(1) Stavby pro výrobu a skladování jsou stavby určené pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popř. služby mající charakter výroby a pro skladování.
(2) U staveb pro výrobu a skladování musí být navrženo podle druhu výroby, skladovaných hmot a výrobků a druhu unikajících škodlivin ochranné pásmo nebo stanovena bezpečnostní vzdálenost podle zvláštního předpisu. 13)
(3) Technická a technologická zařízení uvnitř stavby musí být navržena a provedena tak, aby co nejméně prostupovala požárně dělicími konstrukcemi a nebyla zdrojem šíření požáru.
(4) Všechny prostupy požárně dělicími konstrukcemi musí být řádně utěsněny a zajištěny zařízeními bránícími šíření požáru.
(5) Ve stavbách, kde je vysoká pravděpodobnost vzniku a rozšíření požáru musí být evakuační výtahy, jestliže v podlažích umístěných výše než 30 m má pracovní místo více než 50 osob.
(6) Ve stavbách musí být požární výtahy, jestliže v podlažích umístěných výše než 30 m je výroba s vysokou pravděpodobností vzniku požáru a rozšíření požáru
(7) Schodiště ve výrobních stavbách a ve skladech musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy.
(8) Vnitřní povrchy konstrukcí a stěn v provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno čistitelné.
(9) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení zvlášť předepsaných podmínek hygienických, bezpečnosti práce
----------
13) Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin. a pracovních podmínek.
(10) V každé stavbě pro výrobu a skladování se musí zřídit hygienické a sociální zařízení buď v samostatné budově nebo přímo v provozních prostorech.
1) Zemědělské stavby jsou stavby pro ustájení zvířat, včetně objektů pro přípravu nebo skladování krmiva, steliva a vedlejších produktů živočišné výroby, stavby pro pěstování, skladování a pro posklizňovou úpravu rostlinných produktů a stavby pro zemědělské služby.
(2) U staveb a objektů pro chov hospodářských zvířat je nutno
a) zřídit pásma hygienické a veterinární ochrany,
b) vybudovat oplocení a systém filtrů,
c) ve stájových prostorech s tepelně izolovanou uzavíratelnou stájovou částí zajistit žádoucí mikroklimatické podmínky,
d) zajistit zdravotní nezávadnost povrchů staveb a technologických zařízení, se kterými přicházejí zvířata do přímého styku.
(3) Z každého stájového prostoru musí být zajištěn únik osob a evakuace zvířat, která jsou evakuovatelná. Evakuační cestu pro zvířata lze využít k úniku osob, pokud velikost dveří na této cestě je alespoň 800 x 1950 mm; rampy musí mít sklon nejvýše 1 : 10 s protiskluznou úpravou.
(4) Vzdálenost karanténních a izolačních zařízení staveb nesmí být menší než 150 m od objektů, v nichž jsou chována jiná zvířata stejného druhu.
(5) Stavby pro skladování obilí musí
a) být dostatečně větratelné, čistitelné, s hladkým povrchem stěn a podlah,
b) svým stavebním provedením zabezpečovat ochranu proti vnikání ptactva a hlodavců. Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor, ovoce a zeleniny musí
a) svým stavebním provedením zabezpečovat ochranu proti vnikání ptactva a hlodavců; skladovací prostory musí být snadno čistitelné a desinfikovatelné,
b) u obvodových stěn, stropů a podlah skladovacích prostorů vykazovat potřebné izolační vlastnosti,
c) u speciálních staveb pro skladování rostlinných produktů (např. sklady brambor a některých druhů kořenové zeleniny) nemusí být izolace proti zemní vlhkosti.
(6) Skladovací prostory pro skladování průmyslových hnojiv a přípravků chemické ochrany rostlin musí být zabezpečeny před účinkem zemní vlhkosti a účinky povětrnosti a neumožnovat impuls pyrolytického rozkladu hnojiv.
(7) Veškeré sklady průmyslových hnojiv a přípravků chemické ochrany rostlin, asanační plochy, příjmová a výdejní místa apod. musí být zabezpečeny proti vniknutí srážkových vod a nesmí být odkanalizovány.
