Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

Podle platného zákona o České národní bance není přípustné krýt schodek státního rozpočtu přímým úvěrem od centrální banky. Krátkodobý schodek státního rozpočtu, vzniklý v důsledku dočasného nesouladu běžných rozpočtových příjmů a výdajů, musí proto být kryt státními pokladničními poukázkami (SPP).

Tato situace nastává každoročně v lednu v důsledku pomalejšího rozběhu rozpočtových příjmů v porovnání s výdaji. Později se situace obvykle stabilizuje. Ke krytí schodků emituje ministerstvo financí státní pokladniční poukázky podle okamžité potřeby. Také v roce 1994 se tato zkušenost potvrdila, což dokládá následující graf:

Graf č. 17

Nerovnováha mezi průběhem příjmů a výdajů se podle očekávání projevila na počátku roku. Po odeznění těchto výkyvů se saldo státního rozpočtu dostalo trvale do kladných hodnot, pouze v měsících únoru, dubnu a květnu se v souvislosti s masívními vratkami daně z přidané hodnoty objevily negativní hodnoty salda. Jednalo se však vesměs o jedno- či dvoudenní poruchy, které byly kryty prodejem pokladničních poukázek z portfolia ministerstva financí.

Přehled o emisích státních pokladničních poukázek ke krytí potřeb běžného hospodaření státního rozpočtu podává tabulka:

Tabulka č. 37

Ve druhé polovině roku se přebytek běžného hospodaření státního rozpočtu stabilizoval na hodnotách přesahujících 10 mld Kč (a to i ve 4. čtvrtletí po převedení financování dopadů z clearingového zúčtování se Slovenskem do státních finančních aktiv). Tento vývoj zajistil dostatečnou rezervu pro závěr roku, takže nevznikla situace vyžadující zajištění likvidity rozpočtu emisí státních pokladničních poukázek.

a) Zpráva o kontrolní činnosti ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1994

b) Zpráva o činnosti celních orgánů v roce 1994

c) Zpráva o opatřeních v oblasti cen v roce 1994

Kontrolní orgány ministerstva financí zahrnují odbor kontroly MF ČR, oddělení finančních revizí a oddělení kontroly cen finančních ředitelství v České republice.

Jejich působnost při provádění finančních revizí, finanční a cenové kontroly je vymezena především zákonem č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla České republiky) ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

Kontrolní činnost je zaměřena na rozpočtové a příspěvkové organizace (včetně ústředních orgánů), na státní fondy, nadace, obchodní společnosti, státní podniky, družstva, sdružení, fyzické osoby (podnikatele) apod.

Celkové výsledky činnosti kontrolních orgánů ministerstva financí v letech 1993 a 1994 lze podle jednotlivých oblastí rekapitulovat na následujících údajích:

Tabulka č. 1

*) v roce 1994 odvody do státního rozpočtu za neoprávněné použití rozpočtových prostředků vč. vratek dotací činily 1,6 mld Kč

a) V oblasti kontroly hospodaření s prostředky státního rozpočtu

bylo provedeno celkem 94 finančních kontrol, při kterých bylo zjištěno neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu ve výši cca 215,1 mil. Kč. Z tohoto počtu bylo odborem kontroly MF uskutečněno 17 kontrolních akcí u ústředních orgánů, státních fondů a přímo řízených organizací. Dalších 77 kontrol provedla oddělení finančních revizí finančních ředitelství převážně u okresních a městských úřadů a u ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací.

