Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

7. Stručné hodnocení regulace trhu a čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu

a) Úvod

Do regulace trhu byly, v souladu se závěry zasedání Rady SFTR ze dne 30. prosince 1993 (bod 10 zápisu č. 12/93), zařazeny tři hlavní komodity, a to:

- mléko a mlékárenské výrobky

- jateční býci, jatečné jalovice a hovězí maso

- pšenice potravinářská.

Na zasedání Rady SFTR dne 29. dubna 1994 byl dodatečně do regulace trhu v roce 1994 zařazen ječmenný slad (bod 1/1 zápisu č. 5/94).

Kromě toho bylo třeba zajistit dořešení úkolů podle rozhodnutí Rady SFTR z roku 1993. Šlo o dokončení subvencovaných vývozů:

- konzumních brambor

- bramborového škrobu

- sirupu z bramborového škrobu

- zmrazeného vepřového masa.

Pro všechny úkoly SFTR byly stanoveny zejména tyto podmínky:

- subjekty, se kterými bude SFTR uzavírat smlouvy na intervenční nákupy a subvencované vývozy, musí být vybírány na základě výběrového řízení a vybrané subjekty musí být zveřejněny

- do smluv s vybranými subjekty musí být zapracována podmínka uhradit zemědělským prvovýrobcům nejméně minimální (garantovanou) cenu za jednotlivé komodity

- subvence na vývoz mlékárenských výrobků budou poskytovány těm mlékárnám, které požadují nejnižší subvenci na vývoz navrženého sortimentu mlékárenských výrobků v přepočtu na jeden litr mléka o tučnosti 3,6 %

- smlouvy na vývoz mlékárenských výrobků budou uzavírány a subvence bude poskytnuta pouze těm smluvním partnerům, kteří:

- nemají závazky vůči zemědělským prvovýrobcům starší 30 dnů

- k datu uzávěrky výběrového řízení mají vypořádány své závazky vůči státu, Fondu národního majetku, Pozemkovému fondu a SFTR

- intervenční nákupy obilovin budou uskutečňovány pouze od těch producentů, kteří mají vypořádány oprávněné nároky povinných osob z restituce a transformace.

b) Základní nástroje pro regulaci trhu

Základními nástroji pro regulaci trhu v roce 1995 byly Radou SFTR schválené minimální (garantované) ceny pro jednotlivé výrobky a sazby vývozních subvencí:

Úroveň minimálních (garantovaných) cen

Sazby vývozních subvencí

c) Regulace trhu podle jednotlivých komodit

Přehled o opatřeních Rady SFTR přijatých k regulaci trhu u jednotlivých komodit v roce 1994 a jejich skutečné realizaci je uveden na příloze č. 1. Pokud jde o stanovené úkoly pro výkonný aparát SFTR jsou uvedená množství výrobků, určená k subvencovaným vývozům nebo intervenčním nákupům pro příslušná časová období, chápána jako maximální, t.j. až do výše uvedeného množství.

Podle jednotlivých komodit zařazených do regulace trhu v roce 1994 byla tato regulace zabezpečována následovně:

A. Mléko

Stejně jako v předchozím roce i v roce 1994 bylo mléko zařazeno jako jedna z hlavních komodit při regulaci trhu. Zachován zůstal i způsob regulace trhu mléka formou subvencovaných vývozů mlékárenských výrobků. Systém regulace trhu mléka byl však změněn Oproti roku 1993 již Rada SFTR neschvalovala množství mlékárenských výrobků zařazených do subvencovaných vývozů a výši sazby vývozní subvence, ale pouze množství mléka zařazeného do regulace trhu na jednotlivá čtvrtletí a ve výběrovém řízení byly vybrány pouze ty mlékárny, které požadovaly na schválené množství mléka a navržený sortiment mlékárenských výrobků nejnižší sazby subvencí přepočtených na jeden litr mléka o tučnosti 3,6 %.

Při schvalování množství mléka k zařazení do regulace trhu se vycházelo z předpokládané výroby mléka, dané očekávaným vývojem stavu dojnic u nás, předpokládanou užitkovostí a dále jeho spotřebou pro zásobení vnitřního trhu. Z této bilance vyplynul předpokládaný přebytek mléka pro rok 1994 v množství cca 750 mil.litrů. Rada SFTR při svých jednáních vycházela z uvedeného přebytku mléka a do regulace trhu v roce 1994 schválila objem mléka v celkovém množství 808 mil.litrů o tučnosti 3,6 %.