(8) Plochy, na kterých může dojít ke kontaminaci srážkových vod průmyslovými hnojivy a přípravky chemické ochrany rostlin, musí být řešeny jako nepropustné a odvodněny do jímek nebo účinného čisticího zařízení.
(9) Sklady přípravků chemické ochrany rostlin, které jsou hořlavými kapalinami, musí být vybaveny havarijními jímkami nebo záchytnými jímkami trvale napojenými na havarijní jímky. Havarijní jímku může tvořit podlaha skladu nepropustná pro hořlavé kapaliny, ohraničená nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří.
(10) Stavby pro skladování siláže, senáže a kejdy, hnojiště a jímky musí být dimenzovány na potřebnou kapacitu s ohledem k ochranným hygienickým pásmům podzemních a povrchových vod.
(11) Konstrukce těchto staveb musí být nepropustné, únosné a mechanicky odolné, musí zamezit vnikání povrchových vod a umožňovat odvod nekontaminovaných srážkových vod odděleně od vod kontaminovaných. Dále musí být zamezeno samovolné vytékání hnojůvky nebo silážních šťáv ze stavby a u nekrytých staveb zamezen pád osob dvoutyčovým zábradlím o výšce 1100 mm, které musí být tam, kde by bránilo plnění nebo vybírání, odnímatelné nebo otočné.
(12) Další požadavky na navrhování zemědělských staveb upravují zvláštní předpisy 14),15)16).
--------
14) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, úplné znění vyhlášeno pod č. 215/1992 Sb.
15) Zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v úplném znění zákona č. 167/1993 Sb.
16) Zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby.
Výpočtové a návrhové metody, hodnotové údaje, zkušební postupy a další podrobnosti, vztahující se k požadavkům této vyhlášky jsou obsaženy v českých technických normách a v technických pravidlech a technických doporučeních.
Za podmínek upravených v § 138a stavebního zákona zákona lze povolit výjimky z těchto ustanovení vyhlášky
§ 4 odst.5 a 6; § 6 odst.2,3,5,6 a 7,; § 8 odst.2; § 19 odst.3 a 5; § 20 odst.1; § 21 odst.1; § 24 odst. 3; § 33, odst.2; § 35 odst.2; § 47 odst.5; § 48 odst.3,4,a 6; § 49 odst.14; § 50 odst.8; § 51, odst.2
Zrušují se
(1) vyhláška FMTIR č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.,
(2) vyhláška FMTIR č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací,
(3) vyhláška č. 17/1982 Sb., o technických požadavcích na výstavbu skupinových rodinných domků do osobního vlastnictví,
(4) směrnice FMTIR č. 3/1975, reg. částka 33/1975 Sb., pro stavby na poddolovaném území,
(5) výnos FMTIR č. 5/1982, reg. částka 17/1982 Sb. o pozemcích se ztíženými zakládacími podmínkami určenými pro výstavbu rodinných domků,
(6) směrnice SK VTRI č. 7/1984, reg. částka 4/1985 Sb. kterou se stanoví odchylná úprava pro jaderné elektrárny Mochovce a stavby jí vyvolané,
(7) výnos SK VTRI č. 5/1987, reg. částka 6/1987 Sb., kterým se upravuje dokumentace staveb jaderných elektráren.
(1) U staveb, u kterých bude pravomocně rozhodnuto v územním řízení před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy. U staveb, u kterých se územní rozhodnutí nevydává či bude územní a stavební řízení sloučeno, nebo kde bude od územního rozhodnutí upuštěno, se postupuje podle dosavadní právní úpravy, pokud před účinností této vyhlášky bude ve stavebním řízení pravomocně rozhodnuto.
