Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za rok 1994 charakterizují následující údaje:

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasív na pozice vůči bankovní soustavě, ostatním subjektům v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů a majetkových účastí státu.

Je zřejmé, že věřitelská finančně majetková pozice České republiky se za rok 1994 výrazně snížila, což se týká výlučně vztahů k zahraničí, kde působily vlivy přechodného i trvalejšího charakteru. Za přechodné lze považovat kurzové vlivy působící zejména na vývoj vládních a ostatních pohledávek státu vůči zahraničí, k jejichž poklesu došlo vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kursů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně v rozsahu cca 10 mld Kč.

Trvalejšího charakteru nabyl nepříznivý vývoj clearingového zúčtování se Slovenskem, kde vlivem opatření slovenské strany (certifikáty, devalvace měny, dovozní přirážka aj.) se do května 1994 postupně zlikvidovala věřitelská clearingová pozice ČR a rychle narůstala clearingová zadluženost ČR, která již na konci června dosahovala téměř 80% úrovně dohodnutého mezního úvěru. Od konce července poprvé a od té doby každý měsíc byl z české strany mezní úvěr překračován, následně docházelo k úhradám ve volných měnách, což do konce roku 1994 představovalo korunovou protihodnotu 10,4 mld Kč.

Převodem prostředků korunového krytí clearingu se Slovenskem z účtů státního rozpočtu na účty státních finančních aktiv u ČNB, k němuž došlo od 1. 10. 1994 v rozsahu 11,4 mld Kč se sice saldo státních finančních aktiv a pasív jednorázově vylepšilo (v pozici vůči bankovní soustavě), nemělo to však vliv na celkovou finančně majetkovou pozici státu zahrnující i přebytek běžného hospodaření státního rozpočtu nezkreslený již na konci roku 1994 dopady korunového krytí pasivního clearingového salda vůči Slovensku. Stav této clearingové zadluženosti ČR je od října 1994 plně pokryt účelově vázanými prostředky na příslušném účtě státních finančních aktiv.

Na straně státních finančních pasiv se i v roce 1994 projevily důsledky vládní politiky stabilizace střednědobého a dlouhodobého státního dluhu. Po vyloučení korunově kryté clearingové zadluženosti vůči Slovensku se úhrnný stav státního dluhu snížil ze 158, 8 mld Kč na 157,2 mld Kč při poklesu zahraničních závazků státu o 5,4 mld Kč a růstu vnitřního státního dluhu o 3,$ mld Kč. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu poklesl ze 17,5 % na 15,2 %. Pokračující sekuritizací státního dluhu došlo v roce 1994 k přeměně přímých závazků státu (vůči bankovní soustavě a vůči zahraničí) do formy státních dluhopisů v rozsahu 15,5 mld Kč, z čehož 11,8 mld Kč se týkalo vnitřního státního dluhu. Příznivý vývoj rozpočtového hospodaření vedl k tomu, že po převážnou část roku nebylo třeba emitovat dluhopisy (SPP) na krytí rozpočtových schodků.

1. Operace na účtech státních finančních aktiv

Vývoj státních finančních aktiv ve formě peněžních prostředků (depozit) uložených na účtech u České národní banky charakterizuje následující tabulka:

U účelových prostředků na účtech SFA se příjmové a výdajové operace v roce 1994 týkaly výhradně prostředků korunového krytí clearingu se Slovenskem převedených k 1. 10. 1994 na příslušné účty SFA z účtů státního rozpočtu. Převod k tomuto datu v celkovém rozsahu 11,4 mld Kč se uskutečnil na dva nově zřízené účty SFA, a to na

- účet prostředků z clearingu se Slovenskem 1993 ve výši 4,2 mld Kč odpovídajících korunové protihodnotě věřitelské clearingové pozice ČR k 31. 12. 1993 a uvolněných likvidací této pozice na počátku roku 1994,

- účet korunového krytí clearingu se Slovenskem ve výši 7,2 mld Kč vzniklých z nárůstu dlužnické clearingové pozice ČR do 30. 9. 1994.