Skutečná realizace subvencovaných vývozů mlékárenských výrobků, jak je patrné z přílohy č. 1, je při porovnání na smluvní objemy o něco nižší. Je zřejmé, že mlékárenským podnikům se nepodařilo realizovat na vývoz vždy celý navrhovaný sortiment (rozhodující objemy subvencovaných vývozů představovalo máslo a sušené plnotučné mléko). Pokud nebylo plně realizováno smluvní množství, byly uplatněny smluvní pokuty. Určitý objem mléka na vývoz však byl realizován ve výrobcích, zahrnujících převážně mléčnou plazmu, na kterou nebyla v roce 1994 subvence poskytována.

Do regulace trhu v roce 1994 bylo tak zahrnuto více jak 600 mil.litrů mléka. Kromě toho SFTR dokončoval (dofinancovával) intervenční nákup a skladování sušeného odtučněného mléka, o němž rozhodla Rada SFTR v roce 1993 s tím, že jeho vývoz bude uskutečněn v 1. čtvrtletí 1994. Na nákladech spojených s tímto intervenčním nákupem a prodejem SFTR zaplatil 95 697 tis.Kč. Tržby za vyvezené sušené odtučněné mléko pak činily 225 451 tis.Kč.

Na subvencované vývozy mlékárenských výrobků bylo v roce 1994 vyčerpáno celkem 1 050 499 tis.Kč, z toho 72 811 tis.Kč jako skluz z prosince 1993 a 977 688 tis.Kč na subvencované vývozy v roce 1994 (opět mimo prosinec 1994, který bude zúčtován v roce 1995).

B. Jatečný skot

Vzhledem k nízkému přebytku jatečného skotu, který měl spíše časový charakter, zvolila Rada SFTR formu subvencovaného vývozu v živém. Zásahy SFTR do trhu v komoditě jatečný skoty byly prováděny pouze v počátečních měsících roku 1994 s cílem podpořit vznikající rovnovážný stav mezi nabídkou a poptávkou v této komoditě, a to i z hlediska časového. Pro jednotlivá časová období (vždy na následující dva měsíce) byl schválen úkol zabezpečit subvencovaný vývoz celkem do 7 000 tun jatečných býků a jalovic v živém. Rada SFTR současně schválila i pro rok 1994 maximální sazby vývozních subvencí a to ve výši 5,- Kč/kg ž.hm. u jatečných býků a 6,- Kč/kg ž.hm. u jatečných jalovic.

Z uvedeného úkolu stanoveného Radou SFTR byl zabezpečen subvencovaný vývoz 4 681 tun jatečných býků a jalovic v živém (z toho 4 034 tun jatečných býků a 647 tun jatečných jalovic). K nesplnění Radou SFTR stanoveného úkolu o 2 319 tun došlo zejména proto, že v prostředí vyrovnávající se nabídky s poptávkou došlo k výraznému nárůstu cen placených zemědělským výrobcům. Z těchto důvodů proto byl také subvencovaný vývoz v polovině roku 1994 zastaven.

Subvence na vývoz jatečných býků a jalovic v živém byly čerpány ve výši 18 928 tis.Kč a příplatky na částečnou úhradu nákladů spojených s karanténou zvířat si vyžádaly prostředky ve výši 7 590 tis.Kč.

C. Vepřové maso z intervenčních nákupů v roce 1993

Jatečná prasata resp. vepřové maso nebyly Radou SFTR zařazeny do regulace trhu v roce 1994. Rozhodnutí Rady SFTR ze závěru roku 1993 se týkalo zbývajícího množství zmrazených vepřových půlek na zásobách SFTR, kdy Rada SFTR vzhledem k situaci na vnitřním trhu rozhodla o jejich vývozu. Z úkolu stanoveného Radou SFTR - vyvézt 2 742 tun vepřových půlek bylo, po odpočtu ztrát skladováním, vyvezeno 2 58? tun a zbývajících 102 tun, které nebylo možno vyvézt (nezájem zahraničních odběratelů, komplikace při exportu - tranzit přes SR) bylo v závěru v souladu s rozhodnutím Rady SFTR prodáno do vnitřního trhu.

