Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Souhrnný přehled čerpání mzdových prostředků ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 27

Podrobný přehled podle jednotlivých rozpočtových kapitol je uveden v tabulkové části státního závěrečného účtu.

2.4. Neinvestiční dotace podnikům

V souladu se záměry omezit poskytování státních prostředků do podnikatelské sféry poskytl státní rozpočet v roce 1994 formou neinvestičních transferů do podnikové sféry celkem 27,5 mld Kč (v roce 1993 bylo poskytnuto 28,6 mld Kč). Původně schválená výše dotací 27,9 mld Kč byla v průběhu roku upravena na 27,8 mld Kč. Poskytování dotací se soustředilo především do resortů ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zemědělství.

Přehled čerpání neinvestičních dotací je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 28

*) v roce 1994 včetně dotace Fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 500 mil. Kč

Dotace stanovené pro ministerstvo dopravy byly účelově určeny pro potřeby železniční dopravy, autobusové dopravy a letecké dopravy.

Neinvestiční dotace pro České dráhy, schválená ve výši 5,8 mld Kč, byla určena na kompenzaci ztrát z osobní železniční dopravy a byla vyjádřením veřejného zájmu na zabezpečení její provozuschopnosti.

Pro pravidelnou autobusovou dopravu byla schválena dotace ve výši 1,2 mld Kč, určená na kompenzaci ztrát z titulu poskytování slev žákovského jízdného a na vyrovnání ostatních sociálních slev. Usnesením Poslanecké sněmovny č. 275 ze 7. prosince 1993 bylo doporučeno vládě ČR směrovat určené dotace na plošnou obsluhu území, nikoliv na vyrovnání ostatních sociálních slev. Při rozdělování dotací bylo usnesení Poslanecké sněmovny plně respektováno. Dotace byly přidělovány podle předem schválených pravidel dopravcům všech typů.

Pro ČSA byla vyčleněna dotace na základě usnesení vlády ČR č. 279/92 a byla určena na krytí úrokových nákladů za nákup letadel Boeing. Její čerpání v roce 1994 v souladu se schválenou částkou činilo 160 mil. Kč.

V resortu ministerstva průmyslu a obchodu směřovaly dotace především do odvětví paliv a energetiky ve smyslu příslušných usnesení vlády České republiky k restrukturalizaci a útlumu těchto odvětví, konkrétně uhelných, uranových a rudných dolů. Byly poskytovány na povinné sociální dávky pracovníkům uzavíraných provozů, na zahlazení následků důlní činnosti a na technickou likvidaci dolů.

Na základě vyhlášky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, zabezpečil rozpočet částku 25 mil. Kč na svoz a likvidaci radioaktivního odpadu (tato agenda byla počínaje rokem 1994 delimitována na ministerstvo průmyslu a obchodu).

V zájmu podpory programu úspory paliv a energie byly ve státním rozpočtu dále vyčleněny prostředky na zateplování domovních objektů a na výstavbu alternativních zdrojů.

Na uvedené účely bylo vynaloženo:

Tabulka č.29

Skutečně přiznaná výše jednotlivých dotací je předmětem finančního vypořádání resortu se státním rozpočtem za rok 1994.

Objem dotací schválených pro ministerstvo zemědělství ve výši 5,8 mld Kč byl v průběhu roku snížen na částku 5,2 mld Kč. Z této částky směřovala rozhodující část - více než 90 % - do agrokomplexu, zbývající prostředky byly určeny k podpoře lesního a vodního hospodářství. Skutečné čerpání dotací ukazuje tento přehled:

Tabulka č.30

Podle ustanovení 4 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995, se prostředky státního rozpočtu poskytnuté v roce 1994 jako neinvestiční dotace agrokomplexu a lesnímu a vodnímu hospodářství, nevyčerpané do 31. prosince 1994, převádějí do příjmů kapitoly VPS v roce 1995 a budou použity ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 1994. Podle vykázaného čerpání se jedná o částku 280 mil. Kč.

