(1) Urbanistická studie se zpravidla zpracovává pro území obce nebo její části, výjimečně pro území více obcí. Problémy území řeší komplexně a ve vzájemných vazbách.
(2) Urbanistická studie se používá zejména jako nástroj prostorové urbanistické tvorby, pro získání variantních řešení a na ověření koncepce řešení pro územní plán nebo regulační plán. Zpracovává se i pro řešení vybraných problémů v území.
(3) Obsah a rozsah urbanistické studie, která má být dále využita při pořizování územně plánovací dokumentace, musí být stanoven orgánem územního plánování před zahájením zpracování v jejím zadání. Při stanovení jejího obsahu a rozsahu se vychází přiměřeně z obsahového standardu příslušné územně plánovací dokumentace, uvedeného v příloze č. 2.
(4) Není-li urbanistická studie podle odst. 3 pořizována orgánem územního plánování, musí být její řešení odsouhlaseno s orgánem územního plánování, který stanovil její zadání.
(1) Územní generel se zpracovává, je-li účelné ověřit samostatně řešení některé složky osídlení, mající podstatný vliv na využití území. Prohlubuje řešení územně plánovacídokumentace nebo je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace.
(2) Řešení územního generelu musí být odsouhlaseno s orgánem územního plánování.
(1) Územní prognóza se zpracovává zpravidla pro území více obcí, pro území hlavního města Prahy nebo statutárních měst.
(2) Před zahájením zpracování územní prognózy musí být příslušným orgánem územního plánování stanoveno její zadání. Při stanovení obsahu územní prognózy se přiměřeně k řešené problematice vychází z obsahového standardu plánu územních vazeb, uvedeného v příloze č.2.
(1) Územně technické podklady se zpracovávají převážně v digitální podobě. Ministerstvo hospodářství zajišťuje v dohodě s ostatními ústředními orgány státní správy normalizaci dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů a určuje jednotnou metodiku zpracování.
(2) Územně technické podklady musí obsahovat všechny podstatné informace o stavu, možnostech a závazných omezeních ve využívání území, vyplývajících z platných předpisů, schválené územně plánovací dokumentace a platných územních rozhodnutí.
(3) Územně technické podklady se průběžně aktualizují.
(4) Územně technické podklady jsou bezplatně využívány pro zpracování územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a pro potřeby ústředních orgánů státní správy.
Pořizování, projednávání a podklady pro schválení územně plánovací dokumentace
(1) Činnost při pořizování, projednávání a přípravě podkladů pro schválení územně plánovací dokumentace zahrnuje:
a) přípravné práce,
b) zajištění zpracování průzkumů a rozborů,
c) zpracování a projednání zadání,
d) příprava podkladů pro schválení zadání,
e) zajištění zpracování konceptu územně plánovací dokumentace,
f) projednání konceptu řešení, u plánu územních vazeb včetně posouzení vlivu koncepce na životní prostředí,
g) zpracování souborného stanoviska včetně návrhu rozhodnutí o podaných námitkách,
h) zajištění vyjádření příslušného nadřízeného orgánu územního plánování, pokud se jedná o územní plán nebo regulační plán,
i) předložení souborného stanoviska ke schválení,
j) oznámení rozhodnutí schvalujícího orgánu o námitkách,
k) zajištění zpracování návrhu územně plánovací dokumentace,
1) projednání návrhu územně plánovací dokumentace,
m) předložení návrhu územního plánu nebo regulačního plánu včetně návrhu usnesení k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování,
n) předložení návrhu usnesení o schválení územně plánovací dokumentace schvalujícímu orgánu spolu se zprávou o jejím projednání, vyhodnocením všech stanovisek, námitek a připomínek a s návrhem rozhodnutí o námitkách,
o) oznámení rozhodnutí schvalujícího orgánu o námitkách,
p) zveřejnění vyhlášky o schválení územně plánovací dokumentace,
q) zajištění zpracování čistopisu,
r) opatření schválené územně plánovací dokumentace schvalovací doložkou,
s) uložení územně plánovací dokumentace,
(2) Po schválení územně plánovací dokumentace pořizovatel:
a) sleduje ve spolupráci s ostatními orgány územního plánování a stavebními úřady její aktuálnost a v případě potřeby předloží schvalujícímu orgánu návrh na zpracování změny nebo doplňku,
b) pořizuje v případě potřeby změny a doplňky územně plánovací dokumentace,
c) rozhoduje o úpravě směrné části územně plánovací dokumentace, kterou pořídil,
d) oznamuje nadřízenému orgánu územního plánování nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu o závazné části územně plánovací dokumentace,
e) oznamuje nadřízenému orgánu územního plánování ukončení platnosti územně plánovací dokumentace,
f) po skončení platnosti územně plánovací dokumentace zajistí její archivaci v souladu se zvláštními předpisy.
