Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I. Úvodní charakteristika činnosti Fondu

II. Souhrnná ekonomická situace

1) Finanční bilance Fondu k 31.12.1994

2) Struktura, objem a plnění Rozpočtu příjmu

3) Finanční výdaje na smluvní akce

3.1. Národní program pro ozdravění ovzduší

3.2. Návratné formy podpory smluvních akcí

4) Výdaje Kanceláře Fondu

5) Přehled žádostí o poskytnutí finanční podpory

III. Finanční Podpora smluvních akci podle regionů

IV. Analýza realizovaných ekologických opatření

V. Závěrečná opatření

VI. Seznam příloh:

1) Výkaz o tvorbě a použití Fondu

2) Rozbor příjmů Fondu podle měsíců

3) Čerpání Rozpočtu Kanceláře Fondu

4) Klasifikace a statistika žádostí o podporu

5) Přínosy ekologických opatření

Státní fond životního prostředí české republiky představuje specificky zaměřenou finanční instituci. Legislativní úprava činnosti Fondu je stanovena zákonem 388/1991 Sb. a navazujícími právními instrumenty - Statutem Fondu a Směrnici Ministerstva životního prostředí o poskytováni finančních prostředků.

Pojetí fondové formy financování ekologických projektů a organizační uspořádáni Fondu s republikovou působnosti je koncipováno identicky s charakteristikami obdobních zahraničních instituci.

Vzhledem k relativnímu nedostatku volných finančních zdrojů v ekonomice, nejsou obce, podnikatelské subjekty, ale ani komerční banky, pili zainteresovány na financováni ekologických projektů, jejich realizace zpravidla nepřináší tržní efekty. Význam realizace ekologických projektů však značně převyšuje dimenze fungováni trhu v širších společenských souvislostech.

Státní fond životního prostředí české republiky, který je jedním ze základních článků systému podpory financováni ekologické politiky, plní mimo jiné i funkci ekologické banky svého druhu ve smyslu poskytováni komplexních služeb žadateli, resp. příjemci finanční podpory počínaje konzultacemi a poradenskou činností ve fázi podání žádosti, smluvní a finanční servis a po vlastni realizaci smluvních akcí a závěrečné technicko - ekonomické vyhodnoceni projektu.

Kancelář Fondu zajišťuje komplexní okruh činností a funkcí souvisejících s předmětem činnosti Fondu.

Pro zajištěni kvalitního vyřizováni stále se zvyšujícího množství žádosti o finanční podporu z prostředků Fondu a dále v souvislosti s potřebou zabezpečení realizace Národního programu ozdravěni ovzduší, došlo v průběhu roku 1994 k organizačním změnám (vytvořeni útvaru úvěrové politiky, útvaru vnějších vazeb, útvaru výpočetní techniky a vnitřní správy) a k personálnímu posílení profesní struktury Kanceláře Fondu.

Stav pracovníků Kanceláře Fondu vzrostl v porovnáni se srovnatelným obdobím roku 1993 o 27, k 31. 12. 19 94 Kancel. Fondu zaměstnává 59 pracovník, z toho 30 žen. Z hlediska dosaženého stupně vzděláni považuji vysokoškoláci (42 celkem, z toho 15 žen), dále středoškoláci (16 celkem, z toho 15 žen) a 1 řidič. Průměrný věk pracovníka Fondu dosahuje 45 let.

Pozitivním směrem se rozvijí spolupráce Kanceláře Fondu s jednotlivými regiony. V průběhu roku 1994 došlo ke zprovozněni regionálních pracovišť Fondu v Teplicích (Chomutovský region), Brně (Brněnský region), Havířové (Ostravský region) a Liberci (Liberecký region). Regionální pracovitě Fondu vykonávají zejména informační a konzultační funkce ve vztahu ke konkrétním žadatelům o poskytnuti finanční podpory v regionech.

Rok 1994 je možné z pohledu Státního fondu životního prostředí České republiky charakterizovat jako období dynamizace rozvoje činnosti Fondu z hlediska kvantity i kvality.

Důslednou aplikaci aktivní ekonomické a finanční politiky bylo zajištěno naplněni Rozpočtu Fondu za rok 1994 a plynulé financování smluvních akci v průběhu celého roku, včetně kryti provozních potřeb Kanceláře Fondu.

Mezi nejvýznamnější momenty rozvoje Fondu v roce 1994 patří příprava a realizace Národního programu pro ozdravěni ovzduší na období 1994 - 1997, (dále NPOO).