Z věcného hlediska lze kontrolní zjištění rozdělit do těchto okruhů:

- správa příjmů státního rozpočtu

V této oblasti bylo zjištěno, že rozpočtové organizace o některých příjmech vůbec neúčtovaly nebo účtovaly nesprávně (např. o přijatých darech, úhradách od obyvatelstva apod.), neoprávněně kompenzovaly příjmy s výdaji a nesnažily se o dosahování maximálních příjmů ve smyslu ustanovení § 30 odst. 2 vyhlášky č. 205/1991 Sb.;

- čerpání výdajů státního rozpočtu a dotací

Bylo zjišťováno porušování účelu a časového použití přidělených finančních prostředků, zásad pro poskytování účelových dotací, poskytování neoprávněných záloh ze státního rozpočtu na dodávky, které nebyly řádně a včas provedeny. Nedostatky byly i v nesprávném nebo neprovedeném zúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu - vyúčtování některých dotací bylo prováděno podle odhadů a na základě nedostatečně vedené evidence. V některých případech neprovedly organizace zúčtování účelových dotací na investice a nevyčerpané prostředky převedly různými způsoby (např. formou záloh dodavatelům, uložením na nepovolené účty apod.) do následujícího roku a tak neoprávněně zadržely prostředky státního rozpočtu.

Byly zjištěny případy čerpání účelových prostředků státního rozpočtu na základě fiktivních dokladů (např. o dodávkách stavebního materiálu). Tyto případy byly předány k posouzení orgánům činným v trestním řízení;

- čerpání účelových prostředků státního rozpočtu a návratných finančních výpomocí

Největší plošnou, tematicky zaměřenou akcí v roce 1994 byla kontrola čerpání finančních prostředků určených na odstranění následků škod po sovětské armádě, která zahrnovala 51 měst, obcí a vybraných organizací. Celkový přínos státního rozpočtu představuje částku cca 17,3 mil. Kč. Z výsledků kontrol vyplynulo, že organizace používaly prostředky účelově určené na odstranění havarijního stavu na financování jiných akcí a provozních výdajů (např. rekonstrukce, kanalizační přípojky, vodovody, úroky apod.), že neprováděly zúčtování vztahů ke státnímu rozpočtu v příslušném roce a tím byly neoprávněně zadrženy rozpočtové prostředky. V některých případech nebyly akce doloženy řádnými účetními doklady a kontrolami splnění dodávek;

- hospodaření s národním majetkem a účetnictví

Nedostatečná pozornost ze strany kontrolovaných subjektů byla věnována hospodaření s národním majetkem (jeho evidenci a ochraně) a vedení účetnictví. V řadě případů nebyly prováděny inventarizace nebo byly prováděny nedostatečně.

Nedostatky ve vedení účetnictví byly zjišťovány prakticky u všech typů organizací v podnikatelské i rozpočtové sféře. Namátkově lze uvést neprovádění inventarizací majetku a závazků, nezaúčtování všech účetních případů daného období, nedostatečnou ochranu účetních písemností.

Za porušení povinností v účetnictví bylo navrženo 52 pokut ve výši cca 9,3 mil. Kč;

- devizové hospodářství

V oblastech, které podle devizového zákona náleží do kontrolní působnosti MF, bylo zjišťováno neplnění nabídkové povinnosti u získaných devizových prostředků, podmínek stanovených v devizových povoleních a neoprávněné disponování s prostředky na devizových účtech.

b) V oblasti hospodaření podnikatelských subjektů

bylo provedeno 249 finančních revizí, při kterých bylo prokázáno negativní ovlivnění hospodářského výsledku s dopadem na plnění daňových povinností ve výši téměř 4,3 mld. Kč.

Nejčastějším zjištěním bylo zkreslení vykázaného základu pro odvod daně z příjmů právnických osob; ten byl snižován zejména neoprávněným krácením výnosů a zahrnováním účetních rezerv do daňových výdajů, zvyšováním nákladů chybným oceňováním zásob, nesprávným postupem při prodeji vydraženého majetku apod. Dále podniky snižovaly příjmy státního rozpočtu neodváděním daně z příjmů vybírané srážkou.

c) V oblasti kontroly tvorby cen

bylo vykonáno 790 cenových kontrol. Za porušení zákona o cenách byly uloženy pokuty ve výši cca 199,5 mil. Kč.