Příjmové operace na účtě korunového krytí clearingu se Slovenskem zahrnovaly kromě počátečního převodu prostředků k 1. 10. 1994 též příjmy z nárůstu pasivního clearingového salda ČR do konce roku 1994 ve výši 4,9 mld Kč. Výdajové operace na tomto účtě ve výši 7,7 mld Kč představovaly korunové profinancování volnoměnových úhrad za překročení mezního úvěru v posledních třech měsících roku 1994. Výsledný zůstatek tohoto účtu na konci roku 1994 odpovídá korunové protihodnotě stavu dlužnické clearingové pozice ČR, která byla po dodatcích v zúčtování na úrovni mezního úvěru (130 mil. ECU).

Na účtě prostředků z clearingu se Slovenskem 1993 se po počátečním převodu prostředků k 1. 10. 1994 běžně neúčtovalo. Výdaje ve výši 301 mil. Kč uskutečněné až v prosinci 1994 se týkají převodu záloh orgánům sociálního zabezpečení na úhrady odškodného obětem nacistické persekuce dle zákona PS č. 217/1994 Sb., které pokračují i v průběhu roku 1995. Podle usnesení vlády ČR č. 676/94 mají být prostředky státních finančních aktiv k zabezpečení uvedených úhrad doplněny o výnosy z privatizace majetkových účastí státu (FNM) na podnikání akciových společností Česká typografie, Moravská typografie a Tiskárna periodik Ostrava..

Objemově největší část operací probíhala v roce 1994 na uspořádacích účtech SFA, zejména na umořovacím a dalších účtech k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu, majetkové újmy peněžních ústavů a restitučních nároků uplatňovaných prostřednictvím ministerstva zemědělství. Šlo převážně o převody výnosů z emisí státních dluhopisů (včetně přírůstků revolvingových emisí SPP) ve výši 21,2 mld Kč a prostředků od Fondu národního majetku na určené účely ve výši 18,3 mld Kč. Odpovídající výdajové operace byly o cca 1,1 mld Kč vyšší v případě dluhové služby státního dluhu (ke splátkám jistiny a části úroků byly využity zůstatky umořovacího a dalších uspořádacích účtů SFA z minulých let), ale na druhé straně o cca 1,9 mld Kč nižší v případě prostředků určených na restituce v zemědělství, kde se předpokládá rozložení úhrad do období několika let.

Ve prospěch ostatních účtů SFA byly v roce 1994 dočasně převedeny výnosy spojené s likvidací federálních orgánů ve výši 212,6 mil. Kč, což nelze zatím považovat za definitivní částku, neboť vypořádání příjmů a výdajů spojených s likvidací federálních orgánů nebylo dosud uzavřeno. Na zbývající částku příjmových operací těchto účtů ve výši cca 41 mil. Kč se podílejí zejména splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých z prostředků SFA, inkaso z prodeje nepoužitých zásob a základních prostředků zbrojní výroby, inkaso od IPB ze splacené pohledávky státu z půjčky městu Cheb aj.

Výdajové operace uskutečněné v roce 1994 na vrub výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a ostatních účtů SFA lze kvantifikovat takto:

3. Pohledávky státu vůči zahraničí

Ve struktuře položek státních finančních aktiv České republiky připadá největší podíl (cca 75 %) na pohledávky státu vůči zahraničí zahrnující zejména vládní úvěry poskytnuté do zahraničí a zahraniční pohledávky převzaté od ČSOB. Snížení stavu obou těchto hlavních bloků zahraničních pohledávek státu bylo v roce 1994 ovlivněno zejména vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. Kurzový dopad činil v případě vládních pohledávek 6,1 mld Kč, u převzatých pohledávek jej lze odhadovat na cca 4,3 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu uvedených zahraničních pohledávek podstatně nižší vliv.

Je zřejmé, že u vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za rok 1994 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 2 174 mil. Kč, což je téměř o 0,8 mld Kč více, než se předpokládalo ve schváleném státním rozpočtu. Na dosaženém převýšení splátek nad čerpáním poskytnutých vládních úvěrů mají rozhodující podíl (65,6%) plynárenské vybrané integrační akce (VIA). Nižší než předpokládané splácení jistiny a úroků vládních úvěrů bez VIA bylo jen částečně kompenzováno deblokacemi vládních pohledávek. Podíl vládních pohledávek po splatnosti se v roce 1994 zvýšil ze 43,9% na 47,5%.

