Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Znění zrušovaných ustanovení platných zákonů

Návrhy prováděcích předpisů:

1. vyhláška o organizaci studia v doktorském studijním programu

2. vyhláška o stipendiích

3. vyhláška o Matrice studentů

4. vyhláška o uznávání dokladů o vysokoškolském vzdělání vydaných. zahraničními vzdělávacími institucemi (o nostrifikaci)

5. vyhláška o průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorů

6. Nařízení vlády o zárukách České republiky za bankovní úvěry na školné ve státních vzdělávacích institucích

Znění zrušovaných ustanovení platných zákonů

ad 1) 2 odst. 1 bod 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona ČNR č..575/1990 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb.:

(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy České republiky:

1. Český statistický úřad,

2. Český úřad zeměměřický a katastrální,

3. Český báňský úřad,

4. Česká komise pro vědecké hodnosti. - zrušuje.se

5. Úřad průmyslového vlastnictví,

6. Správa státních hmotných rezerv,

7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

ad 2) § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků:

(1) Systém dalšího zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti, který upravují následující ustanovení tohoto zákona, se vztahuje pouze na pracovníky působící ve funkcích, pro něž se vyžaduje vědecká kvalifikace vyjádřená vědeckými kvalifikačními stupni (dále jen "vědečtí pracovníci").[3 Zvyšování kvalifikace je pro vědeckopedagogické pracovníky upraveno zákonem č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, a předpisy vydanými k jeho provedení, pro vědeckotechnické pracovníky vyhláškou federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3211976 Sb. ve zněni předpisů ji měnících.]

(2) Další zvyšování kvalifikace patří k základním povinnostem vědeckých pracovníků i organizací, v nich pracují. Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků, která je výsledkem zvyšování jejich kvalifikace, se soustavně hodnotí.

(1) Úkolem vědeckých pracovníků je získávat vědecké poznatky, tvořivě je rozvíjet podle potřeb vědy a praxe u rozšiřovat vědecké poznání, které může mít též formu objevů nebo vynálezů. Vědečtí pracovníci.se též aktivně podílejí na zavádění výsledků vyřešených výzkumných a vývojových úkolů do výroby nebo jiné praxe.

(2) Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků na základě plánů jejich osobního rozvoje musí být úzce spojeno s aktivní vědeckou činností v rámci plnění úkolů v jejich organizacích.

Organizace jsou povinny vytvářet podmínky pro soustavný růst tvůrčí způsobilosti každého vědeckého pracovníka, sledovat a podporovat jeho vývoj.

(I) Vědeckým pracovníkům, kteří projevují nejvyšší vědeckou a morální způsobilost, ukládá organizace, k níž jsou v pracovním poměru, řešení významných a náročných vědeckých úkolů a umožňuje jim výsledky této práce zpracovat ve formě doktorské disertační práce.[§ 6 zákona č. 53/1964 Sb.]

(2) K dokončeni doktorské disertační práce může organizace poskytnout vědeckému pracovníku pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dobu šesti měsíců.

Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků se hodnotí vědeckými kvalifikačními stupni, které se přiznávají vědeckým pracovníkům na základě ověřování výsledků zvyšování jejich kvalifikace. Vědeckými kvalifikačními stupni se osvědčuje základní a vyšší tvůrčí způsobilost.

(1) Vědecký kvalifikační stupeň, jímž se osvědčuje základní tvůrčí způsobilost, získává vědecký pracovník udělením vědecké hodnosti.

(2) Vědecké kvalifikační stupně, jimiž se osvědčuje vyšší tvůrčí způsobilost, získává vědecký pracovník rozhodnutím komisí Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků. Komise Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků rozhodují o přiznání vědeckého kvalifikačního stupně v souladu s potřebami společnosti na návrh organizace, k níž je vědecký pracovník v pracovním poměru (navrhovatel), předložený prostřednictvím příslušného ústředního orgánu.

