1. Základní tendence vývoje státních
finančních aktiv a pasív
Vývoj státních finančních aktiv
a pasív za rok 1994 charakterizují následující
údaje:
Tabulka č. 1 | v mld Kč |
Prostředky státu na účtech u české národní banky | 29,5 | 36,6 | +7,1 |
z toho: účelové prostředky z půjček na podporu platební bilance | 24,0 | 24,0 | |
účelové prostředky z clearingu se Slovenskem | - | 8,4 | +8,4 |
Vládní pohledávky vůči zahraničí | 106,0 | 100,5 | -5,5 |
Ostatní zahraniční pohledávky (od ČSOB) | 64,2 | 58,2 | -6,0 |
Pohledávky z clearingu se Slovenskem | 4,2 | - | -4,2 |
Majetkové -účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností | 5,4 | 5,9 | +0,5 |
Směnky tuzemských společností v držbě státu | 5,5 | 5,5 | |
Pohledávky z poskytnutých státních půjček, návratných finančních výpomocí a realizovaných záruk | 6,5 | 6,5 | |
Cenné papíry a ostatní pohledávky státu | 0,4 | 0,4 | |
Státní finanční aktiva celkem | 221,7 | 213,6 | -8,1 |
Závazky státu u České národní banky | 43,4 | 3 2,3 | -11,1 |
Závazky státu u komerčních bank | 6,5 | 5,8 | -0,7 |
Vládní závazky vůči zahraničí | 24,4 | 24,4 | |
Ostatní zahraniční závazky (od ČSOB) | 47,3 | 41,9 | -5,4 |
Závazky z clearingu se Slovenskem | - | 4,5 | +4,5 |
Závazky z emise státních cenných papírů | 37,2 | 52,8 | +15,6 |
Státní finanční pasíva celkem | 158,8 | 161,7 | +2,9 |
Saldo státních finančních aktiv a pasív | 62,9 | 51,9 | -11,0 |
v tom: pozice vůči bankovní soustavě | -51,7 | -49,0 | +2,7 |
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku | 10,0 | 10,5 | +0,5 |
pozice vůči zahraničí | 104,6 | 90,4 | -14,2 |
z toho: z clearingu se Slovenskem | 4,2 | -4,5 | -8,7 |
Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních
finančních aktiv a pasív na pozice vůči
bankovní soustavě, ostatním subjektům
v tuzemsku a vůči zahraničí respektuje
sektorové rozdělení držby státních
cenných papírů a majetkových účastí
státu.
Je zřejmé, že věřitelská
finančně majetková pozice České
republiky se za rok 1994 výrazně snížila,
což se týká výlučně vztahů
k zahraničí, kde působily vlivy přechodného
i trvalejšího charakteru. Za přechodné
lze považovat kurzové vlivy působící
zejména na vývoj vládních a ostatních
pohledávek státu vůči zahraničí,
k jejichž poklesu došlo vyúčtováním
debetních rozdílů ze změn kursů
cizích měn (hlavně USD) vůči
české koruně v rozsahu cca 10 mld Kč.
Trvalejšího charakteru nabyl nepříznivý
vývoj clearingového zúčtování
se Slovenskem, kde vlivem opatření slovenské
strany (certifikáty, devalvace měny, dovozní
přirážka aj.) se do května 1994 postupně
zlikvidovala věřitelská clearingová
pozice ČR a rychle narůstala clearingová
zadluženost ČR, která již na konci června
dosahovala téměř 80% úrovně
dohodnutého mezního úvěru. Od konce
července poprvé a od té doby každý
měsíc byl z české strany mezní
úvěr překračován, následně
docházelo k úhradám ve volných měnách,
což do konce roku 1994 představovalo korunovou protihodnotu
10,4 mld Kč.
Převodem prostředků korunového krytí
clearingu se Slovenskem z účtů státního
rozpočtu na účty státních finančních
aktiv u ČNB, k němuž došlo od 1. 10. 1994
v rozsahu 11,4 mld Kč se sice saldo státních
finančních aktiv a pasív jednorázově
vylepšilo (v pozici vůči bankovní soustavě),
nemělo to však vliv na celkovou finančně
majetkovou pozici státu zahrnující i přebytek
běžného hospodaření státního
rozpočtu nezkreslený již na konci roku 1994
dopady korunového krytí pasivního clearingového
salda vůči Slovensku. Stav této clearingové
zadluženosti ČR je od října 1994 plně
pokryt účelově vázanými prostředky
na příslušném účtě
státních finančních aktiv.