(2) Řízení zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem
Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Účel vyhlášky
§ 2 Rozsah platnosti
§ 3 Základní pojmy
Část druhá ÚZEMNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY
A POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB
§ 4 Umísťování staveb
§ 5 Stavební pozemek a ochranná pásma
§ 6 Vzájemné odstupy staveb
§ 7 Přístupy ke stavbám
§ 8 Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu
§ 9 Připojení staveb na rozvodné sítě a kanalizaci
§ 10 Oplocení pozemků
§ 11 Vliv staveb na životní prostředí
§ 12 Staveniště
Část třetí OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST STAVEB
A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB
§ 13 Základní požadavky
ODDÍL 1 § 14 Mechanická odolnost a stabilita
ODDÍL 2 Požární bezpečnost
§ 15 Všeobecné požadavky
§ 16 Požadavky na zajištění úniku osob
§ 17 Požadavky na odstupové vzdálenosti
§ 18 Požadavky na zajištění protipožárního zásahu
ODDÍL 3 Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
§ 19 Všeobecné požadavky
§ 20 Denní osvětlení, větrání, vytápění
§ 21 Proslunění
§ 22 Ochrana proti hluku a vibracím
ODDÍL 4 § 23 Bezpečnost při užívání staveb
ODDÍL 5 § 24 Úspora energie a ochrana tepla
Část čtvrtá POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE A TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV
ODDÍL 1 Stavební konstrukce
§ 26 Zakládání staveb
§ 27 Stěny, příčky
§ 28 Stropy
§ 29 Podlahy, povrchy stěn a stropů
§ 30 Schodiště a šikmé rampy
§ 31 Komíny a kouřovody
§ 32 Střechy
§ 33 Výplně otvorů
§ 34 Zábradlí
§ 35 Výtahy
§ 36 Výtahové a větrací šachty
§ 37 Shozy odpadků
§ 38 Balkóny, lodžie a arkýře
ODDÍL 2 Technická zařízení staveb
§ 39 Vodovodní přípojky, vnitřní vodovod
§ 40 Domovní studny
§ 41 Kanalizační přípojky, vnitřní kanalizace
§ 42 Žumpy
§ 43 Elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a sdělovací
§ 44 Plynovodní přípojky a vnitřní plynovody
§ 45 Bleskosvody
§ 46 Vzduchotechnická zařízení
§ 47 Vytápění
Část pátá ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB
ODDÍL 1 § 48 Rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci
ODDÍL 2 Stavby pro shromažďování většího počtu
§ 49 Stavby pro shromažďování většího počtu
§ 50 Stavby pro obchod
ODDÍL 3 § 51 Stavby pro výrobu a skladování
ODDÍL 4 § 52 Zemědělské stavby
Část šestá ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 53 České technické normy a technická pravidla
§ 54 Výjimky
§ 55 Zrušení dosavadních předpisů
§ 56 Přechodná ustanovení
§ 57 Účinnost
I. OBECNÁ ČÁST
1. Úvod
Novela stavebního zákona v § 138a zakládá povinnost pro právnické a fyzické osoby a pro správní orgány postupovat při přípravě, projektování, povolování, realizaci a užívání staveb podle obecných technických požadavků na pozemní stavby, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a zvláštních obecných technických požadavků vydaných pro speciální stavby příslušnými ústředními orgány státní správy.
Navrhovaná vyhláška obsahující technické požadavky na pozemní stavby je konkretizací uvedeného ustanovení zákona a spolu s dalšími předpisy spadajícími do kategorie obecných technických požadavků na stavby - ať už vydanými (vyhláška č. 174/1994 Sb., vyhláška NVP č. 5/1979, ve znění vyhlášky hl. m. Prahy č. 1/1994, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. městě Praze), nebo připravovanými pro speciální stavby příslušnými ústředními orgány, představuje ucelený systém technických požadavků na stavby z veřejnoprávního pohledu.
2. Vymezení problematiky
Dosavadní vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu byla v první polovině sedmdesátých let připravována - po více než desetileté absenci technické části stavebního řádu - v situaci, kdy podmínky výstavby byly závazně regulovány několika sty státních a oborových technických norem.
Její tvůrci byli postaveni před nutnost volby, zda převzít z platných norem požadavky veřejného zájmu a podstoupit změnové řízení u všech dotčených technických norem pro výstavbu, nebo do soustavy těchto technických norem nezasahovat a pojmout vyhlášku jako obecný předpis s relativně malou mírou konkrétnosti požadavků.