(1) Vědecké kvalifikační stupně, jimiž se osvědčuje vyšší tvůrčí způsobilost, přiznává komise Československé akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků vědeckým pracovníkům organizací na území České socialistické republiky a komise Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků vědeckým pracovníkům organizací na území Slovenské socialistické republiky.

(2) Proti zamítavému rozhodnutí komisí Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků o návrhu na.přiznání vědeckého kvalifikačního stupně může podat rozklad jen navrhovatel. Rozklad se podává do 60 dnů od doručení rozhodnutí. O rozkladu proti rozhodnutí komise Československé akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků rozhoduje předseda Československé akademie věd, proti rozhodnutí komise Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků předseda Slovenské akademie věd.

Ztráta vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů má za důsledek ztráta vědeckého kvalifikačního stupně.

(1) Periodickou atestací se komplexně hodnotí pracovní výsledky vědeckého pracovníka za uplynulé období. Toto období je pro vědecké pracovníky se základní tvůrčí způsobilostí a s vyšší tvůrčí způsobilostí nejdéle čtyřleté.

(2) Periodické atestace vědeckých pracovníků provádějí atestační komise ustavené v jednotlivých organizacích jako poradní orgány vedoucího organizace.

Československá akademie věd spolu se Slovenskou akademií věd plní pro oblast vědecké výchovy a pro oblast dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků funkci ústředního orgánu státní správy.

Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků řídí ústřední orgány státní správy v rámci.své působnosti.

ad 5) článek VI zákona ČNR č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících:

Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie, se.s účinností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

I. Za § 4 se vkládá 4a, který včetně poznámky č. 2a zní:

Policejní vysoká škola uskutečňuje obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, po jehož ukončení vydává vysvědčení, popřípadě přiznává titul " bakalář " (ve zkratce " Bc ").[a § 21 odst. i zákona č. 172/1990 Sb."]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 6 odst. 5 zákona č.......Sb., o vysokém školství (dále jen "zákon"):

(1) Studium v rámci akreditovaného [§ 7 odst. 1 a 2 zákona.] doktorského studijního programu [§ 6 zákona] se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu [§ 2], který vymezuje úkoly studenta doktorského studijního programu a jejich časový postup.

(2) Studium v doktorském studijním programu probíhá pod vedením školitele [§ 3]

(3) Doktorská rigorózní zkouška podle § 6 odst. 3 zákona se koná před komisí pro doktorskou rigorózní zkoušku [§ 4].

(4) Obhajoba disertační práce (dále jen "disertace") podle § 6 odst. 3 zákona se koná před komisí pro obhajobu disertace [§ S].

(5) K organizaci a uskutečňování doktorského studijního programu může děkan fakulty, ředitel vysokoškolského ústavu, rektor vysoké školy nebo statutární orgán externí vzdělávací instituce (dále jen "příslušný orgán vzdělávací instituce") zřídit jako svůj poradní orgán radu doktorského studijního programu [§ 6].

(1) Individuální studijní plán sestavují společně školitel a student po zápisu studenta do Matriky studentů [§ 9 odst. 2 zákona.] a schvaluje příslušný orgán vzdělávací instituce, který rozhodl o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu. [§ 13 odst. 2 zákona.]

(2) Individuální studijní plán

- je zaměřen na prohloubení a rozšíření obecných základů, teoreticko-vědeckých nebo teoreticko-uměleckých poznatků studenta. Od počátku studia je zaměřen též na řešení konkrétního úkolu v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo v teoreticko-umělecké práci, souvisejícího s přípravou a zpracováním disertace;

- obsahuje samostatné řešení úkolů ve výzkumu nebo vývoji nebo v tvůrčí teoreticko-umělecké práci, studijní povinnosti, zejména v samostatném studiu, přednášky, semináře, konzultace, zkoušky, zaměření a vykonání doktorské rigorózní zkoušky, téma a obhajobu disertace.