Na nákladech spojených se skladováním vepřových půlek vynaložil SFTR 3 467 tis.Kč. Tržby z prodeje skladovaných vepřových půlek činily 190 758 tis.Kč.

D. Pšenice potravinářská ze sklizně roku 1993

SFTR měl počátkem roku 1994 k disposici zásobu pšenice potravinářské ze sklizně roku 1993 v celkovém množství 144 598 tun. Vzhledem k dostatečné zásobenosti domácího trhu a ustálené cenové hladině nebylo třeba ji v prvém pololetí roku 1994 uvolňovat. Z těchto důvodů rozhodla Rada SFTR v září 1994 veškeré zásoby z roku 1993 vyvézt. V souladu se smluvně dohodnutým časovým postupem bylo k 31. prosinci 1994 vyvezeno 6 493,5 tun uvedené pšenice s tím, že úhrada bude provedena v začátku roku 1995.

Náklady na nákup a dovoz pšenice potravinářské v roce 1993, ale hrazené z části až v začátku roku 1994, činily 185 472 tis.Kč a náklady na skladování této pšenice činily 21 990 tis.Kč. Celkové náklady na pšenici potravinářskou z roku 1993 hrazené v roce 1994 tedy činily 207 462 tis.Kč.

E. Pšenice potravinářská ze sklizně roku 1994

Rada SFTR, v zájmu regulace cen pšenice potravinářské placených pěstitelům a tím i spotřebitelských cen produktů z této pšenice vyrobených, schválila v únoru 1994 termínovaný zálohový) nákup pšenice potravinářské ze sklizně 1994 ve výši do 500 tis.tun za minimální (garantovanou) cenu 3 240 Kč/t bez DPH s poskytnutím 50 % zálohy na cenu v jarním období.

V červenci 1994 rozhodla Rada SFTR o dalším intervenčním nákupu pšenice potravinářské ve výši do 300 tis.tun. Minimální (garantovaná) cena pro tento nákup byla stanovena ve výši 2 700 Kč/t bez DPH s příslibem případného doplatku po prodeji této pšenice.

V rámci termínovaného (zálohového) nákupu bylo na zásoby SFTR skutečně nakoupeno 424 081 tun pšenice potravinářské. Za toto množství pšenice potravinářské bylo pěstitelům vyplaceno celkem 1 461 622 tis.Kč. Na intervenční nákup bylo nakoupeno 232 304 tun pšenice potravinářské a pěstitelům bylo vyplaceno celkem 658 059 tis.Kč. Na nákladech spojených s oběma nákupy pšenice potravinářské (dopravné, naskladnění, skladování, koordinace) vynaložil SFTR v roce 1994 celkem 90 074 tis.Kč.

V rámci obou forem nákupů ze sklizně 1994 se podařilo SFTR nakoupit celkem 656 385 tun pšenice potravinářské a tím odčerpat převážnou část předpokládaného přebytku. Zejména uskutečnění druhého - intervenčního nákupu příznivě ovlivnilo úroveň ceny této komodity placené pěstitelům a tím i spotřebitelských cen výrobků z ní vyrobených.

F. Brambory, bramborový škrob a sirup z bramborového škrobu

V roce 1994 pokračoval subvencovaný vývoz pozdních konzumních brambor a bramborového škrobu o němž Rada SFTR rozhodla již v roce 1993. Na dubnovém zasedání Rada SFTR rozhodla, jako další opatření k řešení přebytku brambor ze sklizně 1993 na našem trhu, o zabezpečení subvencovaného vývozu 800 tun sirupu z bramborového škrobu.

Na úkol stanovený Radou SFTR bylo vyvezeno v závěru roku 1993 2 104 tun brambor a v roce 1994 23 010 tun, celkem tedy 25 114 tun konzumních brambor. Na toto množství poskytl SFTR v roce 1994 subvence v celkové výši 10 191 tis.Kč.

Na smluvně zajištěný subvencovaný vývoz 13 000 tun bramborového škrobu bylo skutečně vyvezeno v roce 1993 57 tun a v roce 1994 13 236 tun, celkem tedy 13 293 tun bramborového škrobu. Na tento vývoz bramborového škrobu poskytl SFTR v roce 1994 subvence ve výši 105 765 tis.Kč.

Na schválené množství 800 tun sirupu z bramborového škrobu byla uzavřena pouze jedna smlouva na množství 88 tun a byla splněna s povolenou tolerancí na 92 tun. Celkem bylo na subvencích vyplaceno 690 tis.Kč.