Tabulka č. 6

v mil. Kč

Také u zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB převýšily v roce 1994 splátky inkasované do státního rozpočtu výdaje spojené s nárůstem těchto pohledávek, které se týkaly zejména rozpracovaných akcí v Iránu (pro elektrárnu Iranshahr a cementárnu Elam) a v Turecku (dobíhající dodávky pro elektrárnu SOMA). Splácení uvedených pohledávek v nesměnitelných i volných měnách ve prospěch rozpočtových příjmů se týkalo hlavně deblokačních akcí. Splátky inkasované od Ruské federace dle Dohody o vypořádání zadluženosti býv. SSSR a RF vůči ČR ze 17. 6. 1994 byly směrovány ve prospěch vybraných českých podniků.

4. Majetkové účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností

Finančně majetková pozice státu byla v roce 1994 ovlivněna též pokračujícím navyšováním majetkových účastí České republiky u mezinárodních bank a v menší míře i u tuzemských společností.

Majetkové účasti státu u mezinárodních bank

K navýšení majetkových účastí českého státu u mezinárodních bank došlo v průběhu roku 1994 ve třech případech:

- Dne 27. 5. 1994 byla provedena vládou schválená 4. splátka podílu ČR na kapitálu EBOR ve výši 5 974 857,80 USD a v korunové protihodnotě cca 174,3 mil. Kč.

- Dne 1. 8. 1994 byla provedena vládou schválená 3. splátka podílu ČR na kapitálu IFC ve výši 775 tis. USD a v korunové protihodnotě cca 22,2 mil. Kč.

- Dne 30. 11. 1994 byla realizována druhá ze tří splátek příspěvku ČR k 10. doplnění zdrojů IDA schváleného usnesením vlády ČR č. 56/93. Splátka odpovídající ekvivalentu 2 233 333,- SDR byla provedena ve výši 3 258 968,85 USD a korunově pokryta částkou cca 92,1 mil. Kč.

Úhrady korunové protihodnoty výše uvedených splátek v úhrnné výši 288,6 mil. Kč byly provedeny ze státního rozpočtu.

Majetkové účasti státu u tuzemských společností

Na základě usnesení vlády ČR č. 244/94 se v červnu 1994 zvýšila kapitálová účast Ministerstva hospodářství ČR u Českomoravské záruční a rozvojové banky. Navýšení kapitálu o 145 mil. Kč bylo kryto ze státního rozpočtu (136,7 mil. Kč) a z podílu ministerstva na zisku (8,3 mil. Kč).

V červenci 1994 převzalo Ministerstvo financí ČR od Ministerstva hospodářství ČR akcie Investiční a poštovní banky za 20 mil. Kč a současně příkazní smlouvou pověřilo Českou poštu, s.p.k výkonu práv akcionáře u této banky.

5. Poskytnuté státní půjčky, návratné finanční výpomoci a státní záruky

Státní půjčky a návratné finanční výpomoci jsou bezúročně poskytovány na vymezené účely podnikatelským a jiným subjektům z prostředků státního rozpočtu, příp. z účtů státních finančních aktiv. Přehled o jejich vývoji v roce 1994 je zřejmý z následující tabulky:

Rozsahem čerpání a splácení zaujímá dominantní postavení v tomto bloku státních finančních aktiv státní půjčka na financování plynárenských VIA. Její čerpání kryté ze státního rozpočtu je závislé na průběhu dokončování těchto akcí, na nichž se spolu s Českou republikou podílí i Slovenská republika. Celkový rozsah splátek ve prospěch rozpočtových příjmů České republiky zahrnuje proto v roce 1994 nejen úhradu z realizovaných tržeb za dodávky zemního plynu ve výši 2 591 mil. Kč, ale též úhradu třetinového podílu Slovenska na financování VIA ve výši 1 900 mil. Kč.

V roce 1994 pokračovala účast státního rozpočtu na financování různých sociálních a rozvojových programů formou návratných finančních výpomocí. Pro akce účelově zaměřené na opravy a modernizace bytového fondu byla vybraným městům a obcím vyčleněna částka 500 mil. Kč. Na řízení letového provozu byla z uvolněných 400 mil. Kč čerpána finanční výpomoc ve výši 265 mil. Kč. Úřadu průmyslového vlastnictví byla poskytnuta finanční výpomoc ve výši 83 mil. Kč, na program rozvoje vědy a technologie 82,7 mil. Kč, na podporu podniků zaměstnávajících zdravotně postižené 36,5 mil. Kč a k podpoře výrobních družstev invalidů 24,8 mil. Kč.

Splátky návratných finančních výpomocí nabíhaly na příjmový účet státního rozpočtu, příp. na účet státních finančních aktiv (od Likod, s.r.o, Boršice). Do příjmů státního rozpočtu byly realizovány objemově nejvýznamnější splátky návratných výpomocí poskytnutých v rámci programů podpory průmyslových výrob (119,7 mil. Kč), úspor paliv a energie (25,4 mil. Kč), rozvoje vědy a technologie (20,1 mil. Kč) a splátky od Státní tiskárny cenin (82,4 mil. Kč).

Původně poskytnutá návratná finanční výpomoc Všeobecné zdravotní pojišťovně ve výši 1 mld Kč (z toho 400 mil. Kč ze státního rozpočtu a 600 mil. Kč ze státních finančních aktiv) byla usnesením vlády ČR č. 206/94 změněna na dotaci. Obdobně byly prominuty i splátky návratné finanční výpomoci poskytnuté OKD Ostrava ve výši 257,4 mil. Kč. Odpis těchto splátek byl proveden podle usnesení vlády ČR č. 185/93 v souvislosti s útlumem a ukončením těžby na dole Odra.

Přehled o vývoji vnitřních a zahraničních bankovních úvěrů krytých státními zárukami (vč. záruk solidárních) za rok 1994 ukazuje následující tabulka:

Vlivem zpřísněných podmínek při poskytování státních záruk (limitování zaručených úvěrů vazbou jejich splátek na předpokládané rozpočtové příjmy, požadování jištění příslušných úvěrů zástavami apod.) se v roce 1994 rozsah nově poskytnutých státních záruk proti předchozím letům rapidně snížil. Fakticky byla poskytnuta jediná státní záruka na úvěr 20 mil. USD poskytnutý a.s. MUFIS od amerických firem na rozvoj infrastruktury obcí.

V případě vnitřních bankovních úvěrů nešlo u a.s. Mesit Uherské Hradiště o novou záruku, ale o obnovení dříve poskytnuté státní záruky poté, co Investiční a poštovní banka zrušila svůj závazek odstoupení od úhrady nesplacené části zaručovaného úvěru vázaný na její majoritní účast v holdingu AERO, jehož součástí byla a.s. Mesit. Závěry usnesení vlády ČR č. 356/93 k restrukturalizaci leteckého průmyslu nebyly v tomto směru splněny.

U všech zahraničních a většiny vnitřních bankovních úvěrů krytých státními zárukami probíhalo v roce 1994 bez problémů jejich splácení příslušnými dlužníky. K realizaci státních záruk došlo u vnitřních bankovních úvěrů pouze ve dvou případech, a to u a.s. Mitas Praha (úhrada splatných úroků ve výši 32,8 mil. Kč z prostředků státních finančních aktiv) a u První brněnské strojírny (úhrada plateb za reexportní akreditivy a úvěr od ČSOB poskytnutý na výstavbu elektrárny Iranshahr, která byla v částce 385,7 mil. Kč provedena z prostředků státního rozpočtu).

Výše uvedená realizace státních záruk vedla k dalšímu růstu málo likvidních pohledávek státu z realizovaných záruk a ke zvýšení počtu neplatících dlužníků státu.

6. Vývoj státní zadluženosti

Státní dluh České republiky ve své standardní podobě, tj. bez dlužnického salda z clearingového platebního styku se Slovenskem, které má k finančním zdrojům státu neutrální vztah, se v roce 1994 vyvíjel takto:

*) včetně vyúčtovaných kursových rozdílů a rektitikací

Z vývoje státního dluhu a jeho hlavních složek je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci absolutní výše státního dluhu na úrovni 158,8 mld Kč v horizontu roku 2000 jsou plněny. Vládní výpůjčky v roce 1994 spočívaly výhradně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily pouze k úmoru předchozích vládních závazků střednědobého a dlouhodobého státního dluhu, k pokrytí přechodných schodků státního rozpočtu, příp. k eliminaci nepříznivých kurzových vlivů.

Za rok 1994 došlo dokonce ke snížení absolutní úrovně státního dluhu v jeho standardní podobě, což se projevilo snížením podílu nesplaceného celkového státního dluhu na hrubém domácím produktu o 2,3 procentní body proti roku 1993. Na konci roku 1994 činil tento podíl 15,2 % a v průměru na 1 obyvatele České republiky připadal státní dluh ve výši 15 220 Kč.

Při řízení státního dluhu byla v roce 1994 s úspěchem uplatňována jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých úvěrů přijatých od bank a ze zahraničí do formy státních dluhopisů. Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů v oběhu zvýšil-během roku o více než 15,5 mld Kč, z čehož 11,8 mld Kč bylo použito k úhradám přímých závazků státu u bank. Stav emitovaných státních dluhopisů (střednědobých a revolvingových SPP) tak dosáhl na konci roku úrovně vyšší než 52 mld Kč.

Smysl sekuritizace státního dluhu spočívá v masivních úsporách dluhové služby, neboť úrokové zatížení z realizovaných revolvingových emisí SPP i z emisí střednědobých dluhopisů je většinou nižší než úročení přímých závazků státu. Z tohoto důvodu ministerstvo financí usilovalo v rámci zákonných povolení o co nerychlejší provedení sekuritizace, a to i vzhledem k tomu, že v druhé polovině roku 1994 došlo ke zvyšování úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Sekuritizací přímých úvěrů se podařilo dosáhnout za rok 1994 úrokových úspor ve výši 358 mil. Kč a urychlením úmoru přímých úvěrů od domácích bank pak dalších úspor ve výši 475 mil. Kč.

7. Emise státních dluhopisů, jejich úrokové náklady a umístění

Při přeměně přímých úvěrů státu na státní dluhopisy byl kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení mezi nástroje peněžního a kapitálového trhu.

Emise státních pokladničních poukázek (SPP) jako základního nástroje peněžního trhu byly realizovány podle emisního kalendáře zpracovaného koncem roku 1993. Podle tohoto kalendáře byly jedenkrát měsíčně emitovány SPP se splatností 12 týdnů a dvakrát měsíčně SPP se splatností 4 týdny. V souladu se záměry měnové politiky byl po dohodě s ČNB emisní kalendář v září přepracován a splatnosti emisí SPP byly prodlouženy. Tímto opatřením si ministerstvo financí zabezpečilo překlenutí nepříznivého období rychlého růstu úrokových sazeb včasnými emisemi, neboť předpokládalo, že ke stabilizaci sazeb dojde v druhé polovině roku 1995. Do konce roku byly emitovány SPP s dobou splatnosti 13, 15, 23, 39 a 52 týdnů. Celkem bylo v roce 1994 realizováno 34 emisi SPP kryjících splátky střednědobého státního dluhu (tabulka č.4).

Výnosy SPP se pohybují v úzké relaci k vývoji mezibankovních sazeb. V období od ledna do srpna se sazby jednoměsíčních SPP pohybovaly v rozmezí 5,53 - 6,52 % p.a. a sazby tříměsíčních SPP v rozmezí 5,91 - 6,88 % p.a. Rychlý růst bankovních úrokových sazeb od července se odrazil i v růstu sazeb SPP. V září byly emitovány SPP se splatností 39 a 52 týdnů s výnosem 7,33 a 7,31 % p.a. V listopadu 15 týdenní emise s výnosem již 8,39 % p.a. a v prosinci 23 týdenní emise s výnosem 8,69 % p.a. V následujícím grafu jsou výnosy SPP porovnány s 1 měsíční sazbou na mezibankovním trhu (sníženou o 25 % vzhledem k tomu, že SPP jsou osvobozeny od daně).

Tabulka č. 12

Střednědobé státní dluhopisy emituje ministerstvo financí tradičně jako dluhopisy s pevnou kupónovou sazbou. Pro jejich emise vypracovalo ve spolupráci s Českou národní bankou emisní kalendář s horizontem roku 2000. Podle tohoto kalendáře by se v každém roce měly uskutečnit 4 emise střednědobých dluhopisů. V 1. a 3. čtvrtletí každého roku by měly být vydány dluhopisy se splatností 5 let a ve 2. a 4. čtvrtletí se splatností 2 roky. V roce 1999 by měla výše střednědobých dluhopisů v oběhu dosáhnout cílové částky 70 mld. Kč. Zbylá výše státního dluhu bude kryta emisemi státních pokladničních poukázek. Ve 2. čtvrtletí 1994 již ministerstvo financí začalo tento plán naplňovat.

V roce 1994 byly na základě zákona č. 331/1993 Sb. a 579/1991 Sb. realizovány tři emise střednědobých dluhopisů.

Tabulka č. 13

U všech tří emisí značně převažovala poptávka po střednědobých dluhopisech nad jejich nabídkou. První dvě emise se uskutečnily formou americké aukce (předem byl stanoven kupón a nabídky účastníků byly přijímány ve formě ceny). Převaha poptávky výrazně snížila výnos do splatnosti obou emisí (rozdíl mezi kupónem a výnosem byl u obou emisí vyšší než 1 procentní bod). Zvláště úspěšně byla v srpnu umístěna emise střednědobých dluhopisů se zatím nejdelší splatností 5 let. Výnos dosažený v aukci (7,88%) byl nižší než diskontní sazba (8%) a pouze o 0,18 procentního bodu vyšší než výnos u 2 leté emise.

Při aukci 6. emise střednědobých dluhopisů ministerstvo financí změnilo typ aukce na americkou výnosovou aukci. Nabídky účastníků jsou při tomto typu aukce přijímány ve formě výnosu a kupón dluhopisu je stanoven na základě výsledku aukce podle průměrného výnosu uspokojených konkurenčních objednávek. Kupón emise se blíží výnosu do splatnosti (emise blízko pari) a lépe tím odráží aktuální situaci na trhu. Vzhledem k růstu úrokových sazeb na finančním trhu došlo také u této emise střednědobých dluhopisů k růstu výnosu do splatnosti oproti předchozím aukcím. Dvouleté státní dluhopisy byly umístěny v říjnu 1993 za výnos 8,6% p.a., v květnu 1994 za 7,7% p.a. a v listopadu 1994 za 8,41 % p.a.

Pro přímý vstup do aukcí byla pro rok 1994 sestavena skupina 20 přímých účastníků, které tvoří 18 bank a 2 obchodníci s cennými papíry. Ostatní zájemci o koupi střednědobých dluhopisů se mohou aukcí zúčastňovat prostřednictvím těchto přímých účastníků. Aukce 6. emise střednědobých dluhopisů se zúčastnil také zvýšený počet drobných investorů (fyzických osob). Zvýšený zájem byl odrazem opatření přijatých Ministerstvem financí ČR a Českou národní bankou k podpoře prodeje státních dluhopisů drobným investorům.

Pro úrokové náklady emisí státních dluhopisů je v roce 1994 typický opačný trend vývoje u státních pokladničních poukázek a u střednědobých dluhopisů. Úrokové náklady na emise SPP se od počátku roku do konce října pohybovaly v rozmezí 6 až 7 % p.a. s minimem v červnu (5,82%). Vzhledem k již zmíněnému růstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu tyto náklady od července trvale stoupaly, a to až na 7,78 % p.a. na konci roku. Naproti tomu úrokové náklady na střednědobé dluhopisy v roce 1994 podstatně poklesly (12,32 % na 9,8 % p.a.), čehož hlavním důvodem bylo splacení emise na KBV s vysokým kupónem (15 %) a vydání nových emisí s nižšími kupóny a větším objemem. Vývoj úrokových nákladů je zřejmý z následujícího grafu:

Tabulka č. 14

Umístění státních dluhopisů jako výsledek jejich prodeje na primárních a sekundárních trzích, struktura jejich hlavních držitelů a změny v držbě za rok 1994 dokumentuje následující tabulka:

Tabulka č. 15

Nejvýznamnějším držitelem státních dluhopisů jsou domácí banky (vč. ČNB), jejichž držba se v průběhu roku 1994 zvýšila absolutně i relativně (0 5 procentních bodů). Držba ostatních domácích institucí (hlavně pojišťovacích společností; nefinančních podniků a korporací, investičních společností a investičních privatizačních fondů) sice též mírně absolutně vzrostla, v procentním podílu však došlo k poklesu. K největšímu absolutnímu poklesu držby došlo u domácností, kde se nejvýznamněji projevil vliv vyplácení tří kuponů státních rehabilitačních dluhopisů. Podrobnější přehled o držitelích státních dluhopisů udává tabulka č.5.