Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje podle § 12 zákona č........Sb., o vysokém školství (dále jen "zákon"):

Tato vyhláška upravuje strukturu údajů vedených v Matrice studentů a předávání údajů z Matriky studentů.

(1) Údaji vedenými v Matrice studentů jsou [12 odst. 1) zákona.]:

a) osobní údaje, tj. jméno, příjmení, rodné číslo, číslo OP nebo číslo pasu cizinců, bydliště, pohlaví, stav, státní příslušnost a národnost poskytovatele a údaje o dosaženém vzdělání poskytovatele,

b) název, typ a forma studijního programu, studijní obor a standardní doba studia podle statutu vzdělávací instituce [§ 7 a 20 zákona.], v případě studia více oborů názvy, typy a formy studijních programů, studijních oborů a standardní doby studia podle statutu vzdělávací instituce,

c) den zápisu do Matriky studentů,

d) záznam o přerušení studia, tj. datum a důvody přerušení studia a datum pokračování ve studiu,

e) záznam o ukončení studia, tj. datum a způsob ukončení studia. [§ 14 zákona.]

(2) Konkrétní strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky vydá po dohodě s provozovateli Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR rozhodnutím.

(1) Provozovatel poskytuje jiným právnickým nebo fyzickým osobám z Matriky studentů souhrnné údaje o počtu studentů v členění podle písm. b) až e) § 3 této vyhlášky a dále v členění podle věku, pohlaví, stavu, státní příslušnosti, národnosti a dosaženého vzdělání.

(2) Provozovatel smí poskytovat individuální osobní údaje studentů jiným právnickým nebo fyzickým osobám pouze v souladu se zvláštními předpisy [Např. zákon č. 256/1992 Sb. a zákon č.....Sb., o vysokém školství].

Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. září 1996.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 16 odst. 5 zákona č........Sb., o vysokém školství:

Doklad o vysokoškolském vzdělání vydaný zahraniční vzdělávací institucí (dále jen "doklad") může být uznán v České republice na základě

a) mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

b) nostrifikačního řízení.

(1) Uznání dokladu podle § 16 odst. 2 zákona č....... Sb., o vysokém školství (dále jen "zákon") provádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") tím, že na žádost držitele dokladu vydá nostrifikační osvědčení podle vzoru uvedeného v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.

(2) K žádosti o uznání dokladu žadatel připojí ověřený opis nebo kopii [zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.]dokladu a ověřený opis nebo kopie dalších dokumentů, potřebných pro posouzení obsahu a rozsahu studia, jako jsou výkaz o studiu, vysvědčení o závěrečných zkouškách apod. (dále jen "důkazní listiny").

(3) Za podání žádosti uhradí žadatel správní poplatek podle zvláštního zákona[ § 1 zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb. a č. 273/1994 Sb.].

(1) O uznání dokladu podle § 16 odst. 3 zákona rozhoduje na žádost držitele dokladu v nostrifikačním řízení

a) vysokoškolská instituce, která uskutečňuje studijní programy, které svým obsahem a rozsahem odpovídají studiu, na jehož základě byl doklad vydán,

b) ministerstvo, není-li v České republice vysokoškolská instituce, která by rozhodla podle písmene a).

(2) K žádosti o uznání dokladu žadatel připojí ověřený opis nebo kopie [zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.] důkazních listin.

(3) Za podání žádosti uhradí žadatel správní poplatek podle zvláštního zákona [ § 1 zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb. a č. 273/1994 Sb.].

(4) Nostrifikační řízení se zahajuje dnem doručení žádosti vysokoškolské instituci nebo ministerstvu a končí zamítnutím žádosti nebo vydáním nostrifikačního osvědčení podle vzru uvedeného v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky. V průběhu nostrifikačního řízení si může vysokoškolská instituce nebo ministerstvo vyžádat od žadatele nebo jiné osoby další listiny nezbytné pro rozhodnutí; do doby jejich získání se nostrifikační řízení přerušuje.

