Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

3. Výrok auditora

Ověření účetní závěrky jsem provedl výběrovým způsobem při respektování významnosti vykazovaných skutečností a v souladu s auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů ČR.

Při auditu, jak vyplývá z textu zprávy, byly zjištěny skutečnosti, které neodpovídají plně požadavkům kladeným na správnost účetnictví. Jedná se o nesprávné začlenění hmotného a nehmotného majetku a jeho zaúčtování. V důsledku dodatečné inventarizace vztahující se k roku 1993 byla porušena bilanční kontinuita mezi účetními obdobími 1993 a 1994.

Podle mého názoru, s vyjímkou důsledků skutečností uvedených v předcházejícím odstavci, byla účetní závěrka sestavena na základě účetnictví vedeného v souladu s platnými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že účetnictví je vedeno úplně, průkazně a na výše uvedené vyjímky i správně, pak účetní závěrka s touto výhradou zobrazuje věrné majetek, závazky, vlastní jmění, finanční situaci a výsledek hospodaření za účetní období 1994.

V Praze dne 24. února 1995

Ing. Pavel Novotný

auditor

Státní fond České republiky

pro podporu a rozvoj české kinematografie

Valdštejnské nám. 4

Praha 1

Závěrečný účet Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie za rok 1994

Příloha ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 1994

Předkládá se v souladu s § 6

zákona č. 241/1992 Sb.

v tis.Kč

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie

Tvorba zdrojů Fondu

V roce 1994 činila celková tvorba zdrojů Fondu 48 106 tis. Kč. Tato částka obsahuje i zůstatek prostředků k 1.11994 ve výši 271 tis.Kč, který není samostatně vykazován, protože v roce 1993 byly prostředky Fondu součástí kapitoly kultura. Převod částky 271 tis.Kč se uskutečnil v průběhu roku 1994. Narozdíl od raku 1993, kdy nejvydatnějším zdrojem byl příjem z 1 Kč příplatku k cenám vstupného, v roce 1994 byl nejvyšším zdrojem příjem z využití filmových děl, který činil 17 450 tis Kč. Tento příjem se skládá ze dvou částí jednak jen tvoří částka z podúčtu bývalého s.p. Filmového studia Barrandov - Copyright, který se dle § 14 zákona č 273/1993 Sb. sloučil s Fondem a jednak částka z obchodního využití filmů vyrobených ve Filmovém studiu Barrandov a uvedených do distribuce od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991.

Příplatky k ceně vstupného ve výši 1 Kč dle § 8 zákona dosáhly výše 14 071 tis Kč Při regeneraci tohoto zdroje se osvědčila smluvní spolupráce s Unií filmových distributorů, díky které se podařila mj. snížit únik za neodvedené příplatky jednotlivých provozovatelů a majitelů kin a cca 75. V celková výše příplatku odráží trvající úbytek počtu kin a snižování návštěvností. Průměrný počet kin v roce 1994 činil 1 200 kin, což je o cca 300 kin méně než v roce 1993 Předpokládá se, že koncem roku 1995 počet kin poklesne na cca 1000. Výše příplatku poklesla oprat i roku 1993 o 6 542 tis. Kč.

V příjmech Fondu jsou rovněž úroky z prostředků uložených na účtě u ČNB ve výši 223 tis Kč.

Dále jsou v příjmech Fondu žadatelské poplatky ve výši 100 tis Kč. Tyta sou stanoveny ve výši 500 Kč s tím, že u přijatých žádostí činí dalších 4 500 Kč (krátký film nebo technická výpomoc), nebo 9 500 Kč (u celovečerních filmů).

Ostatní příjmy Fandu dosáhly výše 16 652 tis. Kč. V této částce je zahrnuto vrácení zbývající části půjčky od s.p. Filmový průmysl Barrandov - v likvidaci ve výši 8 647 tis Kč a vrácená půjčka od Pražského arcibiskupství ve výši 7 719 tis. Kč.