(1) Přípravné práce zabezpečuje pořizovatel ve spolupráci s orgány obcí, orgány státní správy a s veřejností, u regulačního plánu i s právnickými a fyzickými osobami, které se podílejí na využití území.
(2) Pořizovatel shromáždí dostupné podklady a informace o stavu území a záměrech jeho využití v rozsahu potřebném pro zpracování příslušné územně plánovací dokumentace.
(3) Podklady o záměrech využití území jsou zejména územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a platná územní rozhodnutí, která dosud nebyla realizována.
(4) Pokud byla pro řešené území zpracována územně plánovací dokumentace, kterou má nově zpracovávaná územně plánovací dokumentace nahradit, zajistí pořizovatel stanovisko o její využitelnosti od orgánu, který bude novou dokumentaci schvalovat.
(5) Získané podklady a stanoviska k nim předá pořizovatel k posouzení zhotoviteli před zahájením průzkumů a rozborů.
(1) Za zajištění zpracování průzkumů a rozborů odpovídá pořizovatel.
(2) Pořizovatel předá zhotoviteli získané podklady a stanoviska k nim, nezbytné mapové podklady v příslušných měřítkách, ve kterých předpokládá zpracování územně plánovací dokumentace a vymezí rozsah řešeného území. Zároveň poskytne zhotoviteli nezbytné informace o závazných částech schválené územně plánovací dokumentace týkající se řešeného území.
(3) Cílem průzkumů a rozborů, které vypracuje zhotovitel, je vyhodnocení současného stavu, rozvojových tendencí v území a limitů vyplývajících z obecně závazných předpisů jako podkladu pro zpracování zadání, pro vlastní řešení územně plánovací dokumentace a pro jeho posouzení.
(4) Průzkumy a rozbory obsahují textovou část včetně doplňujících tabulek, grafickou část a problémový výkres, který znázorňuje souhrnně hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, které by měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci. Závěr textové části tvoří okruhy problémů k řešení.
(1) Zpracování návrhu zadání územně plánovací dokumentace, jeho projednání a předložení ke schválení zajišťuje pořizovatel.
(2) Při sestavení návrhu zadání se vychází zejména z údajů získaných v průběhu přípravných prací především od dotčených orgánů samosprávy a státnísprávy, z výsledků průzkumů a rozborů a u územních plánů z koncepční části programů rozvoje obcí, pokud byly zpracovány.
(3) Zadání musí mimo jiné obsahovat návrh stanoviska k hlavním střetům zájmů a okruhům problémů a stanovit požadavky na obsah a rozsah územně plánovací dokumentace včetně případných požadavků na alternativy nebo varianty řešení.
(4) Základní obsah zadání je uveden v příloze č. 1.
(1) Koncept řešení se zpracovává v rozsahu základního obsahového standardu příslušné územně plánovací dokumentace podle přílohy č.2, pokud není ve schváleném zadání stanoveno jinak. Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území ve shodném rozsahu jako návrh. Zpracovává se zpravidla v alternativách nebo variantách.
(2) Koncept řešení obsahuje vždy i návrh na vymezení závazné části územně plánovací dokumentace a návrh výroku schvalujícího orgánu.
(3) Pořizovatel sleduje průběh prací na územně plánovací dokumentaci, zajišťuje vedení evidence o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a projednává případné rozpory.
(4) Po předání dokončeného konceptu pořizovatel zkontroluje jeho úplnost a soulad se schváleným zadáním.