Celkově se tedy SFTR podařilo z přebytku brambor ze sklizně roku 1993 formou subvencovaného vývozu brambor (25 114 tun) a formou subvencovaného vývozu bramborového škrobu a sirupu z bramborového škrobu (80 310 tun v přepočtu na brambory) odčerpat z tuzemského trhu 105 424 tun brambor. To je množství, které se ještě nikdy nepodařilo z České republiky vyvézt.

G. Ječmenný slad

Rada SFTR na svém zasedání dne 29. dubna 1994 rozhodla o zabezpečení subvencovaného vývozu 75 000 tun ječmenného sladu. Celkově se podařilo vyvézt 73 699,8 tun ječmenného sladu a na subvencích bylo vyplaceno 43 542 tis.Kč (to představuje průměrnou subvenci 591 Kč/t).

Tento zásah SFTR byl odbornou veřejnosti hodnocen kladně. Subvence byly uplatněny ve vhodnou dobu a pomohly producentům ječmenného sladu překlenout kritické období poklesu cen na světových trzích.

d) Čerpání rozpočtu na regulaci trhu

A. PŘÍJMY

Rozpočtem SFTR, zpracovaným v dohodě s ministerstvem financí ČR (viz dopis MF ČR ze dne 25. ledna 1994 č.j. 195/74 339/93) a schváleným Radou SFTR ze dne 28. února 1994 (bod 11/1 zápisu č. 3/94), byla dotace ze státního rozpočtu ČR pro SFTR ve výši 500 000 tis.Kč rozdělena na dotaci určenou na úhradu nákladů spojených s regulací trhu ve výši 493 000 tis.Kč a na dotaci určenou na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR ve výši 7 000 tis.Kč.

Dalšími zdroji finančních prostředků pro regulaci trhu byly:

Celkové zdroje pro regulaci trhu v roce 1994 tedy činily 3 940 462 tis.Kč

B. VÝDAJE

Vedle nákladů spojených se subvencovanými vývozy a intervenčními nákupy jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit, uvedených v části 7/c, v celkové výši 3 753 586 tis.Kč odvedl SFTR finanční prostředky dosud nerozdělené z likvidace zůstatku bývalého Federálního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 1 754 tis.Kč na účet likvidace federace (rozhodnutí Úřadu vlády ČR č.j. 8812/N/94). Dále SFTR uhradil úroky z úvěru ve výší 19 448 tis.Kč a poplatky za vedení účtů u banky a za poštovné při platbách za intervenční nákupy soukromým zemědělcům poukazovaných složenkou ve výši 20 tis.Kč.

Celkové výdaje SFTR na regulaci trhu v roce 1994 si tedy vyžádaly finanční prostředky ve výši 3 774 808 tis.Kč.

C. ZÚSTATEK

Z uvedeného čerpání rozpočtu SFTR na regulaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků v roce 1994 vyplývá, že k 31. prosinci 1994 byl vykázán zůstatek finančních prostředků na obchodním účtu SFTR ve výši 165 654 tis.Kč. Tento zůstatek finančních prostředků se, v souladu s odst. 4 § 9 zákona ČNR č. 472/ 1992 Sb., převádí do rozpočtu SFTR na regulaci trhu v roce 1995.

8. Čerpání rozpočtu na správní výdaje výkonného aparátu SFTR

A. PŘÍJMY

Dotace ze státního rozpočtu ČR, určená na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR (viz část 7/d), ve výši 7 000 tis.Kč byla v dohodě s ministerstvem financí ČR (dopis MF ČR č.j. 195/74 339/93) rozdělena a Radou SFTR schválena (bod 11/1 zápisu č. 3194) v tomto členění:

Vedle dotace ze státního rozpočtu ČR byly příjmem SFTR úroky od banky ve výši 53 tis.Kč. Celkové příjmy SFTR určené na správní výdaje výkonného aparátu tedy činily 7 053 tis.Kč.