Použití zdrojů Fondu:

Výdaje Fondu se uskutečnily v celkové výši 24 222 tis Kč. Rozhodující výdajovou položkou byly poskytnuté datace na výrobu českého kinematografického díla, které zahrnují 6 celovečerních filmů, 19 krátkých filmů a dotaci na činnost. Nadace soukromé filmové historie. Mezi dotovanými celovečerními filmy jsou mj. "Co dělat?" rež. Karla Vachka, "Marian" rež. Petra Václava, "Obyčeje" rež. Miroslava Balajky a "Jméno kódu: Rubín" rež. Jana Němce Mezi krátkými snímky nalezneme kromě jiných snímek Jiřího Krejčíka "Praha..bude naše?" a "Repete" rež. Michaely Pavlátové, které získalo ve své kategorii nejvyšší ocenění na prestižním mezinárodním filmovém festivalu Berlinale 1995.

Na propagaci české kinematografie byla použita částka 150 tis. Kč, a to na úhradu filmové kapie anglických titulků a dalších propagačních nákladů spojených s procedurou výběru vítězného snímku v kategorii neanglicky mluvený film cen Americké filmové akademie Oscar pro grantový film "Lekce Faust" režiséra Jana Švankmajera, jemuž byla udělena nominace za ČR.

Účelová dotace na technický rozvoj a modernizaci české kinematografie byla vynaloženo v částce 968 tis. Kč a to na úhradu nákupu nelineární střižny pro FAMU.

Neinvestiční výdaje Fondu byly v celkové výši 1 815 tis.Kč, z toho náklady na provoz Fondu činily 534 tis Kč. V této částce jsou zahrnuty projekce u rozpracovaných projektů, na které je žádána dotace, honoráře za lektorské posudky, náklady na cestovné, občerstvení atd.

Další neinvestiční výdaje činily 1 281 tis. Kč. Zahrnují výdaje na správu nemovitostí, které na Fond přešly dle zákona 273/1993 Sb. sloučením se s.p. Filmové studio Barrandov - Copyright, tyto nemovitosti nejsou účetně vedeny v majetku fondu, protože dosud nebyl proveden zápis o převodu v katastru nemovitostí. Jedná se o bývalá rekreační a sociální zařízení Filmového studia Barrandov. Dále je ve výdajích zahrnuta platba daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění bývalých zaměstnanců tohoto s.p., platby za vedeni účetnictví, úhrad prověření účetní závěrky auditorem. Ostatní výdaje ve výš tis.Kč představuje přeplatek odvodu na sociální pojištění.

Ke konci období je vykazován zůstatek ve výši 23 884 tis. Tento relativně vysoký zůstatek je ovlivněn dosud neuhrazenými splátkami jednotlivých dotací, které jsou smluvně vázány na konkrétní fáze postupující výroby filmů.

Ing. Pavel Hovorka

auditor

Pavel Tigrid

ministr kultury

České republiky

Valdštejnské nám. 4

Praha 1

1. V souladu se smlouvou o provedení auditu ze dne 6. února 1995 jsem provedl ověření účetní závěrky Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen Fond) za účetní období roku 1994.

2. Všeobecné informace o Fondu

Obchodní jméno: Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

Právní forma: státní fond spravovaný ministerstvem kultury České republiky

Sídlo: Praha 1 - Malá Strana, Valdštejnské nám. 4

Identifikační číslo: 49708139

3. Hlavní zaměření činnosti Fondu

Fond je právnickou osobou zřízenou zákonem České národní rady č. 241/1992 Sb. Ve své činnosti se řídí Statutem schváleným ČNR dne 17.12.1992. Do obchodního rejstříku byl zapsán dne 15.9.1993. Poskytuje z vytvořených finančních zdrojů účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci na projekty podporující českou kinematografií v souladu s platnou legislativou.

4. Způsob přípravy ročních účetních výkazů

Roční účetní výkaz k 31. 12. 1993 obsahuje Pololetní výkaz o tvorbě a použití Fondu - Fond Úč. Kin. 1B - 02. Byl připraven s výjimkou skutečností uvedených v textu v souladu s platnou českou legislativou.

5. Východiska práce auditora

Audit byl proveden v souladu se Zákonem ČNR č. 54/992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR a Auditorskými směrnicemi č. 1 - 4 Komory auditorů ČR.

Za vedení účetnictví, za jeho úplnost, průkaznost a správnost, odpovídá statutární orgán účetní jednotky. Povinností auditora je na základě provedeného auditu zpracovat zprávu a vyjádřit názor na účetní závěrku. Auditor ověřuje informace prokazující údaje uvedené v účetní závěrce. Ověření se provádí výběrovým způsobem a podle zásady významnosti vykazovaných skutečností. Auditor posuzuje také významné odhady a rozhodnutí vedení účetní jednotky, které se promítají do účetní závěrky. Jeho povinností je postupovat v souladu s auditorskými směrnicemi tak, aby získal všechny informace, které jsou podle jeho nejlepšího vědomí nezbytné pro ověření účetní závěrky a poskytují přiměřenou záruku, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, ať již byly způsobeny omylem, podvodem nebo jinou příčinou.

Předmětem auditu byly:

a) platný účetní výkaz účetní jednotky k 31. 2. 1994, t. j. Pololetní výkaz o tvorbě použití fondu, z hlediska věrného zobrazení stavu majetku a závazků, finanční situace a vykázaného výsledku hospodaření,

b) účetnictví z hlediska úplného, průkazného a správného vedení. Významná zjištění jsou uvedena v textu této zprávy.

Auditorské práce provedl auditor Ing. Pavel Hovorka č. dekretu 981, od 24.2. do 8.3.1995.

6. Hlavní zjištění

6.1 Prověření požadovaných vazeb

6.2 Použité účetní postupy

6.3 Ostatní auditorská zjištění

6.1 Prověření požadovaných vazeb

Auditor prověřil návaznost údajů vykázaných v účetním výkazu na údaje v hlavní knize, rozdíly nebyly zjištěny.

Odsouhlasení počátečního zůstatku zdrojů Fondu k 1. 1. 1994 na konečný zůstatek k 31. 12. 1993 bylo provedeno a byl zjištěn rozdíl ve výši 9 990 000 Kč, který byl zúčtován v průběhu roku 1994. Podrobnosti jsou uvedeny v přiložených Poznámkách k účetnímu výkazu.

6.2 Použité účetní postupy

Použité účetní postupy jsou v souladu s obecně závaznými právními předpisy ČR a nebylo zjištěno jejich závažné porušení. (Případné nedodržení postupů je uvedeno v dalších odstavcích).

6.3 Ostatní auditorská zjištění

Fond vede vlastní účetnictví zpracovávané dodavatelsky v účtové osnově pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Nedostatkem je, že používané analytické členění účtového rozvrhu nemá návaznost na Pololetní výkaz o tvorbě a použití Fondu - Fond Úč Kin 1 B - 02 a nerespektuje potřeby rozborové činnosti.

Některé účetní doklady neobsahují náležitosti stanovené v § 11 odst. (1) písm. b) a f) to je zejména obsah účetního případu a podpis osoby odpovědné za účetní případ.

Rozhodující položky jsou podrobněji komentovány (včetně případných auditorských zjištění) v přiložených Poznámkách k jednotlivým řádkům.

7. Výrok auditora

určený pro ministra kultury České republiky Pavla Tigrida.

Provedl jsem ověření účetní závěrky v souladu auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů České republiky.

Za vedení účetnictví, a jeho úplnost, průkaznost a správnost odpovídá statutární orgán účetní jednotky. Mojí povinností je získat všechny informace, které jsou podle mého nejlepšího vědomí nezbytné pro ověření účetní závěrky. Ověřování bylo provedeno výběrovým způsobem při respektování významnosti vykazovaných skutečnosti.