(5) Koncept řešení územně plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborného stanoviska. Pokud není pro řešené území schválen shodný druh územně plánovací dokumentace, může sloužit koncept řešení po schválení souborného stanoviska též jako podklad pro územní řízení.
(6) Má-li být upuštěno od zpracování konceptu územního plánu nebo regulačního plánu, musí být řešení prověřeno urbanistickou studií, která zahrnuje celé řešené území budoucí územně plánovací dokumentace a jejíž obsah odpovídá zá kladnímu obsahovému standardu pro koncept řešení územně plánovací dokumentace.
(7) Má-li být upuštěno od zpracování konceptu plánu územních vazeb, musí být řešení prověřeno územní prognózou, jejíž řešené území i obsah jsou srovnatelné s konceptem plánu územních vazeb, který má být územní prognózou nahrazen.
(1) V návrhu souborného stanoviska, který zpracovává pořizovatel, musí být přesné pokyny pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
(2) V návrhu souborného stanoviska musí pořizovatel zohlednit každý požadavek zadání, který zhotovitel v konceptu řešení nedodržel. Schvalující orgán může upustit na základě zdůvodnění od požadavku uvedeného v zadání, nebo stanoví, že je nutné trvat na jeho dodržení.
(3) O vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování požádá pořizovatel po skončení projednání konceptu řešení územního plánu nebo regulačního plánu. Nadřízenému orgánu poskytne:
a) koncept územního plánu nebo regulačního plánu, ke kterému má být dáno vyjádření,
b) kopie stanovisek dotčených orgánů státní správy s komentářem, jak byl návrh dohodnut,
c) kopie námitek právnických a fyzických osob, které mají k pozemkům či stavbám vlastnická a jiná práva,
d) vyhodnocení připomínek veřejnosti,
e) návrh souborného stanoviska a návrh rozhodnutí o podaných námitkách,
f) vyjádření orgánů územního plánování sousedních území, pokud tyto orgány požádaly při projednávání zadání o informování o dalším pořizování územně plánovací dokumentace a své vyjádření předaly pořizovateli do 15 dnů ode dne projednání konceptu,
g) kopie dokladů o oznámení a vyrozumění o projednávání konceptu řešení.
(4) Nadřízený orgán územního plánování sdělí své vyjádření pořizovateli do 50 dnů ode dne, kdy obdržel úplné podklady pro jeho zpracování. Ve svém vyjádření zhodnotí soulad se zákonem a obecně závaznými právními předpisy, dodržení podmínek vyplývajících pro řešené území ze schválené navazující územně plánovací dokumentace a koordinaci využívání území z hlediska širších územních vztahů. Nevyjádří-li se nadřízený orgán územního plánování v této lhůtě, má se za to, že nemá k předloženému konceptu územně plánovací dokumentace z uvedených hledisek připomínky.
(5) Na základě výsledků projednání pořizovatel předloží schvalujícímu orgánunávrh souborného stanoviska s přihlédnutím ke schválenému zadání, k platné navazující územně plánovací dokumentaci a k stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování.
(1) Po předání schváleného souborného stanoviska nebo zadání splňujícího funkce souborného stanoviska se zpracuje návrh územně plánovací dokumentace. Schválené souborné stanovisko nebo schválené zadání splňující funkce souborného stanoviska jsou pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace závazné.
(2) Základní obsahový standard územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č.2 a může být rozšířen podmínkami zadání nebo v souborném stanovisku.
(3) Po předání návrhu územně plánovací dokumentace zkontroluje pořizovatel jeho úplnost a soulad se souborným stanoviskem a zadáním. U územního plánu zkontroluje též soulad se schváleným plánem územních vazeb a u regulačního plánu soulad s územním plánem a plánem územních vazeb.
(1) K posouzení návrhu územního plánu a regulačního plánu nadřízeným orgánem územního plánování pořizovatel tomuto orgánu předloží:
a) návrh územního plánu nebo regulačního plánu, který má být posouzen,
b) zprávu o projednání územně plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením všech stanovisek, námitek a připomínek,
c) kopie stanovisek dotčených orgánů státní správy k návrhu územně plánovací dokumentace,
d) kopie připomínek orgánů územního plánování sousedních území,
e) kopie dokladů o oznámení a vyrozumění o projednávání návrhu,
f) u návrhu regulačního plánu předloží pořizovatel též platný územní plán zahrnující řešené území, pokud tento plán není u nadřízeného orgánu územního plánování uložen.