Bylo zvoleno řešení druhé a stavební praxe dostala v novém předpisu pouze souhrn obecných technických zásad, což ve svém důsledku znamenalo nutnost pracovat s neuzavřeným a přesně nedefinovaným okruhem dalších předpisů. Popsaný stav nevyhovoval ani účastníkům výstavby (investorům, projektantům, dodavatelům) ani stavebním úřadům a ostatním orgánům podílejícím se na povolování a kolaudaci staveb a nevytvářel klima potřebné právní jistoty.
Vývoj posledních 3 - 4 let na poli mezinárodního unifikačního úsilí technických předpisů, kterému se dostalo vnějšího výrazu v podobě přijetí Směrnice Rady ES č. 89/106/EEC o stavebních výrobcích, vyústil v rámci Československa (následně pak v České republice) v rozhodnutí harmonizovat České technické normy a ostatní technické předpisy s předpisy Evropských společenství, zrušit závaznost technických norem a důsledně i v technické legislativě respektovat zásadu přímého ukládání povinností pouze obecně závazným předpisem. Tyto principy vytvořily rámec pro nový technický předpis typu vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
3. Technická východiska pro zpracování předpisu o technických
požadavcích na výstavbu
České země měly v minulosti na svou dobu moderní předpisy stavebního práva veřejného v podobě zákona o stavebním řádu z r. 1886, platného u nás až do konce 40. let tohoto století; zákon upravoval též technické náležitosti staveb a jejich částí, stavebních konstrukcí i vybraných stavebních hmot a materiálů. Při vydání nových předpisů o územním plánování a stavebním řádu na přelomu 40. a 50. let došlo k oddělení technických požadavků ze zákona a k jejich úpravě v prováděcí vyhlášce (vyhláška č. 709/1950 Ú.l., o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby).
Na tyto zkušenosti bylo možno s přihlédnutím k dosaženému vývoji navázat. Kromě toho jsou u nás známy stavební řády spolkových zemí SRN, zejména Bavorska a země Severní Porýní - Vestfálsko, z rakouských pak kromě vídeňského stavebního řádu, který je pokračováním onoho stavebního řádu z r. 1886 opuštěného námi v roce 1950, zejména stavební řád hornorakouský z roku 1985. V poslední době se pracovalo se znalostí Vzorového stavebního řádu (Musterbauordnung), sloužícího jako základ pro přepracování stavebních řádů spolkových zemí SRN, a dále se stavebním řádem nizozemským.
Souhrnně je možno konstatovat, že principy zvolené před třemi roky pro zpracování nových technických předpisů pro stavby, jsou konformní s obdobnými pracemi ve vyspělých evropských státech.
4. Koncepce řešení technické části stavebního řádu
Na základě analytických prací a přípravné etapy realizované v letech 1991 - 92 byla s využitím získaných a zpracovaných podkladů vytvořena nová koncepce technických požadavků na pozemní stavby, jejíž principy je možno charakterizovat takto:
- rozsah nového předpisu omezit na stavby spadající doingerence obecných stavebních úřadů, tzn. vyloučit stavbyinženýrské, důlní a další stavby speciální, obdobně jako tostanoví např. stavební řády německých spolkových zemí.Přitom však územně technické požadavky nového předpisuzpracovat pro všechny druhy staveb, s ohledem na pravomoca odpovědnost stavebního úřadu vést územní řízení a vydávatúzemní rozhodnutí, řešit v plném rozsahu zastavovacípodmínky, připojování na rozvodné sítě a kanalizaci a řešitdůsledky staveb na okolí;
- pro pozemní stavby vymezit požadavky na jejich konstrukcez hlediska šesti základních požadavků podle Směrnice RadyES č. 89/106/EEC, doplněné event. dalšími požadavky podlespecifických podmínek České republiky;
- obdobně jako tomu je v některých zahraničních stavebníchřádech stanovit zvláštní požadavky na některé pozemnístavby z hlediska jejich speciálního účelu, objemovéhořešení, konstrukčního uspořádání, četnosti výskytu apod.(stavby pro obchod, rodinné domy, zemědělské stavby apod.);
- vyřešit vztah technické části stavebního řádu k technickýmnormám pro výstavbu po ukončení jejich závaznosti (po1.1.1995), zejména pokud jde o požadavky veřejného zájmu;
- omezit technická ustanovení stavebního řádu pouze napožadavky na stavby, stavební konstrukce (díly), popř.jejich prostorové části a podrobná technická řešenípřenechat technickým normám, popř. dalším dokumentům.