V roce 1994 Fond dále zvýraznil důležitý intenzifikační prvek své činnosti realizaci návratních forem podpory. Zajištění finančních zdroj této kategorie a jejich reinvestování zpět do ochrany životního prostředí v České republice představuje významný pozitivní faktor rozvoje Fondu.

Kancelář Fondu přijala ve sledovaném období 1 216 žádosti o poskytnutí finanční podpory (tj. 150 počtu r. 1993) s celkovým požadavkem podpory 12 240 mil. Kč. V průběhu roku bylo Kanceláří Fondu doporučeno a zasedáními Rady Fondu akceptováno 642 ekologických projektů, na které ministr životního prostředí schválil poskytnutí finanční podpory vydáním Rozhodnuti v souhrnné hodnotě 7 341 mil. Kč na období 1994 - 1997. Fond realizoval finanční výdaje na smluvní akce v objemu 3 544,2 mil. Kč (tj. 125 objemu r. 1993).

ad x): finanční výdaje charakteru nákladů příštích období dočasně nezahrnuté do účetních výdajů (saldo finančních záloh).

Skladbu uvedených souhrnných údajů v členěni podle složek životního prostředí dokumentuje Tabulka 1. Detailní pohled na strukturu zdrojů a výdajů Fondu je obsahem Přílohy 1.

Relaci celkových finančních příjmů a výdajů Fondu za rok 1994 vyjadřuje růstový index 1,25 kterým bylo při započtení počátečního stavu dosaženo potřebného objemu finančních zdroje. Kromě tvorby standartních zdrojů bilanci Fondu významně stabilizovala realizace Národního programu na ozdravění ovzduší (NPOO).

Záporného salda příjmů a výdajů za sledované období dosahuje pouze sloka Ochrana vody, v souvislosti s realizací Rozhodnuti o poskytnuti finanční podpory z předcházejících období. Nenaplněni rozpočtových příjmů v této složce Fondu je 92% ročního rozpočtu této kategorie.

Peněžní tok Fondu vykazuje k 31.12.1994 při zohledněni výše vázaných finančních prostředků, zůstatek ve výši 1,498 mld korun. Výše disponibilního zůstatku odráží zejména stav finančních prostředků Národního programu ozdravěni ovzduší (NPOO), dále pak objektivní věcný a časový nesoulad mezi vydáním Rozhodnuti o finanční podpoře a realizací smlouvy o poskytnuti podpory.

K realizaci podpory lze přistoupit teprve po uzavřeni smluvních vztahů, resp. zástavního práva u poskytnutých půjček - dochází tak k posunu realizace v I.Q.1995

2) Struktura objem a plnění Rozpočtu příjmů Fondu

Příjmové položky bilance Fondu jsou stanoveny Zákonem 388/1991 Sb. V roce 1994 Fond inkasoval standartní druhy příjmů, tj. poplatky za znečišťování životního prostředí. Dotace ze státního rozpočtu ani podíly na v@nosu dani Fond neobdržel.

Výraznou příjmovou položkou (1 mld Kč) v závěru III. čtvrtletí 1994 Fond zahrnul do příjmů roční objem prostředků z Fondu národního majetku na realizaci NPOO. Uvedené finanční prostředky se podílejí 22% na skutečných příjmech roku 1994.

Celkové příjmy ve výši 4 489,1 milionu Kč dosáhly 100,3% plněni rozpočtu, co je vzhledem ke složité situaci v průběhu roku 1994 pozitivním výsledkem uplatňované ekonomické politiky Fondu.

Při nenaplněni rozpočtových příjmů z úplat a poplatků ve sloce Ochrana čistoty vod (90) a Nakládáni s odpady (88) se na celkovém překročeni rozpočtu podílí sloka Ochrana půdy 122% a navýšení příjmů úroků, které odráží finanční strategii Fondu ve sledovaném období.

I přes jednostranné snížení úrokové míry ČNB pro běžný účet z 6% p.a. až na 0,5% p.a., bylo opakovaným jednáním iniciovaným Fondem dosaženo řešeni a ČNB v závěru roku 1994 doúčtovala úroky do smluvní výše.

Vývoj a struktura bilančních příjmů Fondu v jednotlivých měsících roku 1994 je předmětem Přílohy č. 2

3) Finanční výdaje na smluvní akce Fondu

V roce 1994 představoval objem celkových finančních výdajů Fondu na podporu smluvních akci 3 544,2 mil. Kč. Převažující část (59%) objemu finančních výdajů dosáhla podpora formou dotace ve výši 2 096,8 mil Kč, 41% realizovaných výdajů na smluvní akce tvořily návratné formy podpory - půjčky v hodnotě 1 447,4 mil. Kč.

