Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje dosáhly výše 69,7 mld Kč, z toho výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací činily 63,9 mld Kč a dotace státním podnikům 5,8 mld Kč. Na neinvestičních výdajích se nejvíce podílela odvětví vnitřní správy, místní hospodářství a školství.

Graf č. 2

Vnitřní správa

Neinvestiční výdaje kapitoly dosáhly výše 14,4 mld Kč, což je o 4,3 mld Kč sice proti roku 1993. V této kapitole jsou soustředěny výdaje obcí a okresních úřadů související s výkonem státní správy, u obcí rovněž výdaje spojené s jejich samosprávnou činností.

Zvýšení výdajů je způsobeno zejména založením nové působností okresních úřadů a obcí při výkonu státní správy. Od ledna 1994 je prostřednictvím rozpočtů okresních úřadů financována činnost Hasičských záchranných sborů okresů /měst/, což představuje výdaje ve výši 1,8 mld Kč.

Samotný výkon státní správy zaznamenal ve srovnání s rokem 1993 zvýšení o 2,5 mld Kč. Na uvedeném zvýšení se podílí zejména nárůst výdajů vyplývající z realizace usnesení vlády č. 664/93 (delimitace civilní ochrany do rozpočtů okresních úřadů), usnesení vlády č. 341/93 (program sociální prevence a prevence kriminality) a usnesení vlády č. 341/93 (posíleni pozemkových úřadů).

Místní hospodářství

Celkové neinvestiční výdaje této kapitoly činily 12,3 mld Kč, tj. proti předchozímu roku více o 1,5 mld Kč.

Náplň této kapitoly tvoří skutečně komunální činnosti obcí, např. energetický průmysl /výroba a zásobování teplem pro bytový fond a další objekty, které jsou závislé na teplárenských zařízeních/, tělovýchovná, sportovní a turistická zařízení, veřejné osvětlení, pohřebnictví, veřejná zeleň, čištění a zimní obsluha místních komunikací. Polovinu neinvestičních výdajů této kapitoly tvoří výdaje spojené s údržbou bytového hospodářství.

Práce a sociální věci

Celkové neinvestiční výdaje této kapitoly činily ve sledovaném období 8,5 mld Kč, proti roku 1993 byly o 0,5 mld Kč vyšší. Zvýšené výdaje byly vyvolány vyššími dávkami sociálního zabezpečení.

Obce a okresní úřady zabezpečují provoz ústavů sociální péče, tj. domovy důchodců včetně ústavů pro zdravotně a mentálně postižené dospělé i děti, zabezpečení pečovatelské služby pro občany a poskytování dávek sociální péče sociálně potřebným, ale i zdravotně postiženým občanům.

Školství

Celkové neinvestiční výdaje v oblasti školství územních orgánů dosáhly výše 9,2 mld Kč a proti roku 1993 vzrostly o 0,6 mld Kč.

Neinvestiční výdaje v oblasti mzdových prostředků, prostředků na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby pro školství v působnosti obcí jsou financovány formou dotací z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a činily 15,3 mld Kč.

Kultura

Neinvestiční výdaje na odvětví kultury v působnosti územních orgánů činily 4,1 mld Kč, tj. ve srovnání s rokem 1993 o 0,7 mld Kč více.

Z těchto prostředků se financovaly výdaje knihoven, muzeí, divadel, oblasti památkové péče a další činnosti odvětví kultury. Z hlediska jednotlivých činností v oblasti kultury došlo k výraznému překročení výdajů na církevní kulturní památky a nakladatelskou a vydavatelskou činnost.

Součástí výdajů byly i transfery z ministerstva kultury ve výši cca 0,2 mld Kč na Program regenerace městských památkových rezervací a zón, na havarijní fond památkových objektů a na kulturní aktivity.

Doprava

Celkové neinvestiční výdaje této kapitoly dosáhly výše 3,9 mld Kč, což bylo proti roku 1993 více o 1,9 mld Kč. Převážná část neinvestičních výdajů byla vynaložena na opravy a údržbu místních komunikací.

Nad rámec těchto výdajů obce uvolnily 8,6 mld Kč na dotace podnikům. Převážná část těchto finančních prostředků ve výši 5,3 mld Kč byla vynaložena v neinvestiční sféře, a to na poskytování provozních dotací podnikům zabezpečujícím městskou hromadnou dopravu a dále na dotace uhrazující ztrátu dopravců z titulu plnění závazku veřejné služby v osobní dopravě dle zákona č.111/94 Sb. Na dopravní obsluhu území bylo vynaloženo cca 0,3 mld Kč (z toho hrazeno ze státního rozpočtu 0,2 mld Kč). Zbývající 3,3 mld Kč uvolnily obce jako investiční dotace podnikům. Tyto prostředky byly čerpány zejména podniky městské hromadné dopravy na pořízení dopravních prostředků a na realizaci dopravních investic.

Zdravotnictví

Celkové neinvestiční výdaje činily 3,5 mld Kč a byly proti roku 1993 vyšší o 0,3 mld Kč.

Neinvestičními výdaji kapitoly zdravotnictví v působnosti územních orgánů byla kromě zabezpečování provozu zdravotnických zařízení s lůžkovými kapacitami /léčebny dlouhodobě nemocných, dětské léčebny, dětské ozdravovny, dětské. domovy, kojenecké ústavy, jesle/ hrazena i řada dalších činností tohoto odvětví. Jedná se např. o činnosti hygienických služeb, rychlé záchranné služby, lékařské služby první pomoci, činnosti posudkových lékařů, oddělení nemocí z povolání, zabezpečování prohlídek při odvodech branců, posuzování způsobilosti ke studiu ap.