(1) Pravost podpisu a otisku razítka na originálu důkazních listin musí být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vzdělávací instituce, která důkazní listinu vydala, nebo příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(2) Nejsou-li důkazní listiny, jejichž ověřený opis nebo kopie žadatel ke své žádosti přikládá, v jazyce českém, slovenském, anglickém, francouzském, německém, ruském nebo španělském, předloží žadatel současně ověřený překlad těchto listin do českého jazyka.

Vysokoškolské instituce a ministerstvo vedou evidenci o vydaných nostrifikačních osvědčeních a s ověřenými opisy nebo kopiemi důkazních listin a jejich překlady nakládají jako s archiváliemi [ § 2 odst. I zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.].

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. září 1996.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 45 odst. 5 a podle § 46 odst. 4 zákona č...... Sb., o vysokém školství (dále jen "zákon"):

(1) Docentem pro určitý obor se může stát kandidát, který v habilitačním řízení [§ 45, odst. 1 a odst. 2 zákona.] prokázal pedagogickou a vědeckou nebo uměleckou způsobilost a pedagogickou praxi.

(2) Habilitační řízení se uskutečňuje na fakultě nebo ve vysokoškolském ústavu, pokud tak stanoví statut vysoké školy, nebo na vysoké škole, která se nečlení na fakulty a na níž se vyučuje a pěstuje obor, který je předmětem habilitační práce, popřípadě obor příbuzný.

(3) Obory, ve kterých je vysoká škola oprávněna sama nebo na svých fakultách nebo ve vysokoškolském ústavu konat habilitační řízení, stanoví ministerstvo svým rozhodnutím.

(4) Habilitační prací se rozumí:

a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

b) soubor publikovaných vědeckých prací doplněný komentářem, nebo

c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

(5) K habilitační práci je kandidát povinen přiložit:

a) životopis,

b) doklad o získání vysokoškolského vzdělání a příslušného titulu,

c) doklady o získání akademických titulů nebo vědeckých hodností nebo jiné odborné kvalifikace,

d) přehled o odborné a pedagogické činnosti a příslušné doklady o ní,

e) seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, učebnic a učebních textů nebo uměleckých děl nebo doklady o uměleckých výkonech,

f) výsledky řešení úspěšně oponovaných výzkumných úkolů nebo objevy a významné vynálezy a projekty,

g) výsledky při výchově vědeckých nebo uměleckých pracovníků.

(6) Výjimku z ustanovení odstavce 5 písm. b) může stanovit umělecká rada fakulty nebo vědecká rada vysokoškolského ústavu, výjimku z ustanovení odstavce 5 písm. c) vědecká nebo umělecká rada fakulty nebo vědecká rada vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada fakulty").

(7) Děkan fakulty nebo ředitel vysokoškolského ústavu (dále jen "děkan") habilitační práci s připojenými doklady vrátí kandidátovi, jestliže

a) nepředloží všechny stanovené doklady, nebo

b) jde o obor, ve kterém fakulta nebo vysokoškolský ústav nebo vysoká škola, která se nečlení na fakulty, není oprávněna konat habilitační řízení.

(8) V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 a 5, předloží děkan habilitační práci k posouzení nejméně tříčlenné habilitační komisi.

(1) Habilitační komisi zřizuje děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Členy habilitační komise musí být profesoři nebo docenti téhož nebo příbuzného oboru nebo významní odborníci. Nejvýše dvě třetiny členů habilitační komise mohou být z fakulty nebo z vysokoškolského ústavu nebo z vysoké školy, která se nečlení na fakulty, na níž bylo habilitační řízení zahájeno. Předseda komise musí být profesorem.

(2) Habilitační komise určí k zpracování oponentských posudků tři oponenty habilitační práce z významných odborníků schopných posoudit habilitační práci v daném oboru, z nichž nejvýše jeden může být současně členem habilitační komise. Pouze jeden oponent může být z fakulty nebo z vysokoškolského ústavu nebo z vysoké školy, která se nečlení na fakulty, na níž bylo habilitační řízení zahájeno.