Rozhodující podíl ve struktuře výdajů (56%) připadá na financováni akci ochrany vod ve výši 1 993,7 mil. Kč, dále na akce ochrany ovzduší (30% bez NPOO), t j. 1 062,2 mil. Kč. Výdaje na akce odpadkového hospodářství činí 5%, tj. 178,1 mil. Kč a podpora projektů ochrany přírody a krajiny (4%), tj. 144,4 mil. korun. Specifikace výdajů na akce NPOO je předmětem subkapitoly 3.1.

Skladba finančních výdajů Fondu na smluvní akce podle složek životního prostředí a podle forem podpory za rok 1994 je zobrazena v přehledné tabulce 3 s relativními procentními podíly za formu podpory a s absolutními procentními podíly na předmětných výdajích.

POZNÁMKA: Celkové výdaje neobsahují kategorii výdajů Kanceláře Fondu, které jsou specifikovány v kapitole 4)

Nárůst celkových výdajů oproti srovnatelnému období roku 1993 vyjadřuje růstový index 1,25. Obdobně orientované ekonomické charakteristiky lze kvantifikovat u vyššího objemu realizovaných půjček oproti stejnému období roku 1993, vyjádřeno indexem 1,73. Trend nárůstu podílu půjček na celkovém objemu realizované finanční podpory dokládá aktivní strategii intenzifikace při využívání bilančních zdrojů Fondu.

3.1.) Realizace Národního programu ozdravěni ovzduší v roce 1994

Alikvotní část z celkového objemu NPOO (6,1 mld Kč) na rok 1994 byla převedena do zdrojů Fondu dne 28. 9. 1994 z Fondu národního majetku ve výši 1 mld. Kč.

Z hlediska použití bilančních prostředků byl objem prostředků NPOO pro rok 1994 zcela vyčerpán v tom smyslu, že na základě doporučeni žádostí o poskytnutí podpory Radou Fondu byla vydána Rozhodnutí ministra životního prostředí ČR o poskytnutí finanční podpory na jmenovité akce příjemcům podpory.

Na základě doporučení 1. Rady Fondu pro NPOO byla vydána Rozhodnutí s objemem podpory v roce 1994 ve výši 595 575 tis. Kč, 2. Rady Fondu pro NPOO v objemu 249 793 tis. Kč a na základě zasedání 3. Rady Fondu pro NPOO ministr životního prostředí ČR vydal Rozhodnutí s objemem podpory v roce 1994 ve výši 186 708 tis. Kč.

Hodnota bilančních výdajů roku 1994 (vydaná Rozhodnutí ministra životního prostředí ČR) dosáhla výše 1 032 076 tis. Kč, (332 ekologických projektů) co představuje navýšení 3% oproti bilančním zdrojům této kategorie. Přehled vydaných Rozhodnuti ministra ŽP v roce 1994 na období 1994 - 1997 v regionálním uspořádání dokumentuje tabulka 4.

Vzhledem k časové náročnosti legislativního řízení o prováděcích předpisech k NPOO došlo k situaci, že vlastni smluvní zajištěni akci podpory, na které byla postupně vydávána Rozhodnutí a jejich následná finanční realizace, bylo koncentrováno a do závěru roku 1994. Realizované finanční výdaje NPOO tak dosáhly ve 165,8 mil. Kč, z toho 158,5 mil. Kč představuje podpora formou dotace a 7,3 mil. Kč podpora formou půjčky.

3.2.) Poskytováni návratných forem podpory v roce 1994

Rozvíjející se formou poskytování podpory v roce 1994 byla realizace půjček k financováni 225 akci smluvní podpory, dosahující souhrnné hodnoty 1 447,4 mil. Kč, tj. o 611 mil. Kč víc v porovnání s rokem 1993.

Progresívní trend rozvoje této formy finanční podpory dokládá růstový index 1,73 ve srovnáni s obdobím 1993. Skutečné splátky půjček za rok 1994 dosáhly výše 201,5 mil. Kč, tj. 150 % rozpočtové položky této kategorie.

Průměrná úroková míra u realizovaných půjček v r. 1994 činí 7 p.a. V průběhu roku 1994 bylo plně splaceno 5 akcí smluvní podpory v souhrnné výši 43 mil. Kč.

Výrazným přínosem pro posuzováni způsobilosti žadatelů o poskytnuti návratných forem podpory včetně podkladů pro zajištěni pohledávky Fondu bylo zřízeni útvaru úvěrové politiky k 16. 5. 1994.