K 1.1.1993 došlo k zásadní změně systému dotování tepelné energie, kdy se zrušily dotace výrobcům tepelné energie a byl stanoven nový způsob regulace cen tepla a teplé užitkové vody a v návaznosti na to i systém poskytování dotací vlastníkům (správcům) vytápěných domovních objektů.

V rámci rozpočtu kapitoly ministerstva financí byla schválena dotace na tento účel ve výši S,S mld Kč, která byla poskytována finančními úřady podle opatřeni ministerstva financí.

Na základě předpokládané vyšší potřeby finančních prostředků byla rozpočtovaná částka zvýšena o 1,1 mld Kč a tato výše byla k 31.12.1994 překročena o 18 mil. Kč.

Mimoto bylo do podnikatelské sféry poskytnuto 3,5 mld Kč přímo z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z uvedené částky největší objem tvořily prostředky určeně na podporu malého a středního podnikání podle schválených programů a poskytované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky; na tento účel bylo uvolněno 1,2 mld Kč.

Na podporu exportu byla a.s. EGAP (Exportní garanční pojišťovací společnost) poskytnuta dotace ve výši 1 mld Kč, z níž bylo 800 mil. Kč určeno k posílení pojistných fondů této organizace a 200 mil. Kč do fondu na podporu financování exportu. Z poskytnuté dotace se v rámci finančního zúčtování na rok 1994 vrací do státního rozpočtu 100,5 mil. Kč.

Do Státního fondu tržní regulace v zemědělství byla převedena částka 500 mil. Kč.

Rezerva 350 mil. Kč určená na realizaci záruk byla v plné výši vyčerpána k úhradě záruk za úvěry poskytnuté podniku První brněnská strojírna, a.s., na akci Iranshahr (dalších 35,7 mil. Kč bylo poskytnuto nad rámec rozpočtu). Celkový objem realizovaných záruk v roce 1994 činil 385,7 mil. Kč a je evidován jako pohledávka státu ve státních finančních aktivech.

Dále poskytl státní rozpočet 431 mil. Kč jako dotaci výrobním organizacím, které zaměstnávají více než 60 % zdravotně postižených občanů.

2.5. Další běžné výdaje státního rozpočtu

a) Financování vládních úvěrů

Rozpočtové financování vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí charakterizují následující údaje:

Tabulka č.31

Dosažená úspora výdajů byla nejvíce ovlivněna nižším čerpáním vládních úvěrů bez plynárenských VIA, což se týkalo hlavně Alžírska, kde příčinou byla pozdní kontraktace ze strany zahraničního partnera a pozastaveni investičních dodávek z důvodu bezpečnostní situace v zemi. V souladu s usnesením vlády ČSFR č. 192/91 byly v roce 1994 realizovány dodávky na vládní úvěry do Egypta (pro elektrárnu KAFR EL DAWAR), na Kubu (pro niklový závod Las Camariocas) a do Etiopie (pro pneumatikárnu v Addis Tyre).

Výdaje související s plynárenskými VIA byly vcelku splněny při nižším čerpání vládního úvěru, což souvisí s nedořešenými dvoustrannými vztahy mezi nástupnickými republikami bývalého SSSR při vydávání certifikátů na stavby dokončované na území Ukrajiny a Kazachstánu. Na tyto stavby nebylo možné v roce 1994 čerpat prostředky formou vládního úvěru.

Překročení ročního limitu výdajů na nárůst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB se týkalo zejména akcí v Iránu (elektrárna Iranshahr), Turecku (elektrárna SOMA) a v Indii. Příčinou byly nedostatečné informace od ČSOB o rozsahu akreditivů otevřených před 31.12.1993, k jejichž profinancování je ministerstvo financí vázáno dohodou uzavřenou s ČSOB na konci roku 1992 a schválenou usnesením vlády ČR č. 751/92.

b) Dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství

Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR) zabezpečoval v roce 1994 regulaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků regulačními opatřeními schvalovanými Radou SFTR.