Z dalších zásad sledovaných při tvorbě nového předpisu je třeba uvést
- požadavek jednoznačnosti a zároveň jednoduchosti stanovenítechnických požadavků tak, aby jejich splnění bylo snadnozjistitelné (měřitelné) jak v dokumentaci stavby, tak přijejí realizaci;
- požadavek samostatnosti předpisu, s minimem odvolávek nadalší předpisy; používat odvolávek pouze na předpisy vyššínebo stejné právní síly.
5. Průběh prací
Po přípravných pracech bylo možno v roce 1993 přistoupit k formulaci tezí a zásad zpracování předpisu a posléze i k formulaci návrhu předpisu samého.
Teze respektovaly především požadavky veřejného zájmu při přípravě a realizaci staveb, jejich kolaudaci a skutečnost, že k 31.12.1993 skončila platnost oborových a k 31.12.1994 závaznost státních technických norem. Obsahovaly též členění předpisu a zásady stanovení požadavků na stavby, jejich konstrukce a prostory.
Ke zpracování všech částí nového předpisu na potřebné technické úrovni byli od počátku do práce zapojováni nejvýznamnější odborníci z jednotlivých oborů, na práci se podíleli přední specialisté a odborná pracoviště z oblasti
- urbanismu a územního plánování,
- stavební fyziky,
- zakládání staveb,
- navrhování stavebních konstrukcí,
- požární ochrany staveb,
- energetického zásobování staveb,
- navrhování vybraných druhů staveb,
- navrhování staveb z hlediska jejich užívání osobami somezenou schopností pohybu a orientace.
Nejzávažnější jednání k návrhu vyhlášky byla se zástupci resortu zdravotnictví, resp. hygienické a protiepidemické péče, kde hrozila kolize s připravovanými vyhláškami Ministerstva zdravotnictví týkajícími se i výstavby. Po několika jednáních bylo dosaženo shody o omezení obsahu vyhlášky na požadavky obecné s tím, že předpisy navazující na zákon o veřejném zdraví budou obsahovat podrobnější požadavky.
Druhá oblast, kde bylo nutno též řešit vzájemný vztah dvou systémů předpisů, byla technická normalizace a další technické předpisy. Po zvážení možností spočívajících na jedné straně v obecném odkazu na normy a další technické předpisy (jako ve stavebních řádech německých spolkových zemí) až po adresné odkazy na konkrétní technické normy (stavební řád nizozemský), je navrhovaný předpis, co do požadavků veřejného zájmu, zpracován jako úplný a tudíž autonomní. Technické normy a technická pravidla, obsahující výpočtové a návrhové metody, hodnotové údaje a zkušební postupy, vztahující se k požadavkům obsaženým ve vyhlášce, budou uvedeny jmenovitě v jejích přílohách. U těchto druhých technických dokumentů se požaduje jejich publikace ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví; u technických norem je tento požadavek zbytečný, protože jejich obecná promulgace je samozřejmá.
V závěru prací na předpisu bylo jeho znění předloženo k posouzení vybraným oponentům. Shromážděné připomínky byly po potřebné koordinaci zapracovány do předloženého znění.
6. Forma předpisu a jeho obsah
Technické požadavky na výstavbu jsou ze všech již uvedených důvodů připraveny ve formě vyhlášky Ministerstva hospodářství, opírající se o zmocnění obsažené ve stavebním zákoně.
Rozsah navrhované vyhlášky je co do počtu paragrafů, zhruba poloviční oproti vyhlášce dosavadní, což je dáno omezením jejího obsahu na pozemní stavby a jejich konstrukce.
