dokončení se při kolaudaci této změny zároveň povolí i navržená změna ve způsobu užívání stavby.
K § 37
Ustanovení § 37 vymezuje okruh stavebních prací, které lze jako nezbytné úpravy nařídit. Pokud jde o obsah projektové dokumentace, potřebné při nařízení nezbytných úprav, odkazuje se na obsah projektové dokumentace, která se vyžaduje ke stavebnímu povolení, povolení terénních úprav, popřípadě k odstranění stavby.
K § 38 a 39
Ustanovení § 38 upravuje obsah žádosti o povolení k odstranění stavby a rozsah dokladů, které je k žádosti nutné přiložit. Zvlášť je upraven rozsah dokladů u odstraňovaných kulturních památek a u staveb s jaderným zařízením.
V § 39 jsou uvedeny náležitosti rozhodnutí o odstranění stavby, zejména pak je věnována pozornost obsahu podmínek, které se do výroku rozhodnutí o odstranění stavby zahrnují nebo mohou zahrnout.
K § 40
V ustanovení o nařízení zabezpečovacích prací je upraven obsah rozhodnutí. Zvlášť je upraveno rozhodnutí, kterým se nařizuje provedení nezbytných úprav stavebním firmám.
K § 41
V tomto ustanovení jsou upraveny jednak náležitosti žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku a dále obsah rozhodnutí, kterým je státní stavební příspěvek přiznáván.
K § 42
Až na několik drobných úprav v textu bylo ponecháno dosavadní znění podle § 52 vyhlášky. Vypuštěno bylo zkoumání toho, zda nedochází k znehodnocování nebo ničení použitelných materiálů; to je plně v zájmu stavebníka nebo toho, kdo stavbu provádí nebo odstraňuje.
K § 43
Práva a povinnosti stavebníka, popřípadě osoby provádějící stavbu a později vlastníka stavby se přenášejí novelou do stavebního zákona. Ve vyhlášce byly ponechány jen podrobnosti vedení stavebního deníku; při jejich formulaci byl využit dosavadní text § 53 vyhlášky, doplněný o praktické poznatky za období její platnosti.
K § 44
Protože právní úprava procesních otázek souvisejících s opatřeními při výkonu státního stavebního dohledu je obsažena v zákoně, ve vyhlášce zůstává jen úprava formy výzvy orgánu státního stavebního dohledu.
K § 45
Dokumentace skutečného provedení stavby jako osvědčený institut stavebního práva se i po novele ponechává ve stavebním zákoně beze změny. Proto i v návrhu vyhlášky se dosavadní právní úprava odst. 1 až 3 mění jen v nezbytném rozsahu, zejména se vypouští úprava kompetence stavebního úřadu. Odstavce 4 a 5 se přizpůsobují základnímu rámci nové vyhlášky a zejména se s ohledem na poznatky z praxe stavebních úřadů zpřesňuje využití dokumentace skutečného provedení stavby.
Část čtvrtá
K § 46 a 47
Ustanovení § 46 upravuje obsah návrhu na vyvlastnění a zdůrazňuje přiložení důkazu o tom, že pokus o "získání práva k pozemku nebo stavbě dohodou" byl bezvýsledný.
Odstavec 2 tohoto ustanovení pak blíže vymezuje, co se za důkaz o pokusu získat práva k nemovitosti dohodou považuje, jaké musí být jeho náležitosti a co předkládá navrhovatel v případě, že vlastník nemovitosti neodpoví na učiněnou nabídku ke koupi nemovitosti.
V § 47 je pak upraven obsah rozhodnutí o vyvlastnění.
Část pátá
K § 48
Ustanovení je oproti dosavadnímu znění § 58 vyhlášky pouze vhodněji uspořádáno a formulačně upraveno, protože ani odpovídající ustanovení stavebního zákona se jeho novelou zásadně nemění. Některá rozhodnutí spolu s přílohami jsou u velkých staveb tak rozsáhlá, že je prakticky vyloučeno vyvěsit je v plném rozsahu. Praxe potvrdila, že dosavadní úprava vyhovuje.
K § 49
Koncepce úlev při živelních pohromách a při nenadálých havariích staveb se oproti dosavadní úpravě nemění. Vypuštěny byly ty části ustanovení, které vymezovaly pravomoc stavebního úřadu, nebo práva a povinnosti osob. Zkušenosti z praxe nesignalizovaly potřebu věcných změn tohoto ustanovení.
K § 50
Protože nový předpis plně nahradí dosavadní vyhlášku, je navrženo její zrušení.
K § 51
Předpokládá se, že vyhláška nabyde účinnosti shodně s novelou stavebního zákona vzhledem k bezprostřední věcné návaznosti. Dále se předpokládá, že publikováním nové vyhlášky ve Sbírce zákonů s přiměřeným časovým přestihem před nabytím její účinnosti bude poskytnuta možnost, aby se veřejnost na změny připravila a aby také správní orgány mohly být náležitě instruovány.
Srovnávací text platného znění
stavebního zákona a jeho novely - chybí
prvních 20 stránek.