Celkové zdroje fondu v roce 1994 činily 3 948 mil. Kč. Ze státního rozpočtu byly poskytnuty prostředky v rozpočtované výši 500 mil. Kč, což představuje 12,7 % celkových zdrojů SFTR a dále byly uvolněny prostředky ve výši 1 425 mil. Kč ze zůstatku prostředků SFTR z roku 1993, přechodně ponechaných na účtu státních finančních aktiv.

Převažující část dotace ve výši 493 mil. Kč byla plně využita v rámci celkových výdajů SFTR k regulaci trhu zemědělských a potravinářských výrobků. Dotace ve výši 7 mil. Kč, určená na úhradu správních výdajů výkonného aparátu SFTR, nebyla zcela vyčerpána. Zůstatek prostředků ve výši 307 tis. Kč se v souladu s § 9 zákona ČNR č. 472/1992 Sb., který stanoví způsob hospodaření fondu, převádějí na účet regulace trhu na rok 1995.

c) Clearingové zúčtování se Slovenskou republikou

Mechanismus clearingového zúčtování platebních vztahů mezi ČR a SR, vycházející z platební smlouvy mezi oběma státy a zavedený v roce 1993, byl využíván i v minulém roce.

V charakteru a výši dopadu z tohoto zúčtování v průběhu roku 1994 se odrazila likvidace věřitelské a narůstající dlužnická pozice ČR vůči Slovenské republice. Proto se celkový finanční dopad z clearingového zúčtování s výjimkou měsíce ledna prakticky po celý rok projevoval jako nárůst finančních prostředků státu.

Celkový finanční dopad za rok 1994 představoval 8,5 mld Kč, z čehož dopad změn pozice ČR vůči Slovensku činil 8,7 mld Kč. Zúčtované úroky a kurzové rozdíly ze změn kurzu Kč vůči zúčtovacímu ECU zatížily státní rozpočet částkou 163 mil. Kč.

Clearingové zúčtování se Slovenskou republikou ovlivňovalo svými korunovými finančními dopady výsledky státního rozpočtu v plné šíři do konce září 1994, kdy byl také tento dopad nejvyšší a dosáhl celkem 11,3 mld Kč. Od 1. října bylo na základě dohody s ČNB převedeno dosavadní rozpočtové krytí salda clearingu na účty státních finančních aktiv, na účtech státního rozpočtu zůstalo pouze dříve dohodnuté zúčtování korunových dopadů úroků a kurzových rozdílů. Důvodem této změny v podmínkách, kdy dřívější věřitelská clearingová pozice ČR přešla do dlužnické s tendencí jejího soustavného narůstání, bylo eliminovat zkreslující rozpočtem neuvažované dopady do výdajů a vykazovaných přebytků státního rozpočtu. K 31.12.1994 tak byly výsledky hospodaření státního rozpočtu ovlivněny pouze v již zmíněné výši 163 mil. Kč, které představují dopady ze zúčtování úroků a kurzových rozdílů z tohoto platebního styku.

V průběhu roku 1994 se korunové finanční dopady z clearingu se Slovenskem vyvíjely takto:

Tabulka č.32

Z uvedených údajů je zřejmé, že rozhodující změny ve vývoji clearingu se Slovenskem probíhaly v roce 1994 v novém bloku. Ve starém bloku zůstalo po celý rok zachováno kreditní saldo inkas a plateb, k ultimu každého měsíce se však provádělo jeho vypořádání převodem na nový blok při použití kurzu zúčtovacího XCS vůči ECU k 5.2.1993, tj. 34,499 Kč za 1 ECU. Měsíčně se saldo clearingového zúčtování upravovalo rovněž o vyúčtované úroky (3 % p.a. u starého bloku a 5 % p.a. u nového bloku) a kurzové rozdíly (ze změn kurzu Kč vůči zúčtovacímu ECU).