(3) Habilitační komise posoudí předložené doklady, pedagogickou praxi, pedagogickou a vědeckou nebo uměleckou způsobilost a na základě oponentských posudků zhodnotí habilitační práci a navrhne vědecké radě fakulty

a) ukončit habilitační řizení s uvedením důvodů, nebo

b) připustit kandidáta k habilitační přednášce a k obhajobě habilitační práce.

(1) Kandidát prokazuje svoji pedagogickou způsobilost v daném oboru též habilitační přednáškou. Habilitační přednáška je veřejná a koná se před habilitační komisí a vědeckou radou fakulty, která určí její zaměření a délku.

(2) Úroveň habilitační přednášky zhodnotí tři pověření členové vědecké rady fakulty

Obhajoba habilitační práce se koná před vědeckou radou fakulty, habilitační komisí a

nejméně dvěma oponenty. Obhajoba není omezena pouze tématem habilitační práce, ale má charakter vědecké rozpravy s kandidátem, týkající se oboru habilitace. Obhajoba habilitační práce je veřejná a koná se zpravidla v jiném termínu, než habilitační přednáška.

(1) Vědecká rada fakulty na základě hodnocení habilitační komise, oponentských posudků habilitační práce, hodnocení habilitační přednášky a výsledku obhajoby habilitační práce rozhodne

a) o ukončení habilitačního řízení, které oznámí spolu s jeho odůvodněním děkanovi, nebo

b) o postoupení návrhu na jmenování docentem děkanovi spolu s habilitační prací, doklady podle § 1 odst. 5 s určením oboru, pro který má být kandidát jmenován.

(2) O ukončení habilitačního řízení může rozhodnout vědecká rada fakulty i před konáním habilitační přednášky a obhajobou habilitační práce na základě návrhu habilitační komise podle § 2 odstavce 3 písm. a).

(3) Děkan oznámí kandidátovi ukončení habilitačního řízení spolu s jeho odůvodněním podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2.

(4) Rektor jmenuje docenta nejdříve třicet dnů od obdržení návrhu. Jmenovací dekret předává jmenovanému rektor. Jmenovací dekret obsahuje jméno, příjmení a tituly jmenovaného, obor, pro který byl jmenován, vysokou školu, fakultu nebo vysokoškolský ústav, na kterých se uskutečnilo habilitační řízení, název habilitační práce, jméno a příjmení předsedy a členů habilitační komise a oponentů a datum účinnosti jmenování.

(5) Pokud rektor docenta nejmenuje ani po vyjádření vědecké rady vysoké školy, oznámí tuto skutečnost kandidátovi spolu s odůvodněním.

(6) Vysoká škola oznámí ministerstvu údaje podle odstavce 4 a rodné číslo nově jmenovaného docenta.

(1) Profesorem pro určitý obor se může stát kandidát, který byl jmenován docentem na základě habilitačního řízení podle této vyhlášky nebo podle dřívějších předpisů [Nařízení č. 19/1888 ř.z. o habilitaci soukromých docentů na universitách.

§ 26 odstavec 4 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb.

Směrnice o habilitačním a konkursním řízení na vysokých školách ze dne 10.1.1957 č j. 79 889/56-l/1

(Věstník MŠK, r. 1957, seš. 3, str. 33) s výjimkou čl. 30.

Směrnice o habilitačním a konkursním řízení na vysokých školách ze dne 8.8.1958 č j. 35 975/58-III/1

(Věstník MŠK, r.1958, seš. 23 a 24, str. 244) ve znění Směrnice ze dne 8.3.1962 č.j. I 1014/62 - L

(Věstník MŠK, r.1962, seš. 9, str. 101) s výjimkou čl. 1 odstavec 2.

Zákon č. 1911966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb., s výjimkou § 55a, odstavce 1, písm. e).

Vyhláška MŠK č. 28/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol, s výjimkou § 28.