Cenové kontroly zjišťovaly zejména nesprávnou kalkulaci cen tepelné energie, porušování podmínek tvorby cen výrobků a výkonů ve zdravotnictví, cen vodného a stočného, motorové nafty, topných olejů atd. V řadě případů byly do kalkulací zahrnovány neoprávněně vyšší náklady a některé organizace sjednávaly v cenách i nepřiměřeně vysoký zisk.

Rozsah kontrol a jejich souhrnné výsledky v letech 1993 a 1994 jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 2

Činnost územních finančních orgánů v roce 1994

Činnost územních finančních orgánů (223 finančních úřadů a 8 finančních ředitelství) v oblasti daňové správy se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Těžiště spočívá především v soustavné kontrole úplnosti, správnosti a věrohodnosti daňových základů vykázaných poplatníky v daňových přiznáních, ve vyhledávání neevidovaných poplatníků a zajištění jejich zdanění.

V roce 1994 vzrostl počet daňových subjektů proti předchozímu roku cca o 700 tis. na celkových 5 715 tis. k 31.12.1994.

Zatímco v roce 1993 provedly finanční úřady 188 tis. kontrol a místních šetření, v roce 1994 jich bylo celkem 204 tis. Na základě kontrol bylo poplatníkům doměřeno vč. pokut a penále 12,8 mld Kč, zatímco za rok 1993 tyto doměrky činily 4,4 mld Kč. Výsledky kontrol svědčí o tom, že na územních finančních orgánech vzniká výkonný a profesně zdatný aparát.

Vývoj počtu daňových subjektů, provedených kontrol a výše doměrků a sankcí za poslední čtyři roky je zachycen v následující tabulce:

Tabulka č. 3

Pozn.:

V r. 1992 byly doměrky ovlivněny výsledkem revíze u Agrokombinátu Slušovice

V uplynulém roce se finanční úřady zaměřily na vymáhání daňových nedoplatků, v 26 339 případech bylo vymoženo celkem 2,2 mld Kč, což představuje zdvojnásobení oproti roku 1993. Rovněž se podstatně zvýšil rozsah zajištění daňových nedoplatků exekucemi na movitý a nemovitý majetek: prodejem movitých věcí byly vymoženy nedoplatky ve výši 206 mil. Kč, prodejem nemovitostí bylo uhrazeno dalších 326 mil. Kč nedoplatků na daních; k zajištění daňových pohledávek včetně příslušenství v celkové výši 5,6 mld Kč využily finanční úřady možnost zástavního práva.

Poznatky z kontrolní činnosti územních finančních orgánů.

U daní z příjmů byly zjišťovány především nepřiznané nebo zkreslené příjmy a neoprávněně uplatněné nebo neprokázané výdaje. Četné jsou případy krádeží nebo zničení dokladů o výdajích.

U daně z přidané hodnoty byly zjišťovány neoprávněné odpočty daně, vyskytovaly se duplicitní odpočty, vývozy zboží nebyly prokázány řádnými doklady. Byly uplatňovány i neoprávněné nároky na odpočet daně na základě falešných daňových dokladů vystavených buď plátcem nebo fiktivní dodavatelskou firmou. Opakovaně byly zjištěny nákupy ropných produktů nezatížených spotřební daní, které byly využívány jako pohonná hmota.

V součinnosti s policií, Českou obchodní inspekcí, celními orgány, živnostenskými úřady a obvodními hygienickými stanicemi byly provedeny kontroly stánkového prodeje v tržnicích a na burzách. Kontroly se zaměřily především na zjištění původu zboží, legálnost jeho nabytí a prodej neznačených cigaret.