(2) Po obdržení stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování z hledisek uvedených v §25 odst. 1 zákona doplní pořizovatel návrh na schválení o návrh výroku schvalujícího orgánu ke stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování a předloží schvalujícímu orgánu kompletní návrh ke schválení včetně zprávy o projednání územně plánovací dokumentace. K návrhu na schválení se zpravidla přikládá důvodová zpráva se stručnou charakteristikou navrhovaného řešení.
(1) Návrh usnesení o schválení územně plánovací dokumentace obsahuje zejména:
a) návrh výroku schvalujícího orgánu o schválení,
b) návrh výroku schvalujícího orgánu o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace obecně závazným právním předpisem, který je přílohou usnesení,c)návrh výroku schvalujícího orgánu obsahující rozhodnutí o námitkách k návrhu územně plánovací dokumentace a nesouhlasech s vyřízením námitek podaných ke konceptu řešení,
d) u územního plánu a regulačního plánu návrh výroku schvalujícího orgánu ke stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování.
(2) Návrh přílohy usnesení k výroku schvalujícího orgánu obsahuje zejména:
a) územní rozsah platnosti,
b) vymezení závazné části územně plánovací dokumentace včetně vymezení veřejně prospěšných staveb,
c) u územně plánovací dokumentace, jejíž hlavní výkresy jsou zpracovány v měřítku 1 : 5 000 nebo v měřítku větším, též vymezení zastavěného a zastavitelného území a vytvoření stavebních pozemků,
d) závěrečná ustanovení např. o místech uložení územně pláno vací dokumentace.
(3) Návrh usnesení zpravidla dále obsahuje konkrétní úkoly v působnosti schvalujícího orgánu vyplývající ze schválené územně plánovací dokumentace.
(4) U schválené územně plánovací dokumentace opatří pořizovatel hlavní výkresy a textovou část schvalovací doložkou, která obsahuje:
a) označení schvalujícího orgánu,
b) datum schválení a číslo usnesení, kterým byla územně plánovací dokumentace schválena,
c) razítko a podpis oprávněné osoby pořizovatele.
(5) Ke schválené územně plánovací dokumentaci pořizovatel následně připojí příslušný obecně závazný předpis, nebo nařízení vlády.
(1) Pokud orgán územního plánování při své činnosti zjistí, že došlo ke změně předpokladů, na základě kterých byla navržena koncepce organizace území schválené územně plánovací dokumentace, oznámí tuto skutečnost jejímu schvalujícímu orgánu.
(2) Změny a doplňky se provádějí u závazné části územně plánovací dokumentace, úpravy u její směrné části.
(3) Podnět ke zpracování změn nebo doplňků územně plánovací dokumentace předloží pořizovatel schvalujícímu orgánu.
(4) Pokud příslušný orgán rozhodne o pořízení změn nebo doplňků, zpracuje pořizovatel zadání pro jejich zpracování v rozsahu přiměřeném problematice. Pokud má být vzhledem k jednoduchosti navržených změn či doplňků přistoupeno přímo ke zpracování jejich návrhu, musí být tato skutečnost v zadání uvedena.
(5) Zadání změn a doplňků, koncept řešení, pokud se zpracovává, i jejich návrh musí pořizovatel projednat v rozsahu předepsaném pro příslušný druh územně plánovací dokumentace. Pokud je upuštěno od zpracování konceptu řešení, musí pořizovatel zajistit v průběhu lhůty, po kterou je návrh vystaven, jeho veřejné projednání s odborným výkladem. Na tuto skutečnost upozorní ve veřejné vyhlášce, vyrozumění, popř. oznámení, které provádí podle § 21 odst. 1 až 3 zákona.