Výrazná narůstající tendence zadluženosti ČR v novém bloku clearingového zúčtováni vedla od července 1994 k soustavnému překračování mezního úvěru, dohodnutého ve výši 130 mil. ECU s tím, že platební vypořádání se provádí pouze při překročení tohoto mezního úvěru. Následné úhrady ve volných měnách byly korunově profinancovány do konce září ze státního rozpočtu (zvýšením jeho výdajů), od října ze státních finančních aktiv (jako výdajová operace na určeném účtě korunového krytí clearingu). Celkem do konce roku 1994 byl z české strany překročen mezní úvěr šestkrát:

Tabulka č.33

K překročení mezního úvěru Slovenskou stranou došlo v roce 1994 pouze jednou, a to k 31. lednu o 46 mil. ECU. Korunová protihodnota následné úhrady ve volných měnách činila 1 504 mil. Kč a ve státním rozpočtu ČR byla proúčtována snížením rozpočtových výdajů.

d) Dotace občanským sdružením a výdaje na humanitární pomoc

Dotace občanským sdružením byly rozpočtem na rok 1994 schváleny ve výši 1 595 mil. Kč, v průběhu roku byl tento objem zvýšen na 1 765 mil. Kč. Čerpání dotací občanskými sdruženími ukazuje následující přehled:

Tabulka č.34

Nejvíce prostředků (téměř 820 mil. Kč, tj. více než polovina celkového objemu těchto výdajů) bylo poskytnuto občanským sdružením resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, působícím v oblasti tělovýchovy a sportovní reprezentace a v oblasti sdružení dětí a mládeže a profesních spolků učitelů základních, středních a speciálních škol.

Resort zdravotnictví čerpal na dotacích občanským sdružením cca 296 mil. Kč. Prostředky byly určeny např. pro Český červený kříž (na přímořskou léčbu dětí), na činnost Horské služby, na zabezpečení projektů Národního plánu obnovy a podpory zdraví a Národního plánu opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, apod.

Prostřednictvím kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí byly poskytnuty dotace 99 občanským sdružením v celkové výši 233 mil. Kč, převážně občanským sdružením zdravotně postižených občanů. Dotace byly poskytovány především na sociální služby, vč. pečovatelské služby pro handicapované skupiny občanů (zdravotně postižení dospělí i děti, osamělí, staří občané, bezdomovci atd.), na resocializační služby napomáhající integraci do společnosti, na služby osobních asistentů osamělým těžce zdravotně postiženým lidem, atd.

Dotace občanským sdružením v ostatních resortech byly čerpány především v oblasti požární ochrany (MV), na zabezpečení dotovaných projektů pro potřeby resortu zemědělství (včelaři, zahrádkáři, rybáři, chovatelé), na tisk vydavatelů národnostních menšin (MK) apod. Z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly poskytnuty prostředky ve výši 16 mil. Kč Svazu bojovníků za svobodu, Konfederaci politických vězňů a na dětskou rekreaci.

Nepoužité prostředky budou vráceny do státního rozpočtu v roce 1995.

Kromě toho bylo čerpáno 158,8 mil. Kč na investiční výdaje občanských sdružení v tělovýchově a 25 mil. Kč poskytnutých na kontrolu BOZP (§ 136 zákoníku práce) bylo vykázáno jako ostatní příspěvky v rámci neinvestičních výdajů rozpočtových organizací.

Na humanitární účely bylo v rozpočtu kapitoly VPS vyčleněno 100 mil. Kč, které byly v průběhu roku uvolněny ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu práce a sociálních věcí pro humanitární organizace.

e) Výdaje na volby do zastupitelstev v obcích a na činnost politických stran a politických hnutí

Na úhradu nákladů na komunální volby, konané v roce 1994, byla ve schváleném rozpočtu (v kapitole Všeobecná pokladní správa) zabezpečena částka 414 mil. Kč. V průběhu roku bylo z této částky zálohově uvolněno 129,5 mil. Kč pro ministerstvo vnitra a 251,2 mil. Kč pro okresní úřady a obce. Kromě toho bylo na přípravu a zpracování volebních výsledků vyčleněno dalších 58,5 mil. Kč pro Český statistický úřad.