V roce 1994 byly uzavřeny smlouvy o poskytnuti podpory formou půjčky v souhrnné výši 1 954,5 mil. Kč s finanční realizací pro období 1994 - 1998. Horizont splaceni těchto finančních podpor dosahuje roku 2005.

Struktura a objem smluv o poskytnutí půjček, uzavřených v roce 1994 je obsažena v tabulce 5

Realizace půjčky je podmíněna řádným zajištěním smluvní pohledávky Fondu. Standartní formou zjištění v roce 1994 bylo uzavřeni zástavní smlouvy včetně vkladu zástavního práva na nemovitost ve prospěch SFZP. V roce 1994 byly akceptovány i dali formy zajištěni, nap. záruky a bankovní garance (5% výdajů na půjčky).

Systematickou pozornost vedeni Fondu věnovalo dodržování finančně platební kázně příjemců podpory. Zasedáni 15. Rady Fondu schválilo materiál č j. 1455-E-1994 Přístup Fondu k dlužníkům, kterým byl a přijata opatřeni k přísnějšímu postupu Fondu vůči dlužníkům. K 31.12.1994 Fond evidoval pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 114 mil. Kč, které neuhradilo 33 příjemců podpory formou splátek půjček, úhrady úroků a ostatních pohledávek včetně penalizace.

Náklady spojené s činnosti Kanceláře Fondu v roce 1994 jsou vyčísleny v hodnotě 40,0 mil. korun, co představuje 100 čerpání ročního Rozpočtu Kanceláře Fondu.

V roce 1994 došlo k nárůstu výdajů Kanceláře o 14 mil. Kč oproti roku 1993 s ohledem na náběh nákladů Regionálních pracovišť Fondu, personální rozšířeni Kanceláře Fondu (184% stavu pracovníků za rok 1993) včetně zajištění provozních prostor Fondu. Nezbytné dovybavení pracovišť počítačovou, bezpečnostní a kancelářskou technikou a rozšířeni hardware i software v síťovém režimu významně ovlivnilo čerpáni Rozpočtu Kanceláře Fondu 1994.

Skutečné výdaje Kanceláře Fondu se podílejí pouze 1% na celkových finančních výdajích Fondu v roce 1994. Zdroje kryti těchto výdajů tvoří finanční aktivity Fondu, vedoucí k efektivnímu zhodnoceni věcně odůvodněného přechodného zůstatku finančních prostředků realizováním krátkodobých termínovaných vkladů u komerčních bank.

Čerpání rozpočtu Kanceláře Fondu v položkovém členěni obsahuje Příloha 3.

V roce 1994 Fond při jal 1 216 žádosti, s celkovým požadavkem finanční podpory ve výši 12 239, 27 mil. Kč.

Z hlediska počtu žádosti podle druhu žádosti převažují akce ochrany ovzduší, tj. 877 žádosti (72), z toho 664 žádostí se týká NPOO.

Maximální požadovaná podpora v korunovém vyjádření podle druhu žádostí je požadována u akci ochrany vod, tj. 5 184,24 mil. Kč (42%).

Podle typu žádostí dominuji žádosti na finanční podporu akci investičního charakteru (77%), tj. 943 akci s požadavkem podpory ve výši 10 585,40 mil. Kč (86% hodnoty všech žádostí).

Z uvedeného počtu 1 216 žádosti je 107 žádostí neúplných, u 460 žádostí probíhá řízeni o poskytnuti podpory, kladně rozhodnuto bylo v případě 309 žádostí, záporně v případě 52 žádostí, 26 žádosti bylo vráceno žadatelům, 1 žádost je v archivu a 261 žádosti nebylo k 30. 12. 1994 specifikováno.

Dynamika nárůstu došlých žádosti v roce 1994 v porovnání s rokem 1993 je kvantifikována indexem 1,5. Kancelář Fondu přijala v roce 1994 o 50% více žádosti oproti roku 1993. Přínosem pro Fond i žadatele bylo zřízeni útvaru vnějších vazeb, který ve II. pololetí 1994 zefektivnil agendu příjmu žádostí včetně poradenské a konzultační činnosti pro žadatele.

Detailní přehled stavu žádosti přijatých v roce 1994 včetně podrobného členění a statistiky je uveden v Příloze 4, strukturu hodnoty přijatých žádosti v roce 199 v regionálním členěni znázorňuje graf 4.

Požadavky na poskytnutí finanční podpory řádové převyšují skutečně zdroje Fondu. Tento trend pokračoval i v roce 1994, kdy celková hodnota požadované podpory převyšuje hodnotu skutečně realizované podpory o 8,7 mld Kč.