Rozhodující objem těchto výdajů je hrazen z vlastních zdrojů územních orgánů, případně územní vyrovnávací dotací.

Přehled celkových výdajů podle kapitol za rok 1993 a 1994

V účetních výkazech je územními orgány vykazována ke konci sledovaného období zadluženost v objemu 13,1 mld Kč. V tom činí úvěrová zadluženost k 31.12.1994 celkem 5,2 mld Kč a 7,9 mld Kč představuje emise komunálních-obligací.

Proti roku 1993 vzrostla úvěrová zadluženost /po odpočtu splátek/ o 2,5 mld Kč.

Většinu půjček získávají obce od peněžních ústavů, především od České spořitelny. Půjčky jsou směrovány hlavně na výstavbu vodovodů, kanalizace, čističek odpadních vod a na plynofikaci, tedy zejména na akce související s ochranou životního prostředí.

V průběhu roku 1994 byly ministerstvem financí povoleny emise komunálních obligací celkem devíti městům v objemu 8,1 mld Kč. Tento objem je ovlivněn především emisí komunálních obligací Prahy, která je emitovala v rozsahu 250 tis. USD (zhruba 7,4 mld Kč).

Výnos komunálních obligací bude použit na infrastrukturu měst, na plynofikaci a výstavbu inženýrských sítí, na výstavbu komunikací a rekonstrukce objektů a pod. Ve výdajích územních rozpočtů v roce 1994 se výnosy obligací promítají objemem 2,7 mld Kč.

Celková zadluženost vzrostla proti roku 1993 o 10,4 mld Kč. V tomto objemu je zahrnuta i zadluženost příspěvkových organizací; vzhledem k tomu, že příspěvkové organizace jsou napojeny na rozpočet zřizovatele příspěvkem nebo odvodem, jejich zadluženost není promítnuta v účetnictví obcí a okresních úřadů.

Ty obce, které mají fondy rezerv a rozvoje a jimž úroveň jejich hospodaření umožňuje vytvářet si v průběhu roku zdroje na financování budoucích nákladných investičních záměrů, které na tyto fondy ukládají, mají samozřejmě výhodnější startovací pozici k realizaci svých úkolů. Ministerstvo financí při koncipování metodiky hospodaření územních rozpočtů neusiluje o nadměrné čerpání těchto rezerv.

5. Audit

Hospodaření obcí a jejich organizací podléhá ze zákona auditu; okresní úřady provádějí kontrolu jejich hospodaření na základě vyžádání obce.

V roce 1993 využilo služeb auditorů více obcí, ale protože se auditoři ne zcela dobře orientují v hospodaření obcí a v jimi zřizovaných rozpočtových a příspěvkových organizacích (jsou více zaměřeni na podnikatelskou sféru), zvýšil se počet obcí, které se obrátily na okresní úřady, jimž navíc nemusí platit za audit. V roce 1994 tak téměř všechny obce požádaly o provedení auditu okresní úřady.

Lze konstatovat, že četnost chyb ve vedení účetnictví a provádění účetní závěrky má klesající tendenci, převážná část má administrativně technický charakter. Jedná se zejména o neúplnost dokladů, nedodržování platné rozpočtové skladby, chybné provádění inventarizace, nedostatky v majetku obcí a pod. Kromě toho malé obce, kde nejsou uvolnění funkcionáři, chybují v tom, že návrh rozpočtu obce není zveřejněn před jeho projednáváním v obecním zastupitelstvu. Všechny vyhledané závady byly uvedeny v zápisech a okresní úřady v průběhu roku zjišťovaly, jaká opravná opatření obce učinily. Tam, kde je dobrá spolupráce mezi obcí a okresním úřadem, je kontrola hospodaření prováděna již v průběhu roku. Audit provádějí pracovníci finančních referátů okresních úřadů, kteří zároveň zpracovávají podklady k finančnímu vypořádání a materiály pro návrh rozpočtu na další rok pro zasedání okresního shromáždění. Vzhledem k tomu, že v některých okresech jsou téměř dvě stovky obcí, představuje to značný rozsah náročných prací v krátkém časovém úseku.

Závěr

Výsledky finančního hospodaření obcí a okresních úřadů za rok 1994 dokládají, že se podařilo dosáhnout potřebné stability především v příjmové stránce rozpočtu. Změny, které byly realizovány v minulých letech, zásadně změnily přístupy obcí k úloze rozpočtu. Obce pochopily, že odpovědnost za jejich rozvoj leží na obecních zastupitelstvech a tím na samotných občanech a nikoliv na státu.

Lze konstatovat, že většina obcí měla ve zdrojové základně zejména v důsledku rozvoje daňových příjmů vytvořen dostatečný prostor pro plynulé financování svých základních potřeb. Dosažené výsledky jsou dobrým základem pro stabilní hospodaření obcí a okresních úřadů v roce 1995.

V příloze zprávy je uvedeno grafické znázornění vytypovaných ukazatelů finančního hospodaření územních rozpočtů v jednotlivých regionech České republiky v přepočtu v tis. Kč na jednoho obyvatele. Z grafů je patrná přímá závislost mezi dotací ze státního rozpočtu, územní vyrovnávací dotací a daňovými příjmy. Pokud jde o příjmy z prodeje majetku, nejvyšší hodnoty vykazují příhraniční regiony republiky.

v mil. Kč

v mil. Kč

Tabulka č. 1

v mil.Kč

x) vč. "Ostatních dotací a příspěvku"

xx) vč. "Dotací občanským sdružením"

Tabulka č. 2

v mld Kč.