(6) Ve schválené územně plánovací dokumentaci se změny, doplňky a úpravy nezakreslují. Pořizovatel provede záznam o nich do hlavního výkresu. Změny, doplňky a úpravy se zpracují graficky jako samostatná průsvitka nebo samostatný výkres,textově jako samostatná příloha ke schválené územně plánovací dokumentaci, u které musí být spolu s kopií kompletního schvalovacího dokumentu uložena.
(7) V případě, že vlivem změn, doplňků či úprav ztratila územně plánovací dokumentace dostatečnou přehlednost, může pořizovatel k určitému datu nechat vyhotovit nový hlavní výkres se zachycením posledního právního stavu. Tento hlavní výkres musí opatřit schvalovací doložkou. Tato schvalovací doložka musí obsahovat záznamy o všech změnách, doplňcích a úpravách, které byly schváleny nebo pro vedeny a odpovídají danému právnímu stavu k uvedenému datu.
Z řešení územně plánovací dokumentace se jako závazné regulativy schvalují zejména:
a) u plánu územních vazeb zásady pro využití území a limity jeho využití, zejména koncepce dopravy a technického vybavení včetně vymezení koridorů, popřípadě ploch veřejně prospěšných staveb a vymezení nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability,
b) u územního plánu urbanistická koncepce, prostorové uspořádání s určením využití ploch, vymezení zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území, limity využití území, zásady uspořádání dopravy a občanského a technického vybavení a místní územní systémy ekologické stability, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby,
c) u regulačního plánu využití pozemků a staveb, prvky systému ekologické stability, regulační prvky prostorového uspořádání (např. uliční a stavební čáry, výška a objemy zástavby, ukazatele využití území, řešení dopravy a technického vybavení) a vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby.
Pořizovatel, který územně plánovací dokumentaci pořídil, zabezpečí její uložení u těch orgánů územního plánování a stavebních úřadů, které ji využívají ve své činnosti.
a) Úplný elaborát plánu územních vazeb se ukládá u ústředního orgánu státní správy pro územní plánování a u všech okresních úřadů, jejichž územního obvodu se řešení dotýká. Místa uložení se oznamují dotčeným obecním úřadům a stavebním úřadům.
b) Úplný elaborát územního plánu či regulačního plánu se ukládá u obecního úřadu obce, pro kterou byl pořízen, u příslušného stavebního úřadu a příslušného okresního úřadu.
(1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace popř. čistopis hlavního výkresu nebo návrh změny či doplňku minimálně v tolika vyhotoveních, aby byla splněna podmínka povinného uložení podle § 20.
(2) Koncept územně plánovací dokumentace pořizovatel objedná v počtu vyhotovení odpovídajícímu potřebě operativního projednání, nejméně však ve dvou vyhotoveních.
(1) Nadřízený orgán územního plánování vede evidenci schválených územních plánů a regulačních plánů. Pro tuto
evidenci je mu pořizovatel povinen zasílat:
a) usnesení o schválení územně plánovací dokumentace,
b) usnesení o schválení změny či doplňku územně plánovací dokumentace,
c) usnesení o ukončení platnosti územně plánovací dokumentace.
(2) Evidenci poskytne nadřízený orgán územního plánování na požádání Ministerstvu hospodářství
Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost je ukončena, odevzdá orgán územního plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému archivu.
(1) Dosud platné územní plány velkého územního celku, schválené přede dnem účinnosti zákona č. /1996 Sb., se považují za plány územních vazeb.
(2) Dosud platné územní plány sídelního útvaru, schválené přede dnem účinnosti zákona č. /1996 Sb., se považují za územní plány.
(3) Dosud platné územní plány zón a územní projekty zón se považují za regulační plány, avšak na jejich základě nelze postupovat podle ustanovení § 33a odst. 1 písm. d) zákona, podle kterého se v těchto případech nevyžaduje vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.
(4) Při zpracování, projednávání a schvalování změny či doplňku dosud platné územně plánovací dokumentace, schválenépřede dnem účinnosti zákona č. /1996 Sb. se postupuje podle této vyhlášky.
Zrušuje se vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem
(Den účinnosti se určí shodně s připravovanou novelou stavebního zákona.)