V porovnáni se srovnatelným obdobím roku 1993 dosahu ji celkové výdaje Fondu na financováni akci smluvní podpory v regionech celkového nárůstu 25%.

Faktické údaje dokumentující situaci z hlediska regionálního členěni výdajů Fondu obsahuje Tabulka 4 a Graf 5.

POZNÁMKA: Výdaje do Pražského regiónu obsahuje podporu imisního monitoringu ČHMÚ Praha, který je vak celoplošného charakteru v ČR.

Střední hodnota výše skutečně realizované podpory v roce 1994 připadající na region činí 394 mil. Kč.

Průměrná výše realizované podpory ve formě dotace představuje 233 mil.Kč na region, střední hodnota odchylky činí 93,9 mil. Kč.

Poskytnuté půjčky dosahovaly v roce 1994 průměrné hodnoty 161 mil. Kč na region se střední hodnotou standartní odchylky 111,6 mil. Kč.

Mezi nejvýznamnější akce z hlediska objemu uvolněných prostředků formou dotace nad 50 mil. Kč v roce 1994 patří např.: Automatický imisní monitoring Praha Komořany 94,9 mil. Trolejbusová trať Chomutov-Jirkov 65,9 mil. Kč, ČOV a kanalizační sběrač Jaroměř 46,7 mil. Kč. Další významné akce - ČOV a kanalizační sběrač Broumov 36 mil. Kč, ČOV Frýdlant 36 mil. Kč, ČOV Hostinné 35 mil. Kč, Kanalizační sběrač Ivančice 23 mil. Kč, ČOV Hustopeče 25 mil. Kč.

K nejvýznamnějším akcím z hlediska objemu uvolněných finančních prostředků formou půjčky v roce 1994 se řadí například ČOV a kanalizační sběrač Jaroměř 83,0 mil. Kč, Lakovna vagonových skříni Moravsko slezská vagónka Studénka 50,0 mil. Kč. Výstavba společné biologické ČOV Moravsko slezské pivovary Přerov 32,0 mil., ČOV Soběslav 25 mil. Kč, ČOV Mlada Boleslav 27 mil. Kč. ČOV Cukrovar Opava 24,3 mil. Kč, ČOV Nymburk 23,2 mil. Kč a další.

Účast Fondu na realizaci ekologických staveb je možno vyjádřit v ukazatelích odstraněného znečištěni, jenž by jinak nepříznivě ovlivňovalo životni prostředí.

Přínos staveb ukončených v roce 1994 představuje snížení znečištěni v oblasti vodních toků 697 tun/rok BSK5 a 54 tun/rok nerozpuštěných látek. V uvedeném rozboru jsou zahrnuty převážně menší akce finančně podporované ze SFŽP. V roce 1994 byla uvedena do zkušebního provozu společná ČOV Synthesia Semtín a města Pardubic, finančně podporovaná z SFVH, která bude likvidovat odpadní vody od jednoho z největších zdrojů znečištěni řeky Labe.

U zahajovaných akci podporovaných Fondem podle Rozhodnutí ministra vydaných v roce 1994, které budou postupné ukončeny v letech 1995 - 1997, se projeví další přínosy ve výši 18 313 t/r BSK5, což bude představovat snížení vypouštěného znečištěni o 16.36% a 16 570 t/r nerozpuštěných látek, t. j. snížení o 10.38%.

Přínos staveb ukončených v roce 1994 představuje celkové snížení emisí látek znečišťujících ovzduší o 6 169 t/rok. V porovnání se stavbami ukončenými v roce 1993 to představuje témě sedminásobně větší ekologický přínos. Ekologicky významné bylo dokončeni opatřeni v Železárnách a drátovnách Bohumín spočívající v minimalizaci exhalaci z ocelářských peci. Významná ze sociálního pohledu byla plynofikace kotelny v Jedličkové ústavu v Liberci.

U zahajovaných akci podporovaných Fondem podle Rozhodnuti ministra vydaných v roce 1994, které budou postupné ukončeny v letech 1995 - 1997, se projeví další celkové sníženi emisi látek znečišťujících ovzduší o 118 400 t/rok. Tento ekologický přínos představuje sníženi emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší o 3% v porovnání s údaji informačního systému REZZO I - IV z roku 1993.

Přínosy ekologických opatřeni realizovaných s podporou SFŽP ČR jsou vyčísleny v příloze 5.

1) Na základě předloženého Rozboru SFŽP ČR sestavit Rozpočet Fondu pro rok 1994 a aktuální Bilanci zdrojů a výdajů pro období 1995 - 1997.