(3) Individuální studijní plán se v průběhu studia v dohodě školitele se studentem podle potřeby upřesňuje.

(1) Školitel je konzultantem studenta při plnění jeho úkolů stanovených individuálním studijním plánem a společně se studentem se zpravidla účastní činností v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo v oblasti teoreticko-umělecké. Školitel též kontroluje výsledky studenta při plnění těchto úkolů a provádí jejich hodnocení.

(2) Školitelem je významná osobnost příslušného odborného zaměření, zpravidla profesor nebo docent.

(4) Určeni školitele provádí písemně příslušný orgán vzdělávací instituce s jeho předchozím souhlasem.

(1 ) Podmínkou konání doktorské rigorózní zkoušky je splnění úkolů, které byly studentovi stanoveny individuálním studijním plánem, včetně vykonání předepsaných zkoušek, a písemné doporučení školitele ke konání rigorózní zkoušky, obsahující hodnocení dosavadních výsledků studia.

(2) Komisi pro doktorskou rigorózní zkoušku zřizuje příslušný orgán vzdělávací instituce na základě žádosti studenta o vykonání této zkoušky, doložené podle odst. 1.

(3) Komise pro doktorskou rigorózní zkoušku je nejméně tříčlenná; jejími členy jsou významné osobnosti příslušného nebo příbuzného odborného zaměření (dále jen "téhož zaměření"). Předsedou komise pro doktorskou rigorózní zkoušku je profesor. Dalšími členy této komise jsou profesoři a docenti, výjimečně i jiní významní odborníci, a školitel; nejméně jeden člen komise není zaměstnancem příslušné vzdělávací instituce. Školitel nemůže být předsedou komise.

(4) Předseda komise pro doktorskou rigorózní zkoušku stanoví místo a dobu konání doktorské rigorózní zkoušky; tyto údaje se zveřejňují nejméně čtyři týdny předem a oznámí též příslušnému orgánu vzdělávací instituce.

(5) Doktorská rigorózní zkouška je veřejně přístupná.

(6) Při doktorské rigorózní zkoušce se hodnotí teoreticko-vědecké nebo teoreticko-umělecké znalosti studenta se zaměřením na téma jeho disertace, způsobilost osvojovat si nové poznatky výzkumu, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. [§ 6 odst. 3 zákona.]

(7) O výsledku doktorské rigorózní zkoušky rozhodne komise pro doktorskou rigorózní zkoušku většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(8) Výsledek doktorské rigorózní zkoušky se hodnotí slovy "uspěl" nebo "neuspěl".

(9) Výsledek doktorské rigorózní zkoušky oznámí předseda komise pro doktorskou rigorózní zkoušku veřejně. V případě, že student při rigorózní zkoušce neuspěl, uvede předseda důvody.

(10) O doktorské rigorózní zkoušce a výsledku hlasování se pořídí zápis, který podepíše předseda a členové komise pro doktorskou rigorózní zkoušku; zápis předá předseda této komise neprodleně příslušnému orgánu vzdělávací instituce.

(11) Neuspěl-li student při doktorské rigorózní zkoušce, může ji vykonat v témže studijním programu znovu pouze jednou. Podmínky stanoví komise pro doktorskou rigorózní zkoušku v souladu se statutem příslušné fakulty, vysokoškolského ústavu, vysoké školy nebo externí vzdělávací instituce (dále jen "statut"), a uvede je v zápisu o doktorské rigorózní zkoušce.

(1) Podmínkou obhajoby disertace je splněni úkolů, které byly studentovi stanoveny individuálním studijním plánem, předložení disertace statutárnímu orgánu a písemné doporučení školitele a pracoviště, na němž byla disertace vypracována, obhajobu disertace uskutečnit. Podmínkou obhajoby disertace může být též vykonání doktorské rigorózní zkoušky, pokud tak stanoví statut.