B. VÝDAJE

Rozpočet nákladů na správní výdaje výkonného aparátu SFTR byl v roce 1994 čerpán ve výši 6 693 tis.Kč, t.j. 95,6 % z rozpočtované částky. Podle jednotlivých položek byla čerpání následující:

a) na mzdových prostředcích bylo vyčerpáno celkem 3 014 tis.Kč, t.j. 98,9 % z rozpočtované částky,

b) na ostatní neinvestiční prostředky bylo vyčerpáno celkem 2 705 tis.Kč, t.j. 91,6 % z rozpočtované částky. V rámci této položky bylo hrazeno:

c) na nákup investic bylo vyčerpáno 974 tis.Kč, t.j. 97,4 % z rozpočtované částky. V rámci investic byl realizován nákup osobního automobilu T-613 a nákup výpočetní techniky pro dokompletování výpočetní sítě.

C. ZŮSTATEK

Z uvedeného čerpání prostředků na správní výdaje výkonného aparátu SFTR vyplývá zůstatek prostředků na účtě SFTR ve výši 360 tis.Kč. Tento zůstatek se v souladu s § 9 zákona ČNR č. 472/1992 SB. převádí na rok 1995 a to na účet regulace trhu.

9.Závěr

Výše uvedené čerpání rozpočtu SFTR za rok 1994 lze stručně vyjádřit takto:

v tis. Kč

Do rozpočtu SFTR na rok 1995 se, v souladu s odst. 4 § 9 zákona ČNR č. 472/1992 Sb., převádí zůstatek finančních prostředků na účtu SFTR pro regulaci trhu ve výši 165 645 tis.Kč a zůstatek na účtu SFTR pro správní výdaje výkonného aparátu ve výši 360 tis.Kč. Celkový zůstatek převáděný na účet regulace trhu v roce 1995 tedy činí 166 014 tis.Kč.

Z celkového hospodaření s finančními prostředky vyplývá, že SFTR postupoval v souladu s rozhodnutími Rady SFTR a v souladu s rozpočtovými pravidly. Vyplývá to i ze stanoviska auditora. SFTR pracoval s vyrovnaným rozpočtem prostředků určených jak pro regulaci trhu tak pro úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR.

Svými operacemi SFTR významně přispěl ke stabilitě trhu základních zemědělských a potravinářských produktů, zejména mléka, pšenice potravinářské a jatečného skotu a to jak z hlediska stability cen placených výrobcům tak i cen spotřebitelských.

Přehled o opatřeních Rady SFTR přijatých k regulaci trhu v roce 1994 a jejich realizaci

Příloha - str. 1

Příloha - str. 2

Státní fond životního prostředí České republiky představuje specificky zaměřenou finanční instituci. Legislativní úprava činnosti Fondu je stanovena zákonem 388/1991 Sb. a navazujícími právními instrumenty - Statutem Fondu a Směrnici ministerstva životního prostředí o poskytováni finančních prostředků.

Relaci celkových finančních příjmů a výdajů Fondu za rok 1994 vyjadřuje růstový index 1,25 kterým bylo při započtení počátečního stavu dosaženo potřebného objemu finančních zdroj. Kromě tvorby standartních zdrojů bilanci Fondu významně stabilizovala realizace Národního programu na ozdravění ovzduší (NPOO).

Celkové příjmy roku 1994 dosáhly 100,31% plnění Rozpočtu, což je vzhledem ke složité situaci v průběhu roku 1994 pozitivním výsledkem uplatňované ekonomické politiky Fondu.

V roce 1994 představovala převažující část (59%) objemu finančních výdajů podpora formou dotace. 41 % realizovaných výdajů na smluvní akce tvořily návratné formy podpory - půjčky.

Rozhodující podíl ve struktuře výdajů (56%) připadá na financování akcí ochrany vod, dále na akce ochrany ovzduší (30% bez NPOO). Výdaje na akce odpadového hospodářství činí 5%, a podpora projektů ochrany přírody a krajiny 4%.

Nárůst celkových výdajů oproti srovnatelnému období roku 1993 vyjadřuje růstový index 1,25. Obdobně orientované ekonomické charakteristiky lze kvantifikovat u vyššího objemu realizovaných půjček oproti stejnému období roku 1993, vyjádřeno indexem 1,73. Trend nárůstu podílu půjček na celkovém objemu realizované finanční podpory dokládá aktivní strategii intenzifikace při využíváni bilančních zdrojů Fondu.

Mezi nejvýznamnější momenty rozvoje Fondu v roce 1994 patři příprava a realizace Národního programu ozdravění ovzduší na období 1994 - 1997, (dále NPOO).