Termín: 20.2.1995

Odpovídá: Ekonomický náměstek

2) Zabezpečit důsledné uplatňováni pravidel Přístupu Fondu k dlužníkům schválených 15. Radou Fondu všemi odpovědnými pracovníky Fondu.

Termín: Trvale

Odpovídá: Ekonomický náměstek

Technický náměstek

3) Předložit souhrnný přehled o finančním vypořádání akcí smluvní podpory za rok 1994.

Termín: 15.3.1995

Odpovídá: Ved. útvaru financováni

4) Zajistit ověřeni účetní závěrky za rok 1994 auditorem a předloženi závěrečné auditorské zprávy ministerstvu financi. MŽP, Radě Fondu a výboru Parlamentu ČR.

Termín: 15.3.1995

Odpovídá: Ekonomický náměstek

5) Ve smyslu Směrnice HF ČR, vypracovat závěrečný účet Fondu za rok 1994. Po doložení auditorskou doložkou a schváleni poradou vedení SFŽP ČR předložit ministerstvu financi. MŽP, Radě Fondu a výborům Parlamentu ČR.

Termín: 28.2.1995

Odpovídá: Ved. útvaru financováni

6) Smluvně zabezpečit zbývající akce 1. - 4. Rady Fondu pro NPOO a ostatní Rozhodnuti Ministra ŽP, na které nejsou uzavřeny smlouvy včetně zajištění pohledávek Fondu a následně realizovat finanční prostředky příjemcům podpory.

Termín: Operativně

Odpovídá: Ved. právního útvaru

Ved. útvaru financováni

7) Finančně platební kalendáře příjemců podpory pro rok 1995 vyhodnotit a schválené neprodleně realizovat.

Termín: Průběžně

Odpovídá: Ved.útvaru úvěrové politiky

Ved. útvaru financováni

V Praze 8.2.1995

Rozbor zpracoval: Ing. Miloš Rybička

Ved. úvaru financování a analýz

ve spolupráci s ostatními útvary SFŽP ČR.

v tis.Kč

Činnost Státního fondu kultury ČR je ad samého počátku poznamenána skutečností, že platný zákon č. 239/1992 Sb., a Státním fondu kultury ČR nezajišťuje tomuto Fandu pravidelné, zákonem stanovené zdroje, které by umožňovaly plnění jeho poslání, tj. podpora vybraných kulturních aktivit mimo rámec financování z rozpočtové kapitoly kultura.

Z tohoto důvodu byl správce Fondu, tj. Ministerstvo kultury ČR, postaven před otázku, jak v rámci možností, daných platným zákonem, zajistit dostatečnou tvorbu zdrojů. V rámci možností daných platným zákonem se jako nejdostupnější a nejrychleji mobilizovatelný zdroj jevily příjmy z loterie pořádané fondem. K tomu byly zahájeny práce na realizaci projektu on-line loterie.

Pokud jde o další možnosti tvorby zdrojů daných? zákona č. 239/1992 Sb. ukázalo se, že tyto zdroje v současné době buď nejsou realizovatelné, popř. jejich aktivizace by nepřinesla výraznější finanční efekt, nebo jsou závislé na počátečních investicích. Konstrukce některých zdrojů též vycházela z předpokladů poplatných období vzniku zákona. To se týká možností příjmů z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře, výnosů z cenných papírů, výnosů z pohlednic, plakátů a dalších příležitostných tisků a jiných. Zdrojem fondu mohou být rovněž dotace ze státního rozpočtu, dosavadní žádosti o poskytnutí dotací však byly ze strany Ministerstva financí odmítnuty. Některé zdroje pak vycházejí z předem poskytnutých prostředků - sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky Fondu, splátky půjček a návratných finančních výpomocí atd. Z tohoto hlediska se jeví jako nutná novela platného zákona č. 239/1992 Sb. Návrh novely je zapracován do plánu práce vlády na 1. pol. 1995.