Z celkového objemu prostředků uvolněných na tento účel bylo na komunální volby v roce 1994 vyčerpáno

Celkově tak bylo na komunální volby v loňské roce vynaloženo o 67,5 mil. Kč méně než bylo v průběhu roku ze státního rozpočtu uvolněno. Největší úspora prostředků (cca 62,2 mil. Kč) byla vykázána okresními úřady a obcemi. Na vrub této úspory se navrhuje přerozdělit částku 2,5 mil. Kč těm subjektům, kterým poskytnuté zálohy plně nepokryly vynaložené výdaje a dále vyčlenit částku cca 10 mil. Kč na úhradu výdajů spojených s přípravou a konáním voleb do zastupitelstev v těch obcích, kde budou konány dodatečné nebo znovu prováděné volby v roce 1995.

Po zahrnutí těchto částek dosáhnou výdaje na volby zastupitelstev v obcích celkové výše 384,3 mil. Kč, což je o cca 55 mil. Kč méně než bylo zálohově uvolněno, resp. o cca 88 mil. Kč méně než uvažoval rozpočet na rok 1994.

Na činnost politických stran a politických hnutí bylo v roce 1994 vyplaceno ze státního rozpočtu celkem 137 912 tis. Kč. Výše příspěvků poskytnutých jednotlivým stranám a hnutím je uvedena v následujícím přehledu:

Tabulka č.35

Na základě ustanovení zákona č. 94/92 Sb., o volbách do České národní rady, byla v kapitole VPS státního rozpočtu zabezpečena částka 75 mil. Kč, určená k vyplacení příspěvků podle počtu získaných hlasů ve volbách do ČNR v roce 1992.

Další prostředky byly poskytnuty z vládní rozpočtové rezervy, a to podle přílohy k zákonu č. 118/94 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, jímž byla stanovena výše příspěvku v závislosti na počtu získaných hlasů ve volbách do ČNR a počtu získaných mandátů v Poslanecké sněmovně.

3. Kapitálové výdaje státního rozpočtu

Účast státního rozpočtu na financován investic byla v roce 1994 zaměřena především na řešení problémů dopravní infrastruktury, vodního hospodářství, zdravotnictví, školství, dále pak finančních úřadů, soudů, státních zastupitelství, vězeňské služby a policie. Jedním ze základních kritérií pro alokaci kapitálových výdajů bylo stejně jako v roce 1993 urychlené dokončování rozestavěných staveb a budování informačních systémů.

Vývoj těchto výdajů ukazuje následující přehled:

Tabulka č.36

*) včetně transferů do rozpočtů okresů a obcí ve výši 5,17 mld Kč

Objem kapitálových výdajů státního rozpočtu dosáhl v roce 1994 celkem 33,4 mld Kč a proti předchozímu roku vzrostl o cca 7 mld.Kč, tj. o 26,7 %. Jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činil 8,8 % (v roce 1993 to bylo 7,4 %).

K výraznému růstu kapitálových výdajů došlo rovněž ve sféře řízené územními orgány. Výdaje vynakládané na investice rozpočty okresů a obcí vzrostly proti roku 1993 celkem o 10,8 mld Kč, tj. o více než 34 %.

Z výše uvedeného přehledu o struktuře kapitálových výdajů je zřejmé, že ve skutečném čerpání investičních výdajů nedošlo k významné odchylce ve srovnání s rozpočtem po všech změnách, ve kterém jsou zahrnuty rozpočtové přesuny v jednotlivých kapitolách a rezervách v úhrnné výši 13 mld Kč. V této částce je zahrnuto především poskytnutí dotací do rozpočtů měst a obcí, s nimiž počítal již schválený rozpočet na rok 1994 ve výši 5,2 mld Kč. V upraveném rozpočtu byl objem těchto dotací zvýšen na celkovou částku 6,8 mld Kč. Výdaje organizací v působnosti ústředních orgánů byly zvýšeny o 3,7 mld Kč. nejvýznamnějším rozpočtovým opatřením bylo urychlení výstavby na rozestavěných stavbách na základě usnesení vlády č. 641/94, které znamenalo zvýšení výdajů na investice o 1,6 mld.Kč.