Na straně státních finančních
pasiv se i v roce 1994 projevily důsledky vládní
politiky stabilizace střednědobého a dlouhodobého
státního dluhu. Po vyloučení korunově
kryté clearingové zadluženosti vůči
Slovensku se úhrnný stav státního
dluhu snížil ze 158, 8 mld Kč na 157,2 mld
Kč při poklesu zahraničních závazků
státu o 5,4 mld Kč a růstu vnitřního
státního dluhu o 3,$ mld Kč. Podíl
státního dluhu na hrubém domácím
produktu poklesl ze 17,5 % na 15,2 %. Pokračující
sekuritizací státního dluhu došlo v
roce 1994 k přeměně přímých
závazků státu (vůči bankovní
soustavě a vůči zahraničí)
do formy státních dluhopisů v rozsahu 15,5
mld Kč, z čehož 11,8 mld Kč se týkalo
vnitřního státního dluhu. Příznivý
vývoj rozpočtového hospodaření
vedl k tomu, že po převážnou část
roku nebylo třeba emitovat dluhopisy (SPP) na krytí
rozpočtových schodků.
1. Operace na účtech státních finančních
aktiv
Vývoj státních finančních aktiv
ve formě peněžních prostředků
(depozit) uložených na účtech u České
národní banky charakterizuje následující
tabulka:
Tabulka č. 2 | v mil. Kč |
Stav k 1.1.1994 | Změny za rok 1994 | Stav k 31.12.1994 | ||||
příjmové operace | výdajové operace | převody mezi účty SFA | ||||
1. | Účelové prostředky na účtech SFA | 23 991 | 16 360 | -7 986 | - | 32 365 |
v tom: z půjček na podporu platební bilance | 23 991 | - | - | - | 23 991 | |
z clearingu se Slovenskem 1993 | - | 4 234 | -301 | - | 3 933 | |
korunové krytí clearingu se Slovenskem v běžném roce | - | 12 126 | -7 685 | - | 4 441 | |
2. | Prostředky na uspořádacích účtech SFA | 1 817 | 40 581 | -39 819 | -1 | 2 578 |
v tom: operativní účet | - | 921 | -920 | -1 | ||
umořovací účet | 642 | 34 962 | -36 096 | 550 | 58 | |
účet pro úhrady majetkové újmy PÚ a restitucí MZ | 1 038 | 4 625 | -2 749 | -498 | 2 416 | |
ostatní uspořádací účty | 137 | 73 | -54 | -52 | 104 | |
3. | Prostředky z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a ostatní | 3 652 | 253 | -2 230 | 1 | 1 676 |
v tom: státní finanční rezervy | 601 | - | - | - | 601 | |
bilanční účet přebytku státního rozpočtu 1993 | 1 081 | - | -627 | - | 454 | |
zvláštní účelové prostředky | 1 539 | 22 | -1 485 | - | 76 | |
ostatní účty SFA | 431 | 231 | -118 | 1 | 545 | |
Prostředky SFA na účtech u ČNB celkem | 29 460 | 57 194 | -50 035 | - | 36 619 |
U účelových prostředků na účtech
SFA se příjmové a výdajové
operace v roce 1994 týkaly výhradně prostředků
korunového krytí clearingu se Slovenskem převedených
k 1. 10. 1994 na příslušné účty
SFA z účtů státního rozpočtu.
Převod k tomuto datu v celkovém rozsahu 11,4 mld
Kč se uskutečnil na dva nově zřízené
účty SFA, a to na
- účet prostředků z clearingu se Slovenskem
1993 ve výši 4,2 mld Kč odpovídajících
korunové protihodnotě věřitelské
clearingové pozice ČR k 31. 12. 1993 a uvolněných
likvidací této pozice na počátku roku
1994,
- účet korunového krytí clearingu
se Slovenskem ve výši 7,2 mld Kč vzniklých
z nárůstu dlužnické clearingové
pozice ČR do 30. 9. 1994.
Příjmové operace na účtě
korunového krytí clearingu se Slovenskem zahrnovaly
kromě počátečního převodu
prostředků k 1. 10. 1994 též příjmy
z nárůstu pasivního clearingového
salda ČR do konce roku 1994 ve výši 4,9 mld
Kč. Výdajové operace na tomto účtě
ve výši 7,7 mld Kč představovaly korunové
profinancování volnoměnových úhrad
za překročení mezního úvěru
v posledních třech měsících
roku 1994. Výsledný zůstatek tohoto účtu
na konci roku 1994 odpovídá korunové protihodnotě
stavu dlužnické clearingové pozice ČR,
která byla po dodatcích v zúčtování
na úrovni mezního úvěru (130 mil.
ECU).
Na účtě prostředků z clearingu
se Slovenskem 1993 se po počátečním
převodu prostředků k 1. 10. 1994 běžně
neúčtovalo. Výdaje ve výši 301
mil. Kč uskutečněné až v prosinci
1994 se týkají převodu záloh orgánům
sociálního zabezpečení na úhrady
odškodného obětem nacistické persekuce
dle zákona PS č. 217/1994 Sb., které pokračují
i v průběhu roku 1995. Podle usnesení vlády
ČR č. 676/94 mají být prostředky
státních finančních aktiv k zabezpečení
uvedených úhrad doplněny o výnosy
z privatizace majetkových účastí státu
(FNM) na podnikání akciových společností
Česká typografie, Moravská typografie a Tiskárna
periodik Ostrava..