I. Zadání územně plánovací dokumentace pro řešení všech druhů územně plánovací dokumentace obsahuje zejména:
a) důvody pro pořízení územně plánovací dokumentace a stanovení cílů rozvoje území,
b) předběžné vymezení řešeného území podle katastrálních území, v případě regulačních plánů dle potřeby.
c) požadavky vyplývající z širších vztahů v území,
d) základní demografické údaje a charakteristiky,
e) požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí a na územní systémy ekologické stability,
f) požadavky z hlediska např. ochrany půdního fondu, ložisek nerostů, kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem, zájmů civilní obrany, nadřazených systémů dopravního a technického vybavení území,
g) zvláštní požadavky a podmínky pro urbanistickou koncepci,
h) zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení a na úpravu a rozsah dokumentace konceptu a návrhu.
II. Zadání jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace obsahuje kromě shora uvedených bodů a) až h) též:
1. Plán územních vazeb:
a) zhodnocení velikosti obcí a jejich funkce ve struktuře osídlení,
b) demografické výhledy,
c) limity využití území.
2. Územní plán:
a) závazné části plánu územních vazeb,
b) velikost obce a její předpokládaný rozvoj,
c) význam a funkce obce ve struktuře osídlení,
d) zvláštní požadavky a podmínky pro řešení rozvoje obce s přihlédnutím k historickým, kulturním a přírodním hodnotám území,
e) základní charakteristiky koncepce dopravy a technického vybavení, včetně nakládání s odpady,
f) požadavky na dílčí územně technické řešení jednotlivých částí obce a příslušné veřejně prospěšné stavby,
g) požadavky a podmínky pro řešení vzájemných vztahů obce a jejího zájmového (interaktivního) území.
3. Regulační plán
a) závazné části navazující územně plánovací dokumentace,
b) širší vztahy řešeného území v obci z hlediska urbanistické kompozice, dopravy a technického vybavení,
c) požadavky vyplývající z polohy a funkcí řešené části obce na regulaci výstavby včetně požadavků na řešení dopravy a technického vybavení,
d) požadavky na zachování a rozvoj přírodního a umělého prostředí,
e) požadavky na asanace,
f) požadované regulační prvky prostorového uspořádání.
1. Územně plánovací dokumentace obsahuje zejména:
I. Textovou část:
A) základní údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení, vymezení území, zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace, zhodnocení výsledků projednání návrhů řešení (resp. konceptu) s příslušnými orgány státní správy, obcí a veřejností,
B) řešení územně plánovací dokumentace :
a) vymezení řešeného území zpravidla podle katastrálních území,
b) popis a zdůvodnění navrhované základní urbanistické koncepce řešení,
c) návrh prostorového uspořádání území a návrh zásad jeho využití, včetně změn jeho využití,
d) návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území, včetně limitů využití území (např. urbanistické, prostorové, kompoziční, kulturně historické, ekologické, dopravní, technické),
e) návrh územních systémů a prvků ekologické stability,
f) vymezení ochranných pásem, bezpečnostních pásem a chráněných území,
g) návrh koncepce dopravy a technického vybavení,
h) vymezení veřejně prospěšných staveb, a pokud je to účelné i obvodů, kterým slouží.
C) dokladovou část, která se po skončení projednání návrhu přiloží k dokumentu o projednávání.
II. Grafickou část
Počet, obsahovou náplň a míru podrobnosti zpracování hlavních a doplňujících výkresů, modelů, schémat, panorámat atd. určí pořizovatel individuálně podle povahy a rozsahu řešených úkolů. Vyznačeny musí být všechny graficky vyjádřitelné regulativy a veřejně prospěšné stavby.
III.Tabulkovou část
Obsahující přehlednou sestavu číselných údajů, charakterizujících navržené řešení podle členění textové části, pokud nebudou zařazeny přímo do textu. Součástí této tabulkové části musí být informace, které byly použity jako vstupy k rozpracování.