Grafické znázornění čerpání kapitálových výdajů v průběhu let 1993 a 1994 potvrzuje skutečnost, že nejvyšší čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zejména do závěru roku:

Graf č. 16

Pozn.: Údaje včetně investic poskytovaných z kapitoly VPS do místních rozpočtů.

V souladu se záměrem omezování účasti státu na rozvoj i podnikatelských aktivit byl i v roce 1994 největší objem investičních prostředků směrován do rozpočtové sféry.

V rámci financování rozpočtových a příspěvkových organizací měly rozhodující podíl dotace poskytnuté na výstavbu, rekonstrukce a modernizace staveb dopravní infrastruktury. Tyto dotace byly čerpány ve výši 6,9 mld Kč, což představuje více než 18 % celkového objemu kapitálových výdajů. Z celkové částky bylo vynaloženo 2,5 mld Kč na výstavbu dálnic a 3,5 mld Kč na silniční stavby. Významný podíl měly rovněž dotace na výstavbu a technickou obnovu nemocnic a léčebných zařízení, které dosáhly výše 3,3 mld Kč a dotace na investice ve školství v částce 3,6 mld Kč.

Ve státní správě byly tyto výdaje směrovány zejména na investice finančních úřadů, celní správy a na realizaci informačního daňového systému, kde bylo vynaloženo celkem 2,9 mld Kč. V menší míře se na čerpání kapitálových výdajů podílely dále např. úřady práce a sociálního zabezpečení, rekonstrukce a modernizace staveb ministerstva zahraničí a zabezpečení materielní základny soudů, státních zastupitelství a vězeňské služby. Část investičních prostředků státního rozpočtu byla určena i k zabezpečení potřeb resortů obrany a bezpečnosti.

Dotace poskytované podnikům byly orientovány především na investice do infrastruktury, konkrétně pak na modernizaci železničního koridoru Děčín - Praha Brno - Břeclav. Na tento účel bylo ze státního rozpočtu vynaloženo více než 0,6 mld Kč, další prostředky ve výši 1,8 mld Kč byly poskytnuty na rekonstrukce vybraných železničních tratí.

Investice související s programem útlumu těžby uranu představovaly v uplynulém roce částku 0,6 mld Kč, dotace na vodohospodářské stavby a čistírny odpadních vod činily 0,3 mld Kč.

Dotace územním rozpočtům byly - stejně jako v předchozím roce - poskytnuty k zabezpečení dlouhodobě stanovených priorit. Prostředky byly uvolňovány prostřednictvím České spořitelny, a.s., která podle smlouvy s ministerstvem financí zabezpečuje realizaci kontrolního mechanismu účelového určení těchto finančních prostředků. V roce 1994 byly dotace poskytnuty zejména na rekonstrukce a modernizace nemocnic a léčebných zařízení v objemu 1,5 mld Kč a na vodohospodářské stavby a čistírny odpadních vod (1,6 mld Kč). Dále se státní rozpočet podílel na realizaci programu snížení znečištění životního prostředí v nejvíce postižených regionech /ekomiliarda/, a to částkou 11 mld Kč, na výstavbě pražského metra rovněž částkou 1,1 mld Kč a na rekonstrukcích a modernizacích bytů ve výši 0,4 mld Kč.

Při hodnocení výsledků dosažených v roce 1994 lze konstatovat, že systém účasti státního rozpočtu na financování investic, založený na principu účelového poskytování finančních prostředků formou individuálních a systémových dotací a návratných finančních výpomocí /bezúročných půjček/ se plně osvědčil. Vedle snížení rozestavěnosti, resp.objemu finančních prostředků vázaných v nedokončené výstavbě, bylo dosaženo zprůhlednění užití finančních prostředků na konkrétní okruhy investičních potřeb a současně byly vytvořeny předpoklady pro koncepční řešení financování prioritních investičních aktivit. Významným krokem v uvedeném směru bylo i dokončení projektu informačního systému MF (označeného jako Registr investic), který bude obsahovat základní údaje o stavbách, u nichž bude účast státního rozpočtu vyšší než 10 mil. Kč a o strojích a zařízeních o nákladech vyšších než 2 mil. Kč.