Vyhláška MŠMT ČR č. 44711990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů.], upravujících habilitační řízení, pokud součástí habilitačního řízení bylo předložení habilitační práce, je význačnou a uznávanou osobností ve svém oboru a po jmenování docentem je autore významných vědeckých, odborných nebo uměleckých prací nebo uměleckých děl nebo uměleckých výkonů, které předkládá pro jmenovací profesorské řízení a je úspěšný při výchově vědeckých nebo uměleckých pracovníků.

(2) Řízení ke jmenování profesorem se uskutečňuje na fakultě nebo ve vysokoškolském ústavu, pokud tak stanoví statut vysoké školy, nebo na vysoké škole, která se nečlení na fakulty a na níž se vyučuje a pěstuje obor, který je předmětem jmenovacího řízení, popřípadě obor příbuzný.

(3) Obory, ve kterých je ysoká škola oprávněna sama nebo na svých fakultách nebo ve vysokoškolském ústavu konat habilitační řízení, stanoví ministerstvo svým rozhodnutím.

(1) K žádosti nebo návrhu se přikládají doklady uvedené v § 1 odstavci 5 písm. a), b), d), i a g) a dále:

a) seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací doplněný jejich zahraničním ohlasem, seznam učebnic a učebních textů nebo uměleckých děl nebo doklady o uměleckých výkonech,

b) nejvýznamnější vědecké, odborné nebo umělecké práce, učebnice, učební texty, doklady o uměleckých dílech nebo doklady o uměleckých výkonech,

c) doklad o habilitaci.

(2) Děkan žádost nebo návrh na jmenování profesorem s připojenými doklady vrátí kandidátovi nebo navrhovateli, jestliže:

a) kandidát nepředloží všechny stanovené doklady, nebo

b) jde o obor, ve kterém se na fakultě nebo na vysokoškolském ústavu nebo na vysoké škole, která se nečlení na fakulty, nekoná jmenovací řízení.

(3) V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 2 a 3 a odstavci 1, předloží děkan žádost nebo návrh na jmenování profesorem k posouzení nejméně tříčlenné komisi.

(1) Komisi k posouzení žádosti nebo návrhu na jmenování profesorem zřizuje děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Členy komise musí být profesoři téhož nebo příbuzného oboru nebo významní odborníci. Nejvýše dvě třetiny členů komise mohou být z fakulty nebo vysokoškolského ústavu nebo z vysoké školy, která se nečlení na fakulty. na níž bylo jmenovací řízení zahájeno. Předseda komise musí být profesorem.

(2) Komise určí k vypracování oponentských posudků tři oponentů z členů komise nebo dalších významných odborníků schopných posoudit nejvýznamnější vědecké, odborné nebo umělecké a pedagogické práce kandidáta v daném oboru. Pouze jeden oponent může být z fakulty nebo z vysokoškolského ústavu nebo z vysoké školy, která se nečlení na fakulty, na níž bylo jmenovací řízení zahájeno.

(3) Součástí jmenovacího řízení je veřejná přednáška, v níž kandidát zejména prezentuje své koncepce vědecké nebo umělecké práce a výuky vdaném oboru. Přednáška je veřejná a koná se před vědeckou radou fakulty, komisí a nejméně dvěma oponenty. Úroveň přednášky zhodnotí pověření členové vědecké rady fakulty.

(4) Komise zhodnotí na základě předložených dokladů, oponentských posudků a přednášky dosavadní vědeckou nebo uměleckou a pedagogickou činnost kandidáta.

(1) Vědecká rada fakulty, za přítomnosti členů komise a oponentů, na základě hodnocení komise, oponentských posudků, popřípadě hodnocení přednášky rozhodne

a) o ukončení řízení ke jmenování profesorem, které oznámí spolu s jeho odůvodněním děkanovi, nebo

b) o postoupení návrhu ke jmenování profesorem s určením oboru, pro který má být kandidát jmenován, děkanovi fakulty.