2. Územně plánovací dokumentace obsahuje dále zejména:
2.1. Plán územních vazeb:
I. Textovou část návrhu řešení, které obsahuje:
a) rozvoj sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých obcí,
b) důsledky a technické zajištění předpokládané exploatace nerostných surovin,
c) důsledky růstu nebo úbytku počtu obyvatelstva, jeho ekonomických aktivit, migrace a dojížďky za prací na rozvoj území,
d) komplexní hodnocení navrženého řešení, zejména ekologických, ekonomických, sociálních, kulturních a územně technických důsledků,
e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
II. Grafickou část s hlavními výkresy 1 : 50 000, 1 : 25 000, příp. i 1 :10 000 s komplexním urbanistickým návrhem. Samostatné výkresy nadregionálních a regionálních systémů ekologické stability, koncepce dopravy a technického vyba vení.
2.2 Územní plán:
I. Textovou část návrhu řešení:
a) základní rozvojové předpoklady obce,
b) vymezení řešeného území, zpravidla shodně s územím obce,
c) návrh uspořádání a využití území, členěného na polyfunkční území a monofunkční plochy s popisem vhodnosti a přípustnosti, resp. nepřípustnosti jednotlivých činností,
d) stanovení podmínek omezujících využití jednotlivých ploch a intenzitu jejich využití, určení regulace využití jednotlivých ploch (zákazy, přípustné způsoby a koeficienty využití),
e) přehled zastavitelných území obce, popřípadě rozvojových území vhodných pro soustředěné investice,
f) veřejně prospěšné stavby a pokud je to účelné, tak i obvody, kterým slouží.
II. Grafickou část s hlavními výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 5 000, 1 : 10 000, 1 : 25 000 (u malých obcí v měřítku katastrální mapy) s komplexním urbanistickým návrhem regulujícím rozvoj obce s vymezením jednotlivých ploch.
2.2.1 Samostatně se zpracovává:
a) návrh vymezení zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území obce,
b) návrh vymezení stavebních pozemků u územních plánů zpracovaných na podkladě mapy v měřítku 1 : 5 000 a větším, který vymezí jejich hranice, nezbytný přístup k pozemkům a stavbám a jich napojení na nadřazenou síť technického vybavení,
c) vyhodnocení stability vymezeného území a únosnosti základové půdy,
d) návrh dopravního řešení a ochranných pásem, s vyznačením nepříznivých vlivů dopravy na životní prostředí,
e) návrh řešení technického vybavení obce obsahující zejména návrh vodohospodářských, energetických a telekomunikačních zařízení, s vyznačením ochranných a bezpečnostních pásem,
f) informativní vymezení etapizace výstavby, zejména veřejně prospěšných staveb,
g) řešení zájmového území a širší vztahy dokumentující začlenění řešené obce do systému osídlení,
h) vyhodnocení požadavků na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,
i) návrh místního územního systému ekologické stability.
U malých obcí se zpracují samostatné výkresy jen tehdy, jestli požadovaná řešení a vyhodnocení nelze vyjádřit v hlavních výkresech.
2.3 Regulační plán
I. Textovou část návrhu řešení, v které se přiměřeně uplatní obsah textové části uvedené u územního plánu a rozšíří se dále zejména o:
a) specifické charakteristiky řešeného území části obce vyplývající z její polohy a funkcí,
b) vazby řešené části obce na širší území,
c) regulační prvky pro prostorové a architektonické řešení (např. uliční a stavební čáry, výšky, objemy a tvary zástavby, ukazatele využití pozemků, nadzemní podlažnost a možné využití podzemí, prvky systému ekologické stability) a další podmínky pro umístění staveb přiměřeně podle § 3 odst. 4 vyhlášky Ministerstva hospodářství, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona,
d) řešení dopravy a technického vybavení,
e) veřejně prospěšné stavby, a pokud je to účelné, i o obvody, kterým slouží,
f) vyhodnocení kvality životního prostředí.
II. Grafickou část s hlavními výkresy, jejichž podkladem jsou katastrální mapy, s komplexním návrhem obsahujícím základní kompoziční zásady organizace území s vyznačením ploch, způsobu zástavby, regulačních prvků, rezervních speciálních ploch, prvků ekologické stability.
2.3.1. Samostatně se zpracovává návrh řešení dopravy s vyznačením ochranných pásem, v případě potřeby s vyznačením vstupů a vjezdů na pozemky, návrh řešení technického vybavení území a vyhodnocení požadavků na zábor zemědělského a lesního půdního fondu.