(2) Komisi pro obhajobu disertace (dále jen "komise") zřizuje příslušný orgán vzdělávací instituce na základě žádosti studenta o obhajobu disertace, doložené podle odst. 1.

(3) Komise je nejméně šestičlenná; jejími členy jsou významné osobnosti téhož zaměření. Předsedou komise je příslušný orgán vzdělávací instituce nebo jím do této funkce jmenovaný profesor. Dalšími členy komise jsou profesoři a docenti jmenovaní do této funkce příslušným orgánem vzdělávací instituce, popř. jiní významní odborníci, a školitel; nejméně dva členové komise nejsou zaměstnanci příslušné vzdělávací instituce. Alespoň jeden člen komise musí být profesorem. Školitel nemůže být předsedou komise.

(4) Komise může mít část stálých členů, popř. stejné složení jako komise pro rigorózní zkoušku, odpovídá - li toto složení odst. 3.

(5) Předseda komise stanoví místo a dobu obhajoby disertace; tyto údaje a sdělení, kde je disertace uložena k nahlédnutí, se zveřejňují nejméně čtyři týdny předem s ohledem na předpisy o ochraně státního a služebního tajemství. [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve zněni zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 55811991 Sb. .Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.]

(6) Předseda komise stanoví zpravidla z ostatních členů komise tři oponenty disertace (dále jen "oponent") s odbornými předpoklady pro její posouzení, z nichž nejméně dva nejsou zaměstnanci příslušné vzdělávací instituce. Alespoň jeden oponent musí být profesorem. Oponentem disertace nemůže být předseda komise nebo školitel.

(7) Oponent předloží posudek na disertaci předsedovi komise písemně. V posudku výslovně uvede, jaké původní výsledky disertace obsahuje, zda má disertace požadovanou úroveň nebo zda požadavky na disertaci nesplňuje, a své stanovisko zdůvodní. Předseda komise seznámí studenta, školitele a členy komise s oponentskými posudky nejpozději jeden týden před stanoveným datem obhajoby disertace.

(8) Obhajoba disertace je veřejně přístupná a koná se nejpozději do tří měsíců od podání žádosti o obhajobu disertace podle odst. 2.

(9) Při obhajobě disertace student informuje o výsledcích své práce v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo v tvůrčí teoreticko-umělecké práci, obsažených v disertaci, a ve veřejné rozpravě s předsedou, členy komise, oponenty a ostatními přítomnými tyto výsledky a získané poznatky a jejich původnost obhajuje.[ § 6 odst. 3 zákona.]

(10) O výsledku obhajoby disertace rozhodne komise většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Obhajoby disertace musí být přítomni nejméně dva oponenti a nejméně dvě třetiny členů komise. Pokud oponent nebyl jmenován členem komise [2], považuje se rovněž za člena komise s hlasovacím právem.

(11) Výsledek obhajoby disertace se hodnotí slovy "obhájil" nebo "neobhájil" disertaci; výsledek obhajoby oznámí předseda komise veřejně. V případě, že student disertaci neobhájil, uvede předseda důvody.

(12) O obhajobě disertace a výsledku hlasování komise se pořídí zápis, který podepíše předseda a členové komise a který předá předseda komise neprodleně příslušnému orgánu vzdělávací instituce.

(13) V případě, že student disertaci neobhájil, může v témže studijním programu disertaci znovu obhajovat jednou. Podmínky stanoví komise v souladu se statutem a uvede je v zápisu o obhajobě disertace.

(14) Vzdělávací instituce uschovává jeden výtisk disertace; další výtisk předá Národní knihovně, pokud obhajoba disertace byla úspěšná.

(1) Předsedu a členy rady doktorského studijního programu (dále jen "Rada") jmenuje a odvolává příslušný orgán vzdělávací instituce s jejich předchozím souhlasem.

(2) Předseda a členové rady jsou jmenováni z akademických pracovníků a dalších odborníků příslušného odborného zaměření. Členem Rady může být i student doktorského studijního programu.

(3) Rada

- navrhuje školitele,

- navrhuje témata disertací,

- posuzuje individuální studijní plány,

- navrhuje složení a členy komise pro doktorskou rigorózní zkoušku,

- navrhuje složení a členy komise a oponenty disertace,

- z pověření příslušného orgánu vzdělávací instituce se vyjadřuje k dalším otázkám týkajícím se doktorského studijního programu a hodnotí jeho uskutečňování.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 11 odst. 4 a 5 zákona č...... Sb., o vysokém školství (dále jen "zákon"):

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stipendiem finanční částka přiznaná státnímu občanovi České republiky (dále jen "občan") nebo cizinci [§ 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky] na kalendářní měsíc, hrazená z prostředků státního rozpočtu,

b) přiznáním stipendia kladné rozhodnutí o stipendijní žádosti,

c) studentem fyzická osoba, která splňuje podmínky § 9 zákona,

d) stipendistou občan nebo cizinec, kterému bylo přiznáno stipendium,

e) plátcem stipendia vzdělávací instituce nebo jiná právnická osoba pověřená zřizovatelem vzdělávací instituce,

f) částkou na osobní potřeby částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občana podle zvláštního zákona [§ 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů]

g) vynikajícími studijními výsledky splnění prospěchových aj. kritérií stanovených ve stipendijním řádu,

h) mimořádným důvodem událost nebo situace, v níž se stipendista ocitl bez vlastního zavinění, a která mu brání závažným způsobem ve studiu; mimořádným důvodem může být rovněž uskutečněni výjimečného záměru vzdělávací instituce, jehož naplnění je podmíněno osobní účastí určitého stipendisty,

i) zvýšenými náklady v souvislosti se studiem ve studijním programu náklady, které studentovi prokazatelně vznikly při plnění studijních povinností a úkolů, bez jejichž splnění by nemohl řádně ukončit studium, zejména zvýšené náklady související s praxí, je-li jako povinná součást studijního programu uskutečňována mimo sídlo vzdělávací instituce,

j) příspěvkem na ubytování a stravování část prostředků ze státního rozpočtu, určených kolejím a menzám, které obdrží stipendista, pokud splní stanovená kritéria.

(1) Stipendium, přiznané podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona studentovi za vynikající studijní výsledky, činí nejvýše dvojnásobek částky na osobní potřeby.

(2) Stipendium, přiznané podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona studentovi ze sociálních, zdravotních nebo jiných mimořádných důvodů, činí nejvýše 5000 Kč.

(3) Stipendium, přiznané podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona studentovi na zvýšené náklady v souvislosti se studiem ve studijním programu, činí nejvýše součet částek cestovních náhrad, které by mu příslušely podle zvláštního zákona [zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách], kdyby byl v pracovním poměru k plátci stipendia a ke splnění studijních povinností byl vyslán na pracovní cestu.

(4) Stipendium, přiznané podle § 11 odst. 2 zákona studentovi doktorského studijního programu, který nemá příjmy určené zvláštním zákonem [§ 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm, a) zákona č. 11711995 Sb., o státní sociální podpoře], s výjimkou příjmů ze závislé činnosti, která bezprostředně souvisí s doktorským studijním programem studenta, a kterou student vykonává pro plátce stipendia, činí nejvýše čtyřnásobek částky na osobní potřeby.

(5) Stipendium, přiznané podle § 11 odst. 3 zákona studentovi jako příspěvek na ubytování a stravování, činí nejvýše částku vypočtenou podle kritérií uvedených v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(6) Stipendium, přiznané podle § 56 odst. 1 písm. i) zákona, činí nejvýše pětinásobek částky na osobní potřeby.

(7) V případě, že, výši stipendia, přiznaného podle § 11 odst. 5 zákona, nestanoví mezinárodní smlouva, podle níž byl cizinec ke studiu v České republice přijat, řídí se výše stipendia ustanoveními odstavců 1 až 6.