Při zpracování a formulaci jednotlivých požadavků byly hlavním inspiračním zdrojem stavební řády členských států EU - SRN, Rakouska, Nizozemí.
7. Slučitelnost s právem ES
Koncepce navrhovaného předpisu je řešena v souladu s koncepcí Rezoluce Rady ES č. 385Y0604 o novém přístupu k technické normalizaci a normám. Do navrhovaného předpisu je transponována směrnice Rady ES, pokud jde o základní požadavky z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví, životního prostředí a pod.
Jedná se o Směrnici Rady ES č. 89/106/EEC o stavebních výrobcích (včetně její novely č. 93/68/EEC), stanovující základní požadavky na stavby, které musí být z hlediska veřejného zájmu zajištěny při navrhování a provádění staveb a při zhotovování výrobků do staveb zabudovávaných.
Navrhovaná vyhláška respektuje základní požadavky směrnice uvedené v článku 3, příloze I., a to v části třetí vyhlášky v obecné rovině a v části čtvrté u jednotlivých konstrukcí pozemních staveb.
Požadavky na výrobky tato vyhláška neupravuje, jsou stanoveny ve stavebním zákoně (§ 47) s odkazem na zvláštní předpisy z oblasti zkušebnictví.
Další dokumenty komunitárního práva, pokud jde o oblast používání stavebních výrobků, nejsou v rámci ES řešeny. Jednotný (vzorový) předpis typu stavebního řádu na úrovni ES rovněž není zpracován.
Lze konstatovat, že návrh vyhlášky je plně v souladu s příslušnými akty komunitárního práva ES.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první
Základní ustanovení
V § 1 až 3 je formulován účel vyhlášky, rozsah její platnosti a vysvětleny některé pojmy, které jsou ve vyhlášce dále používány. Zde je třeba zdůraznit, že smyslem tohoto předpisu je stanovit základní technické požadavky, týkající se pozemních staveb (jejich částí a konstrukcí), jejichž povolování je v pravomoci obecných stavebních úřadů.
V této části je také uvedeno, v kterých fázích procesu výstavby se podle vyhlášky postupuje a na které stavby se vyhláška vztahuje.
Část druhá
Územně technické požadavky na stavby a požadavky na umísťování staveb
V části druhé jsou ustanovení, řešící důsledky staveb na okolí s ohledem na veřejný zájem v širších souvislostech.
V § 4 je vysvětlena zásada stanovená již v § 2, podle níž tato část vyhlášky obsahuje požadavky na územně technická řešení, která mají širší rozsah a týkají se všech druhů staveb, nejen pozemních.
Důležitá ustanovení s širokým dopadem jsou v § 5 až 11, kde je řešena problematika umisťování staveb, jejich vzájemných odstupů, přístupů ke stavbám a jejich napojení na komunikační síť včetně požadavků na rozptylové plochy a připojení staveb na rozvodné sítě a na kanalizaci.
Obsah těchto paragrafů je velmi významnou částí celé vyhlášky.
V této části jsou rovněž uvedeny obecné požadavky na ochranu životního prostředí (§ 11), s odvoláním na řadu zákonů a vyhlášek.
Část třetí
Obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb
V § 12 a následujících jsou pro pozemní stavby vymezeny požadavky na jejich konstrukční řešení z hlediska šesti základních kritérií bezpečnosti a ostatních hledisek vyjadřujících veřejný zájem, jak byla vymezena ve Směrnici Rady ES č. 89/106/EEC, tj.
- mechanická pevnost a stabilita,
- požární bezpečnost,
- hygiena, zdraví a ochrana životního prostředí, včetněochrany před hlukem a zářením,
- bezpečnost práce a technických zařízení,
- úspora energie a ochrana tepla,
- uživatelnost staveb osobami s omezenou schopností pohybua orientace.