3. Samostatná doložka civilní obrany
Při provádění průzkumů a rozborů, zpracování územního plánu a regulačního plánu zabezpečuje pořizovatel ve spolupráci s příslušným orgánem civilní obrany postupně dopracování této územně plánovací dokumentace samostatnou doložkou, v níž je řešena ochrana obyvatelstva a určují se v ní objekty, které lze využít jako dvouúčelové pro potřeby civilní obrany.
I. OBECNÁ ČÁST
1. Úvod
Novela stavebního zákona se podstatným způsobem dotýká soustavy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, jakož i způsobu jejich pořizování, popřípadě projednávání a schvalování.
2. Vymezení problematiky
K provedení této části stavebního zákona je ústřední orgán státní správy pro otázky územního plánování, t.j. Ministerstvo hospodářství podle § 143 odst. 1 písm. a) stavebního zákona zmocněn vydat obecně závazný právní předpis. Současně platná vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb. je navrženou novelou stavebního zákona podstatně dotčena a vyžaduje proto řadu změn jednotlivých ustanovení. Rozsah nezbytných změn vyhlášky je takový, že další dílčí novelizace by byla na úkor její srozumitelnosti, což vždy znesnadňuje aplikaci v praxi zejména orgánů státní správy a samosprávy. Proto Ministerstvo hospodářství připravilo novou prováděcí vyhlášku k první části stavebního zákona "Územní plánování".
3. Koncepce řešení
Navržená nová vyhláška o územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech navazuje na změny provedené v navržené novele stavebního zákona a upravuje zejména podrobnosti o obsahu územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, způsob pořizování a požadavky na zpracování územně plánovacích podkladů a způsob pořizování a požadavky na zpracování územně plánovací dokumentace.
Soustava územně plánovacích podkladů zahrnující urbanistické studie, územní generely a územně technické podklady byla doplněna o územní prognózu, která v novém pojetí představuje podklad sloužící k posouzení možností dlouhodobého rozvoje území. Novou soustavu územně plánovací dokumentace tvoří
a) plán územních vazeb,
b) územní plán,
c) regulační plán.
Vzhledem k jejich právní závaznosti a významu představuje jejich pořizování náročný postup, který musí být nutně jednotně a závazně upraven s rozlišením pro jednotlivé druhy územně plánovací dokumentace. Z tohoto hlediska je nejdůležitější stanovit požadavky pro jednotlivé etapy pořizování této dokumentace tak, aby bylo již zajištěno zejména komplexní posouzení všech aspektů využití daného území a projednání se všemi dotčenými orgány státní správy, obcemi, veřejností i vlastníky nemovitostí.
Dále kromě úpravy nezbytných pojmů obsahuje vyhláška ustanovení o evidenci, ukládání a archivaci územně plánovací dokumentace a přechodná ustanovení o užití dosud pořízené a schválené územně plánovací dokumentace.
V souladu s již nastoupeným trendem v roce 1992 je vyhláška vybavena nezbytnými přílohami, které stanoví minimální požadavky na obsah zadání územně plánovací dokumentace a na její obsahový standard.
4. Průběh prací
Návrh vyhlášky Ministerstva hospodářství o územně plánovací dokumentaci a územně plánovacích podkladech byl vypracován a projednán ve vnitřním i meziresortním připomínkovém řízení, které proběhlo konferenčním způsobem. Z vyzvaných ministerstvech a dalších ústředních orgánů státní správy sedm uplatnilo připomínky, sedmnáct stanovisek bylo bez připomínek. Projednání i písemné připomínky prokázaly, že jak koncepce, tak i předložené znění nové vyhlášky byly v podstatě přijaty všemi resorty.
5. Forma předpisu
Návrh vyhlášky je zpracován a členěn
stejných způsobem jako vyhl. č. 84/1986 Sb.
v platném znění. Rozsah navrhované
vyhlášky je co to počtu paragrafů zhruba
o 1/3 menší a její text je zjednodušen
vzhledem k tomu, že ukládá povinnosti pouze
pořizovateli územně plánovací
dokumentace a územně plánovacích podkladů.