Poznatky ukazují, že obecná úroveň daňově právního vědomí u daňových poplatníků se v porovnání s minulými lety zvýšila, značná část obyvatelstva si začíná být vědoma důležitosti včasného plnění daňových povinností, nutnosti věcně i formálně správně vedeného účetnictví apod. Kladně se projevilo využívání služeb daňových poradců, externích účetních firem a zlepšení vybavenosti výpočetní technikou. U drobných podnikatelů však přetrvávají nedostatky z minulých let, zejména neznalost daňových zákonů a podceňování účetnictví.

b) ZPRÁVA O ČINNOSTI CELNÍCH ORGÁNŮ V ROCE 1994

Systém celní správy tvořilo v roce 1994 Generální ředitelství cel, v jehož působnosti pracovalo 21 oblastních celních úřadů, které řídily 135 celních úřadů a 178 celních stanic.

Tato soustava v roce 1994 zabezpečovala řadu úkolů, vytvářejících předpoklady pro kvalitní výkon činnosti celní správy. Jednalo se zejména o práce na přípravě návrhu změny celního zákona (byly vydány dvě novely prováděcích vyhlášek k celnímu zákonu), o novelu celního sazebníku (jako výsledek mnohostranných obchodních jednání v GATT), důležitým krokem úzce souvisejícím s legislativní činností bylo zpracování Českého integrovaného tarifu (v červenci 1994 byla vydána první verze).

Generální ředitelství cel připravilo v roce 1994 návrhy smluv a dohod a podílelo se na jednáních se sousedními státy (Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Spolkovou republikou Německo) o problematikách hraničních přechodů na společných státních hranicích, celního odbavování na hraničních silnicích a železnicích, malého pohraničního styku, budování nových celních přechodů apod., proběhla řada expertních jednání o dohodách upravujících spolupráci v celní oblasti s dalšími státy.

Důležitým momentem v činnosti celní správy bylo ukončení ratifikačního procesu Evropské dohody o přidružení České republiky k ES v závěru roku 1994, i když obchodní část této dohody byla naší stranou zajišťována na prozatímní bázi již od roku 1992.

Vlastní výkonná činnost orgánů celní správy byla v roce 1994 zaměřena do těchto hlavních oblastí:

Celní, daňové a ostatní příjmy

Z celkových příjmů dosažených celní správou v roce 1994 ve výši 128 853 mil. Kč představovaly 99,8 % příjmy inkasované pro státní rozpočet, a to:

Nedoplatky z pohledávek činily k 31.12.1994 celkem 4,5 mld Kč*), z toho

Z uvedené částky činily nedoplatky z pohledávek vyměřených v roce 1994 celkem 2,6 mld Kč (56,4 %). Zbytek tvoří pohledávky z předchozích let.

V průběhu roku 1994 prováděly celní orgány nezbytné kroky směřující k vymáhání neuhrazených pohledávek, uplatnění celního zástavního práva, případně i prodeji zajištěného zboží na úhradu cla a daní s těmito výsledky:

- výzva k úhradě dlužného cla a daní byla uplatněna celkem v 45 250 případech v celkové hodnotě zboží 2,95 mld Kč. Byla získána částka 1,6 mld Kč, tj. úspěšnost 53,9 %;

- přikázání pohledávky peněžnímu ústavu bylo uplatněno v 7 850 případech, hodnota zboží činila 0,45 mld Kč, úspěšnost celkem 0,21 mld Kč (46,7 %);

- výkon rozhodnutí soudní cestou byl uplatněn ve 170 případech v celkové hodnotě zboží 11, 6 mil. Kč. Úspěšnost v těchto případech činila 0,86 %;

- výkon rozhodnutí správní cestou byl uplatněn celkově v 810 případech v celkové hodnotě zboží 130,5 mil. Kč. Úspěšnost při výkonu správního rozhodnutí celkem 65,5 mil. Kč, tj. 50,2 %;

*) v nedoplatcích z pohledávek jsou uvedeny veškeré neuhrazené příjmy od vystavení platebních výměrů; proto skutečné pohledávky po splatnosti jsou o cca 1 - 1,5 mld Kč nižší

- celní zástavní právo bylo uplatněno ve 124 případech na celkovou hodnotu zboží 57,3 mil. Kč. Úspěšnost v případech uplatnění celního zástavního práva činila celkem 25,5 mil. Kč, tj. 44,5 %;

- prodej zboží na úhradu celního dluhu nebyl v roce 1994 uplatněn.