Předpoklad příjmů z on-line loterie Česká lotynka ve výši 343 mil.Kč zůstal nenaplněn. Tržby z loterie byly ad zahájení loterie v květnu 1994 do 31. 12 1994 hluboko pod předpokládanou úrovní a mají klesající tendenci. Dosahovaná výše tržeb nepostačuje ani k pokrytí provozních nákladů loterie. V důsledku toho nebyl v průběhu roku 1994 na účet Státního fondu kultury ČR převeden žádný čistý výtěžek. Fond tak není schopen dostát závazkům vyplývajícím z úvěrové smlouvy s Komerční bankou, a.s. na poskytnutí střednědobého úvěru na investice a technické vybavení loterie. S ohledem na tyta skutečnosti požádalo Ministerstvo kultury ČR vládu ČR o udělení výjimky z 45 zákona č. 92/1991 Sb. k prodeji majetku loterie Česká lotynka. Výjimka byla udělena usnesením vlády ČR ze dne 2. listopadu 1994 č. 626. Na základě toho byla vyhlášena obchodní veřejná soutěž a podle jejího výsledku byla uzavřena smlouva o prodeji majetku sloužícího k provazování loterie Česká lotynka dosavadnímu výkonnému provozovateli loterie, tj. firmě K.J.D. spol. s r.o.

Jedinými výnosy Fondu v roce 1994 byl 50 podíl z výnosu nájmů předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření správce Fondu § 7, písm. j/zákona) ve výši 3 154 tis. Kč, příjmy z nájmu nebytových a bytových prostor a ostatní nájmy u nemovitostí, ke kterým má Fond právo hospodaření ve výši 1 365 tis Kč a přijaté úroky ve výši 167 tis.Kč V celkových příjmech Fondu v roce 1994 je pak vyjádřeno dočerpání části úvěru ve výši 243 mil.Kč (z celkové výše úvěru 350 mil.Kč) a půjčka z prostředků z kapitoly kultura ve výši 44,1 mil.Kč. Tento závazek Fondu vůči státnímu rozpočtu bude uhrazen v průběhu roku 1995 z finančních prostředků získaných prodejem majetku loterie Česká lotynka.

Z celkových výdaj Fondu ve výši 292,2 mil.Kč představují investiční výdaje částku 197,3 mil.Kč a to jsou výdaje na nákup vybavení pra loterii Česká lotynka. Neinvestiční výdaje ve výši 32,2 mil. Kč tvoří výdaje za práce a služby pro Českou lotynku ve výši 1,1 mil.Kč, výdaje na reklamu České lotynky v částce 12,5 miů. Kč, výdaje na zajištění správy zámku Dobříš a Nosticova paláce ve výši 1,1 mil. Kč, pojištění nemovitostí v částce 500 tis. Kč a různé menší výdaje Fondu, které nepřevýšily částku 100 tis Kč. Pro přehlednost uvádíme, že v roce 1994 měl Fond právo hospodaření k nemovitostem: Dům U Černé Matky Boží v Praze 1, výstavní dům U Hybernů (z nichž neměl žádné příjmy ani výdaje a dále pak k Nosticovu paláci v Praze 1, zámku Dobříš a objektu v Praze 8, Rosenbergových 12 (sídlo České lotynky).

Ostatní výdaje v uvedené částce 62,8 mil. Kč tvoří především celá půjčka firmě K.J D. ve výši 36,8 mil. Kč (její splatnost řešena kupní smlouvou na prodej České lotynky) a dále pak úrok z úvěru Komerční bance ve výši 26 mil. Kč (úroky byly v důsledku neexistence výnosů z loterie placeny z jistiny úvěru).

IČO 45 80 69 85

Předmět auditu: Účetní závěrka Státního fondu kultury ČR

Období: 1994

IČO 17 20 49 86

Oprávnění: zapsán v seznamu auditorů pod číslem 1136

(číslo dekretu)

Počet výtisků: 2 stejnopisy

Spis auditora: zapsáno pod poř. č. 2/95

1. Předmět a průběh auditu

Dle § 6 zákona č. 239/92 Sb. o Státním fondu kultury ČR bylo provedeno ověření účetní závěrky za r. 1994 firmou AUDIT NOVOTNÝ, auditorem Ing. Pavlem Novotným, číslo dekretu 1136, bytem K lukám 643/22, Praha 4 - Libuš, a to ve dnech od 13. 2. do 24. 2. 1995.

Audit byl proveden podle § 14 odst.1 a 2 zákona ČNR 524/92 Sb o Komoře auditorů ČR a v souladu s auditorskými směrnicemi a auditorskými postupy.

Zpracováni účetnictví je zajišťováno firmou I.S.C. MUZO, a.s., podle platně Účtové osnovy a postupů účtování pro rozpočtově a příspěvkové organizace a obce (opatření FMF č.j. V/20 530/92), za jeho úplnost, průkaznost a správnost odpovídá ministr kultury ČR.

2. Rozsah a oblasti ověření

Ověřením byla zjištěna návaznost údajů účetní závěrky a údajů v účetnictví (rozvahy na stavy účtů tříd 0, 1, 2, 3 a 9 a výkazu o tvorbě a použití Státního fondu kultury ČR na položky účtu 921 - Státní fond kultury ČR).