V § 13 jsou uvedeny požadavky na navrhování a posuzování pozemních staveb z hlediska mechanické pevnosti a stability; speciální přístup ke stavbám na území v dosahu účinků hlubinného dobývání je řešen odvolávkou na zvláštní předpisy. Podrobnější ustanovení, obsahující výpočtové a návrhové metody, hodnotové údaje a zkušební postupy, jsou uvedeny v českých technických normách uvedených v příloze.
Problematika požární bezpečnosti je v obecné poloze uvedena v § 14 až 17 a je rozčleněna do všeobecných požadavků, požadavků na zajištění úniku osob, na vymezení požadavků na odstupové vzdálenosti a na zajištění protipožárního zásahu.
Další konkrétní požadavky z hlediska požární ochrany jsou rozvedeny v části čtvrté s ohledem na jednotlivé konstrukční části staveb a v části páté pak u některých speciálních staveb (pro shromažďování většího počtu osob, pro výrobu a skladování, zemědělských staveb apod.).
Přestože je problematika řešena ve vyhlášce velice podrobně, jsou v příloze vyhlášky uvedeny české technické normy, které ji doplňují o další hodnotové údaje, důležité pro navrhování a posuzování staveb z hlediska požární ochrany.
Na rozdíl od Směrnice Rady ES č. 89/106/EEC je v návrhu problematika ochrany proti hluku rozšířena o ochranu proti vibracím a spojena do jednoho bloku s ostatními požadavky týkajícími se ochrany zdraví, životního prostředí a hygieny.
V § 18 až 21 jsou formulovány požadavky na stavby z hlediska ochrany zdraví, na denní osvětlení a větrání, na proslunění bytů a požadavky ochrany proti hluku a vibracím s odvolávkou na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 13/1977 Sb.
Do § 22 jsou zařazeny požadavky na tepelnou ochranu staveb, zejména z hlediska šetření energií. S ohledem na celosvětový trend ochrany životního prostředí a šetření tepelnou energií, i když nejde o vysloveně kriteria bezpečnosti a ochrany zdraví, jsou zde uvedeny základní požadavky s tím, že hodnotové údaje jsou v příslušných českých technických normách uvedených v příloze vyhlášky.
Další podrobnější požadavky jsou uvedeny v části čtvrté, vztaženy k příslušným stavebním konstrukcím a technickým zařízením budov.
V § 23 jsou uvedeny pouze základní obecné požadavky na bezpečnost staveb při jejich užívání a odstraňování, a to proto, že podrobnější požadavky stanoví zvláštní předpisy, na které je odvolávka.
V § 24 byl do vyhlášky zařazen obecný požadavek na bezbariérové řešení staveb, s odkazem na speciální předpis - vyhlášku č. 174/1994 Sb.
Část čtvrtá
Požadavky na stavební konstrukce a technická zařízení budov
Tato část obsahuje § 25 až 48; stavebně technická ustanovení této části jsou ve vyhlášce klíčová.
Údaje jsou zde členěny podle jednotlivých druhů stavebních konstrukcí, tj. od zakládání staveb přes stěny, stropy, podlahy, schodiště, komíny, střechy, okna a dveře, zábradlí, výtahy apod., balkóny, lodžie a arkýře a podle druhů technických zařízení, tj. rozvod vody, domovní studny, kanalizace, žumpy, plynovody, elektrické rozvody, hromosvody, vzduchotechnické rozvody a vytápění. Každá konstrukce a technické zařízení je zařazeno do samostatného paragrafu.
Tato část obsahuje nejvíce konkrétních technických ustanovení ve vazbě na obecnější formulace oněch kritérií bezpečnosti, hájící veřejné zájmy, stanovené evropskou směrnicí, jak jsou formulovány v předchozí části.
Zde bylo také nejvíce čerpáno z nejdůležitějších článků českých technických norem vyjadřujících veřejný zájem, které se týkají technických požadavků na stavební konstrukce a technická zařízení budov; tím je zajištěno povinné uplatňování těchto požadavků poté, co ze zákona o českých technických normách závaznost převážné části norem zanikla.
Část pátá
Zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb
Na rozdíl od dosud platné vyhlášky o obecně technických požadavcích na výstavbu neobsahuje návrh nové vyhlášky v této části technické požadavky na užitné vlastnosti staveb pro všechny druhy, jak jsou uvedeny v obecně známém třídění, ale návrh vychází z obdobného principu jako většina zahraničních vyhlášek a zákonů, že pro všechny druhy staveb platí bez výhrad veškeré požadavky, hájící veřejné zájmy, uvedené v první až čtvrté části vyhlášky a v páté části jsou uvedeny pouze případy, kdy z veřejného zájmu jsou některé požadavky buď zpřísněny (např. budovy, kde se shromažďuje velké množství osob), zejména z důvodů přísnějších návrhů požární ochrany nebo naopak zmírněny (rodinné a rekreační domy) anebo mají některá specifika (zemědělské stavby).
Ukázalo se, že z hlediska požadavků hájících veřejný zájem, je většina ustanovení obecně platná pro všechny druhy staveb a pokud není zájem vytvářet z vyhlášky učebnici jak jednotlivé druhy staveb navrhovat, je navržený způsob řešení páté části optimální.
Část šestá
Závěrečná a přechodná ustanovení
§ 57 řeší vztah technických norem a dalších technických dokumentů k vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu, a to obdobně jak to činí známé zahraniční stavební řády (rakouské, německé). Náš návrh je konkrétnější v tom, že přehled dotčených norem je výslovný.
§ 58 reaguje na nutnost odchylných řešení ve výjimečných případech, a to pouze u taxativně vymezených ustanovení; tato problematika je legislativně založena v novele stavebního zákona, vyhláška bude pouze specifikovat ustanovení, u nichž budou výjimky přicházet v úvahu.
§ 59 obsahuje derogační ustanovení rušící v plném rozsahu vyhlášku č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Části této vyhlášky, které neřeší nová vyhláška o technických požadavcích na pozemní stavby, budou obsaženy v samostatných resortních předpisech, např. pro pozemní komunikace, pro železnice, pro vodohospodářské stavby atd. Dosavadní část "Organizace území" bude součástí nové vyhlášky o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Současně byly navrženy ke zrušení další dožilé předpisy vydané býv. FMTIR a SK VTRI.
V § 60 bylo formulováno přechodné ustanovení pro případy, kdy bude dokumentace dokončena a projednávána podle předpisů platných před účinností nové vyhlášky.
V § 61 se předpokládá účinnost vyhlášky souběžně
s novelou stavebního zákona.
o územně plánovací dokumentaci
a územně plánovacích podkladech
Ministerstvo hospodářství podle §143 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování o stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. /1996 Sb. stanoví:
Tato vyhláška upravuje podrobnosti:
a) obsahu územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
b) způsobu pořizování a požadavků na zpracování územně plánovacích podkladů,
c) způsobu pořizování a požadavků na zpracování územně plánovací dokumentace.
Tato vyhláška se vztahuje na pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace orgány územního plánování s výjimkou Ministerstva obrany a na pořizování územně plánovacích podkladů stavebními úřady.
(1) Pro účely této vyhlášky se orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady, nazývá pořizovatelem stejně tak jako stavební úřad, který opatřuje územně plánovací podklady pro územní rozhodování.
(2) Zhotovitelem je právnická nebo fyzická osoba, která zpracovává územněplánovací podklady a územně plánovací dokumentaci.
(3) Za navazující územně plánovací dokumentaci se považuje každý platný plán územních vazeb, územní plán a regulační plán, který řeší dané území nebo jeho část.
(4) Zastavěné území obce tvoří zastavěné stavební pozemky, proluky a další plochy, které tyto pozemky vymezují (např. veřejné komunikace a prostranství, veřejná zeleň, vodní plochy a toky apod.)
(5) Zastavitelné území obce tvoří plochy vhodné k zastavění, určené územně plánovací dokumentací.
(6) Nezastavitelné území je území obce, které není zastavěné ani zastavitelné.
Při pořizování územně
plánovací dokumentace a územně plánovacích
podkladů se používají státní
mapová díla, popř. účelově
vytvořené mapové poklady.