Základní charakteristiky činnosti pohraničních a vnitrozemských CÚ

Osoby a osobní dopravní prostředky

V roce 1994 vstoupilo (podle údajů GŘ cel) do České republiky 141 mil. osob a z republiky vycestovalo 139 mil. osob. Celkem tak přestoupilo státní hranice 280 mil osob, což je v porovnání s rokem 1993 o 34% více.

Nejvíce osob (267 mil.) přestoupilo hranice prostředky silniční osobní dopravy bylo to o 35% více než v předchozím roce. Železniční dopravou (celkem 198 tis. osobních vlaků) přestoupilo státní hranice více než 10 mil. osob, tj. o 18% více. Leteckou dopravou vstoupilo do ČR celkem 1,5 mil. a vystoupilo 1,4 mil. osob; celková frekvence osob v letecké dopravě v porovnání s r.1993 vzrostla o 26 %.

Silniční a železniční nákladní doprava

Do České republiky vstoupilo 1,9 mil. a z České republiky vystoupilo celkem 1,9 mil.silničních nákladních vozidel. Celková frekvence nákladní dopravy na celních přechodech činila 3,8 mil. vozidel a proti roku 1993 se zatížení celnic zvýšilo o 27 %.

Na železničních celních přechodech vstoupilo do ČR 1,5 mil. a z ČR vystoupilo rovněž 1,5 mil. nákladních vagónů. Celková frekvence v roce 1994 činila téměř 3 mil. nákladních vagónů, což je o 76 % více než v roce 1993. Byla zahájena kombinovaná přeprava mezi Lovosicemi a Drážďany (ROLA). Ode dne jejího zahájení bylo přes státní hranice převezeno železničními vagóny v obou směrech téměř 18 tis. kamiónů, z toho v dovozu necelých 7 tis. a ve vývozu 11 tis. kamiónů. Celková vytíženost ROLA systému činila v dovozu 42,4 % a ve vývozu 69,5 %.

Vnitrozemské celní úřady, které se v největší míře podílejí na inkasu celních příjmů do státního rozpočtu, přijaly řadu opatření směřujících ke zvýšení účinnosti provádění celního dohledu, zkvalitnění celního řízení a organizace služby. Stoupalo zatíženi těchto orgánů z hlediska druhů a počtu projednávaných podpoložek zboží podle celního sazebníku, příp. zásilek zboží. Vnitrozemské celní úřady projednaly v roce 1994 zboží v celkovém počtu 4,5 mil. podpoložek celního sazebníku a propustily do jednotlivých celních režimů (s výjimkou režimu tranzitu) 664 tis. vagónů se zbožím, 1,7 mil. silničních nákladních vozidel a 1,1 mil. kusových zásilek.

Dohled nad dodržováním celních předpisů a obrana proti podloudnictví

V roce 1994 byly u jednotlivých celních úřadů a oblastních celních úřadů postupně konstituovány specializované referáty boje proti podloudnictví, které zaměřily svoji činnost především do oblastí daňově rizikových komodit zboží, na prověřování správnosti zařazování zboží podle celního sazebníku, ověřování dodání zboží celním úřadům určení, zjišťování existence firem, záměrné snižování celní hodnoty zboží a kontrolu pravosti předkládaných dokladů na základě fyzických kontrol zboží. V souvislosti se zjištěnými porušeními celních předpisů bylo zabráněno celním a daňovým únikům v celkové výši cca 1,9 mld Kč.

Při akcích zaměřených na porušování celních předpisů bylo v roce 1994 celními orgány zjištěno

- 7 328 celních deliktů, z toho 6 988 při dovozu zboží a 340 při vývozu zboží. Hodnota zboží, které bylo předmětem celních deliktů, činila cca 2,75 miliardy Kč (při dovozu téměř 2,5 miliardy Kč a při vývozu téměř 261 milionů Kč);

- 30 555 celních přestupků, z toho 17 742 spáchaných občany ČR a 12 813 občany jiných států. Celková hodnota zboží, které bylo předmětem celních přestupků, činila cca 1,1 mld Kč;

- 3 556 devizových přestupků, jejichž předmětem byly hodnoty podle devizového zákona v celkové výši cca 171 milionů Kč.

Orgánům činným v trestním řízení bylo pro podezření ze spáchání trestného činu předáno celkem 243 případů, jejichž předmětem bylo zboží v hodnotě 575 milionů Kč.; celková výše pokut u fyzických osob činila 11,8 mil. Kč, u právnických osob 25,2 mil. Kč.

Na odhalování případů porušování celních předpisů se významně podílely celní stanice v celním pohraničním pásmu. Ve službě na těchto stanicích se nově prosadily prvky, které odpoutávají jejich činnost od státních hranic. Více se využívají aktivní formy a metody výkonu služby, větší pozornost byla věnována pátráni po zboží uniklém celnímu dohledu, kontrole po propuštění zboží, kontrole pouličního prodeje a pod. Hodnota zboží, které uniklo celnímu dohledu, činila více než 245 mil. Kč; jednalo se zejména o cigarety, alkohol, elektroniku, textil, osobní automobily a zboží starožitného charakteru. Současně bylo odhaleno 515 případů porušeni devizových předpisů, přičemž hodnota platidel činila více než 3 mil. Kč. Kromě toho celníci z celních stanic při výkonu služby v blízkosti státních hranic zadrželi 1 014 osob, které nezákonně překročily nebo se pokusily překročit státní hranice.

Při provádění celního dohledu na pohraničních celních úřadech, v celním pohraničním pásmu a kontrolách pouličního prodeje celní orgány zjistily

- 931 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret v hodnotě téměř 24 mil. Kč, 417 případů prodeje neznačených cigaret v hodnotě přes 6 mil. Kč. Přínos na cle a daních v těchto případech činil přes 47 mil. Kč;

- v 716 případech bylo vydáno rozhodnutí o propadnutí zboží a v 66 případech bylo zboží (cigarety) zabráno. Bylo uloženo 1 124 pokut v celkové výši přes 2 mil. Kč;

- 23 případů bylo předáno orgánům činným v trestním řízení pro podezření ze spáchání trestného činu a v 55 případech byl podán návrh na odebrání (zrušení) živnostenského oprávnění.

V uplynulém roce byla kontrolní činnost celních orgánů rozšířena i na některé nové úkoly:

- podle zákona č. 136/1994 Sb. byla provedena opatření k zahájení kontrol barvení a značkování některých dovážených uhlovodíkových paliv a maziv. Vybrané celní úřady byla vybaveny kontrolními prostředky a podílely se na odhalování této činnosti;

- byly vytvořeny operativní skupiny k odhalování nezákonných přeprav omamných a psychotropních látek. Byly zadrženy drogy v celkovém množství cca 60 kg heroinu, cca 24 kg kokainu, cca 500 kg hašiše a další drogy v menším množství (např. marihuana).

Předpokladem účinné obrany proti nedodržování zákonnosti je zvýšení úrovně informatiky celního systému.

V průběhu roku 1994 byla GŘC realizována závažná zdokonalení digitální datové základny o dovozu i vývozu zboží. Do provozu byla spuštěna a je dále zlepšována tranzitní datová báze, sloužící k registraci a kontrole zboží propuštěného do režimu tranzitu. Podařilo se zahájit budování komunikačního systému celní správy, a to na úrovni CÚ výstavbou lokálních sítí a technických prvků umožňujících datovou komunikaci prostřednictvím satelitního systému. Postupná opatření k dobudování tohoto systému budou realizována v průběhu roku 1995.

Stále rostoucí požadavky na modernizaci a efektivnost pracovních postupů v Celní správě ČR řeší postupné zavedení nového celního informačního systému (ČECIS), který je vytvářen v systému SOFIX. Zavedení systému začíná na pilotní trase, t.j. CÚ Folmava - OCÚ Plzeň - CÚ Praha - CÚ Hostivař a současně bylo vybudováno vývojové centrum při "Skupině CIS" (odpovědné za realizaci projektu) v Praze.

c) ZPRÁVA O OPATŘENÍCH V OBLASTI CEN V ROCE 1994

V roce 1994 byly státem i nadále regulovány ceny zboží, služeb a výkonů produkovaných v monopolních odvětvích, jako je elektřina, plyn, teplo, uhlí (do 30. 4.), voda pitná a užitková i voda odpadní odvedená a povrchová, doprava, spoje, zdravotnictví a nájemné. Regulace byla v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, uplatňována formou úředně stanovených cen (maximálních a minimálních cen) stanovených ministerstvem financí, místními orgány nebo zvláštními předpisy a formou věcně usměrňovaných cen.

Položky s regulovanými cenami, u nichž byly v roce 1994 realizovány státní zásahy

- Pevná paliva pro domácnosti - regulována do 1. května, kdy byla regulace cen pevných paliv zrušena.

- Plynná paliva - pro domácnosti byly maximální ceny zemního plynu a svítiplynu pro domácnosti zvýšeny s účinností od 1. června o 10 %; pro ostatní spotřebitele byly k 1. květnu stanoveny maximální ceny i pro ostatní odběratele, které nahradily regulaci formou věcného usměrňování cen. Jedná se o dodávky zemního plynu a svítiplynu z Českého plynárenského podniku do distribučních sítí a maximální ceny z těchto sítí ostatním spotřebitelům.

- Pohonné hmoty - zavedením spotřební daně a s přihlédnutím k poklesu světových cen ropy byly maximální ceny automobilových benzinů k 1. lednu 1994 zvýšeny o 2 %.

K 10. 6. byla regulace úředně stanovených maximálních cen automobilových benzinů nahrazena věcným usměrňováním cen.

- Tepelná energie - pro domácnosti byly maximální ceny měřených dodávek tepla a teplé vody pro domácnosti k 1. lednu 1994 zvýšeny o 16 %; pro ostatní spotřebitele podléhaly ceny tepelné energie dodávané od výrobce distributorům režimu věcného usměrňování cen s tím, že oproti roku 1993 došlo k určitému zmírnění restrikcí v rámci regulace cen.

- Elektrická energie - pro domácnosti byly maximální ceny elektrické energie pro domácnosti k 1. červnu zvýšeny o 10 %.

- výkony a výrobky ve zdravotnictví - s účinností od 11. července byla regulace formou věcného usměrňování cen u některých výkonů nehrazených ze zdravotního pojištění nahrazena regulací formou úředně stanovených maximálních cen.

K 1. dubnu byla provedena pravidelná novelizace Seznamu výrobků a výkonů ve zdravotnictví a výkonů oční optiky s maximálními cenami, který zahrnuje i nové maximální ceny. K zásadní změně celkové cenové úrovně nedošlo (pokles o 0,4 %), avšak u jednotlivých výrobků jsou změny značně diferencované (zejména u výrobků z dovozu) od poklesu o 50 % po nárůst o 180 %.

- Doprava vnitrostátní nákladní železniční - s účinností od 1. ledna byly zavedeny maximální ceny za užití dopravní cesty v dvoukanálové podobě, jejichž jedna složka odráží náklady na zabezpečení tratě pro projetí každé vlakové soupravy a druhá zohledňuje opotřebeni v závislosti na hmotnostním zatížení tratě. Současně byly zavedeny kategorizace tratí do tří pásem, kterým byly přiřazeny jednotlivé úrovně maximálních cen podle rozvržení nákladů plánovaných na objem přepravy v roce 1994.

- Vnitrostátní výkony spojů - vzhledem ke zvýšení cen telekomunikačních výkonů (realizovanému v roce 1993), které vstupují do ceny telegrafické poštovní poukázky složené z ceny za poštovní poukázku, telekomunikační výkon a spěšné doručení, byla k 1. březnu zvýšena maximální cena telegrafické poštovní poukázky z 29,- Kč na 37,- Kč pro poukázky do 500,- Kč a z 35,- Kč na 43,- Kč pro poukázky do 2 000,- Kč.

- K 1. lednu byly zpřesněny určené podmínky vymezující okruh provozovatelů vnitrostátních telekomunikačních výkonů, na které se vztahuje regulace maximálními cenami.

- Doprava osob vnitrostátní pravidelná autobusová - s účinností od 29. května byla regulace cen obyčejného jízdného maximálními cenami nahrazena věcným usměrňováním cen a ceny dovozného za zavazadla a cen místenek deregulovány.

- Od 1. září se zvýšily maximální ceny žákovského časového jízdného o 100 %. Maximální ceny žákovského jízdného pro jednotlivou jízdu byly zrušeny a nahrazeny věcným usměrňováním těchto cen.

- Nájemné - vyhláškou MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, bylo k 1. lednu zvýšeno maximální nájemné o 40 %.

- K 1. září byla vyhláška FMF, MF ČR a MF SR č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, novelizována vyhláškou MF č. 168/1994 Sb., kterou byly provedeny drobné legislativní úpravy.

- Oceňování nemovitostí - s platností od 1. listopadu byla vydána nová vyhláška MF č. 178/1994 Sb., o oceňování pozemků, staveb a porostů, kterou se rozšířila diferenciace cen lépe vyjadřujících odlišné reálné hodnoty nemovitostí. Celková úroveň ocenění nemovitostí se nezmění.

- Minimální ceny živých jatečných býků, jalovic, kravského mléka syrového, potravinářské pšenice, pozdních konzumních brambor - od 17. ledna se zvýšila minimální cena mléka kravského syrového pro intervenční nákupy na 5,70 Kč, t. j. o 5,6 %.

1. dubna byly určeny minimální ceny pšenice potravinářské pro intervenční nákupy ze sklizně roku 1994 ve výši 3 240,- Kč/t pro tzv. zálohový nákup do 500 tis. tun (polovina ceny vyplacena zálohově při uzavření smlouvy v březnu a dubnu).

K 16. srpnu byly stanoveny minimální ceny pšenice potravinářské pro intervenční nákupy ze sklizně roku 1994 na 2 700 Kč/t. Po skončení prodeje pšenice nakoupené Státním fondem tržní regulace v zemědělství budou výrobcům doplaceny rozdíly mezi průměrnou prodejní cenou a minimální cenou sníženou o náklady oběhu. Jde o další nákup do výše 300 tis. tun s nižšími jakostními parametry. (Všechny tyto ceny se rozumí bez daně z přidané hodnoty).

Příloha č. 1

Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

Příloha č. 2

Závěrečné účty státních fondů za rok 1994

Příloha č. 3

Výsledky finančního hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za rok 1994

Příloha 1

Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív

1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasív

2. Operace na účtech státních finančních aktiv

3. Pohledávky státu vůči zahraničí

4. Majetkové účasti státu u mezinárodních bank a tuzemských společností

5. Poskytnuté státní půjčky, návratné finanční výpomoci a státní záruky

6. Vývoj státní zadluženosti

7. Emise státních dluhopisů, jejich úrokové náklady a umístění

8. Výdaje na dluhovou službu státu