Objemově největší část
operací probíhala v roce 1994 na uspořádacích
účtech SFA, zejména na umořovacím
a dalších účtech k uspořádání
prostředků na krytí dluhové služby
státního dluhu, majetkové újmy peněžních
ústavů a restitučních nároků
uplatňovaných prostřednictvím ministerstva
zemědělství. Šlo převážně
o převody výnosů z emisí státních
dluhopisů (včetně přírůstků
revolvingových emisí SPP) ve výši 21,2
mld Kč a prostředků od Fondu národního
majetku na určené účely ve výši
18,3 mld Kč. Odpovídající výdajové
operace byly o cca 1,1 mld Kč vyšší v
případě dluhové služby státního
dluhu (ke splátkám jistiny a části
úroků byly využity zůstatky umořovacího
a dalších uspořádacích účtů
SFA z minulých let), ale na druhé straně
o cca 1,9 mld Kč nižší v případě
prostředků určených na restituce v
zemědělství, kde se předpokládá
rozložení úhrad do období několika
let.
Ve prospěch ostatních účtů
SFA byly v roce 1994 dočasně převedeny výnosy
spojené s likvidací federálních orgánů
ve výši 212,6 mil. Kč, což nelze zatím
považovat za definitivní částku, neboť
vypořádání příjmů
a výdajů spojených s likvidací federálních
orgánů nebylo dosud uzavřeno. Na zbývající
částku příjmových operací
těchto účtů ve výši cca
41 mil. Kč se podílejí zejména splátky
návratných finančních výpomocí
poskytnutých z prostředků SFA, inkaso z prodeje
nepoužitých zásob a základních
prostředků zbrojní výroby, inkaso
od IPB ze splacené pohledávky státu z půjčky
městu Cheb aj.
Výdajové operace uskutečněné
v roce 1994 na vrub výsledků rozpočtového
hospodaření minulých let a ostatních
účtů SFA lze kvantifikovat takto:
Tabulka č. 3 | v mil. Kč |
- úhrada ke zvýšení objemu finančních prostředků pro budování soustavy správy a kontroly daní | 329,7 |
- úhrada na podporu programu malého a středního podnikání (Region a j.) | 200,0 |
- úhrada na splátku úvěrů poskytnutých důlním podnikům na předstihovou skrývku | 87,5 |
- úhrada na odstranění architektonických bariér v ústavech sociální péče a domovech důchodců | 10,0 |
Celkem uvolnění prostředků z bilančního účtu přebytku-státního rozpočtu 1993 (dle usn. PS č. 401 a č. 416/1994) | 627,2 |
- uvolnění prostředků na dotace Fondu tržní regulace v zemědělství | 1 425,0 |
- uvolnění prostředků na dofinancování čistírny odpadních vod VCHZ Synthesia Pardubice | 49,0 |
- uvolnění prostředků k posílení systémových dotací na akce komunální ekologie | 11,3 |
- realizace státní záruky za úvěr a.s. Mitas Praha (úhrada úroků) | 32,8 |
- úhrady na podporu konverze zbrojní výroby (vč. odkupu nepoužitelných zásob a základních prostředků) | 32,3 |
- ostatní úhrady (licenčních poplatků speciál a j.) | 52,9 |
Úhrnem úhrady z bilančního účtu přebytku státního rozpočtu 1993 a ostatních účtů SFA | 2 230,5 |
3. Pohledávky státu vůči zahraničí
Ve struktuře položek státních finančních
aktiv České republiky připadá největší
podíl (cca 75 %) na pohledávky státu vůči
zahraničí zahrnující zejména
vládní úvěry poskytnuté do
zahraničí a zahraniční pohledávky
převzaté od ČSOB. Snížení
stavu obou těchto hlavních bloků zahraničních
pohledávek státu bylo v roce 1994 ovlivněno
zejména vyúčtováním debetních
rozdílů ze změn kurzů cizích
měn (hlavně USD) vůči české
koruně. Kurzový dopad činil v případě
vládních pohledávek 6,1 mld Kč, u
převzatých pohledávek jej lze odhadovat na
cca 4,3 mld Kč. Operace finančně dopadající
do příjmů a výdajů státního
rozpočtu měly na změnu stavu uvedených
zahraničních pohledávek podstatně
nižší vliv.