Alikvotní část z celkového objemu NPOO (6,1 mld Kč) na rok 1994 byla převedena do zdrojů Fondu dne 28. 9. 1994 z Fondu národního majetku ve výši 1 mld. Kč.

Z hlediska použiti bilančních prostředků byl objem prostředků NPOO pro rok 1994 zcela vyčerpán v tom smyslu, že na základě doporučeni žádostí o poskytnutí podpory Radou Fondu byla vydána Rozhodnutí ministra životního prostředí ČR o poskytnutí finanční podpory na jmenovité akce příjemcům podpory.

Vzhledem k časové náročnosti legislativního řízení o prováděcích předpisech k NPOO došlo k situaci, že vlastní smluvní zajištění akci podpory, na které byla postupně vydávána Rozhodnuti a jejich následná finanční realizace, bylo koncentrováno a do závěru roku 1994. Realizované finanční výdaje NPOO tak dosáhly výše 165,8 mil. Kč.

Peněžní tok Fondu vykazuje k 31.12.1994 zůstatek ve výši 1 702 715 tis. Kč. Zůstatek prostředků sociálního fondu činí 32 tis. Kč. Celkový zůstatek finančních prostředků SFŽP ČR představoval k 31. 12. 1994 hodnotu 1 702 747 tis. Kč. Dočasné vázané finanční prostředky formou terminovaných vkladů dosáhly k 31.12.1994 výše 204 212 tis.Kč.

Výše disponibilního zůstatku 1 498 535 tis. Kč odráží zejména stav dočasně nerealizovaných prostředků Národního programu ozdravěni ovzduší (NPOO), dále pak objektivní věcný a časový nesoulad mezi vydáním Rozhodnutí o finanční podpoře a realizaci smlouvy o poskytnuti podpory včetně zajišťovacích právních instrumentů u půjček.

Vzhledem k tomu, že hodnota neuzavřených smluv (včetně zástavních, resp. záručních smluv u půjček) na vydaná Rozhodnuti ministra životního prostředí představuje jmenovité finanční závazky Fondu vůči konkrétním příjemcům podpory, je nutno při hodnoceni Závěrečného účtu Fondu zohlednit objektivní fakt, že z hlediska SFŽP ČR jsou uvedené hodnoty realizovanými bilančními výdaji přechodně deponovanými ve zdrojích SFŽP ČR.

Určeno pro vedení Státního fondu životního prostředí

Provedli jsme audit přiložené účetní uzávěrky Státního fondu životního prostředí ČR, K Moravině 7/1871, Praha 9 - Vysočany, IČO 020729, k 31.12.1994 v souladu se Zákonem č. 524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky, které vycházejí z mezinárodních auditorských směrnic.

Vedení Státního fondu životního prostředí jako aktivního nástroje uskutečňování ekologické politiky České republiky je odpovědné za účelné hospodaření s prostředky fondu za podmínek stanovených zákonem 388/1991 Sb. a prováděcí směrnicí. Dále je odpovědné za sestavení účetní závěrky a vedení účetnictví tak, aby bylo úplné, průkazné a správné v souladu s platnými zákony a předpisy. Naší odpovědností je vyjádřit názor na finanční situaci a na účetní uzávěrku jako celek na základě provedeného auditu.

Náš audit byl plánován a proveden s cílem získat dostatečnou míru jistoty, že účetní uzávěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje ověření účetních záznamů, provedené ověřením vybraných účetních údajů a dalších informací, prokazujících údaje účetní závěrky k 31.12.1994. Na základě výsledků použitých auditorských procedur jsme nezjistili žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že účetní záznamy společnosti nejsou ve všech podstatných aspektech v souladu s platnými zákony a předpisy. Podle našeho názoru účetní závěrka k 31.12.1994 ve všech podstatných aspektech věrně zobrazuje finanční situaci společnosti k 31.12.1994 a výsledky jejího hospodaření za účetní období 1994 (s výjimkou oblasti poskytování půjček, kde je účetnictví vedeno v souladu se všemi požadovanými předpisy, ale kde přesto doporučujeme projednat změnu metodiky s Ministerstvem financí - viz dopis auditora vedení Fondu) v souladu se Zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, Postupy účtování rozpočtových organizací a Statutem Státního fondu životního prostředí ČR.

V Praze dne 21.2.1995

Odpovědný auditor Ing. Petr Šrámek

Číslo dekretu 1163

Asistent auditora Ing. Blanka Hálová