(2) Děkan oznámí kandidátovi ukončení řízení ke jmenování profesorem spolu s jeho odůvodněním v případě rozhodnutí vědecké rady fakulty podle odstavce 1 písm. a).

(3) Děkan předloží návrh na jmenování profesorem spolu se stanovenými doklady podle § odstavce 1, hodnocením komise, oponentskými posudky a stanoviskem vědecké rady fakty prostřednictvím rektora vysoké školy vědecké radě vysoké školy.

(4) Vědecká rada vysoké školy za přítomnosti děkana a zástupce komise projedná a posoudí návrh na,jmenování profesorem a rozhodne

a) o ukončení řízení ke jmenování profesorem a návrh spolu s předloženými doklady a odůvodněním rozhodnutí vrátí děkanovi, který s ním seznámí kandidáta, nebo

b) návrh předložit prostřednictvím rektora ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy; rektor návrh předloží nejdříve třicet dnů od jeho obdržení.

(5) K návrhu na jmenování profesorem se připojí:

a) jméno, příjmení, tituly, rodné číslo, trvalé bydliště,

b) stručný životopis a zhodnocení dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti,

c) seznam prací uvedených v § 7 odstavci 2 písm. a),

d) doklad o habilitaci,

e) návrh oboru, pro který má být kandidát jmenován.

Pokud kandidát podle zvláštního zákona [§ 45 odst. 2 a 5 46 odst. 2 zákona] .podá procesní námitky proti průběhu habilitačního řízení nebo proti průběhu jmenovacího řízení, rozhodne o nich akademický senát vysoké školy, na nestátní vysoké škole příslušný orgán určený statutem vysoké školy, do 30 dnů po jejich obdržení.

K přijeti rozhodnutí vědecké rady vysoké školy nebo vědecké rady fakulty podle této vyhlášky je třeba souhlasu nejméně dvou třetin všech členů vědecké rady fakulty nebo vědecké rady vysoké školy.

Na vysokých školách, které se nečlení na fakulty, plní úkoly děkana fakulty rektor vysoké školy a úkoly vědecké nebo umělecké rady fakulty vědecká nebo umělecká rada vysoké školy.

Tato vyhláška nabývá účinností 1. září 1996.

Vláda nařizuje podle § 62 odst. 6 zákona č....... Sb., o vysokém školství:

Toto nařízení upravuje další podmínky poskytnutí záruk České republiky za bankovní úvěry na školné ve státních vzdělávacích institucích [§ 2 zákona.] (dále jen "záruky státu"), způsob realizace záruk státu, povinnosti orgánů státní správy při evidování a vymáhání pohledávek státu z titulu realizace záruk státu a případy, kdy lze při vymáhání pohledávek státu poskytnout úlevy.

(1) Státem jsou zaručeny jen ty úvěry, které splňují podmínky stanovené zákonem [§ 62 odst. 1 zákona.] a současně splňují tyto další podmínky

a) první splátka úvěru se uskuteční nejdříve 18 měsíců po ukončení studia,

b) doba splácení úvěrů se stanoví tak, aby odpovídala minimálně jednonásobku doby studia, na kterou byl úvěr na školné poskytnut,

c) bude umožněno předčasné splacení úvěru bez uplatnění náhrady vůči dlužníkovi,

d) záruky státu lze poskytnout jedné osobě nejvýše na dva studijní programy pro jednu osobu,

e) banka v úvěrové smlouvě s občanem zabezpečí povinnost dlužníka oznámit neprodleně zrněny svého jména a trvalého bydliště.

(1) Centrální evidenci o výši poskytnutých úvěrů na školné, za které ručí stát vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") na základě podkladů, které mu předávají státní vzdělávací instituce.

(2) Formu a způsob předávání podkladů podle odstavce 1 stanoví ministerstvo tak, aby centrální evidence úvěrů na školné poskytovala zejména údaje o aktuální výši záruk státu v členění podle jednotlivých bank a příjemců úvěru včetně jejich identifikace.