Tabulka č. 4 | v mil. Kč |
zvýšení stavu - snížení stavu | Vládní pohledávky vůči zahraničí celkem | v tom: | ||
vládní pohledávky civil | vládní pohledávky speciál | |||
v nekonvert. měnách | v konvert. měnách | |||
Stav k 1.1.1994 | 105 960 | 54 529 | 17 906 | 33 525 |
Čerpání vládních úvěrů financované ze státního rozpočtu | +1 283 | +1 015 | +212 | +56 |
Vyúčtování připsaných úroků | +3 358 | +1 993 | +552 | +813 |
Splátky vládních úvěrů ve prospěch příjmů státního rozpočtu | -3 457 | -2 690 | -314 | -453 |
v tom: splátky jistiny | -2 757 | -2 680 | -21 | -56 |
splátky úroků | -27 | -10 | -2 | -15 |
splátky v rámci deblokací | -673 | - | -291 | -3 82 |
Vyúčtované kursové rozdíly z vládních úvěrů a jiné | -6 689 | -2 995 | -1 649 | -2 045 |
z toho: vyúčtované kursové rozdíly | -6 136 | -2 996 | -1 110 | -2 030 |
Stav k 31.12.1994 | 100 455 | 51 852 | 16 707 | 31 896 |
Je zřejmé, že u vládních pohledávek
vůči zahraničí převýšily
za rok 1994 příjmy ze splátek výdaje
na čerpání nových úvěrů
o 2 174 mil. Kč, což je téměř
o 0,8 mld Kč více,
než se předpokládalo ve schváleném
státním rozpočtu. Na dosaženém
převýšení splátek nad čerpáním
poskytnutých vládních úvěrů
mají rozhodující podíl (65,6%) plynárenské
vybrané integrační akce (VIA). Nižší
než předpokládané splácení
jistiny a úroků vládních úvěrů
bez VIA bylo jen částečně kompenzováno
deblokacemi vládních pohledávek. Podíl
vládních pohledávek po splatnosti se v roce
1994 zvýšil ze 43,9% na 47,5%.
Tabulka č. 6
v mil. Kč
| |||
Stav k 1.1.1994 | 64 253 | 61 500 | 2 753 |
Nárůst pohledávek financovaný ze státního rozpočtu | +972 | +972 | |
Snížení pohledávek ve prospěch příjmů státního rozpočtu | -1 458 | -1 189 | -269 |
Snížení pohledávek ve prospěch vybraných českých podniků | -420 | -420 | |
Vyúčtované kursové rozdíly, připsané úroky aj. | -5 122 | -4 365 | -757 |
Stav k 31.12.1994 | 58 225 | 56 498 | 1 727 |
Také u zahraničních pohledávek převzatých
od ČSOB převýšily v roce 1994 splátky
inkasované do státního rozpočtu výdaje
spojené s nárůstem těchto pohledávek,
které se týkaly zejména rozpracovaných
akcí v Iránu (pro elektrárnu Iranshahr a
cementárnu Elam) a v Turecku (dobíhající
dodávky pro elektrárnu SOMA). Splácení
uvedených pohledávek v nesměnitelných
i volných měnách ve prospěch rozpočtových
příjmů se týkalo hlavně deblokačních
akcí. Splátky inkasované od Ruské
federace dle Dohody o vypořádání zadluženosti
býv. SSSR a RF vůči ČR ze 17. 6. 1994
byly směrovány ve prospěch vybraných
českých podniků.
4. Majetkové účasti státu u mezinárodních
bank a tuzemských společností
Finančně majetková pozice státu byla
v roce 1994 ovlivněna též pokračujícím
navyšováním majetkových účastí
České republiky u mezinárodních bank
a v menší míře i u tuzemských
společností.
Majetkové účasti státu u mezinárodních
bank
Tabulka č. 6 | v mil. Kč |
| ||||
Účast u Mezinárodní banky hospodářské spolupráce | 577,5 | - | +10,1 | 587,6 |
Účast u Mezinárodní investiční banky | 698,4 | - | +12,3 | 710,7 |
Účast u Evropské banky pro obnovu a rozvoj | 515,8 | +174,3 | +9,7 | 699,8 |
Účast u institucí Světové banky | 2 050,4 | +114,3 | -48,2 | 2 116,5 |
v tom: korunová část | 1 310,5 | - | - | 1 310,5 |
devizová část | 739,1 | +114,3 | -48,2 | 806,0 |
Účast ČR u mezinárodních bank celkem | 3 842,1 | +288,6 | -16,1 | 4 114,6 |
K navýšení majetkových účastí
českého státu u mezinárodních
bank došlo v průběhu roku 1994 ve třech
případech:
- Dne 27. 5. 1994 byla provedena vládou schválená
4. splátka podílu ČR na kapitálu EBOR
ve výši 5 974 857,80 USD a v korunové protihodnotě
cca 174,3 mil. Kč.
- Dne 1. 8. 1994 byla provedena vládou schválená
3. splátka podílu ČR na kapitálu IFC
ve výši 775 tis. USD a v korunové protihodnotě
cca 22,2 mil. Kč.
- Dne 30. 11. 1994 byla realizována druhá ze tří
splátek příspěvku ČR k 10.
doplnění zdrojů IDA schváleného
usnesením vlády ČR č. 56/93. Splátka
odpovídající ekvivalentu 2 233 333,- SDR
byla provedena ve výši 3 258 968,85 USD a korunově
pokryta částkou cca 92,1 mil. Kč.
Úhrady korunové protihodnoty výše uvedených
splátek v úhrnné výši 288,6 mil.
Kč byly provedeny ze státního rozpočtu.
Majetkové účasti státu u tuzemských
společností
Tabulka č. 7 | v mil. Kč |
Majetkové účasti České republiky | k 1.1.1994 | k 31.12.1994 |
- u Československé obchodní banky, a.s. | 1 000,1 | 1 000,1 |
- u Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. | 420,0 | 420,0 |
- u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. | 100,0 | 245,0 |
- u Agrobanky, a.s. | 57,2 | 57,2 |
- u Investiční a poštovní banky, a.s. | 20,0 | 20,0 |
- u Silniční investorské, a.s. | 0,9 | 0,9 |
- u České inkasní, s.r.o. | 0,1 | 0,1 |
Tuzemské majetkové účasti ČR celkem | 1 598,3 | 1 743,3 |
Na základě usnesení vlády ČR
č. 244/94 se v červnu 1994 zvýšila kapitálová
účast Ministerstva hospodářství
ČR u Českomoravské záruční
a rozvojové banky. Navýšení kapitálu
o 145 mil. Kč bylo kryto ze státního rozpočtu
(136,7 mil. Kč) a z podílu ministerstva na zisku
(8,3 mil. Kč).
V červenci 1994 převzalo Ministerstvo financí
ČR od Ministerstva hospodářství ČR
akcie Investiční a poštovní banky za
20 mil. Kč a současně příkazní
smlouvou pověřilo Českou poštu, s.p.k
výkonu práv akcionáře u této
banky.
5. Poskytnuté státní půjčky,
návratné finanční výpomoci
a státní záruky
Státní půjčky a návratné
finanční výpomoci jsou bezúročně
poskytovány na vymezené účely podnikatelským
a jiným subjektům z prostředků státního
rozpočtu, příp. z účtů
státních finančních aktiv. Přehled
o jejich vývoji v roce 1994 je zřejmý z následující
tabulky:
Tabulka č. 8 | v mil. Kč |
na plynárenské VIA | 1 279 | 4 678 | 4 491 | - | 1 466 |
z rezerv a úspor státního rozpočtu | 1 466 | 1 007 | 191 | 414 | 1 868 |
v rámci mimořádných výdajů státního rozpočtu | 508 | - 14 | 9 | - | 513 |
ostatní ze státního rozpočtu | 716 | - | 108 | 258 | 350 |
z účtů státních finančních aktiv | 614 | 14 | 600 | ||
Celkem | 4 583 | 5 699 | 4 813 | 1 272 | 4 197 |
Rozsahem čerpání a splácení
zaujímá dominantní postavení v tomto
bloku státních finančních aktiv státní
půjčka na financování plynárenských
VIA. Její čerpání kryté ze
státního rozpočtu je závislé
na průběhu dokončování těchto
akcí, na nichž se spolu s Českou republikou
podílí i Slovenská republika. Celkový
rozsah splátek ve prospěch rozpočtových
příjmů České republiky zahrnuje
proto v roce 1994 nejen úhradu z realizovaných tržeb
za dodávky zemního plynu ve výši 2 591
mil. Kč, ale též úhradu třetinového
podílu Slovenska na financování VIA ve výši
1 900 mil. Kč.
V roce 1994 pokračovala účast státního
rozpočtu na financování různých
sociálních a rozvojových programů
formou návratných finančních výpomocí.
Pro akce účelově zaměřené
na opravy a modernizace bytového fondu byla vybraným
městům a obcím vyčleněna částka
500 mil. Kč. Na řízení letového
provozu byla z uvolněných 400 mil. Kč čerpána
finanční výpomoc ve výši 265
mil. Kč. Úřadu průmyslového
vlastnictví byla poskytnuta finanční výpomoc
ve výši 83 mil. Kč, na program rozvoje vědy
a technologie 82,7 mil. Kč, na podporu podniků zaměstnávajících
zdravotně postižené 36,5 mil. Kč a k
podpoře výrobních družstev invalidů
24,8 mil. Kč.
Splátky návratných finančních
výpomocí nabíhaly na příjmový
účet státního rozpočtu, příp.
na účet státních finančních
aktiv (od Likod, s.r.o, Boršice). Do příjmů
státního rozpočtu byly realizovány
objemově nejvýznamnější splátky
návratných výpomocí poskytnutých
v rámci programů podpory průmyslových
výrob (119,7 mil. Kč), úspor paliv a energie
(25,4 mil. Kč), rozvoje vědy a technologie (20,1
mil. Kč) a splátky od Státní tiskárny
cenin (82,4 mil. Kč).
Původně poskytnutá návratná
finanční výpomoc Všeobecné zdravotní
pojišťovně ve výši 1 mld Kč
(z toho 400 mil. Kč ze státního rozpočtu
a 600 mil. Kč ze státních finančních
aktiv) byla usnesením vlády ČR č.
206/94 změněna na dotaci. Obdobně byly prominuty
i splátky návratné finanční
výpomoci poskytnuté OKD Ostrava ve výši
257,4 mil. Kč. Odpis těchto splátek byl proveden
podle usnesení vlády ČR č. 185/93
v souvislosti s útlumem a ukončením těžby
na dole Odra.
Přehled o vývoji vnitřních a zahraničních
bankovních úvěrů krytých státními
zárukami (vč. záruk solidárních)
za rok 1994 ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 9 | v mil. Kč |
Vnitřní bankovní úvěry organizacím | 4 426 | 40 | 868 | 419 | 3 179 |
Zahraniční půjčky organizacím | 28 363 | 582 | 795 | - | 26 969 |
Závazky Slovenska kryté solidárními zárukami ČR | 21 386 | - | 2 458 | - | 18 738 |
Úvěry se státní zárukou ČR celkem | 54 175 | 622 | 4 121 | 419 | 48 886 |
Vlivem zpřísněných podmínek
při poskytování státních záruk
(limitování zaručených úvěrů
vazbou jejich splátek na předpokládané
rozpočtové příjmy, požadování
jištění příslušných
úvěrů zástavami apod.) se v roce 1994
rozsah nově poskytnutých státních
záruk proti předchozím letům rapidně
snížil. Fakticky byla poskytnuta jediná státní
záruka na úvěr 20 mil. USD poskytnutý
a.s. MUFIS od amerických firem na rozvoj infrastruktury
obcí.
V případě vnitřních bankovních
úvěrů nešlo u a.s. Mesit Uherské
Hradiště o novou záruku, ale o obnovení
dříve poskytnuté státní záruky
poté, co Investiční a poštovní
banka zrušila svůj závazek odstoupení
od úhrady nesplacené části zaručovaného
úvěru vázaný na její majoritní
účast v holdingu AERO, jehož součástí
byla a.s. Mesit. Závěry usnesení vlády
ČR č. 356/93 k restrukturalizaci leteckého
průmyslu nebyly v tomto směru splněny.
U všech zahraničních a většiny
vnitřních bankovních úvěrů
krytých státními zárukami probíhalo
v roce 1994 bez problémů jejich splácení
příslušnými dlužníky. K
realizaci státních záruk došlo u vnitřních
bankovních úvěrů pouze ve dvou případech,
a to u a.s. Mitas Praha (úhrada splatných úroků
ve výši 32,8 mil. Kč z prostředků
státních finančních aktiv) a u První
brněnské strojírny (úhrada plateb
za reexportní akreditivy a úvěr od ČSOB
poskytnutý na výstavbu elektrárny Iranshahr,
která byla v částce 385,7 mil. Kč
provedena z prostředků státního rozpočtu).
Výše uvedená realizace státních
záruk vedla k dalšímu růstu málo
likvidních pohledávek státu z realizovaných
záruk a ke zvýšení počtu neplatících
dlužníků státu.
Tabulka č. 10 | v mil. Kč |
Zetor Brno | 1 141,1 | - | 1 141,4 |
Prisko (AZNP) | 519,0 | - | 519,0 |
První brněnská strojírna | - | 385,7 | 385,7 |
Mitas Praha | 135,8 | 32,8 | 168,6 |
Mesit Uh. Hradiště | 59,1 | - | 59,1 |
Aero Praha | 38,0 | - | 38,0 |
Konax Jihlava | 21,7 | - | 21,7 |
CELKEM | 1 915,0 | 418,5 | 2 333,5 |
6. Vývoj státní zadluženosti
Státní dluh České republiky ve své
standardní podobě, tj. bez dlužnického
salda z clearingového platebního styku se Slovenskem,
které má k finančním zdrojům
státu neutrální vztah, se v roce 1994 vyvíjel
takto:
Tabulka č.11 | v mld. Kč |
A | Vnitřní státní dluh | 86,4 | 187,3 | 183,5 | +3,8 | 90,2 |
- přímé závazky státu u ČNB | 43,4 | - | 11,1 | -11,1 | 32,3 | |
- přímé závazky státu u IPB | 6,5 | - | 0,7 | -0,7 | 5,8 | |
- střednědobé státní dluhopisy | 19,5 | 15,1 | 6,3 | +8,8 | 28,3 | |
- revolvingové emise SPP | 17,0 | 159,8 | 153,0 | +6,8 | 23,8 | |
- SPP na schodky běžného hospodaření státního rozpočtu | - | 12,4 | 12,4 | - | ||
B | Zahraniční státní dluh | 72,4 | - | 4,8 | -5,4*) | 67,0 |
- přijaté půjčky k podpoře PB | 24,4 | - | - | - | 24,4 | |
- závazky převzaté od ČSOB | 47,3 | - | 4,8 | -5,4*) | 41,9 | |
- směnky k úhradě účasti u IBRD | 0,7 | - | - | - | 0,7 | |
Státní dluh ČR celkem | 158,8 | 187,3 | 188,3 | -1,6 | 157,2 |
*) včetně vyúčtovaných kursových
rozdílů a rektitikací
Z vývoje státního dluhu a jeho hlavních
složek je zřejmé, že záměry
vlády ve stabilizaci absolutní výše
státního dluhu na úrovni 158,8 mld Kč
v horizontu roku 2000 jsou plněny. Vládní
výpůjčky v roce 1994 spočívaly
výhradně v emisích státních
dluhopisů, jejichž výnosy sloužily pouze
k úmoru předchozích vládních
závazků střednědobého a dlouhodobého
státního dluhu, k pokrytí přechodných
schodků státního rozpočtu, příp.
k eliminaci nepříznivých kurzových
vlivů.
Za rok 1994 došlo dokonce ke snížení absolutní
úrovně státního dluhu v jeho standardní
podobě, což se projevilo snížením
podílu nesplaceného celkového státního
dluhu na hrubém domácím produktu o 2,3 procentní
body proti roku 1993. Na konci roku 1994 činil tento podíl
15,2 % a v průměru na 1 obyvatele České
republiky připadal státní dluh ve výši
15 220 Kč.
Při řízení státního
dluhu byla v roce 1994 s úspěchem uplatňována
jeho sekuritizace, tj. přeměna přímých
úvěrů přijatých od bank a ze
zahraničí do formy státních dluhopisů.
Celkem se objem emitovaných státních dluhopisů
v oběhu zvýšil-během roku o více
než 15,5 mld Kč, z čehož 11,8 mld Kč
bylo použito k úhradám přímých
závazků státu u bank. Stav emitovaných
státních dluhopisů (střednědobých
a revolvingových SPP) tak dosáhl na konci roku úrovně
vyšší než 52 mld Kč.
Smysl sekuritizace státního dluhu spočívá
v masivních úsporách dluhové služby,
neboť úrokové zatížení z
realizovaných revolvingových emisí SPP i
z emisí střednědobých dluhopisů
je většinou nižší než úročení
přímých závazků státu.
Z tohoto důvodu ministerstvo financí usilovalo v
rámci zákonných povolení o co nerychlejší
provedení sekuritizace, a to i vzhledem k tomu, že
v druhé polovině roku 1994 došlo ke zvyšování
úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Sekuritizací
přímých úvěrů se podařilo
dosáhnout za rok 1994 úrokových úspor
ve výši 358 mil. Kč a urychlením úmoru
přímých úvěrů od domácích
bank pak dalších úspor ve výši
475 mil. Kč.
7. Emise státních dluhopisů, jejich úrokové
náklady a umístění
Při přeměně přímých
úvěrů státu na státní
dluhopisy byl kladen důraz na jejich rovnoměrné
rozložení mezi nástroje peněžního
a kapitálového trhu.
Emise státních pokladničních poukázek
(SPP) jako základního nástroje peněžního
trhu byly realizovány podle emisního kalendáře
zpracovaného koncem roku 1993. Podle tohoto kalendáře
byly jedenkrát měsíčně emitovány
SPP se splatností 12 týdnů a dvakrát
měsíčně SPP se splatností 4
týdny. V souladu se záměry měnové
politiky byl po dohodě s ČNB emisní kalendář
v září přepracován a splatnosti
emisí SPP byly prodlouženy. Tímto opatřením
si ministerstvo financí zabezpečilo překlenutí
nepříznivého období rychlého
růstu úrokových sazeb včasnými
emisemi, neboť předpokládalo, že ke stabilizaci
sazeb dojde v druhé polovině roku 1995. Do konce
roku byly emitovány SPP s dobou splatnosti 13, 15, 23,
39 a 52 týdnů. Celkem bylo v roce 1994 realizováno
34 emisi SPP kryjících splátky střednědobého
státního dluhu (tabulka č.4).
Výnosy SPP se pohybují v úzké relaci
k vývoji mezibankovních sazeb. V období od
ledna do srpna se sazby jednoměsíčních
SPP pohybovaly v rozmezí 5,53 - 6,52 % p.a. a sazby tříměsíčních
SPP v rozmezí 5,91 - 6,88 % p.a. Rychlý růst
bankovních úrokových sazeb od července
se odrazil i v růstu sazeb SPP. V září
byly emitovány SPP se splatností 39 a 52 týdnů
s výnosem 7,33 a 7,31 % p.a. V listopadu 15 týdenní
emise s výnosem již 8,39 % p.a. a v prosinci 23 týdenní
emise s výnosem 8,69 % p.a. V následujícím
grafu jsou výnosy SPP porovnány s 1 měsíční
sazbou na mezibankovním trhu (sníženou o 25
% vzhledem k tomu, že SPP jsou osvobozeny od daně).
Tabulka č. 12
Střednědobé státní dluhopisy
emituje ministerstvo financí tradičně jako
dluhopisy s pevnou kupónovou sazbou. Pro jejich emise vypracovalo
ve spolupráci s Českou národní bankou
emisní kalendář s horizontem roku 2000. Podle
tohoto kalendáře by se v každém roce
měly uskutečnit 4 emise střednědobých
dluhopisů. V 1. a 3. čtvrtletí každého
roku by měly být vydány dluhopisy se splatností
5 let a ve 2. a 4. čtvrtletí se splatností
2 roky. V roce 1999 by měla výše střednědobých
dluhopisů v oběhu dosáhnout cílové
částky 70 mld. Kč. Zbylá výše
státního dluhu bude kryta emisemi státních
pokladničních poukázek. Ve 2. čtvrtletí
1994 již ministerstvo financí začalo tento
plán naplňovat.
V roce 1994 byly na základě zákona č.
331/1993 Sb. a 579/1991 Sb. realizovány tři emise
střednědobých dluhopisů.
Tabulka č. 13
emise | splatnosti | ||||||
4 | 10.5.1994 | 10.5.1996 | 2 | 4,878 | americká aukce | 8,75 | 7,70 |
5 | 12.8.1994 | 12.8.1999 | 5 | 5 | americká aukce | 9,25 | 7,88 |
6 | 18.11.1994 | 18.11.1996 | 2 | 5 | americká výnosová aukce | 8,45 | 8,41 |
U všech tří emisí značně
převažovala poptávka po střednědobých
dluhopisech nad jejich nabídkou. První dvě
emise se uskutečnily formou americké aukce (předem
byl stanoven kupón a nabídky účastníků
byly přijímány ve formě ceny). Převaha
poptávky výrazně snížila výnos
do splatnosti obou emisí (rozdíl mezi kupónem
a výnosem byl u obou emisí vyšší
než 1 procentní bod). Zvláště úspěšně
byla v srpnu umístěna emise střednědobých
dluhopisů se zatím nejdelší splatností
5 let. Výnos dosažený v aukci (7,88%) byl nižší
než diskontní sazba (8%) a pouze o 0,18 procentního
bodu vyšší než výnos u 2 leté
emise.
Při aukci 6. emise střednědobých dluhopisů
ministerstvo financí změnilo typ aukce na americkou
výnosovou aukci. Nabídky účastníků
jsou při tomto typu aukce přijímány
ve formě výnosu a kupón dluhopisu je stanoven
na základě výsledku aukce podle průměrného
výnosu uspokojených konkurenčních
objednávek. Kupón emise se blíží
výnosu do splatnosti (emise blízko pari) a lépe
tím odráží aktuální situaci
na trhu. Vzhledem k růstu úrokových sazeb
na finančním trhu došlo také u této
emise střednědobých dluhopisů k růstu
výnosu do splatnosti oproti předchozím aukcím.
Dvouleté státní dluhopisy byly umístěny
v říjnu 1993 za výnos 8,6% p.a., v květnu
1994 za 7,7% p.a. a v listopadu 1994 za 8,41 % p.a.
Pro přímý vstup do aukcí byla pro
rok 1994 sestavena skupina 20 přímých účastníků,
které tvoří 18 bank a 2 obchodníci
s cennými papíry. Ostatní zájemci
o koupi střednědobých dluhopisů se
mohou aukcí zúčastňovat prostřednictvím
těchto přímých účastníků.
Aukce 6. emise střednědobých dluhopisů
se zúčastnil také zvýšený
počet drobných investorů (fyzických
osob). Zvýšený zájem byl odrazem opatření
přijatých Ministerstvem financí ČR
a Českou národní bankou k podpoře
prodeje státních dluhopisů drobným
investorům.
Pro úrokové náklady emisí státních
dluhopisů je v roce 1994 typický opačný
trend vývoje u státních pokladničních
poukázek a u střednědobých dluhopisů.
Úrokové náklady na emise SPP se od počátku
roku do konce října pohybovaly v rozmezí
6 až 7 % p.a. s minimem v červnu (5,82%). Vzhledem
k již zmíněnému růstu úrokových
sazeb na mezibankovním trhu tyto náklady od července
trvale stoupaly, a to až na 7,78 % p.a. na konci roku. Naproti
tomu úrokové náklady na střednědobé
dluhopisy v roce 1994 podstatně poklesly (12,32 % na 9,8
% p.a.), čehož hlavním důvodem bylo
splacení emise na KBV s vysokým kupónem (15
%) a vydání nových emisí s nižšími
kupóny a větším objemem. Vývoj
úrokových nákladů je zřejmý
z následujícího grafu:
Tabulka č. 14
Umístění státních dluhopisů
jako výsledek jejich prodeje na primárních
a sekundárních trzích, struktura jejich hlavních
držitelů a změny v držbě za rok
1994 dokumentuje následující tabulka:
Tabulka č. 15
- u domácích bank | 32 454 | 88,9 | 48 797 | 93,8 | +16 343 |
- u ostatních domácích institucí | 1 821 | 5,0 | 1 874 | 3,6 | +53 |
- u obyvatelstva (domácností) | 927 | 2,5 | 447 | 0,8 | -480 |
- u zahraničních subjektů | 1 297 | 3,6 | 924 | 1,8 | -373 |
Státní dluhopisy (vč.SPP) celkem | 36 499 | 100,0 | 52 042 | 100,0 | +15 543 |
Nejvýznamnějším držitelem státních
dluhopisů jsou domácí banky (vč. ČNB),
jejichž držba se v průběhu roku 1994 zvýšila
absolutně i relativně (0 5 procentních bodů).
Držba ostatních domácích institucí
(hlavně pojišťovacích společností;
nefinančních podniků a korporací,
investičních společností a investičních
privatizačních fondů) sice též
mírně absolutně vzrostla, v procentním
podílu však došlo k poklesu. K největšímu
absolutnímu poklesu držby došlo u domácností,
kde se nejvýznamněji projevil vliv vyplácení
tří kuponů státních rehabilitačních
dluhopisů. Podrobnější přehled
o držitelích státních dluhopisů
udává tabulka č.5.