Stipendium může být občanu na dobu jeho studia v zahraničí přiznáno a vypláceno zcela nebo zčásti v cizí měně. Výše stipendia přepočtená na Kč nesmí překročit částky uvedené v § 2. Bankovní a jiné poplatky spojené s výplatou stipendia v cizí měně hradí plátce stipendia.

(1) Vzdělávací instituce je povinna umožnit každému zájemci, aby se seznámil s podmínkami pro přiznání stipendia, náležitostmi stipendijní žádosti a lhůtami pro její podání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") zveřejní podmínky pro přiznání stipendia podle § 56 odst. 1 písm. i) zákona, náležitosti stipendijní žádosti o toto stipendium a lhůty pro její podání sdělením ve Věstníku ministerstva.

(2) Údaje uvedené ve stipendijní žádosti a připojené kopie dokumentů ověřuje podle originálních dokladů, které žadatel předloží k nahlédnutí, pověřený zaměstnanec plátce stipendia a o tomto ověření učiní na žádosti záznam. V případě, že některý údaj nelze doložit dokladem, může jej žadatel nahradit písemným čestným prohlášením. Na ochranu údajů uvedených ve stipendijní žádosti se vztahují zvláštní předpisy. [zákon č. 256/1992 Sb.. o ochraně osobních údajů v informačních systémech]

(1) O přiznání stipendia podle § 11 zákona rozhoduje ten orgán plátce stipendia, který rozhodl o přijetí uchazeče ke studiu [§ 13 odst. 2 zákona], pokud statut plátce stipendia nestanoví jinak. Při rozhodování je vázán stipendijním řádem a přihlíží ke stanovisku poradního sboru, který pro stipendijní záležitosti zřídil. V poradním sboru musí být zastoupeni rovněž studenti.

(2) O přiznání stipendia podle § 56 odst. 1 písm. i) zákona rozhoduje ministr nebo jím pověřený náměstek ministra. Při rozhodování je vázán sdělením ve Věstníku ministerstva a přihlíží ke stanovisku poradního sboru, který pro stipendijní záležitosti zřídil.

Nezbytnou součástí rozhodnutí o přiznání stipendia studentovi je:

a) určení stipendia, které se přiznává,

b) stanovení výše stipendia,

c) uvedení počátku a délky období, pro které se stipendium přiznává,

d) informace o způsobu výplaty stipendia.

Rozhodnutí o přiznání stipendia cizinci musí obsahovat upozornění, že stipendium nepřísluší za dobu nepřítomnosti cizince na území České republiky, která trvala nepřetržitě déle než 30 kalendářních dnů a poučení, komu cizinec tuto nepřítomnost oznámí. Cizinci rovněž nepřísluší stipendium při přerušení studia. Posledním měsícem, pro který může být stipendium cizinci přiznáno, je ten, který následuje po měsíci, v němž cizinec ukončil řádně studium. [§ 14 odst. 1 zákona]

Finanční a hmotné zabezpečení studia cizinců, přijatých ke studiu ve studijním programu v rámci mezinárodní spolupráce, zejména na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, tvoří stipendium a užívání stravovacích, ubytovacích a jiných zařízení vzdělávacích institucí za stejných podmínek jako mají občané. Stanovili tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zahrnuje finanční a hmotné zabezpečení studia cizinců též dopravu cizinců nebo náklady na jejich cestovné do místa studia při zahájení studia, zpět po ukončení studia, popřípadě další smluvně stanovené náležitosti.

Zrušují se:

1. vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád)

2. vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí

3. vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia

4. vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 110/1995 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění vyhlášky č........ Sb., se mění takto:

1. V první větě se vypouští část věty za poslední čárkou.

2. V § 2 se vypouštějí slova "nebo vysokých``.

3. V § 3 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova "nebo vysoké".

4. V § 3 odst. 1 se vypouští písm. b) a ruší se označení písm. a) a b).

Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. září 1996.