V účetní závěrce, kterou jsem ověřil, nebyla dodržena návaznost počátečního stavu zdrojů Fondu na zůstatek vykázaný ke konci účetního období roku 1993, který činil 9 990 tis. Kč. Tato částka byla opakovaně vykázána jako příjem běžného účetního období, čímž došlo v rozporu se skutečností k nesprávnému vykázání příjmů o tuto částku.

Dále nebyl jako příjem do zdrojů Fondu zahrnut a vykázán hmotný investiční majetek a cenné papíry převzaté z titulu sloučení od býv.s.p. FSB Copyrigt v celkové pořizovací ceně cca 6 100 tis. Kč, jak je podrobněji uvedeno v poznámce č. 4 k účetnímu výkazu.

Podle mého názoru s výjimkou důsledků skutečností uvedených v předcházejících odstavcích byla účetní závěrka sestavena v souladu s platnými právními předpisy a zobrazuje věrně majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a výsledky jeho hospodaření za účetní období roku 1994.

Přílohy: fofokopie účetního výkazu Fond Úč Kin 1 B - 02

V Praze dne 10. března 1994

Hovorka

auditor

Jedno vyhotovení zprávy

převzal:

dne:

Poznámky k účetnímu výkazu Fond Úč Kin 1B - 02 (sl. 2):

1) ř.11 Vykázaný nulový počáteční zůstatek nemá vazbu na výkaz za rok 1993, kde je uveden na ř.36 zůstatek zdrojů Fondu ke konci vykazovaného období v částce 9 990 tis. Kč. Zůstatek např. neobsahuje půjčku ve výši 2 000 tis. Kč poskytnutou na výrobu filmu Šakalí léta k 31. 12. 1993 vykázanou jako položku zůstatku poskytnutých návratných finančních výpomocí a půjček z fondu na ř. 38.

2) ř. 21 Uvedená částka obsahuje následující položky:

a) Zůstatek finančních prostředků býv. s. p. FSB Copyright podle předloženého vyúčtování ve výši 10 994 tis. Kč, který byl předmětem převodu na běžný účet Fondu. Tato částka byla zvýšena o dodatečné trhy ve výši 83 tis. Kč, ale bez schválení odpovědných osob MK ČR jako správce Fondu snížena o nedoložené částky ve výši 1 546 tis. Kč a 28 tis. Kč takže skutečný převod finančních prostředků činil jen 9 505 tis. Kč.

b) Příjem z obchodního využiti autorských provozovacích práv Fondu k filmovým dílům ve výši 7 544 tis. Kč.

3) ř.24 Vykázaná částka obsahuje následující položky:

a) Splátka půjčky FS Barrandov, s. p., v likvidaci ve výší 7 000 tis.Kč, která nebyla v minulém účetním období evidována jako půjčka a zahrnuta do zdrojů Fondu.

b) Zaplacené úroky poskytnuté půjčky dle odst. a), která však měla být správně uvedena na ř.25.

c) Splátka půjčky ve výši 7 719 tis. Kč poskytnutá MK ČR, která měla být správně evidována jako počáteční zůstatek na účtech 316 a 921 a uvedena na ř.11.

d) Zůstatek finančních prostředků Fondu k 32. 12. 1993 ve výši 271 tis. Kč převedený z podúčtu MK ČR na vlastní běžný účet Fondu. Částka měla být správně evidována jako počáteční zůstatek na účtech 316 a 921 a uvedena na ř.11.

4) ř. 24 účetní evidenci Fondu není zahrnut majetek převzatý býv. s. p. FSB Copyright, který byl zrušen sloučením s Fondem ke dni 30. 11. 1995. Vzhledem k tomu, že auditorori nebyly předloženy potřebné doklady a písemnosti o tomto majetku, jsou uvedeny pouze nepřesně ústní informace o jeho následujících položkách:

a) Pozemky a stavební objekty:

5) ř. 34 Uvedenou částku tvoří zejména provize a obchodní zastoupení autorských práv ve výši 1 096 tis. Kč (vč. DPH 23%) uhrazená a.s. AB Barrandov. Podle přílohy usnesení vlády České republiky č. 445/1992 byl stanoven podíl obchodního zástupce čistého tisku výkonu těchto práv ve výši 10%. Protože auditorovi nebyl předložen propočet tohoto podílu, provedl vlastní propočet, ze kterého vyplývá podíl a. s. AB Barrandov ve výši 11,21%, to je o 1,21 % více a představu je neoprávněné krácení tvorby zdrojů fondu o 101 tis. Kč.

Příloha 3

1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření obcí a okresních úřadů

2. Příjmy

3. Výdaje

4. Zadluženost obcí

5. Audit

6. Závěr

Rozpočtový rok 1994 představoval další etapu transformace místních rozpočtů. Při návrhu místních rozpočtů se vycházelo z několika zásad. Především byly zachovány ty postupy, které se v roce 1993 plně osvědčily. Dílčí změny, které se realizovaly, se týkaly pouze odlišného dělení výnosů daně ze závislé činnosti mezi obce a okresní úřady. Dalším aspektem byla minimalizace změn, které by mohly nepříznivě ovlivnit rozhodování představitelů obcí a okresních úřadů a zároveň narušit jejich záměry v delším časovém horizontu.

Cílem bylo maximálně možné zachování stability příjmové stránky místních rozpočtů a tím posílení finanční a rozpočtové soběstačnosti obcí a jejich odpovědnosti za vlastní hospodaření a zároveň snížení závislosti na dotacích ze státního rozpočtu.

Práce na návrhu rozpočtu roku 1994 probíhaly ve druhé polovině roku 1993, tedy v době, kdy ještě nebyly známy výsledky rozpočtového hospodaření za první rok realizace nové daňové soustavy a nové koncepce hospodaření místních rozpočtů. To znamená, že predikce vývoje hospodaření roku 1994 byla velice obtížná z důvodu nedostatečné informační základny.

1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření obcí a okresních úřadů

Podle účetních závěrek okresních úřadů a obcí byl za rok 1994 vykázán schodek hospodaření ve výši 1,1 mld Kč. Hospodaření obcí skončilo schodkem 2,7 mld Kč a okresní úřady vykázaly přebytek 1,6 mld Kč. V roce 1993 skončily obce schodkem 0,7 mld Kč a okresní úřady přebytkem 1,5 mld Kč.

Schodek hospodaření byl způsoben především vyšší mírou investování do infrastruktury obcí. Jedná se o výstavbu kanalizace, vodovodů, čističek odpadních vod a o řešení havarijního stavu objektů školství, zdravotnictví a sociální péče. Obce nejsou schopny tyto investice řešit ze svých zdrojů a financují je prostřednictvím úvěrů od peněžních ústavů a od Státního fondu životního prostředí. Některé obce k realizaci investičních záměrů emitovaly komunální obligace.

Přijaté úvěry ovlivňují výdajovou stránku rozpočtů obcí, ale v příjmech běžného roku se nepromítají. Použití úvěru na řešení naléhavých úkolů v investiční výstavbě ovlivní celkové hospodaření obcí a projeví se v restrikci výdajů v dalších letech z důvodů úhrady těchto závazků.

Výsledek hospodaření včetně použití mimorozpočtových zdrojů (jejich výše činila 15,8 mld Kč) byl vykázán jako přebytek 14,7 mld Kč. Z celkového objemu mimorozpočtových zdrojů použily obce rozhodující část, tj. 14,4 mld Kč; polovinu těchto zdrojů tvoří komunální obligace Magistrátu hl. m. Prahy.

Do účelových fondů bylo vloženo do 31.12.1994 celkem 9,4 mld Kč, z toho u obcí 8,3 mld Kč; současně bylo použito 5,7 mld Kč. V částce 9,4 mld Kč je zahrnuto 0,5 mld Kč přechodné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na modernizaci bytového fondu a cca 5,2 mld Kč zatím nevyčerpaného výnosu komunálních obligací hl.m.Prahy.

Celkové disponibilní zdroje dosáhly ve sledovaném období výše 24,1 mld Kč, obce se na nich podílejí cca 83 %.

Celkové výše disponibilních zdrojů a jejich srovnání s rokem 1993:

Hodnocení plnění příjmů a výdajů je prováděno ke schválenému rozpočtu, upravenému o poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 13,8 mld Kč a o rozpočtová opatření v objemu 155 mil. Kč, zejména z důvodu delimitace účelových prostředků na civilní ochranu v působnosti okresních a magistrátních úřadů z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany do rozpočtů územních orgánů.

Při porovnání roku 1993 a 1994 byla zachována věcná srovnatelnost.

2. Příjmy

Vývoj příjmů okresních úřadů a obcí:

Celkové příjmy územních rozpočtů (bez zapojení mimorozpočtových zdrojů) dosáhly výše 111,0 mld Kč a překročily rozpočtem stanovenou částku o 36,6 %. Proti roku 1993 vzrostly o 19,9 mld Kč, tj. o 21,9 %. Na celkových příjmech se obce podílejí 83,6 %.

Graf č. 1

Příznivé výsledky hospodaření za uplynulý rok podstatnou měrou ovlivnily daňové příjmy. Skutečné inkaso daňových příjmů převýšilo v roce 1994 o více než třetinu původní rozpočtované částky. Podíl daňových příjmů na celkovém objemu vlastních příjmů územních orgánů přesáhl v loňském roce hranici 66% a na celkových příjmech obcí a okresních úřadů se daně podílely zhruba 47%. Na těchto příjmech získaly územní orgány o 17,3 mld Kč více než bylo uvažováno v rozpočtu. Toto zvýšení zdrojů se projevilo v jednotlivých obcích a okresních úřadech samozřejmě diferencovaně.

Výnos daně z příjmů fyzických osob v obou jejích složkách - ze závislé činnosti a z podnikání - dosáhl celkem 48,7 mld Kč. Vyšší nárůst výnosů této daně byl ovlivněn především velkým rozvojem podnikatelské činnosti, vyšším nárůstem průměrné mzdy a celoročním promítnutím zvýšení tarifních tříd.

Daň ze závislé činnosti se stává stabilní a objemově nejvýznamnější součástí příjmové stránky místních rozpočtů. Na rok 1994 byla rozpočtována ve výši 27,1 mld Kč, na účty územních orgánů bylo převedeno k 31.12.1994 celkem 35,6 mld Kč.

Výnos daně ze závislé činnosti je sdíleným příjmem obcí a okresních úřadů. Vývoj relace, ve které se tato daň mezi jednotlivé subjekty rozděluje, je dokladem snahy o posílení finanční základny obcí. V roce 1994 byl celookresní výnos rozdělován v poměru 50% pro obce a 50% pro okresní úřady, v roce 1993 se jednalo o poměr 40:60.

Rozpočet daně z příjmů z fyzických osob z podnikání byl schválen ve výši 9 mld Kč a byl překročen o 4,1 mld Kč, takže skutečnost činila 13,1 mld Kč.

Výnos daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem obcí, byl na rok 1994 do rozpočtu zapracován ve výši 2,9 mld Kč. Překročení rozpočtované částky bylo částečně ovlivněno možností obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou koeficienty, které zvyšují základní sazby daně.

Součástí daňových příjmů v roce 1994 byly doplatky a přeplatky zrušených daní a poplatků, které nebyly rozpočtovány a dosáhly ve skutečnosti výše 0,6 mld Kč a daň z příjmů právnických osob ve výši 0,1 mld Kč.

V daňovém inkasu se pozitivně promítla skutečnost, že rok 1994 byl již druhým rokem účinnosti nové daňové soustavy. Na jedné straně se prohloubila znalost platných předpisů ze strany plátců daně a zlepšila se jejich platební kázeň, na druhé straně je možno usuzovat i na zvýšenou účinnost kontrol ze strany finančních úřadů.

Nedaňové příjmy se podílejí na celkových příjmech 19,4%. Nejvýznamnější položkou těchto příjmů jsou příjmy rozpočtových organizací, které v roce 1994 dosáhly výše 12,0 mld Kč, tj. o 4,9 mld Kč více proti rozpočtovaným částkám. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů obecního majetku, z poplatků ve školství a z vyšších příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na správních poplatcích bylo vybráno cca 1,8 mld Kč. Vyšší plnění proti minulému roku o 0,3 mld Kč bylo způsobeno především větším rozsahem provozování hracích automatů.

Místní poplatky, jejichž objem je závislý na místních podmínkách jako je geografická poloha, vybavenost lázeňskými a rekreačními nebo památkovými objekty apod., dosáhly výše 1,4 mld Kč, což je na úrovni stanovené rozpočtem na rok 1994.

Na přijatých úrocích inkasovaly místní rozpočty 1,1 mld Kč, což je o 0,7 mld Kč více proti roku 1993. Do příjmů této položky se zahrnují nejen příjmy získané z úroků na běžných vkladových účtech obcí u příslušného peněžního ústavu, ale patří sem také výnosy z úroků získané tím, že obec vloží své prostředky do péče některého peněžního ústavu ve formě certifikátů. I když objem přijatých úroků představuje zatím pouze 1% celkových příjmů územních rozpočtů, ukazuje se, že se obce začínají pozvolna orientovat na finančním trhu.

Podstatnou část nedaňových příjmů tvoří doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy. Jedná se zejména o sankční poplatky, pokuty ukládané obcí a okresním úřadem a příjmy, které nejsou odděleně sledovány. Může jít o různé náhrady škod, penále ze smluvních vztahů k jiným subjektům, příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů podle horního zákona. V roce 1994 tyto příjmy činily 4,4 mld Kč.

Kapitálové příjmy dosáhly ve sledovaném období výše 5,3 mld Kč, což je ve srovnání s rokem 1993 méně o 0,6 mld Kč. Obce se v oblasti hospodaření s majetkem orientují ve větší míře na pronájmy obecního majetku a ne již na přímý prodej. Ve většině případů byl majetek z důvodu neefektivního využití pro potřeby obce již prodán a lze předpokládat nadále stagnaci u této položky.

Dalším významným zdrojem financování veřejných statků územními orgány jsou dotace ze státního rozpočtu. Na celkových příjmech se podílely cca 26%. V roce 1994 byly poskytovány místním rozpočtům účelové dotace ve výši 8,2 mld Kč na výkon státní správy, na výstavbu domů s pečovatelskou službou, na Sbor požární ochrany a na sociální dávky. Kromě toho se poskytovaly vyrovnávací odvětvové dotace ve výši 4,2 mld Kč na školství, na sociální zabezpečení a na vybraná zdravotnická zařízení, které byly příspěvkem státu obcím a okresním úřadům na financování neinvestičních výdajů v daných oblastech. Ke zmírnění rozdílů v daňové výtěžnosti jednotlivých okresů byla poskytnuta územní vyrovnávací dotace ve výši 2,9 mld Kč.

Z důvodu delimitace civilní ochrany schválené vládou a promítnuté do rozpočtu formou rozpočtových opatření byla dotace, stanovená zákonem ve výši 15,3 mld Kč, čerpána ve skutečnosti ve výši 15,5 mld Kč. Pro plynulé zabezpečení financování obcí a okresních úřadů na začátku roku, kdy daňové příjmy nabíhají pomaleji, byla dotace schválená zákonem v plné výši uvolněna již v prvním pololetí.

Kromě schválené dotace byly uvolněny obcím a okresním úřadům další prostředky ze státního rozpočtu ve výši 13,8 mld Kč především na financování individuálně dotovaných staveb, na ekologická opatření okresům v severních Cechách a okresu Sokolov podle usneseni vlády č. 315/92, na opravy a modernizaci bytového fondu, na posílení infrastruktury v působnosti obcí, na financování pozemkových úprav a radonového programu.

Dále byly poskytnuty zálohy na komunální volby konané v roce 1994, dotace na provoz ZOO, prostředky na řešení agrokomplexu a na program obnovy vesnice, na záchranu architektonického dědictví a na řešení problému dopravní obslužnosti území.

Na financování bytové výstavby, která je velmi citlivou oblastí, státní rozpočet poskytl prostředky především do oblasti výstavby obecních bytů, na dlouhodobé půjčky obcím na údržbu a modernizaci bytového fondu a na poskytování příspěvku občanům na výstavbu rodinných domů.

Nad rámec rozpočtovaných objemů byly řešeny v průběhu roku naléhavé havarijní stavy v základním školství v objemu 0,3 mld Kč a v zařízeních sociální péče ve výši 0,3 mld Kč.

V účetnictví územních orgánů jsou vykázány transfery ze státního rozpočtu nižší o 0,8 mld Kč. Vyplývá to z toho, že okresní úřady a obce jednak nestačily zaúčtovat do výsledků roku 1994 finanční prostředky přijaté prostřednictvím České spořitelny a jednak zůstala část účelových prostředků nevyčerpaná a bude předmětem finančního vypořádání za rok 1994. Navrhuje se, aby tyto prostředky byly použity pro obce a okresní úřady v roce 1995.

Přijaté dary a sdružené prostředky, které ve sledovaném období dosáhly výše 1,4 mld Kč, byly použity především do oblasti investic.

3. Výdaje

Celkové výdaje územních rozpočtů v roce 1994 činily 112,1 mld Kč a byly čerpány na 138%. Zvýšené výdaje byly kryty jak vlastními příjmy, tak zapojením vlastních fondů, použitím doplňkových a nahodilých příjmů, úvěrů, půjček a výnosů z komunálních obligací a z části uvolněním účelových prostředků ze státního rozpočtu.

Proti předchozímu roku výdaje místních rozpočtů vzrostly o 22 mld Kč, přičemž na zvýšení se podílí stejným dílem investiční i neinvestiční výdaje. Z porovnání vývoje roku 1993 a 1994 vyplývá, že podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vzrostl. Obecně lze konstatovat, že obce své zvýšené příjmy, včetně úvěrových zdrojů, nezapojují do provozních výdajů, ale financují jimi svou investiční výstavbu.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje územních rozpočtů se v roce 1994 podílely na jejich celkových výdajích 38%. Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí a okresních úřadů dosáhl částky 42,4 mld Kč, jejich růst byl ovlivněn řešením oblasti bytové výstavby a zanedbané infrastruktury obcí. Podíl obcí na kapitálových výdajích činil 90 %.

Součást těchto výdajů (cca 10%) tvořily individuální stavby financované přímo ze státního rozpočtu. Jedná se o jmenovité stavby, schválené jako účelová investiční dotace na jednotlivé rozestavěné stavby územních rozpočtů, zejména na zdravotnická zařízení, velké čističky odpadních vod a na pražské metro.

Většina výdajů na investice byla směrována na financování drobnějších akcí, např. kanalizaci, plynofikaci, elektrifikaci, vodovody, odpadové hospodářství a čističky odpadních vod. Značná část mimořádných účelových prostředků, poskytnutých ze státního rozpočtu byla určena rovněž na investiční výstavbu, především na zlepšení životního prostředím ozdravná protiradonová opatření a na řešení havarijních stavů objektů v odvětví školství, sociální péče, kultury a zdravotnictví.

Na KBV byly v roce 1994 zajištěny zdroje ve výši 1,3 mld Kč. Tyto finanční prostředky byly použity především na dokončení objektů nezbytné základní technické vybavenosti a na výstavbu objektů základních škol a domovů pro důchodce.

Územním orgánům poskytl státní rozpočet 0,5 mld Kč na modernizaci bytového fondu ve formě návratné finanční výpomoci na dobu 10 let a 0,4 mld Kč na výstavbu obecních bytů. Kromě toho obce samy financovaly bytovou výstavbu částkou 3,8 mld Kč.