(3) Ministerstvo ověří podklady podle odstavce 1 a potvrdí příslušné bance záruku státu za úvěry na školné, které poskytla jednotlivým občanům.

(4) Banky, které poskytly úvěry na školné uplatňují požadavky na realizaci záruky státu za úvěry u ministerstva v případech, kdy od termínu. v němž dlužník měl uhradit splátku úvěru, ale neuhradil ji, uplynulo 6 měsíců.

(5) Nesplacením,jedné splátky úvěru nevznikne bance nárok na úhradu zbývající částky úvěru.

(6) Ministerstvo ověří oprávněnost požadavků na realizaci záruky státu a do l S dnů následujícího měsíce předá Ministerstvu financí souhrnně zpracované požadavky obdržené v minulém měsíci v členění podle bank a dlužníků. Ministerstvo financí provede úhradu bankám do 10 pracovních dnů.

Postup při vymáhání pohledávek státu za realizované záruky státu

(1) Ministerstvo financí vede centrální evidenci pohledávek státu vzniklých z realizace záruk.

(2) Věcně příslušným územním finančním orgánem pro vymáhání pohledávek státu je finanční úřad, v jehož územní působnosti je posledně zjištěné místo trvalého pobytu dlužníka Tomuto finančnímu úřadu předá Ministerstvo financí neprodleně nezbytné podklady.

(3) Finanční úřad po obdržení podkladů vyzve dlužníka, aby dluh splatil ve lhůtě 1 měsíce na účet finančního úřadu, nebo aby se v této lhůtě dostavil k projednání věci.

(4) Pokud se dlužník dostaví na příslušný finanční úřad, může s ním být uzavřena dohoda o postupu úhrady pohledávky státu, a to maximálně v době 6 měsíců.

(5) Pokud dlužník neuhradí pohledávku státu do 1 měsíce, ani se nedostaví na příslušný finanční úřad, zahájí tento orgán exekuční řízení proti dlužníkovi. [zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.]

(1) V případech hodných zvláštního zřetele může být povoleno posečkání splácení pohledávky státu, její snížení nebo úplné prominutí.

(2) Finanční úřad může

a) posečkat s úhradou splátky pohledávky státu nejdéle 1 rok za podmínky, že tato bude vyrovnána v období 6 následujících měsíců,

b) snížit výši splátky pohledávky státu maximálně o jednu polovinu,

c) rozhodnout o úplném prominutí pohledávky v případě těžkého poškození zdraví s následkem trvalé invalidity nebo v případě úmrtí dlužníka.

(3) Kritérii pro rozhodnutí podle odstavce 2 jsou zejména

a) nepříznivý zdravotní stav dlužníka, doložený potvrzením zdravotnického zařízení,

b) průměrný měsíční příjem rodiny v případě, že nepřevyšuje částku životního minima rodiny násobenou koeficientem 2,0.

Toto nařízení nabývá účinnosti 1, září 1996.

Obecná část

V souvislosti se schválením návrhu zákona o vysokém školství rozhodla vláda o koncepci školného a v § 62 stanovila základní podmínky poskytnutí záruky České republiky za jistinu bankovních úvěrů na školné. Z toho implicitně vyplývá, že stát neručí za úroky z úvěrů na školné.

Poněvadž institut záruky státu za úvěry na školné vyplývá ze zákona, nevztahuje se na něho ustanovení 36, odst. I b) a odst. 2 a 3 zákona o rozpočtových pravidlech.

Návrh nařízení vlády obsahově vychází z § 62, odst. 6 návrhu zákona o vysokém školství, přičemž konkretizuje záruky státu. Tím se dotváří souhrn podmínek pro poskytnutí záruky státu stanovených v 62, odst. 1 a odst. 6, který je nezbytný pro rozhodování komerčních bank, neboť jen při splnění definovaných podmínek se poskytuje záruka státu.

Ačkoliv to nařízení vlády explicitně neuvádí, předpokládá se, že kromě úvěrových smluv mezi studentem a bankou budou existovat smlouvy o záruce státu za úvěry na školné, které uzavře na jedné straně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo financí a na druhé straně příslušná banka. Forma smlouvy - a nikoliv jednostranné prohlášen ručitele, podle 303 občanského zákoníka - je volena z toho důvodu, že je třeba upravit práva a povinnosti smluvních stran, mimo jiné informační a další povinnosti bank ve vztahu ke státní správě a opačně.

K uzavření takovýchto smluv se přistoupí na základě projednání návrhu nařízení vlády ve znění jí schváleném.

Zvláštní část

K § 1

Tento paragraf vymezuje obsah nařízení vlády.

K § 2

Jeho ustanovení definuje

a) počátek splácení úvěru (18 měsíců po ukončení studia), který je volen tak, aby bylo přihlédnuto k situaci studenta po ukončení studia (nástup vojenské základní služby, mateřská dovolená, zajištění zaměstnání apod.),

b) dobu splácení úvěru, tj. minimálně jednonásobek doby studia, na kterou byl úvěr na školné poskytnut.

Touto formou má být zaručena určitá jistota pro občana - bývalého studenta o době splácení úvěru, kterou by banka měla ve smlouvě o úvěru na školné respektovat. Současně to nevylučuje možnost, aby v případě příznivých okolností mohl být úvěr předčasně splacen.

Ustanovení "minimálně jednonásobek doby studia, na kterou byl úvěr na školné poskytnut" je třeba chápat tak, že např. v případě čerpání úvěru na první dva roky studia (v ostatních letech bude školně proplaceno hotově) bude tento úvěr splacen za dva a více let podle uzavřené úvěrové smlouvy. Nebo v případě, že úvěr bude využit na plných pěl let studia, musí být uhrazen ne dříve než během pěti let.

K § 3

Poskytnutí záruky státu vyžaduje, aby byl přehled

- o celkové výši záruk státu, což je nezbytné pro vytváření přiměřených rezerv státního rozpočtu na realizaci záruk v jednotlivých letech

- o výši záruk ve vztahu k jednotlivým bankám

- o příjemcích půjček.

Navrhuje se, aby databázi s takovýmito údaji vedlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a udržovalo ji v aktuálním stavu. Informační povinnosti ve vztahu k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy by měly jednotlivé státní vysokoškolské vzdělávací instituce. kterým mají banky oznámit, komu byl poskytnut úvěr na školné. Současně by smlouvou s bankami byla vytvořena možnost kontroly správnosti údajů vedených v centrální databázi.

Ve vztahu k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy by banky uplatňovaly požadavky na realizaci záruky státu.

K § 4

Realizací záruky státu za úvěr na školné vzniká závazek občana - bývalého studenta

vůči státu, který je třeba evidovat ve státních finančních aktivech jako pohledávku státu do doby jejího vyrovnání. Centrální evidenci takovýchto pohledávek proto musí vést Ministerstvo financí, které je prostřednictvím svých územních finančních orgánů vymáhá. Prvním krokem v tomto směru je možnost uzavření dohody s dlužníkem o úhradě pohledávky státu.

K § 5

Ustanovení definuje pravomoci územních finančních orgánů při jednání s dlužníkem,

přičemž se při poskytnutí úlev přihlíží ke skutečnostem ovlivňujícím schopnost dlužníka uhradit pohledávku státu. Přitom se předpokládají tři stupně úlev:

- posečkání splácení závazku dlužníka,

- snížení výše závazku,

- upuštění od vymáhání pohledávky státu - tedy její odpis - jako výjimečné opatření uvedených případech.

Potřebné úpravy právních předpisů

V souvislosti se zákonem o vysokém školství a nařízením vlády je potřebné doplnit dva zákony:

1. zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,

2. zákon č. 337/1992 Sb.. o správě daní a poplatků

tak, aby tyto územní finanční orgány mohly vykonávat působnost ve vztahu k dlužníkům ČR při vymáhání pohledávek.