Účetní závěrka Státního fondu kultury ČR se skládá z rozvahy, výkazu o tvorbě a použití Státního fondu kultury ČR na předepsaných formulářích.

Účetnictví Státního fondu kultury ČR je vedeno podle účtové osnovy a postupů účtování pro rozpočtové a příspěvkově organizace ve smyslu dopisu MF čj. 142/41 493/93 a výkladu JUDr. Huleše, pracovníka odboru metodiky účetnictví MF ČR, k § 9 zákona FMF č. 563/91 Sb. o účetnictví otištěného v časopise Účetnictví 9/93.

Účetní zápisy jsou doloženy účetními doklady, jejichž číselná řada se v každém čtvrtletí opakuje, což neodpovídá ročnímu účetnímu období. Doklady obsahují veškeré požadované náležitosti, některé však nejsou originálními písemnostmi. Při způsobu zpracováni účetnictví s použitím výpočetní techniky se evidují účetní případy chronologicky na denících, ale schází věcné zápisy na kontech hlavní knihy. Software používaný ke zpracováni účetnictví se jeví jako zastaralý a neodpovídající požadavkům na něj kladeným z právních předpisů.

Státní fond kultury ČR neprovádí odpisování (v souladu s příslušnými ustanoveními Postupů), v roce 1994 neúčtoval o časovém rozlišení nákladů a výnosů, rezervách a opravných položkách. Při přijatých zahraničních fakturách není účtováno o kurzovém rozdílu.

Oceňováni je v souladu se zákonem o účetnictví i Postupy, až na některé vyjímky. Jedná se zejména o celní poplatky nezahrnované do pořizovací ceny.

Řádné ověřeni majetku a závazků inventarizaci podle §§ 29 a 30 zákona 563/91 Sb. o účetnictví bylo provedeno fyzickou inventurou hmotného a nehmotného investičního majetku. Dále dokladovou inventurou, a to k účtům pořízení hmotných investic (042), pořízení nehmotných investic (441), ostatních pohledávek (316), pohledávek za zaměstnanci (335), dodavatelů (321), ostatních závazků (325) a bankovních úvěrů dlouhodobých (951). Inventarizací žádné rozdíly nebyly zjištěny.

V průběhu auditu však bylo zjištěno, že během roku 1994 byla provedena inventarizace majetku ještě k datu 31. 12. 93, rozdíly vzniklé touto inventarizací byly proúčtovány jako běžné účetní případy roku 1994. V rozvaze k 31. 12. 94 jsou pak uvedeny počáteční stavy opravené o výše provedené inventarizační rozdíly oproti vykázaným zůstatkům v rozvaze k 31. 12. 93.

V inventarizaci hmotného a nehmotného majetku k 31. 10. 94 bylo zjištěno špatné rozdělení a ocenění tohoto majetku bez ohled na platné předpisy (zákon o účetnictví a Postupy účtování).

Tímto opětovně nejsou při pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku důsledně uplatňována ustanovení o jeho příslušenství, které tvoři s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. I když majetek není odepisován, je poněkud zkresleno hospodaření Státního fondu kultury v tom smyslu, že pořízený investiční majetek není zaúčtován jako jeho zvýšení, ale je účtován jako čerpání účtu 921 - Státní fond kultury.

Prověrkou vedení účetnictví byly zjištěny některé drobné nepřesnosti v jeho metodice, na které již bylo poukazováno při auditu za předcházející účetní období. Jde zejména o likvidaci faktur, při níž je nepravidelně používán účet dodavatelů (321), proto je na základě výpisu o provedené úhradě přímo účtováno na příslušný likvidační účet (např. pořízení hmotných investic). Rovněž účtování záloh neodpovídá platným Postupům účtování, účet záloh není v platném účtovém rozvrhu. V rámci rozlišení nákladů by bylo vhodné používat účtovou třídu 4 - Náklady rozpočtových organizací.

Smluvně poskytnutá půjčka společnosti KJD, s.r.o. v roce 1993 ve výši 6,6 mil. Kč nebyla dosud ani částečně splacena. rovněž nejsou účtovány řádné úroky. Dále nebyla k 31.12.94 provedena 1. splátka dle bodu V. dodatku č. 2 Smlouvy uzavřené mezi SFK a KJD dne 10. 6. 92. Rovněž není dle této smlouvy prováděn převod výnosů loterie na SFK (bod 10, čl. III předmětné smlouvy).

Účetní uzávěrka byla provedena podle příslušných článků Postupů účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce.